PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Schopnost mít vibrato pod kontrolou je takový identifikátor kvality hlasu.“

„Nejsem velkým zastáncem tematizování ženských skladatelek, ač si uvědomuju, že jistá forma historického ospravedlnění je na místě.“

„Nechci naši práci dělat na autopilota, proti tomu bojuji v sobě i kolem sebe – je to jediná zbraň, kterou my umělci máme proti nevyprodaným sálům.“

Naše přední koncertní mezzosopranistka Bella Adamova se narodila v Grozném v Čečensku a vyrostla v Praze. Své hudební znalosti získala mj. na školách v Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Londýně či Basileji. Během dubna ji čeká několik důležitých koncertů: na začátku měsíce vystoupí na koncertu s Collegiem Colloredo v rámci koncertní řady Collegia 1704, načež ji čeká vystoupení ve Žďáru nad Sázavou, na festivalu Opera se představí v pásmu Písně mrtvých duší a 9. dubna debutuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, s nímž uvede písně Almy a Gustava Mahlerových.

„V úterý je vzácná příležitost slyšet Sedmou symfonii Gustava Mahlera pod taktovkou Libora Peška s Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu začíná speciální blok k pátému výročí úmrtí Krzysztofa Pendereckého, jednoho v nejvýznamnějších polských skladatelů druhé poloviny 20. století.“

„V neděli zazní v dopoledním čase nedělní bohoslužby vzorové provedení Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha pod vedením Reného Jacobse.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. března?

„Elias Grandy vstoupil na pódium se zářivým úsměvem a do dirigování Ouvertury Grażyny Bacewicz se pustil s plnou vervou.“

„Magnetem večera bylo druhé číslo programu: Rapsodie na Paganiniho téma Sergeje Rachmaninova.“

„Adam Znamirovský vládne jedinečnou technikou, která se mnohdy zdá být až na hranici lidských možností.“

Na svůj předposlední koncert řady „R“, který se 17. března odehrál v pražském Rudolfinu, angažoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu renomovaného německo-japonského dirigenta Eliase Grandyho. V náročném programu zazněla díla Grażyny Bacewicz, Sergeje Rachmaninova a Sergeje Prokofjeva. Sólovou roli přijal teprve patnáctiletý pianista Adam Znamirovský.

„Koncert se nahrával a současně šel rovnou do vysílání.“

„Hráli přesně, v dokonalé souhře.“

„Každý úder měl svoji hodnotu.“

Nejprve na vysvětlenou, aby nedošlo k omylu. Nejedná se o žádné propojení rozhlasového vysílání s překonanými domácími výchovnými metodami minulosti, ale o seriózní koncert jedné ze sekcí Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Uskutečnil se za přítomnosti početného publika v pondělí 10. března v nahrávacím studiu Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. A nebyl by to zkušený management hudební redakce, aby z příležitosti nevytěžil maximum. Koncert se nahrával a současně šel rovnou do vysílání, takže na stěnách studia mezi zvukovou izolací svítila nepřetržitě červená světla. Jak přítomným návštěvníkům koncertu, tak i rozhlasovým posluchačům koncert průvodním slovem přiblížil redaktor Lukáš Hurník a k mikrofonu přizval i protagonisty večera, přítomného autora první skladby a sólové interprety.

„Způsob, jakým dirigent vykládal celé dílo, byl opravdu poutavý. Aniž by přeháněl, balancoval mezi okázalostí a ztišeními, mezi naléhavým dramatismem a zbožností, mezi dychtivostí a výbušností emocí a výrazem pokory.“

„Ozdobou provedení byl nejen Pražský filharmonický sbor připravený do skutečně nejjemnějších detailů, ale i orchestr.“

„Nejvyrovnaněji a nejpřesvědčivěji působila mezzosopranistka Lucie Hilscherová.“

Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Smetanově síni pražského Obecního domu měl 3. března na programu jediné veledílo. Verdiho Requiem. Sakrální vybočení z jeho oper, ale zároveň přece jen mezi duchovními skladbami všech dob tu, která se nejvíc a neodvratně blíží opeře. Šéfdirigent Petr Popelka nabídl nastudování s mnoha opravdu pěknými detaily, s velkolepou koncepcí a výborně hrajícím orchestrem a skvělým Pražským filharmonickým sborem.

„Dramaturgie operu ‚vykuchala‘ na hodinový výtah, z nějž se vytratila velká část děje, a místo koncertní verze tak šlo spíše o sled ‚šlágrů‘.“

„Dobrou volbou byl brazilský basista Matheus Franca, který v interpretaci hezky propojil klasickou techniku s jazzovými prvky.“

„Orchestr vzbudil rozpačitě se nabízející otázku: Proč?“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl ve středu 19. února v Betlémské kapli zhruba hodinový výběr z opery George Gershwina Porgy a Bess. Dílo v podání tohoto tělesa vzbudilo před šesti lety nadšení, úspěch se však zopakovat nepodařilo. Celý večer působil spíše jako vzdělávací program pro školy.

„Není divu, že na soutěži Neue Stimmen zaujala Olga Bezsmertna nejen porotce, ale i vedení Vídeňské státní opery krásným, velkým a sytým přírodním materiálem a přirozenou muzikalitou.“

„Už tenkrát se ale dal v jejím zpěvu vycítit určitý sklon k tvrdosti a tlaku na hlas… Obávám se, že za ty roky se jí vývoj k lepšímu zatím příliš nedaří.“

„Nejlépe se mi nakonec poslouchala poslední skladba Slovácká suita od Vítězslava Nováka se svou nekomplikovanou vlídností a přímočarou sdělností.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu konaný 10. února v Obecním domě přinesl francouzsko-německo-český program a také první pražské vystoupení ukrajinské sopranistky Olgy Bezsmertné. Za dirigentský pult se postavil hlavní hostující dirigent tělesa Robert Jindra.

„Strauss je pro mě důležitý skladatel. Určitě bych si jednou ráda zazpívala Maršálku nebo Ariadnu.“ 

„Mozarta chci zpívat tak dlouho, jak jen to půjde, protože je pro mě něco jako vokální škola.“

„Produkce Rusalky v La Scale byla náročná, speciálně o konci opery jsme měli hodně diskusí s italskou režisérkou Emmou Dante.“

V Praze poprvé vystoupí ukrajinská sopranistka Olga Bezsmertna. Naše publikum už ji mohlo slyšet na loňském festivalu Smetanova Litomyšl, kde zpívala sólový part v Brucknerově Te Deum, ale především ji zná jako Dvořákovu Rusalku z inscenace milánské La Scaly, kterou před časem odvysílal kanál ČT art. Teď se pěvkyně chystá na Čtyři poslední písně od Richarda Strausse, které zazní v rámci koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu 10. února pod taktovkou Roberta Jindry.

„Ve středu večer si nenechte ujít současný zvuk orchestru Concertgebouw Amsterdam, zazní Prokofjev, Beethoven i Brahms.“

„Celý páteční večer pak bude znít komorní hudba Miloslava Kabeláče.“

„Antonio Salieri a jeho verze často zhudebňovaného námětu Armida, to je opera v neděli v šestnáct hodin.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. února?

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu dostal toho večera naloženo.“

„Sopranistky svou linku zvládly, absence oné interpretační rezervy ale zapříčinila sdělení co do sugestivity trochu limitované.“

„Václav Čížek i Roman Hoza ve svých spíše epizodních rolích bezpečně obstáli a dotvořili vyrovnané kvarteto sólistů.“

Jen málokdy se stane, aby čistě mozartovský program zahrnoval výhradně skladby v mollovém tónorodu. Přesně to se však přihodilo 13. ledna v Rudolfinu, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu přizval ke spoluúčinkování vokální sekci pražského barokního tělesa Collegia 1704. Produkci řídil právě zakladatel a umělecký vedoucí druhé zmíněné entity, rovněž odborník přes poučenou interpretaci staré hudby Václav Luks.

„V pondělí v 9:07 můžete posoudit, jestli mladý finský dirigent Klaus Mäkelä a nejmladší šéf Concertgebouw v historii je opravdu tak zázračným interpretem – provede Svěcení jara s Orchestrem de Paris.“

„Od 20:00 ve středu sledujte záznam pondělního přímého přenosu koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu, výjimečně s Václavem Luksem a mozartovským programem.“

„Ve 20:18 si nenechte ujít Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, velkolepé zhudebnění Hospodinových ran nebeských seslaných na Egypt a příběh 2. knihy Mojžíšovy.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. ledna?

„Kapacita velkolepého projektu se naplnila za pouhých sedm dní po zveřejnění a zpěváci se na předvánoční pražské setkání připravovali od léta.“

„Vyrovnaná plasticita zvuku v takovém obsazení asi není lidsky ani technicky možná.“

„Vánoční koncert SOČRu je důkazem, jak moc zde chybí objekt typu Vltavské filharmonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu si na 22. prosince připravil produkčně nejnáročnější koncert sezóny. Jak před začátkem koncertu nazvaného Tisíc hlasů adventu poznamenala moderátorka Jitka Novotná, projekt s účastí více než devíti set amatérských sborových zpěváků zaměstnával mnoho pracovníků veřejnoprávního rozhlasu po několik měsíců. A jak dodal jeden z hlavních iniciátorů projektu Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur, koncert to byl velký skoro jako všesokolský slet. Vedle slavných sborových scén a skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta či Johanna Sebastiana Bacha zaznělo také Gloria z Rybovy České mše vánoční a známé české i světové koledy.