PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pokud uvažujeme, že každého špičkového umělce dělá kombinace talentu a píle, pak u Juliena-Laferrièra má posluchač intenzivní pocit vrchovatého obdaření předpoklady.“

„Úvodní unisoso všech sólistů bylo až neskutečně intonačně jednotné.“

„Wajsar se projevil jako starý praktik, který ví, co ‚bude fungovat‘.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara oslavila půlkulaté jubileum – pětasedmdesátiny –, a to nejen prvotřídními výkony letošních soutěžících, ale také těch, co se klání s úspěchem zúčastnili v minulých letech. Slavnostní koncert 15. května řídil v Rudolfinu Jakub Klecker stoje před Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, přičemž zazněly rovněž dvě světové premiéry na objednávku festivalu.

„Koncert byl příznačně nazván Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Pietní foersterovské zastavení vystřídaly dvě skladby naprosto odlišného typu, a to zejména dobou vzniku, stylovou i žánrovou příslušností.“

„Motivace oslavit Rok české hudby 2024 netradičním a pokud možno navíc humorným způsobem doznala nevšedního vyústění.“

Všem, kteří obdivují, hledají a nacházejí humor v hudbě takzvaně vážné, určitě konvenoval koncert v pražské budově Českého rozhlasu na Vinohradské ve Studiu S1, pořádaný 6. května Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a stanicí D-dur u příležitosti letošního Roku české hudby.

„Soutěž Pražského jara 1947 byla vyhlášena pro housle a vše začalo opravdu velkolepě, vždyť pozvání do poroty přijal mimo jiné David Oistrach.“

„Jednou z hlavních příležitostí, které sebou přináší první cena, je pozvání k sólovému vystoupení na následujícím ročníku festivalu.“

„Často to tak prostě je – čím víc toho někdo umí, tím bývá pokornější.“

Pozítří 7. května odstartuje již 75. ročník mezinárodní soutěže Pražského jara. Pro portál KlasikaPlus.cz o ní promluvil violoncellista Michal Kaňka. Rozpovídal se o historii soutěže, vlastních zkušenostech laureáta i o svých současných aktivitách spojených s funkcí předsedy stálé soutěžní komise.

„A byla to hudba radostná.“

„Skladba je poplatná dobové iluzi a text se mnohdy logicky nepotkává s výrazem v orchestru.“

„Dirigent dokázal dovést ohlušující proud hudby do působivého vrcholu.“ 

Festival Olomoucké hudební jaro rozeznívá prostory kostelů i historické sály krásnou hudbou. Již pátý koncert, tentokrát v kostele sv. Mořice, představil 30. dubna skladby českých velikánů Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Méně známé skladby publiku představili Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Altrichtrem, Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, barytonista Svatopluk Sem a na varhany Daniela Valtová Kosinová.

„Jak často se stane, aby prvním tleskajícím byl sám dirigent?“

„Petr Altrichter orchestr řídil se svým vyhlášeným zápalem a s navnaděnou chutí.“

„Celkově vzato příjemný večer s barvitou hudbou.“

Pořad český každým coulem. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se představil pod taktovkou českého dirigenta Petra Altrichtera na repertoárové ose Suk–Dvořák–Martinů. Sbory v Rudolfinu zastal Český filharmonický sbor Brno, hrála naše přední varhanice Daniela Valtová Kosinová, sólo přidal operní pěvec Svatopluk Sem. Přímý přenos zajistila rozhlasová stanice s Vltavou v názvu; to vše v předvečer předvečera významného 120. výročí Dvořákova úmrtí.

„Orchestr hrál s chutí a radostně.“

„Christian Kluxen těleso vedl jasným a srozumitelným gestem a vřelé, cituplné provedení bylo na světě.“

„Andreas Brantelid podal vysoce muzikální a maximálně poctivý výkon, za který si květiny skutečně zasloužil.“

Závěrečný koncert cyklu, který se odehrává v prostorách národní kulturní památky Betlémské kaple, nabídli Rozhlasoví symfonikové. Komorně laděný orchestr řídil Christian Kluxen a v sólové roli se představil violoncellista Andreas Brantelid, který byl jednoznačnou ozdobou mimořádně stručného symfonického pořadu. Zněla díla Ericha Wolfganga Korngolda a Sergeje Prokofjeva.

„Ricarda Merbeth nasadila od počátku silně exponovanou polohu otevřeného, kovově podbarveného sopránu s velmi širokým vibratem.“

„Magnus Piontek, jako král Marke, vládl podiu basem výtečné kvality.“

„Ester Pavlů zpívala s nádherně zřetelnou výslovností.“

V pondělí 25 . března pokračoval ve Dvořákově síni Rudolfina projekt dirigenta Petra Popelky a Symfonického orchestru Českého rozhlasu druhým dějstvím dramatu Richarda Wagnera Tristan a Isolda. Celé dílo je rozloženo do tří let, první dějství provedl orchestr 3. dubna roku 2023. V titulních rolích letos vystoupili tenorista Bryan Register a sopranistka Ricarda Merbeth a abonentní publikum nešetřilo ovacemi. Koncert byl vysílán přímým přenosem na rozhlasové stanici Vltava.

„Neumím si představit život bez koncertů, ať už v roli interpreta nebo posluchače.“

„Atmosféra živého vystoupení a vnímavé publikum je v určitém ohledu nenahraditelná.“

„Myslím, že bychom si měli vážit možností, které nám dává systém českého hudebního školství.“

Přední český klavírista a pedagog Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy Marek Kozák dle svých slov získal nálepku klavíristy, který nehraje jen repertoárová díla. A v takovém duchu je i jeho poslední nahrávka s díly Kovařovice, Kaprálové a Bořkovce. Interpret se však přirozeně věnuje i dílům zavedeným: 20. března vystoupí v Mariánské Týnici s uskupením Krása Quartet nebo později, 5. června na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, 17. června na Smetanově Litomyšli či ke konci roku na bienále Janáček Brno.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vedle otázky hudebního objevování věnuje také v Čechách nápadnému fenoménu základního uměleckého školství.

„Dílo příkladně programního charakteru, ve třech tématických okruzích – informace, zábava, vzdělání – autor našel paralelu ke třem tématům expozice sonátové formy.“

„Koncert vznikal v bolestném stavu skladatele, truchlícího nad ztrátou dítěte. Marianna Shirinyan jej přednesla mistrně.“

„Pátou symfonii zkomponoval Jean Sibelius v roce 1915 sám sobě k padesátým narozeninám.“

Pondělní koncert Symfonického orchestru českého rozhlasu z 11. března ve Dvořákově síni pražského Rudolfina proběhl ve třech výrazových rovinách: dokumentární, melancholické a širokodeché.

„Porucha na lodi Nautilus je vyloženě rodinná opera.“

„Skladba by měla ukázat, co všechno Komorní filharmonie Pardubnice umí… A ještě jsem neřekl, jak se jmenuje: Gingerbread.“

„Pro mě je rozhlas hlavně kulturní institucí.“

Radio, to je název díla, které na 11. března nastudoval pro premiéru Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Jeho autor Lukáš Hurník skladbu nazývá symfonickým dokumentem. Hudebními prostředky se totiž pokusil připomenout klíčové okamžiky ze stoleté historie veřejnoprávního rozhlasu, který v tehdejším Československu začal vysílat v roce 1923. V RozhovoruPlus však mluví nejen o této novince, ale i o třech svých dalších skladbách, které v příštích měsících také zazní v tuzemsku poprvé. Stane se tak v Brně, ve Znojmě a v Pardubicích.

„Každý všední den půlhodinovými bloky pokračuje kompletní klavírní Smetana Jitky Čechové.“

„Ve středu od dvaceti hodin poslouchejte záznam pondělního koncertu SOČRu se skladbou Lukáše Hurníka ke stému výročí Českého rozhlasu.“

„Víkendová návštěva patří Petru Holmanovi, violistovi Zemlinského kvarteta.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. března?

„Dirigentka Alena Hron oděla krátkou symfonickou skladbu působivou romantikou.“

„Po dvou zrušených koncertech světové premiéry Jany Vöröšové se naplnilo pořekadlo ‚do třetice všeho dobrého‘.“

„Sólo měla Diana Chausheva, vítězka Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga.“

V Betlémské kapli na Starém Městě pražském bylo ve čtvrtek 29. února plno. Symfonický orchestr Českého rozhlasu měl na programu skladby Mendelssohna-Bartholdyho, Wieniawského, Schuberta a světovou premiéru skladby Chlapeček a Dálka, kterou Jana Vorösová komponovala na objednávku orchestru. Zpíval Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, sbormistryně Věra Hrdinková. Dirigentkou večera byla Alena Hron, k radosti potěšeného publika.

„Hlavnými atribútmi večera sa stali farby podmienené inštrumentáciou, elegancia a určitá výrazová neokázalosť.“

„Lydie Härtelová a Mario Mesany si podľa mňa v diele interpretačne dobre porozumeli.“

„Za ťažisko programu by sme mohli označiť Quintette Jeana Crasa z roku 1928.“

Flauta a harfa, nástroje schopné krehkých, delikátnych, ale aj výrazne virtuóznych rovín, stáli v centre programu Královská imprese, ktorý pripravili hráči Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Komorný koncert umiestnený do rozhlasového Studia 1 lákal 26. februára na neopočúvaný program (Loudová, Folprecht, Cras, Ravel) a takisto trochu neobvyklé obsadenie. V kvintete zloženom z flauty, harfy a sláčikového tria hrali Mario Mesany, Lydie Härtelová, Petr Zdvihal, Karolína Strašilová a Pavel Ludvík. Večer stručne moderoval Lukáš Hurník, koncert živo prenášal Český rozhlas D-dur.

„Koncertní mistr Petr Zdvihal rozsvítil vroucný tón s okouzlující lyričností a nádherně dokreslil čarovnou atmosféru zamilovaného příběhu.“

„Je neskutečné, jak Petr Popelka dokáže i ty nejzapeklitější šifry moderní hudby rozklíčovat.“

„Zařazení orchestrální aranže proslavené komorní skladby byl jistě odvážný počin.“

Dvanátého února se v Rudolfinu uskutečnil další z koncertů oslavujících letošní Rok české hudby. V ryze českém programu se představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou. Sólistou večera byl íránsko-americký cembalista Mahan Estafani, který provedl českou premiéru díla Miroslava Srnky…