PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Oba umělci náležejí ve svém oboru k tuzemské interpretační špičce a jsou skvěle etablovaní také v zahraničí.“

„Simona Šaturová se tu představuje jako písňová interpretka par excellence.“

„Spektrum večerních a nočních nálad je na tomto albu zastoupené v překvapivé šíři a bohatosti.“

Sopranistka Simona Šaturová a klavírista Marek Kozák vystupují jako duo už od „dob covidových“. Více než rok pak připravovali své společné CD, nazvané Nocturno. Jeho křest proběhl 19. listopadu na koncertě festivalu Dny Bohuslava Martinů, který se konal v exkluzívních a jen zřídkakdy veřejnosti přístupných prostorách rezidence primátora hl. m. Prahy na Mariánském náměstí. O tom, že se jedná o nahrávku se značnými ambicemi, svědčí i trojice kmotrů, kteří stáli u jejího křtu: pražský primátor Bohuslav Svoboda, ředitel Nadace Bohuslava Martinů Irvin Venyš a předseda správní rady Nadace Bohuslava Martinů Vít Zouhar.

„Mancini začíná poměrně zeširoka, zabývá se dějinami hudby, jejím významem pro kultivaci člověka, ba dokonce i pro léčbu nemocí.“

„Už v Manciniho době byli dle jeho slov ‚začátečníci podvedeni neznalými učiteli‘.“

„Je patrné, že textu se chopila nejen překladatelka, ale i zpěvačka, která se snažila co nejvíce dobrat podstaty věci na základě vlastní zkušenosti.“

Milovníci opery mají patrně v knihovně některé knihy o zpěvu, určené nejen profesionálům, ale i širší hudbymilovné, respektive operymilovné veřejnosti. Jmenujme Historii bel canta od Rodolfa Cellettiho nebo Vzdělaného pěvce od Franzisky Martienssenové-Lohmannové. Komplet dvou knih, který připravila dvojice Vanda Martáková a Jan Marták, nicméně zprostředkovává pohled přímo do Itálie 18. století, a to prostřednictvím tehdejší kapacity, uznávaného pedagoga Giambattisty Manciniho, autora traktátu Praktické úvahy o zdobeném zpěvu.

„První věta pátého kvartetu nabízí nádherné houslové sólo Veroniky Jarůškové s obdivuhodně znělými i zcela ztišenými tóny ve stříbřitém pianissimu.“

„V podání Pavel Haas Quartet zazní vytříbeně stylově Smyčcový kvartet č. 7 Bohuslava Martinů, který stále patří k nejhranějším.“

„Smyčcový kvartet č. 2 komponoval Bohuslav Martinů při seznamování s Paříží v roce 1925; inspirace jazzem a folklórem je zřetelná od prvních tónů.“

Pavel Haas Quartet dnes patří ke skutečné špičce světové komorní hudby, jeho více než dvacetiletou kariéru od počátku budují vynikající domácí i zahraniční vystoupení, provázená prestižními oceněními. Exkluzivní smlouva se Supraphonem přinesla kvartetu desítku vynikajících alb, z nichž každé přivítala odborná kritika i zájem veřejnosti. Nové album Martinů: String Quartets 2, 3, 5, 7 vyšlo nyní na podzim a ani tentokrát ohlasy nešetří chválou i obdivem k vysoké kvalitě nahrávky.

„Perlivé, nádherně mladistvé uchopení role Cherubína z roku 1954 zní s typickou barvou hlasu Soni Červené.“

„V duetu Carmen s Josém naplnila pěvkyně svůj projev pronikavou vnitřní vášní.“

„V roce 1956 nahrála Soňa Červená Hraběnku z Čajkovského Pikové dámy a jakoby osudově ji v Brně zpívala jako svoji vůbec poslední roli do února 2022.“

Ke stému výročí narození světově proslulé pěvkyně Soni Červené vydal Radioservis album Operní recitál z archivních rozhlasových nahrávek s áriemi a duety z oper velkých operních skladatelů. Výběru nejstarších záznamů operního umění Soni Červené a dramaturgie nahrávky se ujal Jan Králík, uznávaný publicista věnující se největším českým operním hvězdám. Výsledkem je reprezentativní průřez tvorbou nedávno zesnulé pěvkyně.

„V Hyblerově The Jarre Contribution působivá melodická linka hoboje dodává zdánlivě různorodé souhře patřičnou jiskru.“

„Nacktwerk Martina Hyblera je skutečně ‚psaný na tělo‘ pro Veverkův hoboj.“

„V písni Tesklivá Michala Pavlíčka se v aranži se sólovým hobojem objevují nové dimenze barev.“

Vilém Veverka, dnes nejlepší český hobojista a umělec s vysokým renomé v zahraničí, vydává nyní na modré vinylové desce album Upgrade. Mistrovská hra Viléma Veverky má v klasické hudbě základ a nahrávky od barokního po současný repertoár sklidily na domácí půdě i v zahraničí mnohé úspěchy a ocenění. Již dvacet let rozšiřuje hobojista pozvolna svůj repertoár o díla ryze současná i s přesahem do dalších artificiálních stylů a velmi dobře si rozumí s kompozicemi Martina Hyblera. Album Upgrade je uceleným pohledem na jejich spolupráci, přičemž podílí se také jazzrockový kytarista Michal Pavlíček.

„Missa Corporis Domini ještě natočena na CD nikdy nebyla. Missa Circumcisionis sice ano, ale nyní je poprvé nahrána historicky poučeně, s dobovými nástroji.“

„K zázemí tělesa patří velké Bachovy oratorní a kantátové partitury, Händelův Mesiáš, Monteverdi a další Italové, v koncertní i operní sféře také Vivaldi a v poslední době rovněž Mozart, nemluvě o Smetanovi a Chopinovi.“

„Pozoruhodná místa, o nichž je vhodné si v bukletu předem něco přečíst a při poslechu je nepropásnout… Zvláště tam, kde tok hudby přerušují nádherná pozastavení.“

Diskografie barokního orchestru a sboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 obsahuje tucet audio nahrávek s etiketou firmy Accent a obdobný počet u jiných firem, k tomu i snímky na DVD. Figurují na nich skladatelé Bach, Händel, Mysliveček, Biber či Rameau, ale nejpočetněji je zastoupen Zelenka. Nejnovějším počinem je Missa Circumcisionis a Missa Corporis Domini – jeho dvě mešní kompozice natočené letos na jaře a na přelomu léta a podzimu hned uvedené na trh.

„Ke skvostům nahrávky patří Trh v Limoges, který hraje Schulmeister obdivuhodně vylehčeným staccatovým úhozem a v báječném tempu.“

„Každé ze Skrjabinových Pěti preludií se pod klavíristovými prsty mění v křehkou, okouzlující báseň v tónech.“

„Posluchači, kteří se rádi nechávají hudbou dojmout, si v Rachmaninovových Moments musicaux určitě přijdou na své.“

Devatenáctiletý Jan Schulmeister je jedním z našich nejnadějnějších mladých pianistů. Na klavír se začal učit hrát v pěti letech, od sedmi let se pravidelně účastní klavírních soutěží a koncertuje v mezinárodním měřítku. Na svůj věk má mladý umělec obdivuhodně rozsáhlou diskografii. Své první CD vydal pod značkou Petrof v roce 2018; to mu bylo dvanáct. Další tři disky vyšly postupně v letech 2020, 2021 a 2022 – druhý z nich opět pod značkou Petrof, první a třetí u labelu ArcoDiva. Pátého (a zatím posledního) Schulmeisterova alba se ujal Supraphon. Na trh jej uvedl letos v srpnu. Klavírista nám na něm nabízí skladby tří ruských autorů 19. a 20. století.

„Sopranistka Olga Jelínková a klavírista Timothy Cheek jsou pro písňový cyklus Jabloňový vlak interprety takřka ideálními.“

„Všechny tři věty kvartetu Silymabum se vyznačují výrazně exotickým zabarvením.“

„Při závěrečných taktech melodramu Karlu Čapkovi doslova mrazí v zádech.“

Ve čtvrtek 3. července představilo vydavatelství ArcoDiva na koncertě festivalu Prague Summer Nights v Sukově síni Rudolfina své nové CD, nazvané poeticky Jabloňový vlak. Nabízí na něm v pestrém výběru kompozice dvou z nejzajímavějších českých skladatelek: Sylvie Bodorové (*1954) a Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Jedná se povětšinou o písňovou tvorbu, ale zazní také melodram, ženský sbor a smyčcový kvartet. Atraktivitu projektu povzbuzuje skutečnost, že u řady skladeb jde o „world premiere recording“.

„Objev medu je coby připomínka typického včelího projevu ilustrován pomocí kazoo.“

„Dochází tedy k paradoxu, kdy dílo absolutní hudby je posluchači blíže než kusy, které se na svět venku přímo odkazují.“

„Soudobá tvorba nemusí zanevřít na konsonantní kvintakord.“

Windswept je název nahrávacího projektu vydavatelství Navona Records. Projekt se věnuje nové tvorbě pro dechové kvinteto a třetí díl série v nahrávacím studiu patřil českému souboru Belfiato Quintet, který pod názvem Windswept, Vol. III poskytl interpretační službu pětici soudobých tvůrců. Nahrávka vydaná 4. dubna je hráčsky i zvukově vysoce kvalitní, méně přesvědčivá je kompoziční stránka předkládaných děl.

„Na albu byl třívětý Smyčcový kvartet č. 2 zařazen na závěr a od první věty je zřejmé, že Stravinskij byl pro autora silnou inspirací, kterou necituje, ale přetváří do svého stylu.“

„Smyčcový kvartet č. 3 ‚Fantastické scény‘ z roku 1990 je rozsáhlejší jednovětá skladba, do níž skladatel vložil nové prvky čerpané při působení v Československém rozhlase v Plzni.“

„Smyčcový kvartet č. 6 ‚Zápas s mlhou‘ je dílo plné kontrastů jako život sám.“

Nová nahrávka smyčcových kvartetů letošního jubilanta Jiřího Temla přináší další kapitolu jeho bohaté tvorby jako dar k neuvěřitelným 90. narozeninám vynikajícího skladatele. Pracovitost a vůle nechyběla budoucímu skladateli od počátků nikdy a zdolávání nesnází jen utužilo celoživotní dráhu nejprve klavíristy a varhaníka, posléze jazzového hudebníka a autora, který při zaměstnání začal soukromě studovat hudební teorii a kompozici. Interpretačně se nahrávání Temlových děl zhostilo Sedláčkovo kvarteto s jednou výjimkou ve složení Michal Sedláček, Jan Maceček (housle), Tomáš Krejbich (viola) a Matěj Štěpánek (violoncello).

„Setkání s Kiyou Tabassianem a nadšení pro myšlenku Vojtěcha Semeráda umožnilo realizaci hudebního doprovodu velkolepého cestopisu Kryštofa Haranta.“

„Vojtěch Semerád s Cappellou Marianou jsou mimořádně disponovaným souborem, který má poučenou interpretaci staré hudby ‚v krvi‘.“

„Kiya Tabassian zaměřil výběr skladeb na anonymní autory 16. století, ale také na dodnes uznávané skladatele a básníky Blízkého východu.“

Pilgrimage. Hudební pouť Kryštofa Haranta do Jeruzaléma. Tak zní celý název nahrávky, kterou společně pořídili český vokální soubor Cappella Mariana a kanadský instrumentální Constantinople. Unikátní projekt iniciovaný Vojtěchem Semerádem nabízí spojení mezi světem evropským a blízkovýchodním a je nepochybně dramaturgickým skvostem. Jak už ostatně dokládají získaná ocenění a vyprodané koncertní sály.

„K basetovému klarinetu obrátila její pozornost Sabine Meyer, celosvětově bezpochyby první dáma klarinetu.“

„S Tomášem Braunerem se shodli v názorech na interpretaci a sedli si i lidsky.“

„Koncert A dur patří k mým nejoblíbenějším skladbám. Poutá svou krásnou stavbou kantilén, zpěvností, něžností, ale místy také dramatičností.“

Metamorfózy klarinetu – Clarinet Metamorphoses. Debutové album Anny Paulové se jmenuje velmi případně. Obsahuje tři kompozice ze tří různých období, hrané na tři různé nástroje. Jde o nahrávky tuzemského veřejnoprávního rozhlasu pořízené s jeho orchestrem a dirigentem Tomášem Braunerem, vydané nejprve digitálně a nyní i na CD.  

„Jeho měkký, kultivovaný a příjemný hlas nahrávce bez výhrad dominuje.“

„Zelenka pro mě představuje výzvu k nalezení hranic mého hlasu – jeho díla využívají každý kousek mé vokální tessitury, a to mě vždy posouvá na krok od mých vlastních limitů. Nutí mě to být stále o krok před nimi.“

„I Jana Semerádová hraje na dřevěnou barokní příčnou flétnu nádherně měkce.“

Pod názvem Lacrimae vyšlo debutové album slovenského basisty Tomáše Šelce, který na sebe v českých zemích upozorňuje v posledních letech v operách, ale čím dál víc také v koncertním repertoáru staré hudby. Zní na něm duchovní tvorba Jana Dismase Zelenky. Výjimečný projekt je výsledkem spolupráce s pražským barokním souborem Collegium Marianum a s flétnistkou Janou Semerádovou.

„Akordeon s klarinetem jsou dva hlasy hovořící o tomtéž, každý jen maličko jiným způsobem. V barvě zvuku jde o sourozence.“

„Interpreti k natáčení přistoupili po několika letech koncertní spolupráce.“

„Lukešovy Bagately zasahují odvážně nejdál. Právě ony definitivně posunují nahrávku z populárního titulu k projektu, sympaticky ukotvenému v soudobé hudbě.“

Klarinetistka Anna Paulová si připomíná deset let od vítězství v soutěži Pražského jara. Zraje, skvěle hraje a přichází s čím dál osobitějšími projekty. Pro CD Musica Danzante se spojila s akordeonistou Jiřím Lukešem. Nahrávka však zdaleka není jen sestavou líbivých aranžmá tanečních skladbiček. Když spolu ti dva tančí, snadno se pro potřebný kontrast dostanou i do docela soudobého zvuku a dokonce do zádumčivějších poloh.

„Klarinet, zhotovený mezi roky 1883 až 1900, vybral Šebesta v produkci firmy Berthold und Söhne ze Speyeru.“

„Obrácení pozornosti k Brahmsovi znamenalo nevyhnutelnou konfrontaci se silnou interpretační tradicí.“

„Nejenže se dozvíme o pozadí vzniku děl, ale také můžeme se sólistou sdílet jeho poznámky k interpretaci, jeho úvahy o technice hry a stylu a filozofické hloubce pozdní Brahmsovy hudby.“

Johannes Brahms napsal dvě klarinetové sonáty. Bratislavský interpret a badatel Róbert Šebesta, uznávaný specialista, je společně s klavíristou Ladislavem Fanzowitzem natočil s využitím dobových nástrojů. Přinejmenším ve slovenském a českém kontextu jde o raritní počin. O rukavici hozenou nejen posluchačům, ale i ostatním klarinetistům.ostatním klarinetistům.

„Janáčkův Zápisník zmizelého byl pro Petra Nekorance ideální volbou také jeho věkem a odpovídající kvalitou hlasu.“

„Slovy sira Simona Rattla, hrou Ivo Kahánka prostupuje upřímnost a smysl pro čest.“

„Pěvkyni Arnheiður Eiríksdóttir fascinuje Janáčkova skladba dokonalým vyjádřením expresivních nálad.“

Na českém trhu je k mání nová nahrávka oblíbeného písňového cyklu Zápisník zmizelého z pera Leoše Janáčka. Jejími hlavními protagonisty jsou etablovaní a uznávaní umělci, tenorista Petr Nekoranec, klavírista Ivo Kahánek a mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir. Jejich úsilí vyústilo v počin mimořádné kvality.

„Stejně jako absolventi konzervatoří i hudba Pavla Trojana odchází do života. Musí si však svými výrazovými prostředky otevřít dveře, běžné publikum tam leckoho nepustí.“

„Věřím, že existuje vrstva posluchačů soudobé vážné hudby, která citlivě vnímá jemné odstíny v melodické, harmonické či kinetické klavírní dikci, jež Pavla Trojana zařazují mezi skladatele se stylovou exkluzivitou.“

„Harfa zní Pavlu Trojanovi nosně. To není jen poklona zvukové režii, ale i skladatelskému činu a brilanci mladé harfistky Vandě Šabakové.“

Péčí Radioservisu a za kooperace s vydavatelstvím Edition Rondo Prague vyšel v letošním roce autorský kompaktní disk Pavla Trojana Magical Strings (Magické struny). Využívá nahrávky z druhé poloviny roku 2023, které pořídili klavíristé Aneta Majerová a Luděk Šabaka, harfistka Vanda Šabaková, kontrabasista Jiří Valenta a Stamicovo kvarteto, a zachycuje autorovu tvorbu z let 1995–2024 pro klavír, harfu, kontrabas a smyčcový kvartet v různých kombinacích; všechny skladby již zažily svou veřejnou premiéru. Disk nabízí posluchačsky vděčnou hudbu, která může zasáhnout i publikum, které nevyhledává soudobé hudební umění.

„Pianista konfrontuje protichůdné světy: božský a démonický, nebe a peklo, duši a tělo, světce a hříšníky, světlo a tmu.“

„Bohatě je na disku zastoupená tvorba francouzských autorů.“

„Andrew von Oeyen se jeví jako klavírista nejvyšších kvalit.“

Andrew von Oeyen je jedním z nejpozoruhodnějších současných amerických pianistů. Do povědomí hudební veřejnosti vstoupil v roce 1999, kdy získal prestižní Gilmore Young Artist Award. V roce 2016 uzavřel exkluzívní smlouvu s labelem Warner Classics, u něhož vydal v letech 2017–2021 tři vysoce ceněná CD. Pro českého posluchače určitě nebude nezajímavé, že na prvních dvou discích mají možnost slyšet Andrewa von Oeyen s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, vedeným jeho šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem. Na čtvrté CD Andrewa von Oeyen jsme si museli počkat až do 15. listopadu 2024, kdy vydavatelství Warner Classics uvedlo na trh klavíristovu nahrávku s atraktivním názvem Angels & Demons (Andělé a démoni).

„Album přichází na náš trh právě včas.“

„CD Operette gala Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky je vzácně dramaturgicky vyrovnané.“

„Melodie z vídeňských operet se na CD velice dobře poslouchají.“

Před sedmi lety nahrála Kateřina Kněžíková se svým manželem Adamem Plachetkou CD s názvem Každý jen tu svou, sestavené z české operní tvorby. Přestože oba tito významní představitelé naší mladší střední pěvecké generace vydali řadu samostatných nahrávek – Kateřina Kněžíková např. francouzské písně pod názvem Phidylé, Adam Plachetka árie z Händelových oratorních árií –, zřejmě nazrál čas na další společné album. Volba padla na vídeňskou operetu a její líbivé, nikoliv ovšem interpretačně lehké melodie. Spolehlivě pěvce doprovází Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Jindry.

„Nahrávka je svou bezprecedentní interpretační kvalitou jedním z dramaturgicky nejzásadnějších nahrávacích počinů loňského roku.“

„Porozumění Jägerové tomu, o čem zpívá a jak to chce sdělit, je vskutku znamenité. Její hlas má dramatickou hloubku.“

„Roman Hoza se tohoto nadmíru vtipného díla nemohl zhostit lépe.”

Dvojalbum s písněmi Slávy Vorlové přináší reprezentativní výběr tvorby české skladatelky. Nad jejím dílem se sešli přední mladí interpreti Tamara Morozová, Monika Jägerová, Daniel Matoušek, Roman Hoza, Vojtěch Červenka a Katelyn Bouska. Nahrávka je významným příspěvkem k objevování české hudby minulého století. Je také důkazem, že současní umělci k minulosti nejsou lhostejní, když dotvářejí povědomí o roli žen ve světě hudebních skladatelů.

„Zdeněk Košler působil ve funkci šéfa Opery ND vyčerpávajících pět a půl sezóny.“

„Ze sólistů se na kompletech podílejí především domácí sólisté Opery Národního divadla.“

„Vydaný komplet všech oper Bedřicha Smetany je jedinečným dokumentem práce Zdeňka Košlera.“

Komplet Smetanových oper v hudebním pojetí Zdeňka Košlera, jak je uvedl v osmdesátých letech v pražském Národním divadle, je další nahrávkou vydanou ve vztahu k Roku české hudby 2024. Jde o původně pracovní záznamy, nyní však důkladně zvukově zrevidované. Z pěvců se na kompletu podílejí především domácí sólisté Opery Národního divadla.

„Osobní dluh podle vlastních slov dosud cítil k opernímu odkazu Bedřicha Smetany.“

„Vrcholem nahrávky jsou – v případě nepřerušeného poslechu CD zcela právem zařazené a zdůrazněné jako poslední tracky – čtyři scény z Dalibora.“

„Upomíná bezděky i na svou neméně jednoznačnou dvořákovskou erudici, totiž že dovede být a je jedním z nejlepších možných Princů v Rusalce.“

Těch melodií je ve Smetanových operách určitě víc než tucet, ale smetanovské album tenoristy Pavla Černocha má dvanáct tracků. A vešly se do nich árie a duety ze šesti oper – tři z Prodané nevěsty, po jedné z Hubičky, Tajemství, Čertovy stěny a Dvou vdov a hned čtyři z Dalibora. Chybějí tedy jen Braniboři v Čechách a Libuše. Po dvaceti minutách zpěvu je však zařazena předehra k Hubičce. Spoluúčinkují Slávka Zámečníková, Mária Porubčinová a Jan Martiník. Českou filharmonii dirigoval v pražském Rudolfinu při studiovém nahrávání v červenci Roku české hudby 2024 Tomáš Netopil.

„Ide predsa len o pomerne vzácnu, hoci z povahy veci nie celkom konzistentnú sondu do toho, čo sa v súčasnej hudbe u nás deje.“

„Komorné médium je pre autorky a autorov skladieb tohoto projektu evidentne inšpiratívnym.“

„Projekt ukazuje, že existuje už pomerne veľká skupina umelcov, ktorí sa novovznikajúcej hudbe venujú systematicky, a že má táto skupina potenciál rozšíriť sa vďaka ďalším, dostatočne zvedavým, hudobníkom a hudobníčkam.“

Ku koncu Roku českej hudby 2024 vrcholí aj jeden z projektov, ktoré sa v rámci osláv výrazne venovali súčasnej tunajšej hudbe. Pätnásť českých skladateliek a skladateľov postupne zverejňuje nahrávky svojich skladieb, ktoré mohli realizovať vďaka výzve Institutu umění a jeho exportnej kancelárie SoundCzech. Poslucháčom je zatiaľ prístupný playlist s podtitulom Nová česká komorní hudba – New Czech Chamber Music na YouTube. V januári sa chystá uvedenie nahrávok na Českom rozhlase Vltava. 

„Poprvé a naposledy vyšly Smetanovy opery pohromadě na dlouhohrajících černých LP deskách v Roce české hudby 1984.“

„Poválečná smetanovská interpretační tradice byla i vzhledem k panující kulturní politice jedním z rozhodujících hnacích motorů tuzemské hudební kultury.“

„V každé ze svých oper vytvořil Bedřich Smetana unikátní a zralé dílo, pokaždé žánrově i námětově jedinečné.“

Box se sedmnácti CD obsahujícími všechny opery Bedřicha Smetany je v roce dvoustého výročí skladatelova narození logickým vydavatelským počinem. Jde sice o starší nahrávky, které existovaly na LP deskách a které se všechny už objevily i na CD, ale jejich soustředění do jednoho kompletu není vůbec k zahození. Vyšly s novým zastřešujícím komentářem, v jednotném výtvarném řešení a v remasterované podobě, která má smýt rozdíly dané různými daty vzniku snímků; prostě pěkně nově pohromadě.

„Podobné album před lety natočil s rozhlasovými symfoniky i jeho bývalý šéf Vladimír Válek.“

„Nové Popelkovo album zůstává u větších forem a přináší jednu významnou ‚novinku‘.“

„Popelka zásadně tlumí patos.“

S opravdu zásadním počinem přišel Supraphon, který ve spolupráci s Českým rozhlasem vydal velké třídiskové album s orchestrálními díly Bedřicha Smetany, a to v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou jeho stávajícího šéfdirigenta Petra Popelky; prvním rokem zároveň umělecky vede i Vídeňské symfoniky. Mnohé sběratele tato edice zřejmě poněkud překvapí.

„Druhý svazek budoucího monumentálního projektu má na pět set stran a na nich vedle českého a anglického textu na sto čtyřicet vyobrazení dokumentů a ikonografických materiálů.“

„Je dokladem toho, jak bylo obtížné skloubit jeho vize s přístupem literátů spolupracujících s ním na libretu. Nakonec Janáček dospěl k rozhodnutí, že příště si texty bude připravovat výhradně sám.“ 

„Jiří Zahrádka se proto rozhodl, že Jenůfa bude z celé řady jediná tvořit samostatný svazek. Každou další knihu věnuje vždy dvěma operám.“ 

Velkým stářím se označuje poslední tvůrčí období Leoše Janáčka, které vydalo plody v podobě jeho nejlepších komorních a orchestrálních děl, Glagolské mše a čtyř skvělých oper. V období mezi Její pastorkyní a těmito opusy vznikly Osud a Výlety páně Broučkovy, dvě pozoruhodné opery, divadly doposud trochu opomíjené. Právě jim se věnuje výpravná monografie brněnského muzikologa Jiřího Zahrádky.

„Různorodost Dvořákových skladeb v rámci jednoho jediného hudebního druhu, totiž kompozic pro housle a klavír, je udivující.“

„U Romance a Mazurku je zajímavé poslouchat, co z jejich kouzla je ovlivněno orchestrálními barvami, a co invencí – co se tedy naopak ani v pouhém klavírním zvuku při poslechu nevytrácí.“

„Prvními interprety Sonatiny byly při soukromém provedení dvě z Dvořákových dětí, které s ním byly v New Yorku, Antonín a Otilie.“

Jiřího Vodičku, předního českého houslového profesionála, dělí od studií už sedmnáct let. A napřesrok tomu bude deset let, co je současně se svými sólovými a komorními projekty a pedagogickými aktivitami koncertním mistrem České filharmonie. Na podzim v roce 2023 s jejím ředitelem Davidem Marečkem společně natočili dvojalbum obsahující všech deset skladeb pro housle a klavír z pera Antonína Dvořáka. Jak je teď zvykem, nahrávka je komerčně k dispozici na CD i ve formě bez zvukového nosiče. A má pěkný mezinárodní ohlas.

„Hledat v Pucciniho hudbě cokoliv, co jsme dosud neslyšeli, je poměrně obtížné, ne však nemožné.“

„Vnucuje se otázka, do jaké míry je Kaufmannova nahrávka skutečnou poctou skladateli, pro kterého byly ‚Love Affairs‘ reálně i na jevišti jedním ze smyslů života.“

„Z historického i muzikologického hlediska mají nahrávky pucciniovských rarit jistě své opodstatnění a žádná z nich nepostrádá své světlé stránky.“

Bohéma, Tosca, Madama Butterfly, Turandot… Ať si o jevištních dílech letošního jubilanta Giacoma Pucciniho (22. 12. 1858 – 29. 11. 1924) myslíme cokoliv, o auru jednoho z nejúspěšnějších operních skladatelů všech dob už Maestra ze severoitalské Luccy nikdo a nic nepřipraví. Sté výročí úmrtí je samozřejmě o poznání méně veselou příležitostí než jakékoliv oslavy narozenin či památných premiér, ale i tak představuje dobrý důvod věnovat dotyčné celebritě více pozornosti, než je obvyklé…

„Kabeláčova lapidárně koncipovaná hudba působí emocionálně, bezprostředně, je účinná na první poslech.“

„Jedna ze zásadních skladeb autora, který se patrně promění v klasika.“

„Potkali se nad odkazem pozoruhodného českého autora – a muselo za tím být určitě mnohem víc než jen racionální nebo komerční motivy.“

Mysterium času a všechny symfonie Miloslava Kabeláče, od jehož úmrtí uplynulo 17. září 2024 pětačtyřicet let, už několik let mají nové nahrávky. Nyní je má i jeho komorní dílo. Třídeskový komplet natočený v Berlíně a vydaný ve Vídni obsahuje tucet děl z let 1935 až 1976 – sonáty, sonatiny, suity, písně a další formáty. Od těch konvenčnějších až po úsporně experimentální komorní kantátu Osudová dramata člověka.

„Kateřině Kněžíkové se daří přesně a působivě vyjádřit usmířenou, zklidněnou náladu textů.“

„Jakub Hrůša se skvěle jemně hrajícím orchestrem ve skladatelově pozdní ´labutí písni´ sólistku podporuje, doplňuje a doprovází mimořádně pozorně.“

„Komorní písně objemem hlasu nezastírají, že jde o operní pěvkyni, ale zároveň jasně prokazují, že tato pěvkyně patří k těm, které jsou schopny je adekvátně uchopit.“

Kateřina Kněžíková přidává do svého portfolia hudbu Richarda Strausse. Na festivalu Dvořákova Praha v roce 2021 uvedla a živě natočila jeho Čtyři poslední písně. Na jaře roku 2024 se ve studiu věnovala písním komorním. Součtem vzniklo CD nazvané v duchu autorova pozdního romantismu Tag und Nacht, Den a noc. Svorníkem obou nahrávek je Jakub Hrůša. V případě orchestrálního titulu za dirigentským pultem Bamberských symfoniků, v případě třinácti drobnějších písní bezprecedentně u klavíru.