Ve věku osmdesáti devíti let se uzavřel život Hermanna Rudolpha Konrada Baumanna, všestranného německého hornisty, který byl průkopníkem hry na dobové lesní rohy v barokním a klasicistním repertoáru. Byl prvním hornistou předních orchestrů a působil na mezinárodní scéně jako sólista. Od roku 1969 byl Baumann profesorem na Folkwang Hochschule v Essenu. Nejdříve se hudbě věnoval jako zpěvák a jazzový bubeník, s hrou na lesní roh začal až v sedmnácti letech. Po studiích u Fritze Hutha na univerzitě ve Würzburgu působil nejprve v několika německých orchestrech, např. u Dortmundských filharmoniků, Hamburského komorního orchestru nebo u rozhlasových symfoniků ve Stuttgartu. Jeho sólovou kariéru odstartovalo vítězství v Mezinárodní soutěži ARD v Mnichově. Po následující tři desetiletí absolvoval stovky vystoupení na nejvýznamnějších světových pódiích a nahrál téměř kompletní repertoár pro sólový lesní roh na zvukových nosičích pro Deutsche Grammophon, Philips, Teldec, Arte Nova a další vydavatelství. Svoji pozornost věnoval i české hudbě, natočil koncerty F. X. Pokorného a A. Rosettiho. Baumann ovládal techniku hry na různé druhy lesního rohu, od raně barokního corno da caccia až k modernímu nástroji. Byl průkopníkem nejen v oblasti hudby barokní (natočil např. Bachovy kantáty, kde je part lesního rohu v extrémně vysoké poloze), ale stál také na počátku trendu hrát klasicistní hornové koncerty na přirozený lesní roh (ceněnými se staly jeho nahrávky Mozartových hornových koncertů například s orchestrem Concentus Musicus Wien za řízení Nikolause Harnoncourta). V roce 1999 mu společnost Historic Brass Society v Paříži udělila cenu Christophera Monka za celoživotní přínos v oblasti hry na historické nástroje. Narodil se 1. srpna 1934 a zemřel 29. prosince 2023.