Dnes uplynulo 102 let od české premiéry kantáty Arnolda Schönberga Písně z Gurre. Uskutečnila se v Novém německém divadle, dnešní Státní opeře. A právě na toto jeviště se titul vrátí 20. června. Mohutný hudební aparát čítající na 250 umělců, ve kterém spojí síly Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR), Norský rozhlasový orchestr (KORK), sólisté a Český filharmonický sbor Brno se Slovenským filharmonickým sborem, povede šéfdirigent SOČRu a KORKu Petr Popelka. Koncert v přímém přenosu uvedou Český rozhlas Vltava a norská stanice NRK P2, záznam pak pořídí Česká televize. Koncert se koná v rámci projektu Musica non grata a je součástí oslav 100 let Českého rozhlasu. V neděli 18. června už se skladba rozezní ve stejném podání na festivalu Smetanova Litomyšl. Písně z Gurre v Praze poprvé zazněly 9. června 1921 pod taktovkou Alexandera Zemlinského s obrovským úspěchem u kritiky i u diváků.

V sólových partech se ve Státní opeře i na Smetanově Litomyšli představí čeští i zahraniční pěvci, mimo jiné pravidelný host Vídeňské a Bavorské státní opery Michael Weinius, držitel Ceny Grammy Dietrich Henschel, německá sopranistka Susanne Bernhard, finalista Mezinárodní pěvecké soutěže Hanse Gabora Belvedere Yngve Søberg nebo česká mezzosopranistka Štěpánka Pučálková.

„Písně z Gurre pro mne ztělesňují jednu z nejúžasnějších kompozic hudební historie, absolutní završení celého dlouhého vývoje tonální hudby,“ říká dirigent Petr Popelka a umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen doplňuje, že zařazení Písní z Gurre do programu Musica non grata a jejich návrat na jeviště Státní opery jsou pro něj naprosto logickým krokem, neboť právě zde, v tehdejším Novém německém divadle, je v české premiéře uvedl Alexander Zemlinsky, jedna z ústředních postav projektu Musica non grata.

Arnold Schönberg pracoval na této monumentální skladbě od roku 1900 s přestávkami jedenáct let. Ve světové premiéře zazněly Písně z Gurre 23. února 1913 ve Vídni pod taktovkou Franze Schrekera. Jejich předlohou se stala dramatická báseň Jense Petera Jacobsena z roku 1868. Příběh se odehrává na dánském hradu Gurre, jehož vládce – král Waldemar – se zamiluje do krásné Tove, kterou jeho žena Helwiga ze žárlivosti otráví. Waldemar v žalu prokleje Boha a je odsouzen k věčnému putování se svými přisluhovači po noční obloze, zatímco Tove se proměňuje skrze nádheru přírody. Schönberg použil ve skladbě na pětatřicet hudebních motivů, které zobrazují nejen hlavní postavy, ale také aspekty přírody (západ i východ slunce, cválající koně a jiné) a různé citové stavy, například touhu, Jupiterovu lásku, strach sedláka či truchlení pro Tove. Poprvé zde také využil techniku sprechgesangu. „Pokládám za nesmírně vzrušující, že ve stejné době, kdy Schönberg šokoval hudební svět skladbou Pierrot lunaire, ve které nastolil zcela nový hudebně estetický směr, promluvila v Písních z Gurre jeho hudba ještě naposledy jazykem vrcholného romantismu přelomu 19. a 20. století, a to s obrovským diváckým úspěchem,“ dodává Per Boye Hansen.

Koncert 20. června ze Státní opery v Praze odvysílá od sedmi hodin večer v přímém přenosu Český rozhlas Vltava a norská rozhlasová stanice NRK P2. Záznam koncertu bude pořizovat Česká televize. „Dílo těchto rozměrů se v Praze i obecně provádí jednou za desítky let a pro hráče konkrétního orchestru může taková příležitost přijít skutečně jedinkrát za život,“ uzavírá ředitel SOČR, Jakub Čížek.

Foto: Christine Schneider, Ján Lukáš, KORK