PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Gramofonový průmysl se nachází v krizi a zdá se, že není moc co nahrávat.“

„Nejvíc operet je v katalogu CPO od Franze Lehára, celých dvacet.“

„Dostupnost nahrávek se v čase mění.“

Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou ukončí povídání Opereta na zvukových nosičích.

„Dílo se dá vykládat na mnoho způsobů.“

„Do Mnichova se Prsten Nibelungův vrátil zhruba po deseti letech.“

„Hudební nastudování každé opery v Mnichově je na vysoké úrovni.“

Prsten Nibelungův Richarda Wagnera je snad nejgigantičtějším dílem v celé operní historii. Uvedení tetralogie, resp. celovečerní předehry (Zlato Rýna) a tří samostatných částí (Valkýra, Siegfried, Soumrak bohů), je pro každé divadlo prestižní záležitostí. Tak náročné dílo bývá v současné době inscenováno nejen na největších operních scénách světa, kdy je výzvou pro celý inscenační tým, ale dnes se stále častěji objevuje i na středních, zejména německých, operních scénách, kde její uvedení dává možnost zpěvákům, kteří se dosud s jejími náročnými party nesetkali, aby si je zazpívali dříve, než pro ně budou angažování do velkých divadel. První část Zlato Rýna je aktuálně v nabídce Bavorské státní opery v hudebním vedení Vladimira Jurowského a režii Tobiase Kratzera.

„Jako student jsem jezdil po operních představeních všude po světě. Tenkrát mě ani nenapadlo, že bych tam sám mohl někdy vystupovat.“ 

„Adam Plachetka do role Pruse dozrál a dělá ji opravdu výborně.“ 

„Publikum může v Brně vidět vysoce kvalitní inscenaci světově renomovaného režiséra. Jde asi o nejlepší inscenaci Věci Makropulos, jakou jsem v životě viděl.“

Dirigent Robert Jindra má za sebou říjnovou premiéru Janáčkovy Věci Makropulos ve Staatsoper Unter den Linden a před sebou v sobotu a v pondělí 16. a 18. listopadu dvě pohostinská představení této inscenace na festivalu Janáček Brno 2024. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje práci v proslulém historickém operním domě na hlavní berlínské třídě, přibližuje režii Clause Gutha, vzpomíná na studentské divácké zážitky a zamýšlí se nad svým vztahem k Janáčkovi.

„Opery jsou zcela odlišné.“

„Jeho protivníka se jménem Potvor ztvárnil atraktivně ošklivý a pohybově zdatný Aleš Musil.“

„Byl to výborný studentský večer, naplněný jiskřivým nadšením a tvůrčí euforií.“

Festival Janáček Brno se neohlíží jen do minulosti, ale již třetím rokem dává prostor nové tvorbě. Propojením práce dvou fakult JAMU vznikly tři miniopery, které měly premiéru v úterý 12. listopadu v Divadle na Orlí. Echó a Narcis ve zpracování Kateřiny Slaběňákové, Oliver s hudbou Kateřiny Szymeczkové a Tvorování s hudbou Noemi Savkové. Tři pracovní týmy vytvořily zajímavě kontrastní díla, hýřící mladistvými nápady.

„Poděkování Aleše Březiny patřilo rovněž rektoru Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřichu Vybíralovi, který aulu nového Technologického centra nabídl Institutu pro uspořádání koncertu.“

„Čtyři písně na texty české lidové poezie napsal Bohuslav Martinů v roce 1940 jako poděkování za pomoc s vycestováním z okupované Francie do USA.“

„Rozsáhlá kompozice Alexeje Aslamase ‚Lidovque‘ využila všech vysokých kvalit hráčů Epoque Quartet.“

Institut Bohuslava Martinů 12. listopadu uspořádal jubilejní desátý Benefiční koncert. Večer provázený slovem ředitele Aleše Březiny nabídl posluchačsky atraktivní setkání s letos jubilujícím tělesem mnoha stylů Epoque Quartet. Stěží si představit šťastnější volbu interpretů. Součástí večera se stala instrumentální verze nikdy neslyšené skladby Martinů.

„Veškerý timing fungoval, žádná dílčí durata pocitově ‚nepřetekla‘, celkových pětašedesát minut bez pauzy se jevilo jako přesně adekvátních.“

„Bacha lze ‚prsknout‘ vlastně kamkoli a neurazí.“

„Ebenovy Dopisy Mileně jsou kompozicí dost možná těžko stravitelnou.“

Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, organizace s archaickým názvem, která před více než dvěma sty let stála u vzniku Pražské konzervatoře, připravila dvanáctý ročník festivalu Kultura v srdci Prahy. Jeho první program uskutečněný 13. listopadu právě na půdě konzervatoře a nazvaný Dopisy Mileně vznikl symbolicky k uplynulému rovnému století od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Jedinou osobu hudebně vystupující, klavíristku Terezii Fialovou doplnili studenti hereckého oboru Adéla Pilátová a místo původně avizovaného Erika Srbeného Šimon Fikar, kteří pořad dokreslili četbou z korespondence.

„Lidé z Hradišťanu i učitelé ZUŠ komunikují rovnocenně, v jejich šestici by člověk nenašel žádný podřízený hlas.“

„Je zajímavé slyšet oblíbenou píseň v téměř symfonickém hávu. Muzikanti Hradišťanu naslouchají se zájmem i s pobavením.“

„‚Mě si nevšímejte,‘ shrnuje svoji roli Jiří Pavlica.“

V polovině listopadu končí další ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica a k tomu pravidelně patří společný projekt se ZUŠ Česká Lípa, nazvaný Má to smysl! V něm se talentovaní žáci už od roku 2015 setkávají s významnými hudebníky, kteří se střídají v roli uměleckých garantů festivalu. Čeká je jednak workshop a jednak společný koncert. Letošním garantem je Jiří Pavlica a k němu se přidali další členové Hradišťanu.

„Nehodlám se definovat ani jako populární zpěvák, ani jako uznávaný operní pěvec.“

„Hoffmann je do jisté míry Offenbach. Často přemýšlím nad tím, kam až sahá otisk osoby skladatele a co už je jeho umělecká invence.“

 „Mezi pěvcem a klavíristou musí být veliká chemie ideálně prověřená roky společné práce a vystupování. Jinak to prostě nejde, nefunguje to a publikum to vycítí.“

Benjamin Bernheim se mezi světovou operní elitou pohybuje už několik let. Nicméně od konce léta jeho hvězda stoupá ještě strměji: Na své konto si připsal Hoffmanna na festivalu v Salcburku a následně i v Metropolitní opeře. Toto nastudování bylo vysíláno do kin po celém světě v rámci projektu Met: Live in HD. Celosvětově francouzského tenoristu sledovaly i milióny lidí při zakončení olympijských her a nedávno mu byl udělen titul ‚Pěvec roku‘ na International Opera Awards. V listopadu tento zpěvák debutuje v Praze.

„V Německu operety ve velkých městech uvádějí specializované scény na hudební divadlo.“

„Mekkou operety je dnes Rakousko.“

„Kdo má u nás operetu rád, musí se vydat za hranice, aby viděl některá zajímavá díla.“

Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou pokračují tématem Kam dnes za operetou?

„Orchestr pod vedením Ondreje Olose přijal výzvu s patřičnou pozorností a provedl kompozici Thomase Adèse, v níž se prolínají romantizující postupy s ryze současnými, strhujícím způsobem.“

„Hudba Guillauma Connessona vyniká nebývalou barevností a proměnlivostí nálad, nechává zároveň dostatek prostoru pro meditaci.“

„Kde vzít osm špičkových hráčů na nejhlubší smyčcový nástroj, bez nichž si uvedení skladby Eleny Kats-Chernin nelze představit? Hradečtí si naštěstí i díky pardubické tradici a kvalitě poradili.“ 

Festival soudobé zahraniční orchestrální hudby, jímž je Hudební fórum Hradec Králové, vstoupil v úterý 12. listopadu do svého jubilejního dvacátého ročníku. Letošní úvodní koncert, jehož hlavním tématem se stalo peklo a který nazvali pořadatelé Baba Jaga a krásná Vasilisa, se obešel bez velkých experimentátorských výbojů. Filharmonii Hradec Králové řídil při provedení děl tří autorů slovenský dirigent Ondrej Olos.

„Obecně nemám rád příliš rychle dělané projekty.“

„Je mi sympatická charakteristická ostravská mentalita.“

„Víte, já nejsem žádný guru nové hudby.“

Mezi 12. a 21. listopadem se koná již dvacátý ročník festivalu soudobé světové orchestrální tvorby Hudební fórum Hradec Králové. Tento festival organizuje a hostí hradecká filharmonie, její šéfdirigent Kaspar Zehnder však na druhém festivalovém koncertě 14. listopadu vystoupí spolu s hostující Janáčkovou filharmonií Ostrava. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídá nejen o jednotlivých skladbách, které v rámci večera zazní, ale také o svém vztahu k oběma zmíněným orchestrům.

„Mám nehorázné štěstí, že jsem se na první pokus dostala k pedagogovi, který mi sedne jak hlasově, tak lidsky.“

„Ve škole nás naučí zpívat, ale neporadí, jak se máme prosadit a uchytit.“

„Pro nás mladé je téma genderové vyváženosti hodně důležité.“

Mladičká sopranistka Nela Karolína Sojková na sebe minulý týden strhla pozornost tuzemské hudební veřejnosti, když na Mezinárodní pěvecké soutěži v Karlových Varech vyhrála kategorii Operní naděje. Ve Varech soutěžila už potřetí, v předešlých letech si odnesla čestná uznání. Letos to tedy konečně vyšlo. Její letošní vítězné tažení po soutěžích navíc započalo už na pěvecké soutěži Allegro a pokračovalo na Mezinárodní pěvecké soutěži Lav Mirski Osijek v Chorvatsku, odkud si kromě první ceny odvezla i cenu pro absolutního vítěze celé soutěže.

„Perličkou úvodu byla vzpomínka náčelníka Armády Karla Řehka a současného biskupa Tomáše Holuba na jejich společné setkání při aktivní účasti v operaci KFOR v Kosovu v r. 1999.“

„Devízou Plzeňské filharmonie je dirigent s jasnou hudební představou.“

„Provedení Faurého Requiem bylo přesvědčivé.“

Plzeňská filharmonie uvedla ve spolupráci organizací Paměti národa za podpory Biskupství plzeňského v rámci chrámového abonentního cyklu Requiem, op. 48 Gabriela Faurého. Jako spoluúčinkující smíšený pěvecký sbor byl přizván Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Provedení řídil šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki.

„Rok české hudby je i rokem výročí některých českých operetních skladatelů.“

„Antonín Dvořák byl vedle Oskara Nedbala profesorem kompozice i Rudolfa Piskáčka a Rudolfa Frimla.“

„Operety u nás psaly desítky skladatelů.“

Žánr operety je v úpadku. Její vývoj je ukončen, nastoupila stagnace. Zaslouženě? Nepochopitelně? Zkušenosti z nedalekého Rakouska stále hovoří o životnosti žánru, situace v českém hlavním městě je naopak alarmující, až lze hovořit o lokálním zániku operety. Rok české hudby výzývá k uchopení českých hudebních dějin z mnoha různých úhlů pohledu, navíc je nutné připomenout jubileum tvůrce nejslavnější české operety Polská krev – Oskar Nedbal letos oslavil kulaté 150. výročí narození. Čtyři malá zamyšlení nad operetou pokračují připomínkou jubilujících českých operetních skladatelů.