PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Festival Hvězdy nad Vltavou existuje a prosperuje především díky jeho zakladateli Pavlu Šporclovi, houslovému virtuosovi, rodákovi z Českých Budějovic.“

„Interpretace Tomáše Braunera s Pražskými symfoniky mne upřímně nadchla přirozenou muzikantskou spontánností a dirigentskou vyvážeností. Nehledal sebe v umění, ale umění v sobě.“

„V Táboru a Blaníku nastal ten pravý okamžik pro avizované ztvárnění vizuálních obrazů v režii Rudolfa Stříteckého.“

Třetí ročník multižánrového hudebního festivalu Hvězdy nad Vltavou zahájil v Českých Budějovicích na Sokolském ostrově 21. června 2024 Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem. Uměleckým ředitelem festivalu je slavný českobudějovický rodák Pavel Šporcl, známý houslový virtuos…

„Zámek je to vskutku jako z pohádky, trochu ‚cukrkandlový‘, obklopený klidnou krajinou.“

„Inscenaci na malém jevišťátku nastudovala režisérka Magdalena Švecová pro tento účel v podstatě sympaticky.“

„V singspielu ovšem bývá hodně mluvení a to je potíž. Všichni zpěváci si více či méně vypomáhali typicky táhlými, zpěvavými, v důsledku nudnými promluvami.“

Součástí programu Smetanovy Litomyšle je i Večer na zámku v Nových Hradech, jenž kombinuje návštěvu zámku, pohoštění a divadelní představení. Letos byla na programu opera-singspiel Jiřího Antonína Bendy Vesnický jarmark.

„Aby vzduchem lítali umělci, to jsme ještě nezažili!“

„Nabízíme sedm představení v pěti dnech. Z toho pět světových premiér a dvě české.“

„Chceme dát tvůrcům naprostou svobodu; témata stejně nakonec vyplavou na hladinu, najdou si svou cestu.“

Festival NODO (New Opera Days Ostrava) je mezinárodní festival zaměřený na soudobou operu. Jedná se o projekt Ostravského centra nové hudby, jež poskytuje platformu pro inovativní a odvážné hudební i divadelní projekty. Centrum zároveň podporuje současné skladatele a tvůrce, a přináší tak publiku nevšední zážitky z oblasti soudobé vážné hudby. Festival NODO se po roce střídá s Ostravskými dny a letos je pro návštěvníky ve dnech od 26. do 30. června připravena pestrá paleta operních představení, o nichž pro portál KlasikaPlus.cz hovoří výkonná ředitelka pořádajícího spolku Renáta Spisarová.

„Celkový počet účastníků soutěže byl téměř dvě stě hráčů.“

„Absolutním vítězem sólových kategorií se stal teprve jedenáctiletý Jaroslav Pokuta.“

„Atmosféra celé soutěže se nesla ve velmi pozitivním duchu a byla jakousi přípravou na celosvětovou akordeonovou soutěž Trophée Mondiale, jež se uskuteční v roce 2026 v České republice.“

Mezinárodní akordeonová soutěž Dobřany 2024 se konala ve dnech 14. až 16. června. Organizovala ji byla Akordeonová škola Dobřany ve spolupráci s městem, městským kulturním střediskem a ZUŠ Dobřany. Celá akce probíhala pod záštitou Ministerstva kultury České republiky a starosty města Dobřany pana Martina Sobotky.

„Kabeláčův obsahově naléhavý sborový cyklus a cappella sbor tlumočil s obrovským nasazením i vnitřním ponořením.“

„Naši interpreti i pořadatelé mají vůči Rudolfu Karlovi obrovský dluh.“

„Koncertní cyklus Hudební odboj proti Protektorátu v Berlíně se na poli zahraniční propagace české hudby stal bezpochyby významnou událostí.“

Hudební společnost „musica reanimata“, založená v Berlíně počátkem 90. let minulého století, se od svého počátku programově zaměřuje na připomínání a znovuobjevování hudebních skladatelů, perzekvovaných nacistickým režimem (převážně, ale nejenom, židovského původu). Svoji velmi záslužnou činnost realizuje pořádáním odborných konferencí, edičními aktivitami, ale především několikrát do roka konanými tzv. Gesprächskonzerte…

„Uskutečnilo se 22. června 2024, na den přesně sto let poté, co byl pomník ve stejné datum roku 1924 instalován.“

„Hudební složku obřadu, zarámovaného fanfárami, zajistil Sbor Národního divadla.“

„Smetanův pomník v Litomyšli přečkal společenské i politické poryvy, jakých bylo u nás za uplynulých sto let nepočítaně.“

Smetanova Litomyšl, to nejsou jen desítky koncertů či operních představení, jež činí z festivalu prvotřídní událost. Během třiceti dnů, po které letošní ročník trvá, se opět koná bezpočet doprovodných akcí nejrůznějšího obsahu a zaměření. Od, řekněme, odpočinkovějších, při nichž hudbu či mluvené slovo vstřebává publikem pohodlně usazené, či dokonce polehávající na trávníku, až po události se závažným přesahem a nadčasovou symbolikou.

„Těleso reagovalo citlivě a pružně, zvuk byl kompaktní.“

„Peter Berger je ideálním představitelem Dalibora.“

„Eliška Weissová dala Miladě nejen vznosnost a démoničnost, ale především objemný a barevný dramatický soprán.“

Soubor opery Národního divadla Košice uvedl v sobotu 22. června na scéně historické budovy operu Dalibor Bedřicha Smetany. Uvedla ho jako exkluzivní projekt v koncertním provedení, a to nejen ke dvoustému výročí narození skladatele, ale i ke stému výročí založení košického divadla. Na provedení se podíleli jak hostující umělci, tak domácí pěvci, sbor i orchestr. Výjimečná událost získala pozornost nejen domácího publika, ale i návštěvníků ze zahraničí. Ti všichni účinkující odměnili nadšenými ovacemi.

„Tentokrát jsem u všech písní nenašel onen závan intimity a křehkosti, který by jim vtiskl nenapodobitelně poetickou atmosféru.“

„O tom, že není doprovod jako doprovod dokonale přesvědčila Barbara Maria Willi.“

„Rolečkův znamenitý přednes básní Françoise Villona, Jaroslava Vrchlického a Jiřího Ortena byl nečekaně krásným osvěžením matiné.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračoval v neděli 23. června tradičním matiné, které bylo věnováno písním. O jejich interpretaci se postaraly dámy Kateřina Kněžíková a Barbara Maria Willi. Vítkovický zámek v Ostravě se ale rozezněl nejen písněmi, nýbrž také poezií, již přednesl ostravský herec Vít Roleček.

„Šest koncertů v rámci cyklu Historických reflexí je výsledkem spolupráce historika Zdeňka Hazdry s plzeňským symfonickým tělesem.“

„Sólového partu se s technickým nadhledem, kultivovaným tónem a smyslem pro výrazové odstínění jednotlivých částí ujal Jakub Klögner.“ 

„Chuhei Iwasaki dirigoval Beethovenovu ‚Osudovou‘ s příznačným temperamentem dobře využívaje dynamických kontrastů.“

Zámek v proměnách času – tak se jmenoval závěrečný koncert Historických reflexí, mimořádné koncertní řady Plzeňské filharmonie. Uskutečnil se v sobotu 22. června v zámeckém parku v Křimicích u Plzně, sídle rodiny Lobkowiczů. Pod taktovkou šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Chuheie Iwasakiho zazněla hudba Antonína Dvořáka, Alberta Franze Dopplera a Ludwiga van Beethovena.

„V úterý v 10:50 provede Daniel Barenboim vrcholný Beethovenův klavírní koncert č. 5 s Berlínskými filharmoniky.“

„Večer ve středu bude z nabídky EBU, vydáme se na Ruhrský klavírní festival, na kterém vystoupila Beatrice Rana v Schumannově Klavírním koncertu.“

„Operní podvečer od 16:00 v neděli patří klasickému snímku opery Čert a Káča Antonína Dvořáka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. června?

„Po dlouhých letech se letos objevil na festivalové mapě Nový Jičín.“

„Jiří Bárta měl výborný den.“

„Česká suita zazněla sice přesně v detailech, uměřeně a v dokonalé souhře celého tělesa, ale ne vždy s potřebnou dvořákovskou spontánností, jiskrou a vnitřním nábojem.“

Dva špičkové komorní orchestry hostil v minulých dnech Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Jak známo, festival musí a ještě několik let bude muset s koncertními prostorami improvizovat. Ostravský Dům kultury je v rekonstrukci a stavba nového sálu pro filharmonii a festival je teprve na samém začátku. I když se snad slibně rozjíždí… Proto se například koncert orchestru Sinfonia Varsovia uskutečnil v Kulturním domě v Porubě (19. června) a o den později se Komorní filharmonie Pardubice (20. června) představila posluchačům v Novém Jičíně.

„Z klavíristů se mi docela líbí Yunchan Lim, který vyhrál poslední Cliburnovu soutěž.“

„Nikdy jsem nebyl ten typ elegantního klavíristy, který by nadchnul svojí hebkostí… U Schumanna to ale není potřeba.“

„Je úplně něco jiného hrát s někým, kdo vám je lidsky blízký, než s někým cizím.“

Lukáš Vondráček bezpochyby patří mezi přední světové klavíristy a nedávno mělo i pražské publikum možnost jej slyšet během sólového recitálu. Rozhovor s pianistou portál KlasikaPlus.cz vydává u příležitosti koncertů v Opavě a ve Vídni, na kterých umělec vystoupí spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava.

„Nad cembalovým continuem rozehrál orchestr dramatickou pulzaci, kterou efektně korunovaly znělé barokní lesní rohy.“

„Nebyla nouze o technicky brilantní exploze ve vysokých polohách, efektní ozdoby, kadence a dvojhmaty.“

„Elegantní Lina Tur Bonet předvedla neuvěřitelný smysl pro detail a srdečnou muzikálnost v oblasti historicky poučené interpretace.“

Premonstrátský klášter v Nové Říši hostil v pondělí 17. června další program jarní řady festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Na koncertu titulovaném „1756 – magické datum narození“ se představil rezidenční festivalový orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem a španělská houslová virtuoska Lina Tur Bonet. Na programu byla díla generačních vrstevníků období klasicismu – Josepha Martina Krause, Wolfganga Amadea Mozarta a novoříšského rodáka Pavla Vranického, jehož Houslový koncert G dur zazněl v obnovené premiéře.

„Pořadatelé festivalu předem proklamovali zdánlivě jednoduchý cíl – nechat zaznít základní díla českého repertoáru pro smyčcová kvarteta v provedení špičkového ansámblu.“

„Posluchači je vždy předložen až konečný výsledek společného úsilí. Dovede si ale člověk v hledišti představit, kolik práce mu musí předcházet?“

„Zvuk Pavel Haas Quartetu je natolik kultivovaný, prost zaváhání, natož chybiček, že je těžké – a hlavně zbytečné – jej obšírněji popisovat.“

Tři vrcholná díla českých autorů z repertoáru pro smyčcová kvarteta provedl v pátek 21. června na 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl Pavel Haas Quartet. Posluchači, kteří v pozdním odpoledni zcela zaplnili Zámeckou jízdárnu, byli svědky dokonalého, do sebemenšího detailu mistrně propracovaného uchopení skladeb spoluvytvářejících kvintesenci české hudby.

„Benda krátké texty proložil obdivuhodně ilustrativní hudbou, i přes omezené instrumentální možnosti dokáže sugestivně líčit kontrastní emoce.“

„Už to není střídání hudby a slova, dramatická hudba plyne spolu s textem a podkresluje ho, hlas se vzpíná jako plnohodnotný sólový hudební nástroj.“

„Strhující provedení.“

Poslední koncert 12. sezóny cyklu Bacha na Mozarta, který se konal 20. června v brněnském Besedním domě, se potkal s festivalem Concentus Moraviae. Vznikla tak spolupráce, která umožnila realizaci podivuhodného barokního projektu. Melodram Médea Jiřího Antonína Bendy v podání Zuzany Stivínové a Czech Ensemble Baroque dirigoval Tomáš Netopil.