Ve věku nedožitých sto dvou let se uzavřel život významné osobnosti brněnského kulturního života, české varhanice a pedagožky Aleny Štěpánkové Veselé, první porevoluční rektorky Janáčkovy akademie múzických umění. Stala se zakladatelkou Brněnského varhanního festivalu, byla čestnou předsedkyní brněnského Spolku přátel hudby a také jednou z hlavních postav okolo výstavby nového koncertního sálu v Brně.

Alena Štěpánková Veselá pocházela z rodiny uznávaného chemika Vítězslava Veselého. Za války studovala hru na varhany na brněnské konzervatoři. Rodiče Veselé byli za napomáhání odbojové činnost deportováni do nacistických koncentračních táborů, oba však věznění přežili. Na hodiny klavíru chodila Alena Veselá ke Zdeňce Illnerové, žačce Leoše Janáčka. Po válce nastoupila na nově vzniklou brněnskou JAMU, kde posléze od roku 1952 sama pedagogicky působila. Studovala také hudební vědu na filozofické fakultě. Svým přístupem, usilujícím o autentickou interpretaci staré hudby, vytvořila vlastní brněnskou školu varhanní interpretace, uznávanou v mezinárodních soutěžích. 

Coby vystudovaná varhanice koncertovala již od studií téměř ve všech zemích Evropy i mimo ni. Vystupovala jako sólistka s předními českými a zahraničními orchestry. Hrála v nejvýznamnějších světových varhanních centrech, sólové recitály měla mimo jiné v Royal Festival Hall v Londýně nebo v King’s College v Cambridgi. Spojené státy americké projela od Minneapolis po Los Angeles, koncertovala v kanadském Montrealu i za polárním kruhem v Norsku. Účinkovala na mnoha významných světových festivalech. Jako varhanice premiérovala skladby Miloslava Ištvana, Josefa Berga, Petra Ebena a dalších současných autorů. Byla propagátorkou hudby nejen klasických mistrů, jako byl Johann Sebastian Bach, ale zasloužila se také o uvádění skladeb Paula Hindemitha. Vytvořila nahrávky Bachovy tvorby, českého varhanního repertoáru osmnáctého století i skladeb soudobých českých komponistů.

Od šedesátých let se profesorka Štěpánková Veselá angažovala v brněnském kulturním dění. Patřila k tvůrcům tradice Brněnského varhanního festivalu, pomohla oživit činnost tamního Spolku přátel hudby, účastnila se janáčkovských aktivit, dlouhodobě stála i v čele snah o vybudování nového koncertního sálu. Významně se zasloužila v Brně také o dokončení rekonstrukce Besedního domu. Iniciovala rovněž vznik soutěže mladých varhaníků. V roce 1990 se stala první porevoluční rektorkou JAMU. Funkci vykonávala do roku 1997 a ze své pozice se zasloužila o rekonstrukce a rozšíření akademických prostor. Již v letech 1986 až 1990 byla vedoucí Katedry klávesových nástrojů JAMU.

V roce 2013 ji vyšla autobiografická kniha Z rejstříků paměti, roku 2020 převzala státní vyznamenání, medaili Za zásluhy I. stupně. Byla nositelkou Zlaté medaile Masarykovy univerzity v Brně (1997), Zlaté medaile Akademie múzických umění v Praze, medaile Bedřicha Smetany a řady dalších čestných doktorátů a ocenění. V letech 1979 a 2000 se stala držitelkou Ceny města Brna, v roce 2011 obdržela Cenu Jihomoravského kraje. 

Alena Štěpánková Veselá se narodila 7. července roku 1923 v Brně, zemřela 11. května roku 2025. 

……………

Portál KlasikaPlus.cz vydal s prof. Alenou Štěpánkovou Veselou v roce 2022 rozhovor, čtěte ZDE. Prostor této osobnosti portál věnoval i u příležitosti jejích stých narozenin ZDE.

Foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp