Pražští symfonikové přivítají advent romantickým programem. Pod vedením dirigentského hosta Tomáše Hanuse zahrají 4. a 5. prosince ve Smetanově síni Obecního domu Symfonii č. 4 Roberta Schumanna, Weberův Klarinetový koncert se sólistkou Sharon Kam, předehru k opeře Tristan a Isolda Richarda Wagnera a slavnou závěrečnou scénu Isoldiny smrti z lásky. A v rámci cyklu Světová klavírní tvorba se 7. prosince koná speciální recitál s názvem České mládí – Klavírní gala, ve kterém se představí mladá generace českých klavíristů. Nora Lubbadová, Denis Stefanov, Jan Čmejla a Matyáš Novák se v rámci jednoho večera vystřídají na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina s repertoárem, který je jim blízký.

„Program tohoto koncertu vznikal v dialogu s dramaturgem FOKu Martinem Rudovským. Jednalo se o to, abychom představili ne úplně běžně hranou symfonii Roberta Schumanna, která podle mě patří k vrcholným dílům romantické epochy,“ říká dirigent koncertů 4. a 5. prosince Tomáš Hanus, „protikladem bude dílo Richarda Wagnera, který přistupoval odlišně k instrumentaci i formě, a k tomu Weberův klarinetový koncert, který důvodně milují všichni klarinetisté.“ Tomáš Hanus se narodil v Brně a studoval na Janáčkově akademii múzických umění u svého celoživotního mentora Jiřího Bělohlávka. V Praze se vyskytuje vzácně, neboť je hudebním ředitelem Velšské národní opery v Cardiffu. V nadcházejících dvou sezónách zastane roli hlavního hostujícího dirigenta Islandského symfonického orchestru. Sharon Kam patří mezi nejžádanější klarinetisty světa. V Německu žijící virtuoska s izraelskými kořeny je v letošní sezóně rezidenční umělkyní v Tonhalle Düsseldorf. Od roku 2022 Sharon Kam působí také jako profesorka klarinetu na Hochschule für Musik, Theater und Medien v Hannoveru.

5. prosince se pod hlavičkou FOKu koná v Divadle Viola také pořad Pražská kavárna. „Co by nemělo chybět v dobré kavárně? Samozřejmě káva, zákusky, pro mnohé noviny, dnes možná spíše chytré telefony, a? Dobrá společnost. Taková, v níž se nikdo nemusí bát vyslovit svůj názor, v níž se polemizuje s otevřenou myslí a upřímným srdcem,“ anotuje produkce orchestru. Výběr z textů Karla Čapka, Eduarda Basse a Karla Poláčka přednesou Viktor Dvořák a Filip Rajmont, jazzový klavír je v rukou Najponka.

„7. prosince nás čeká ve Dvořákově síni vskutku mimořádný večer. Nejen co se týká repertoáru – od Smetany ke Kapustinovi, od Bacha ke Skoumalovi, od Scarlattiho k Ligetimu – ale především půjde o unikátní sestavu interpretů. Od nejmladší Nory Lubbadové, které je patnáct let, přes Jana Čmejlu až po šestadvacetiletého Matyáše Nováka; velmi zajímavou postavou (i svým programem) je také Denis Stefanov, v Praze narozený Ukrajinec. Každý klavírista bude mít zhruba dvacet minut, aby ze sebe vydal to nejlepší! Nejde o souboj, spíše o čtyřbarevný ohňostroj,“ říká dramaturg FOK Martin Rudovský. V sedmi letech, kdy Nora Lubbadová poprvé vystoupila s orchestrem, byla tak okouzlena hudbou, že chtěla na pódiu zůstat. Pódium Dvořákovy síně Rudolfina již zná, letos v září na něm hrála ve finále soutěže Concertino Praga. Získala již mnoho ocenění za interpretaci díla Fryderyka Chopina, kterého předvede i tentokrát. Dále provede Bacha a Furianta Bedřicha Smetany. Sedmnáctiletý Denis Stefanov původně počítal s tím, že tento večer prožije jako divák, ale nakonec pohotově zaskočí za nemocného Jana Schulmeistera. Stefanov, český klavírista s ukrajinskými kořeny, si stejně jako jeho kolegové vybral Chopina, ale kromě jeho díla zahraje také sonáty Domenica Scarlattiho a Alexandra Skrjabina a program završí méně známým, však o to pozoruhodnějším autorem Nikolajem Kapustinem. Uměleckým vzorem jednadvacetiletého Jana Čmejly je čínský klavírista Lang Lang, se kterým se osobně poznal ve Vídni. Pro recitál v Rudolfinu Čmejla zvolil Chopinovu Barkarolu Fis dur, Etudu Čarodějův učeň György Ligetiho a skladbu Kejklíř Adama Skoumala. Matyáš Novák již má za sebou debut v Carnegie Hall. Pro svá koncertní vystoupení aranžoval dílo Bedřicha Smetany, a na vlastních úpravách tak předvede osobní technické i výrazové schopnosti, stejně jako ty aranžérské. Matyáš Novák již v letošním Roce české hudby úspěšně představil svou transkripci Smetanovy symfonické básně Vltava v Oslu, Sofii či Washingtonu.

Foto: Nancy Horowitz, archiv Klasiky+