U příležitosti stého výročí narození Václava Halíře, výrazného basbarytonisty, který byl téměř čtyři desetiletí spojen s brněnskou operou, otevřelo Národní divadlo Brno novou e-výstavu. Ta přibližuje jeho rozsáhlou kariéru prostřednictvím fotografií z inscenací a připomíná pěvce, jehož repertoár sahal od české operní klasiky přes Janáčka až po Verdiho, Wagnera, Mozarta či ruskou a moderní operu.

Václav Halíř patřil k osobnostem, které po několik desetiletí spoluutvářely tvář brněnského operního souboru. U příležitosti 100. výročí jeho narození připravilo Národní divadlo Brno e-výstavu, která mapuje jeho uměleckou dráhu a prostřednictvím dochovaných fotografií připomíná řadu rolí, v nichž se na brněnské scéně představil. 

Halíř se narodil 28. září 1926 v Žeravicích na Hané. Po druhé světové válce nastoupil na brněnskou konzervatoř, kde původně studoval kontrabas, později však přešel ke zpěvu. Ve studiu pokračoval na JAMU. Na scéně brněnského divadla se objevil už jako student, když v dubnu 1953 debutoval jako Vodník ve Dvořákově Rusalce. Následně se stal členem operního souboru a v brněnském divadle působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1991. Uplatňoval se v rolích dramatických i komických a jeho repertoár postupně obsáhl stovky postav z české i světové operní literatury.

Výraznou kapitolu Halířovy kariéry představovala česká opera, které výstava věnuje samostatný blok. Opakovaně se vracel k dílům Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, stejně jako k operám Leoše Janáčka. K jeho rolím patřili například Marbuel v Čertu a Káče, Bonifác v Tajemství nebo Mícha v Prodané nevěstě. Ve Smetanových operách ztvárnil také Volframa, Budivoje, Chrudoše, Matouše či Raracha.

Mimořádně rozsáhlá byla jeho zkušenost s Janáčkovým dílem. S výjimkou Osudu účinkoval ve všech skladatelových operách. V Její pastorkyni opakovaně ztvárnil Rychtáře, v Kátě Kabanové Dikoje a ve Věci Makropulos doktora Kolenatého. V Příhodách lišky Bystroušky se objevil jako Revírník i Farář, v Šárce jako Přemysl a ve Výletech pana Broučka vytvořil několik postav.

Halířův repertoár ale zdaleka nekončil u české hudby. Ve Verdiho operách ztvárnil například Amonasra v Aidě, hraběte Monterona v Rigolettovi či Velkého inkvizitora v Donu Carlosovi. Z Pucciniho tvorby vytvořil Schaunarda v Bohémě, Scarpiu v Tosce a strýce Bonze v Madame Butterfly. Jeho repertoár zahrnoval také Mozarta, Bizeta, Wagnera, Strausse, ruské skladatele i operní tvorbu dvacátého století. K významným wagnerovským rolím patřili titulní Bludný Holanďan, Friedrich von Telramund v Lohengrinovi a Sixtus Beckmesser v Mistrech pěvcích norimberských.

Vedle operního jeviště se věnoval také koncertní činnosti a písňové tvorbě a pravidelně se účastnil zahraničních zájezdů brněnské opery. Právě šíři Halířových uměleckých aktivit e-výstava Národního divadla Brno zachycuje, její těžiště tvoří fotografie z inscenací brněnské opery, které dokumentují Halířovy výrazné role i proměny jeho uměleckého působení v průběhu několika desetiletí. Výstavu připravila Jitka Nováková a přístupná je od 28. září na webu divadla, a to až do 28. ledna příštího roku.

Foto: archiv Národního divadla Brno

Facebook X E-mail WhatsApp