PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Za vše další vděčím svému hlavnímu mentorovi, kterým byl nenahraditelný Seiji Ozawa.“

„Smetanovu Mou vlast Japonci zbožňují.“

„Janáčkova Sinfonietta a Beethovenův Houslový koncert mají něco společného, proto je správné je provést během zahajovacího festivalového koncertu.“

Žije ve Vídni, diriguje po celém světě. Dlouhodobě je spjat s Japonskem, ale svou první velkou příležitost dostal před devětadvaceti lety v Ostravě. Rakušan Christian Arming, ročník 1971, sice vkročil do letoška v čele Orchestru divadla La Fenice při koncertu v Benátkách 5. ledna, ale ještě víc se těší na svůj červnový návrat do Ostravy. Není divu, vždyť má v tomto městě na co vzpomínat a na co navazovat… 2. června s taktovkou v ruce zahájí Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka.

„Večerní program ve středu vybíráme z nabídky Evropské vysílací unie, dokonce ze sezóny Berlínských filharmoniků, které řídí Marek Janowski.“

„Ve čtvrtek 1. května je výroční den, kdy si stanice D-dur připomíná dvacet let od svého vzniku. Nabídne rekonstrukci prvního dne vysílání.“

„Víkendová dopoledne budou patřit blokům Hudba a válka. Hostem bude Miloš Štědroň.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. dubna do 4. května?

„Daniel Žižka se dopracoval ke strhujícímu podání.“

„Matyáš Papp. Jméno, které si zapamatujme.“

„Designovaný šéfdirigent Janáčkovy opery Robert Kružík ten večer přišel skutečně sloužit.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu se vrátil do středověkých prostor Betlémské kaple, aby poskytl platformu studentům studujícím na škole, která, jak už její název napovídá, klade důraz na umění z opačného konce hudební periodizace. Výrazní představitelé Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka se za doprovodu filharmonického tělesa nabídli 24. dubna, kdy koncertní večer se vší žádoucí elegancí řídil dirigent Robert Kružík.

„Adamova dostala možnost předvést opojné hloubky svého rejstříku, jimiž je pověstná.“

„Ač Alminy písně vykazují bezespornou kvalitu a zasluhují si místo na repertoárech umělců, kvalit a geniality písní jejího muže přece jen nedosahují.“

„Zemlinského symfonie se vyznačuje silným vlivem Johannesa Brahmse – chvílemi jsem měl až dojem, že musel tomuto svému vzoru koukat při komponování přes rameno.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu spolu s hostujícím dirigentem Gregorem Mayrhoferem uvedl 9. dubna v Betlémské kapli koncert s názvem Písně Almy a Gustava M., přičemž v druhé části koncertu orchestr zahrál Zemlinského Symfonii č. 1 d moll. Písně manželů Mahlerových zazněly v podání mezzosopranistky Belly Adamové.

„Schopnost mít vibrato pod kontrolou je takový identifikátor kvality hlasu.“

„Nejsem velkým zastáncem tematizování ženských skladatelek, ač si uvědomuju, že jistá forma historického ospravedlnění je na místě.“

„Nechci naši práci dělat na autopilota, proti tomu bojuji v sobě i kolem sebe – je to jediná zbraň, kterou my umělci máme proti nevyprodaným sálům.“

Naše přední koncertní mezzosopranistka Bella Adamova se narodila v Grozném v Čečensku a vyrostla v Praze. Své hudební znalosti získala mj. na školách v Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Londýně či Basileji. Během dubna ji čeká několik důležitých koncertů: na začátku měsíce vystoupí na koncertu s Collegiem Colloredo v rámci koncertní řady Collegia 1704, načež ji čeká vystoupení ve Žďáru nad Sázavou, na festivalu Opera se představí v pásmu Písně mrtvých duší a 9. dubna debutuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, s nímž uvede písně Almy a Gustava Mahlerových.

„V úterý je vzácná příležitost slyšet Sedmou symfonii Gustava Mahlera pod taktovkou Libora Peška s Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu začíná speciální blok k pátému výročí úmrtí Krzysztofa Pendereckého, jednoho v nejvýznamnějších polských skladatelů druhé poloviny 20. století.“

„V neděli zazní v dopoledním čase nedělní bohoslužby vzorové provedení Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha pod vedením Reného Jacobse.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. března?

„Elias Grandy vstoupil na pódium se zářivým úsměvem a do dirigování Ouvertury Grażyny Bacewicz se pustil s plnou vervou.“

„Magnetem večera bylo druhé číslo programu: Rapsodie na Paganiniho téma Sergeje Rachmaninova.“

„Adam Znamirovský vládne jedinečnou technikou, která se mnohdy zdá být až na hranici lidských možností.“

Na svůj předposlední koncert řady „R“, který se 17. března odehrál v pražském Rudolfinu, angažoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu renomovaného německo-japonského dirigenta Eliase Grandyho. V náročném programu zazněla díla Grażyny Bacewicz, Sergeje Rachmaninova a Sergeje Prokofjeva. Sólovou roli přijal teprve patnáctiletý pianista Adam Znamirovský.

„Koncert se nahrával a současně šel rovnou do vysílání.“

„Hráli přesně, v dokonalé souhře.“

„Každý úder měl svoji hodnotu.“

Nejprve na vysvětlenou, aby nedošlo k omylu. Nejedná se o žádné propojení rozhlasového vysílání s překonanými domácími výchovnými metodami minulosti, ale o seriózní koncert jedné ze sekcí Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Uskutečnil se za přítomnosti početného publika v pondělí 10. března v nahrávacím studiu Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. A nebyl by to zkušený management hudební redakce, aby z příležitosti nevytěžil maximum. Koncert se nahrával a současně šel rovnou do vysílání, takže na stěnách studia mezi zvukovou izolací svítila nepřetržitě červená světla. Jak přítomným návštěvníkům koncertu, tak i rozhlasovým posluchačům koncert průvodním slovem přiblížil redaktor Lukáš Hurník a k mikrofonu přizval i protagonisty večera, přítomného autora první skladby a sólové interprety.

„Způsob, jakým dirigent vykládal celé dílo, byl opravdu poutavý. Aniž by přeháněl, balancoval mezi okázalostí a ztišeními, mezi naléhavým dramatismem a zbožností, mezi dychtivostí a výbušností emocí a výrazem pokory.“

„Ozdobou provedení byl nejen Pražský filharmonický sbor připravený do skutečně nejjemnějších detailů, ale i orchestr.“

„Nejvyrovnaněji a nejpřesvědčivěji působila mezzosopranistka Lucie Hilscherová.“

Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Smetanově síni pražského Obecního domu měl 3. března na programu jediné veledílo. Verdiho Requiem. Sakrální vybočení z jeho oper, ale zároveň přece jen mezi duchovními skladbami všech dob tu, která se nejvíc a neodvratně blíží opeře. Šéfdirigent Petr Popelka nabídl nastudování s mnoha opravdu pěknými detaily, s velkolepou koncepcí a výborně hrajícím orchestrem a skvělým Pražským filharmonickým sborem.

„Dramaturgie operu ‚vykuchala‘ na hodinový výtah, z nějž se vytratila velká část děje, a místo koncertní verze tak šlo spíše o sled ‚šlágrů‘.“

„Dobrou volbou byl brazilský basista Matheus Franca, který v interpretaci hezky propojil klasickou techniku s jazzovými prvky.“

„Orchestr vzbudil rozpačitě se nabízející otázku: Proč?“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl ve středu 19. února v Betlémské kapli zhruba hodinový výběr z opery George Gershwina Porgy a Bess. Dílo v podání tohoto tělesa vzbudilo před šesti lety nadšení, úspěch se však zopakovat nepodařilo. Celý večer působil spíše jako vzdělávací program pro školy.

„Není divu, že na soutěži Neue Stimmen zaujala Olga Bezsmertna nejen porotce, ale i vedení Vídeňské státní opery krásným, velkým a sytým přírodním materiálem a přirozenou muzikalitou.“

„Už tenkrát se ale dal v jejím zpěvu vycítit určitý sklon k tvrdosti a tlaku na hlas… Obávám se, že za ty roky se jí vývoj k lepšímu zatím příliš nedaří.“

„Nejlépe se mi nakonec poslouchala poslední skladba Slovácká suita od Vítězslava Nováka se svou nekomplikovanou vlídností a přímočarou sdělností.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu konaný 10. února v Obecním domě přinesl francouzsko-německo-český program a také první pražské vystoupení ukrajinské sopranistky Olgy Bezsmertné. Za dirigentský pult se postavil hlavní hostující dirigent tělesa Robert Jindra.