V pondělí 19. května proběhla v rámci festivalu Open House Praha komentovaná vycházka na místě, kde bude již za pár let znít hudba z Vltavské filharmonie. Hodinu a půl trvající vycházku vedl náměstek primátora Petr Hlaváček, přičemž další komentáře k projektu měl především vedoucí projektového týmu Martin Krupauer a uměleckou stránku věci doplnil rovněž přítomný bývalý ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Během prohlídky byly přiblíženy dispozice nové stavby, komentována byla proměna okolí a přítomní se seznámili i s detaily souvisejícími s celou stavbou.

Vltavská filharmonie by se měla dle plánů otevřít v roce 2033 se začátkem stavby na přelomu let 2027/28. Pyšnit se bude Hlavním sálem s kapacitou 1800 posluchačů, Komorním sálem s kapacitou 550 návštěvníků, podobnou kapacitou bude disponovat Multifunkční sál a dále se umělcům nabídne Zkušebna rezidenčních souborů jako unikátní možnost zkoušení pro návštěvnická umělecká tělesa či Školní sál zejména pro mladé publikum. Tyto prostory doplní ještě Kreativní hub s edukačními prostory, studovnou a dalším vybavením.

„První rozhodnutí o stavbě nové filharmonie se uskutečnilo v roce 2004. Kolegové během let prověřovali asi dvacet různých parcel a za vlády primátorky Adriany Krnáčové se rozhodovalo o posledních dvou. První naproti budově Ministerstva průmyslu a obchodu, což podporovali architekti ve smyslu snazší výstavby, ale zase by byla problematická stará zástavba kolem a Rudolfinum už je odtud prakticky v docházkové vzdálenosti. Nakonec zvítězila tedy Vltavská, navíc žádná jiná stavba tuto „periferii“ na Vltavské zásadně nezmění,“ uvedl Petr Hlaváček.

Z publika znělo během komentované vycházky i několik dotazů, například na atraktivitu budovy pro stávající či nové návštěvníky kulturních akcí. Situaci se pokusil přiblížit Roman Bělor: „Ta situace je vlastně složitá i jednoduchá zároveň. Máme zde přetížené sály Obecního domu i Rudolfina, kdy se menší pořadatelé často svádí bitvy o atraktivní termíny, které tu zbydou po České filharmonii. V Obecním domě sídlí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, a pokud se přestěhuje do svého nového sídla ve Vltavské filharmonii, tak Obecní dům jistě může využít více multifunkčnosti. Zájem o kulturu je velký a neustále stoupá a ta lákavá infrastruktura kolem Vltavské také přivede nové publikum. Problém navíc je, že pokud se hrají například v Rudolfinu díla Igora Stravinského či velká díla dalších autorů 20. století, už to není z více uměleckých i provozních důvodů úplně ideální či dostačující,“ řekl. „Takové otázky jsou samozřejmě na místě. Z okolních zemí ale vidíme, třeba v blízkém Polsku, že jsou filharmonie ve Vratislavi či v Katovicích, což jsou města vzdálena od sebe zhruba dvě stě kilometrů, a funguje tam skvělá vzájemná synergie, dělí se případně o náklady na pozvané umělce a prakticky tam na fungování více budov nejsou žádné negativní reakce,“ doplnil Martin Krupauer.

Po komentované vyhlídce ze střechy vlakové stanice Praha–Bubny následovala vycházka po blízkém okolí kolem budovy Elektrických podniků a Vltavy. „Z tohoto prostoru vedle metra, kde momentálně nic není, vytvoříme prostor pro pěší, cyklisty, pracovně také ‚café prostor‘ a další. Celá tramvajová trať se posune dále od řeky a vybudují se také postupně dva nové výstupy ze stanice metra Vltavská,“ vysvětlil Hlaváček.

Na terase filharmonie, která bude dosahovat zhruba stejné výšky, jako vrchol budovy Elektrických podniků, se budou o přestávce záměrně potkávat lidé, kteří šli večer na koncert klasické hudby a zároveň lidé, kteří jsou zde na návštěvě třeba alternativního uměleckého projektu. „V budoucnu by zde také bylo možné uvažovat o snížení počtu aut na tomto místě. Magistrála by se zdě měla zapustit pod zem, MHD a pěší zóna bude na tomto místě priorita. Obdrželi jsme velmi kladné hodnocení projektu od EIA (Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí) i HIA (Posuzování vlivů na kulturní dědictví). Nejtěžší pak bude stavba samotná, protože na tak rušném místě se nesmí během výstavby zastavit metro, automobilová doprava ani vlaky a výstavba bude probíhat paralelně s tímto provozem,“ uzavřel Krupauer.

V uplynulých dnech v českých médiích rezonovala zpráva o záměru vynaložit z rozpočtu města kolem sta milionů korun na komplexní propagaci Vltavské filharmonie po dobu čtyř let. Hlaváček však jako náměstek primátora pro strategický a územní rozvoj negativní kritiku odmítá. Výstavba velkých filharmonií a koncertních sálů vždy byla považována za vrchol architektonického umění. V případě Vltavské filharmonie tomu tak prý bezesporu bude a celý prostor s rozvojem bezprostředního okolí zásadně přispěje k rozvoji pestrého kulturního života nejen v Praze, ale také v celé republice, přičemž Vltavská filharmonie a její hudba bude rezonovat minimálně v celé střední Evropě.

Foto: archiv Vltavské filharmonie

Facebook X E-mail WhatsApp