Pojednání o vzniku Dvořákovy druhé opery Rukopis pod drobnohledem: Král a uhlíř, op. 14 se uskuteční 7. listopadu v podvečer v pražském Muzeu Antonína Dvořáka. Hovořit bude Eva Prchalová a přednáška je doprovodným programem výstavy Antonín Dvořák: Můj život a dílo.

Pozdější autorské úpravy či rozsáhlejší přepracování hudebního díla nejsou nijak neobvyklé, a to ani v případě Antonína Dvořáka. Jeho tříaktová opera Král a uhlíř zkomponovaná na libreto Bernarda Guldenera však v tomto ohledu trochu vyniká.

Jedná se o Dvořákovu první operu přijatou k provozování v Prozatímním divadle v roce 1871, kdy byl jako skladatel ještě téměř neznámý. Ke studiu opery přistoupilo divadlo až v roce 1873 a po několika zkouškách byla partitura Dvořákovi vrácena a z provedení na podzim roku 1873 sešlo (údajně z důvodu přílišné náročnosti díla). Dvořák operu neupravil, nýbrž na stejné libreto zkomponoval hudbu zcela novou. Ani tato podoba však nebyla konečná i přes to, že v tomto novém tvaru na prknech Prozatímního divadla uvedena byla (roku 1874 a 1881).

Další zásadní přepracování přišlo v druhé polovině 80. let v reakci na úpravu libreta Václavem Judou Novotným. Ten zasáhl především do závěrečného jednání opery. Dochovaná skica nové verze třetího dějství z roku 1887, která je v listopadu vystavena v rámci výstavy Antonín Dvořák: Můj život a dílo, dokumentuje Dvořákovo přepracování právě tohoto aktu na základě nového Novotného textu, a je tak při srovnání s dalšími dochovanými prameny možnost sledovat skladatelův tvůrčí proces.

Foto: ilustrační - archiv ND - Jaromír Svoboda, Wikipedia / a. n. / volné dílo

Facebook X E-mail WhatsApp