PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vrcholné Janáčkovo dílo zahrál orchestr velmi dobře, melancholicky a s dramatickým espritem.“

„Eklektický Rubinsteinův styl vyzněl v Kasíkově interpretaci poeticky, s větším akcentem na lyričnost.“

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu provedl Čajkovského symfonii v dobré interpretaci.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina v Praze představil v pondělí šéfdirigent Janáčkovy opery Národního divadla v Brně Marko Ivanović se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu svůj soustředěný přístup k dílům Leoše Janáčka, Antona Rubinsteina a Petra Iljiče Čajkovského. Ze sólistů byl k programu přizván renomovaný klavírista Martin Kasík.

„Brutálně suchá akustika sálu Stadionu, po rekonstrukci sice pohledného, ale klasice ani trochu nepřizpůsobeného, symfonické hudbě ani trochu nesluší a nesvědčí.“

„Martin Kasík, hrající z not, se popasoval s extrémně hustou sazbou skladby, jak nejlépe šlo.“

„Markéta Cukrová se zhostila zejména poslední části Vokální symfonie impozantně. A na rozdíl od Věry Soukupové, protagonistky někdejší první nahrávky díla, jí bylo i rozumět.“

První koncert festivalu Janáček Brno 2022 dal v pátek zaznít prostřednictvím hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu hudbě nepříliš často slýchané – dílům od Leoše Janáčka, Antona Rubinsteina a Vladimíra Sommera. Dirigoval Marko Ivanović. Vedle ambice přinést něco výjimečného, tedy skutečně festivalový program, mohlo být spojnicí daného výběru i Janáčkovo rusofilství. Koncert měl nicméně jeden problém. Z akustických důvodů, jak se nemilosrdně ukázalo, nebylo jeho situování na Stadion šťastné. Avšak – kam jinam…?

„Pod dojmem války na Ukrajině tento devatenáctiletý mladík složil Threnodii (Žalozpěv) pro housle a symfonický orchestr.“

„To, jak Maruška Hasoňová hrála, byla přímo smršť, dokonalost sama.“

„Cikánské melodie Pabla de Sarasateho si přišli zahrát všichni sólisté.“

Jsou umělci, kteří se stanou legendou už za svého života. Mezi ně zcela jistě patří Václav Hudeček. Který z umělců se může při svých sedmdesátinách pochlubit padesáti pěti lety nepřetržité koncertní činnosti? Václav Hudeček ano. Který z umělců si může dovolit vlastní hudební festival, který letos slaví už jedenatřicátý ročník? Václav Hudeček ano. Který z umělců a pedagogů může konstatovat, že vychoval hudebníky, kteří jsou koncertními mistry těch nejvýznačnějších symfonických orchestrů? Václav Hudeček ano. Mnoho žáků i přátel proto přišlo Václavu Hudečkovi k jeho životnímu i pracovnímu jubileu poblahopřát 25. října do pražského Rudolfina v rámci zahajovacího koncertu letošních Svátků hudby.

„Dirigent Popelka coby nový člen orchestru vnesl do interpretace svěžest, živost a smysl pro detail, který aplikoval v působivých gestech hráčům a nástrojovým sekcím orchestru.“

„Ve druhé větě Stravinského symfonie se svými frázemi nejvíce vynikali sólisté z řad dřevěných dechových nástrojů i smyčců.“

„Nevídaná technická zdatnost cellisty mu umožnila naplno rozvinout přednes plný hudebnosti, citového sdělení a viditelného vřelého vztahu ke skladbě.“

V pražském Rudolfinu v pondělní večer koncertoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Trojici „amerických“ skladeb autorů Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka s tělesem nastudoval jeho nový šéfdirigent a umělecký vedoucí Petr Popelka. Sólového violoncellového partu Dvořákova koncertu se zhostil Jean-Guihen Queyras. Ačkoliv právě Dvořákův koncert byl pravděpodobně divácky nejpřitažlivějším číslem, celý koncert se nesl ve znamení krásné hudby, svěžího ducha a dlouhých potlesků.

„Tak daleko Schönberg ještě nedošel, ale přesto je čtyřicetiminutová partitura plná temných proudů, vášní a expresivních výkřiků“

„Impresionista Debussy uchopil námět v opeře Pelléas a Mélisanda o tři roky dříve podstatně jinak, snově a neskutečně, jako tajemný výjev mimo čas a realitu. A především jemněji.“

„Petr Popelka rozhlasové symfoniky vybudil k nevídanému výkonu.“

Inaugurační koncert Petra Popelky jako nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pražském Rudolfinu v pondělí dvě poloviny. Jako tu líbivější Brahmsův Houslový koncert, jako tu posluchačsky náročnější pak Schönbergovu symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda. Zvláště druhá část večera dala plně vyniknout Popelkovým muzikantským přednostem: jasnému názoru, upřímnému entusiasmu, energičnosti a inspirující gestické náruživosti.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Múzický manažer Pavel Svoboda se podílí na festivalové dramaturgii radami i kontakty; i jeho zásluhou se tisícihlavému publiku představil SOČR s dirigentem Petrem Popelkou a sólistou Josefem Špačkem.“

„Co by bylo ozdobou koncertní síně, se zde urodilo ve velké tovární hale; bizarní prostředí má ale svou zvláštní přitažlivost a zázračně dobrou akustiku.“

„Špaček přednesl bezmála půlhodinový Beethovenův koncert zpaměti, bez jediného zaváhání, a publikum ho odměnilo dlouhými ovacemi.“

Do Dobrušky zavítal Symfonický orchestr Českého rozhlasu s novým šéfdirigentem Petrem Popelkou a houslistou Josefem Špačkem. Svůj program z děl Smetany a Beethovena předvedli nezvyklém prostředí tovární haly firmy Koenig & Bauer Grafitec. Festival F. L. Věka tím vstoupil do své druhé poloviny.

Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Trochu mě každý rok mrzí malá účast českých violistů – letos ze sedmdesáti violistů byli Češi tři.“

„Okamžitě, co jsem vyměnila housle za violu, jsem z tohoto nástroje byla nadšená.“

Kristina Fialová, přední česká violistka, už čtvrtým rokem pořádá Mezinárodní violovou soutěž Oskara Nedbala v České republice. U nás a pravděpodobně ani v zahraničí není jiná soutěž, která se koná každoročně a je otevřena pouze violistům. Úvodní kolo ročníku 2022, při kterém porota semifinalisty vybrala ze zaslaných videonahrávek, už proběhlo a 30. září bude moci čtrnáct violistů z celého světa poměřit své síly ve druhém kole soutěže v sále Pražské konzervatoře. Druhého říjnového dne se na stejném místě odehraje finále za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru. RozhovorPlus je o této soutěži, ale nejen o ní. 

„Láskyplnou pomalou část vyzpívala Diana Chausheva s veškerým citem své patnáctileté duše, v rychlých větách zas udivovala bezchybnou technikou.“

„Zvuk Lombardiho trubky byl podmanivý, hráč se mazlil s dynamikou i zpěvnými melodiemi. Mladý Ital má dar strhnout publikum.“

„V první větě Richard Kollert zaujal sebevědomou hrou, zpěvným tónem i inspirovaným frázováním s orchestrem. Celkově byla jeho hra plná energie, jistoty i citu pro melodii a rytmus.“

Čtyři mladí hudebníci se utkali v pátečním finále Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Dlouhý večer korunovalo oznámení výsledků. A během čekání na ně nikdo z trpělivých návštěvníků nepochyboval o tom, že vavříny si odnese Bulharka Diana Chausheva.

„Musím moc ocenit, že dramaturgie festivalu zařadila do programu předního českého symfonického orchestru dílo Césara Francka, k jeho dvoustému výročí narození.“

„Ende gut, alles gut, praví německé přísloví. Na Noc romantismu platí toto přísloví dvojnásob.“

Prestižní hudební festival v Českém Krumlově na svém druhém festivalovém koncertu v Pivovarské zahradě 16. července přivedl na pódium Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze s nastupujícím mladým šéfdirigentem Petrem Popelkou (od září letošního roku). Sliboval silný zážitek. Přední české symfonické těleso přijelo se sedmdesáti hudebníky, s programem velmi atraktivním – Klavírním koncertem b moll Petra Iljiče Čajkovského a Symfonií d moll Césara Francka. Part Čajkovského slavného díla měl hrát pianista Alexander Melnikov, ale pro údajné snížení dotací festivalu byl zvolen mladičký vítěz Concertina Praga – teprve patnáctiletý Ryan Martin Bradshaw, slovensko-australský pianista, žijící v Bratislavě a studující ve Vídni na Univerzitě múzických umění pro velmi nadané děti.

„Debussyho skladba znamenala mezník v hudební historii, je to skladba, která vytváří nový harmonický jazyk.“

„Všechny skladby večera měly jedno společné – zvukomalebnost.“

Poslední abonentní koncert letošní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazněl v úterý 28. června. Pod taktovkou Pavla Šnajdra orchestr zahrál Preludium k Faunovu odpoledni a První rapsodii pro klarinet a orchestr Clauda Debussyho, Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr Ondřeje Štochla a Ravelovu Španělskou rapsodii. Sólový part klarinetu přednesl Karel Dohnal.