17. červen
Svátek má Adolf a Adina.
2025 – zemřel Alfred Brendel, rakousko-britský klavírista (narodil se 5. ledna 1931). Pocházel z Loučné nad Desnou (německy Wiesenberg), později žil v Rakousku a nakonec v Londýně. Stal se prvním umělcem, který nahrál kompletní Beethovenovo dílo pro sólový klavír. Natáčel také Liszta, Brahmse, Schumanna a Schuberta, s londýnským orchestrem Akademie sv. Martina v polích řízeným Nevillem Marrinerem pořídil kompletní nahrávku Mozartových klavírních koncertů. Napsal rovněž několik knih.
1994 – zemřel Boris Alexandrovič Alexandrov, sovětský a ruský skladatel (narodil se 4. srpna 1905), v letech 1946 až 1986 druhý šéf Alexandrovova souboru, který založil jeho otec Alexandr Vasiljevič Alexandrov. Dosáhl hodnosti generálmajora, byl vyznamenán Řádem Hrdiny socialistické práce, Leninovou a Stalinovou cenou a jmenován Lidovým umělcem SSSR… První vystoupení souboru se uskutečnilo 12. října 1928 v Ústředním domě Rudé armády v Moskvě a tehdejší Soubor rudoarmějské písně tvořilo 12 mužů: osm zpěváků, dva tanečníci, harmonikář a recitátor. Zpočátku vystupovali pouze v Moskvě, ale s rostoucím úspěchem začali vyjíždět do okolí a soubor se začal rozrůstat. Ve 30. letech měl již 300 členů. Jméno svého zakladatele nese soubor od roku 1949, původně byl pojmenován po bolševikovi Michailu Frunzem.
1977 – narodil se dirigent Robert Jindra. Vystudoval zpěv na Pražské konzervatoři, kde později také učil, a dirigování. Postupně působil jako hudební ředitel v Národním divadle moravskoslezském, hudební ředitel Opery Národního divadla, asistent šéfdirigenta v Deutsche Oper am Rhein, dirigent v Norské opeře v Oslu, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, ve Státním divadle Košice, v Aalto Musiktheater und Philharmonie Essen, na festivalu Bayerische Staatsoper v Mnichově nebo jako šéfdirigent Státní filharmonie Košice. Od září 2022 zastává pozici hudebního ředitele Národního divadla v Praze a hlavního hostujícího dirigenta v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu. Vedle toho pravidelně vystupuje na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Festival Leoše Janáčka v Ostravě nebo Košická hudobná jar a spolupracoval s řadou významných orchestrů.
1933 – narodil se Christian Ferras, francouzský houslista (zemřel 14. září 1982). Začal s orchestrem Pasdeloup pod dirigentem Albertem Wolffem a později Paulem Parayem. Pracoval s rumunským houslistou a skladatelem Georgem Enescuem. Na mezinárodní soutěži v Long-Thibaud potkal Pierra Barbizeta, se kterým vytvořil jedno z nejslavnějších partnerství klavíru a houslí v historii. V roce 1950 nahrál spolu s Jeanem-Pierrem Rampalem a Georgem Enescuem různá Bachova díla. V roce 1951 pozván Karlem Böhmem, aby hrál s Vídeňskými filharmoniky. Následně uspořádal několik koncertů v Japonsku a Jižní Americe. Záznmy houslových koncertů Sibelia, Čajkovského, Beethovena a Bacha patří k nahrávkám, za něž je nejvíce obdivován.
1930 – narodil se Romuald Twardowski, litevský skladatel (zemřel 13. ledna 2024). Vystudoval klavír a skladbu u Julia Juzeliunase na Litevské konzervatoři a pokračoval na Vyšší škole hudební ve Varšavě u Bolesława Woytowicze, v letech 1963-66 získal stipendium na studie gregoriánského chorálu a středověké polyfonie pod vedením Nadii Boulangerové v Paříži, která učila např. Aarona Coplanda. Od roku 1972 přednášel na Hudební akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě kompozici a instrumentaci.
1928 – narodil se Ferdinand Havlík, klarinetista, aranžér, skladatel a kapelník, příležitostný filmový herec a spoluzakladatel Divadla Semafor (zemřel 28. října 2013). Byl swingovým a jazzovým klarinetistou, který se dobře uplatnil i jako sólista.
1926 – zemřel Anton Foerster, skladatel, dirigent, varhaník a pedagog působící ve Slovinsku (narodil se 20. prosince 1837). Jako výborný tenorista vstoupil do zpěváckého spolku Hlahol. Seznámil a spřátelil se s Bedřichem Smetanou, kterého pak po celý život považoval za svůj vzor. Vystudoval práva, ale rozhodl se pro hudbu. Odešel do Chorvatska, kde se stal varhaníkem a sbormistrem při biskupské katedrále v Senji, založil tam katedrální sbor a pomáhal při zřízení hudební školy. po odchodu do Lublaně byl sbormistrem sboru Narodne čitalnice, dirigentem orchestru, který založilo Dramatično društvo, regenschori katedrály svatého Mikuláše a pedagogem na lublaňských středních školách. V roce 1877 založil varhanickou školu, byl spoluzakladatelem a dlouholetým redaktorem časopisu Cerkveni glasbenik. Pohřben je v Lublani.
1901 – zemřel Cornelius Gurlitt, německý skladatel (narodil se 10. února 1820). Je znám především díky svým klavírním etudám. Působil v Hirschholmu poblíž Kodaně jako učitel hudby, v březnu 1845 získal, stejně jako před dvěma lety skladatelé Gade a Reinicke, královské dánské stipendium. Tvořil i v Lipsku a v Římě, kde mu Accademia di Santa Cecilia udělila čestné členství a v roce 1855 ho jmenovala čestným profesorem hudby. Během Dánsko-německé války v roce 1864 hrál ve vojenské kapele na německé straně, předtím však při Prusko-dánské válce v letech 1848 až 1851působil jako důstojník ve vojenské kapele dánské armády. V roce 1866 se stal varhaníkem v chrámu sv. Trojice v Altoně, v roce 1879 královským hudebním ředitelem. Od stejného roku vyučoval sborový zpěv na konzervatoři v Hamburku. Vedle četných kompozic pro klavír napsal mnoho písní, dvě operety, jednu operu a komponoval i symfonickou a komorní hudbu.
1891 – narodila se Olga Khokhlova, rusko-ukrajinská baletka, první manželka malíře Pabla Picassa, matka jeho syna Paula a jedna z jeho raných umělecký múz (zemřela 11. února 1955). Studovala v Petrohradu na soukromé baletní škole a v roce 1915 se stala členkou souboru Ruského baletu Sergeje Ďagileva.18. května 1917 tančila v baletu Parade Sergeje Ďagileva, Erika Satieho a Jeana Cocteaua, během úvodního večera v Théâtre du Châtelet. Výpravu a kostýmy navrhl Pablo Picasso. Její vnuk Bernard Ruiz-Picasso se svou matkou založili Picassovo muzeum v Malaze.
1882 – narodil se Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský skladatel, jeden ze stěžejních inovátorů 20. století (zemřel 6. dubna 1971). Jeho prvním učitelem byl Rimský-Korsakovov. Dalším stěžejním mužem v jeho životě byl ruský impresário Sergej Ďagilev, který mu zadal balet na námět pohádky o ptáku Ohnivákovi, v roce 1910 měl premiéru v Théâtre National de l’Opéra v Paříži, řídil Henri Pierné, choreografii vytvořil Michail Michajlovič Fokin a titulní roli ztvárnila Tamara Karsavinová. Dalším velkým úspěchem byl balet Petruška. Přelomovým dílem, které je považováno za hudební milník, je balet Svěcení jara, premiéra v roce 1913 v Théâtre des Champs-Élysées způsobila legendární poprask. Baletů napsal jedenáct, dále sedm oper, sedm koncertů, pět symfonií a řadu orchestrálních, komorních, vokálních i klavírních děl. Kromě Ruska žil v zahraničí (Švýcarsko, Francie, USA), více než stokrát překonal Atlantský oceán, pracoval až 18 hodin denně. Za svého života se setkal s velkým množstvím významných osobností, jako byli Charlie Chaplin, Benito Mussolini, John Fitzgerald Kennedy, Walt Disney, Ingmar Bergman, Albert Schweitzer, Nikita Sergejevič Chruščov nebo Coco Chanel a při koncertech v Praze i s prezidenty Masarykem a Benešem. Mezi jeho přátele a příznivce patřili Claude Debussy, Sergej Rachmaninov a také Albert Einstein. Naopak většinu svého života byl v opozici k teoriím skladatele Arnolda Schönberga, kritizoval Richarda Strausse nebo Antonia Vivaldiho, ale přísný byl silně i vůči sobě. Vymyslel přístroj na linkování notového papíru, který byl pod názvem „Stravigor“ patentován. Časopisem Time byl zařazen mezi stovku nejvlivnějších osobností 20. století.
1881 – narodil se Jindřich Ferenc, skladatel a básník (zemřel 24. června 1958). Psal orchestrální i komorní skladby, písně, sbory, kantáty i chrámovou hudbu. Vystudoval varhany na Pražské konzervatoři, pak si otevřel hudební školu ve Žďáru a stal se tam i ředitelem kůru. Později učil postupně v Přerově, v Příbrami a v Kladně. Kromě pedagogické a skladatelské činnosti napsal několik básnických sbírek a divadelních her. Některé své texty i zhudebnil.
1834 – Německý skladatel Richard Wagner přijel na první návštěvu Čech. Ubytoval se v hotelu U krále pruského v Teplicích, kde strávil několik týdnů, a pak se vydal do Prahy, aby si poslechl tamní operní soubor a zvážil případné angažování některých pěvců v Magdeburku, kde se stal kapelníkem.
1818 – narodil se Charles-François Gounod, francouzský skladatel (zemřel 18. října 1893). Proslavil se zejména operami Faust, která sklidila neuvěřitelný úspěch a z Gounoda udělala ihned po premiéře nejznámějšího francouzského skladatele, a Romeo a Julie. Oper celkem složil dvanáct, také šest oratrií, tři symfonie a komorní hudbu. Jeho prvním učitelem byl Antonín Rejcha (1770–1836), k jehož dalším žákům patřili mimo jiné Hector Berlioz, Ferenc Liszt nebo César Franck. Po studiu na pařížské konzervatoři získal v roce 1839 cenu Grand Prix de Rome za svou dramatickou scénu Fernand a V Lipsku pobýval u rodiny Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. V Paříži působil jako varhaník v chrámu Missions Entrangères, kde založil vlastní církevní sbor. Po vypuknutí francouzsko-pruské války v roce 1870 žil pět let v Londýně, založil tam sbor a řídil ho v roce 1871 při slavnostním otevření velké koncertní síně Royal Albert Hall. V posledních letech života psal převážně duchovní skladby, kterými si byl schopen vydělat velmi dobré honoráře. Jeho světový úspěch podtrhlo udělení Řádu čestné legie v roce 1888. Zemřel jako bohatý muž a skladatel uznávaný ve Francii i ve světě. Byl pohřben na hřbitově Auteuil v rodné Paříži.