KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Až na konec světa (22)
Čaroděj klaviatury, věčný ahasver.
Alexander Dreyschock, virtuos, skladatel a pedagog

„Roku 1831 byl chlapec vyslán do Prahy na studia medicíny, ale hrou se mu podařilo zaujmout Václava Jana Křtitele Tomáška.“

„Dreyschockovi bylo pětadvacet, když se vydal na první turné, kde zažil ovace jako ‚největší žijící klavírista‘.“

„V roce 1862 byl pozván samotným Antonem Rubinsteinem, aby se zařadil mezi pedagogy na čerstvě vzniklé konzervatoři v Sankt Petěrburgu.“

Počátkem dubna bývá v Benátkách vlídné počasí. Sem tam sice skropí laguny vlahý deštík, ale jinak se slunce pohupuje nad mořem až třináct hodin denně. Nic z toho si na apríla 1869 nevychutnal padesátiletý muž, jehož toulavý život se onoho dne v Benátkách uzavřel. Alexander Dreyschock – klavírní virtuos, svým interpretačním uměním přinejmenším srovnatelný s veličinami jako Ferenc Liszt nebo Fryderyk Chopin. Podobně jako oni také skladatelem, a pilným. Jen pro klavír zkomponoval na sto padesát „kousků“.

Číst dál…

Escaichův klavírní koncert a světová premiéra v České filharmonii

„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“

„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“

„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“

Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

Číst dál…

Klasika v souvislostech (46)
Šestka, Paříž a Francis Poulenc

„Když pařížský kritik Henri Collet napsal v roce 1920 článek Pět Rusů, šest Francouzů a pan Satie, měl na mysli kučkisty…“

„Není v tom však třeba hledat nedostatek akademického hudebního a kompozičního školení, ani mýtus o daru jednoduchosti a snadnosti tvoření.“

„Výsledkem tříleté tvůrčí práce je díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

Předposlední lednový den roku 1963, před šedesáti lety, se uzavřel život skladatele, jehož tvorba dost přesně odpovídá našim představám o meziválečné francouzské kultuře. Francis Poulenc psal hudbu elegantní a melodickou, neoklasickou, do určité míry avantgardní, ale ne příliš provokativní, v poválečných letech pak už v očích tehdejší avantgardy hudbu obracející se spíše k minulosti. Sedmého dne stejného měsíce, kdy zemřel, oslavil čtyřiašedesáté narozeniny.

Číst dál…

Klasika v souvislostech (43)
Kartinky. Sto let Musorgského, Ravelových a Kusevického Obrázků z výstavy

„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“

„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“

„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“

Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.

Číst dál…

Filharmonie Hradec Králové zahájila pětačtyřicátou koncertní sezónu valčíkem

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (29)
Ach, ten pařížský život…
Desátý koncert zpod Eiffelovy věže opět na ČT art

„Klasické gala, jak symfonické, tak operní, odvážně vytlačilo předchozí rockové reje a vneslo do kontextu lidové merendy záblesk vyšší hudební kultury.“

„Ani tentokrát nebudou chybět árie, dueta či scény z oper, miliónkrát prověřené časem; mezi ně ale objevné hodnoty šikovně vplétají dramaturgové Národního francouzského orchestru.“

„Snad se tým francouzské televize konečně pochlapí a odpustí si zmatené švenkování kamer i zběsilé střihy.“

Francouzský státní svátek 14. července letos už podesáté vyvrcholí galakoncertem klasické hudby. Francouzský národní orchestr, jeho smíšený sbor a několik sólistů zvučných jmen bude řídit rumunský dirigent Cristian Măcelaru. Dramaturgií letošního koncertu je „výlet“ napříč frankofonní kulturou – publikum se může těšit na skladby Jacquesa Offenbacha, Germaine Tailleferre, Georgese Bizeta, Cécile Chaminade, Jeana-Philippa Rameaua a Maurice Ravela. Koncert přenáší od 21.15 ČT art.

Číst dál…

Klasika v souvislostech (23)
Po stopách Igora Stravinského

„Stravinského rodný dům se nedochoval. Už před druhou světovou válkou ustoupil stavbě zařízení patřícího k rozvodu elektřiny.“

„Jediné muzeum na světě věnované Stravinskému je v Ustyluhu na ukrajinsko-polské hranici.“

„V novém apartmá na Páté avenue, v domě s výhledem na východní část Central Parku, strávil však Stravinskij doslova už jen pár dní.“

Narozen na ruském pobřeží Finského zálivu a pohřben na benátském ostrově Isola di San Michele, je skladatel Igor Stravinskij postavou zajímavou nejen svým novátorským hudebním odkazem a podobně neortodoxními názory, ale také životními peripetiemi. Trávil etapy života postupně v Petrohradu, Paříži a Kalifornii, ale často se vyskytoval také ve Švýcarsku a v mládí na venkově na polsko-ukrajinské hranici. Zemřel jako osmaosmdesátiletý před padesáti lety, 6. dubna 1971, v apartmá na prestižní adrese 920 Fifth Avenue v New Yorku.

Číst dál…