PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je zajímavé, že většina klavírních děl velkých českých skladatelů zní skvěle pro posluchače, ale velice nepohodlně se pianistům hraje.“

„Mám za sebou tři měsíce nahrávání souborného díla Antonína Dvořáka, čtyři CD, asi pět hodin hudby. Takže v tuto chvíli, když slyším slovo nahrávka, dostávám osypky!“

„Martinů je jedním z mých osudových skladatelů, nenese atributy “busty”, je to v mnoha ohledech náš současník.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera (rozhovor s ním čtěte ZDE), a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby…

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?