Rok české hudby 2024 se stal celospolečenským fenoménem, který zasáhl široké publikum v Česku i v zahraničí. Během roku 2024 se uskutečnilo 1400 akcí, které pořádalo 344 subjektů ve 262 městech. Hlavním tématem bylo dvousté výročí narození Bedřicha Smetany pod hlavičkou přidruženého projektu Smetana200, Smetanova Prodaná nevěsta pak byla nejhranějším titulem.

Za „ohlédnutí“ označil hlavní koordinátor Roku české hudby Marek Šulc čtvrteční dopolední setkání v Sukově síni Rudolfina. Nejprve si vzal slovo ministr kultury Martin Baxa: „Pro mě osobně to byl veliký zážitek. Rok české hudby byl inkluzivní v tom smyslu, že jeho součástí byly i akce na místech, která nejsou tolik frekventovaná. Chtěl bych zdůraznit, že z uvolněné částky dvou set milionů jsme deset procent věnovali na marketing – to byl užitečný a důležitý krok, který vyvrcholil prezentací České filharmonie a Pražského filharmonického sboru v newyorské Carnegie Hall. Mám radost z toho, jak se to povedlo. Věřím, že Rok české hudby 2034 bude mít větší štěstí na přípravu ve smyslu finančním – prostředky se podařilo uvolnit až na poslední chvíli.“

David Mareček, generální ředitel České filharmonie, v danou chvíli však zejména zástupce hlavního řešitele projektu Roku české hudby, si dal záležet na poděkováních: „Jedno směřuje k našemu zřizovateli Ministerstvu kultury, druhé míří k našemu týmu, třetí všem pořadatelům po republice, myslím, že prezentace byla vzácně rovnoměrně rozložena po celé zemi i v zahraničí.“ Marek Šulc doplnil: „Snažili jsme se, aby Rok české hudby nebyl výsadou pro intelektuály, aby se o české hudbě vědělo všude možně. Říkali jsme si, že bychom rádi propojili amatérské muzikanty s profesionály, přičemž jsme se nesoustředili výhradně na klasickou hudbu.“ Z hlediska užitečné statistiky přidal, že „nejhranější byl Smetana, následován Dvořákem a Janáčkem, nejčastěji zněla konkrétně Prodaná nevěsta“ a dostalo se na „více než dvě českých či slovenských skladatelů“.

Jedním ze stěžejních poslání Roku české hudby bylo zvýšení povědomí o české hudbě a jejích osobnostech u široké veřejnosti v České republice. Analýzy mediálních výstupů a chování uživatelů na sociálních sítích mají potvrzovat, že tato snaha byla úspěšná. Tištěná média, televize, rozhlas a sociální sítě přinesly celkem 10 080 výstupů spojených s Rokem české hudby. Jejich mediální dosah byl 408 milionů, což značí, že každý obyvatel České republiky starší 15 let se mohl setkat s přibližně 45 výstupy. Dosahová kampaň na sociálních sítích Facebook a Instagram dosáhla téměř devět milionů zobrazení s dosahem jeden a půl milionu unikátních uživatelů. Kampaň ke zvýšení povědomí o české hudbě i značkách Rok české hudby a Smetana200 přinesla velmi pozitivní výsledek v podobě největší dosahu ve věkové skupině 25–45 let s vyšším zastoupením mužů, přičemž standardní skupinou, která nejčastěji reaguje na příspěvky z oblasti hudby a kultury jsou ženy ve věku nad 55 let. Téměř dva miliony diváků pak zhlédly videospot Roku české hudby v České televizi, která byla generálním mediálním partnerem projektu. „Těší mě, že se nám podařilo ukázat, že Česko skutečně patří mezi světové hudební velmoci,“ uvedl ministr kultury Baxa.

Propagace české hudební kultury v zahraničí byla dalším z klíčových cílů Roku české hudby 2024. Díky spolupráci s Českými centry, zastupitelskými úřady a zahraničními pořadateli se česká hudba představila na prestižních světových scénách. Česká filharmonie podnikla turné po evropských městech a třikrát vystoupila v New Yorku v rámci Českého týdne v Carnegie Hall. Národní divadlo uvedlo českou operu na festivalu ve finské Savonlinně, Symfonický orchestr Českého rozhlasu koncertoval v Japonsku a Moravská filharmonie Olomouc absolvovala turné po polských koncertních sálech. České hudbě a podpoře jejího renomé v zahraničí pomohly také osobnosti ambasadorů Roku české hudby. Za všechny lze zmínit dirigenta Jakuba Hrůšu, který s Českou filharmonií uvedl český program na festivalu BBC Proms, tenoristu Pavla Černocha, jenž účinkoval zejména v janáčkovských rolích na předních světových scénách, nebo smyčcové kvarteto Pavel Haas Quartet, které se v prosinci představilo právě v rámci Českého týdne v Carnegie Hall.

Smetanovské výročí přineslo i několik zvukových nahrávek. Mou vlast natočil Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Petra Popelky, Musica Florea s Markem Štrynclem a Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem. Díky této nahrávce získala Česká filharmonie ocenění Orchestr roku od prestižního hudebního časopisu Gramophone a nominaci na stejné ocenění od BBC Music Magazine.

Přirozeným centrem oslav Bedřicha Smetany se stala skladatelova rodná Litomyšl, jeho hudba však zněla i v dalších městech doma i v zahraničí. Národní divadlo moravskoslezské uvedlo dvakrát cyklus všech osmi Smetanových dokončených oper. Jeho kompletní operní dílo zaznělo také v Divadle J. K. Tyla v Plzni a na Národním festivalu Smetanova Litomyšl. Plzeňská filharmonie uvedla Smetanovo kompletní symfonické, komorní, klavírní a melodramatické dílo.

Výročí připomněla také řada knižních publikací. Pavel Kosatík a Milena Štráfeldová vydali nové popularizační životopisy Bedřicha Smetany, přičemž Kosatíkova kniha vyšla i v audioverzi, kterou načetl dirigent a ambasador Roku české hudby Jakub Hrůša. Národní divadlo moravskoslezské například dále vydalo kompletní libreta Smetanových oper s překlady do angličtiny.

Rok české hudby 2024 se slavil i v regionech a mezi amatérskými hudebníky. Středočeský Kublov připomněl svého rodáka Josefa Leopolda Zvonaře, autor písně Čechy krásné, Čechy mé. Pražský filharmonický sbor uspořádal velké sborové setkání Proč bychom se netěšili s účastí profesionálů i amatérských pěvců, které doprovodila Česká filharmonie. V Hradci Králové se konala celostátní přehlídka sborů Choralia Magna. Symfonický orchestr Českého rozhlasu uspořádal koncert Tisíc hlasů adventu, na kterém mimo jiné připomněl 190 let od prvního uvedení Fidlovačky včetně písně Kde domov můj. Jedná se o jen velmi kusý výsek všech uskutečněných projektů.

Vedle Bedřicha Smetany byli nejhranějšími autory Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Zazněla také díla dalších českých skladatelů, jako jsou Jan Novák, Vítězslava Kaprálová, Josef Mysliveček či Kryštof Harant. Mezi nejčastěji uváděnými skladbami dominovaly Prodaná nevěsta, Má vlast, Rusalka a Novosvětská symfonie, často i v podobě jednotlivých částí.

Ohlédnutí za atmosférou a událostmi Roku české hudby 2024 přinese dokumentární film, který připravuje Česká filharmonie v koprodukci s Českou televizí. Snímek českého režiséra a scenáristy Marka Čermáka by měl být dokončen v první polovině roku 2025 a následně jej odvysílá veřejnoprávní televize na kanálu ČT art.

Webové stránky www.rokceskehudby.cz zůstávají v provozu jako svědectví událostí, které Rok české hudby 2024 přinesl.

foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz