PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pokud chceme pochopit například gregoriánský chorál, musíme zkoumat byzantskou hudbu.“

„Je obdivuhodné, jak Bohuslav Martinů přijímá vlivy byzantské hudby, ale neztrácí přitom svůj jazyk…“

„Sakrálnost je nedílnou součástí a potřebou každého člověka, ať už je vědomá, či nevědomá. A chce ji uspokojit.“

Název festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos můžeme přeložit jako “starobylá krása”. Pro upřesnění se uvádí, že “v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve znamená archetypální neboli původní krásu, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl”. Přičichnout k této kráse můžeme i během letošního, opět pestrého programu…

„Naštěstí jsme se oba, já i Rostropovič, znali s Nabokovovým synem.“

„Kdyby se mu tehdy premiéra nelíbila, tak kdo ví, jaký by opera Lolita měla další osud.“

„Od roku 1994, kdy měla Lolita premiéru, si Nabokovovy knihy vážím čím dál víc.“

Moskevskou konzervatoř absolvoval v roce 1955 klavírním koncertem, ale jako skladatel je spojován hlavně s operou a s baletem. Je autorem slavné adaptace Bizetovy Carmen pro primabalerínu Maju Pliseckou, která byla jeho ženou. Ovlivnil ho folklór i avantgardní kompoziční směry, je mistrem dramaticky cítěné hudební tektoniky i barvité instrumentace. Rodion Ščedrin, letos sedmaosmdesátiletý, přijel do Prahy v souvislosti s českou premiérou své opery Lolita…

„Snažím si představit, jak by asi Bach hrál své skladby na moderní klavír.“

„Celý program mého recitálu je koncipován jako kontrast světla a temnoty v dílech tří mistrů.“

„Asi půl roku půstu od Chopinovy hudby šlo vydržet, pak jsem to vzdal.“

V kalendáři Marka Kozáka figurují v nadcházejících měsících klavírní i varhanní recitály, protože paralelně udržuje v běhu dráhu hráče na oba nástroje. Cestuje do Olomouce a do Zlína, vrací se na rodné Ostravsko, ale letí také do Alžíru. Úplně nejdřív ho však v pondělí čeká sólové vystoupení v Anežském klášteře v Praze, kterým začíná další sezona tamního cyklu recitálů „Hybatelé rezonance“ pořádaných pod hlavičkou výrobce klavírů C. Bechstein…

„Domnívám se, že spojení těchto dvou skladatelů a nástrojů vytvoří živoucí dialog, i přesto, že na pódiu bude stát pouze jeden člověk.“

„Mým cílem je v žácích vybudovat větší pochopení pro hudbu a naučit je, jak toto pochopení vyjádřit svým nástrojem.“

„Českou hudbu samozřejmě miluji, Janáčka a Dvořáka ze všeho nejvíce.“

V pátek 4. října vystoupí v kostele sv. Barbory v Zahrádkách, malebné obci vzdálené necelých osm kilometrů od České Lípy, ruský houslista a violista Sergej Malov. Mezinárodní hudební festival Lípa Musica vybídl tohoto mnohostranného umělce k sestavení sólového recitálu. Pětatřicetiletý rodák z Petrohradu si do Zahrádek přiveze ze své kolekce dva nástroje: housle a pozoruhodné violoncello da spalla…

„Regiony jsou specifické, mají svá trápení ve všech odvětvích, nejsou prioritou pro mnoho úhlů pohledu, přesto si zaslouží svou pozornost.“

„Demokracie je dar, o který musíme pečovat.“

„Publikum je už za ty roky velmi vzdělané. Proto můžeme zařazovat věci, které se vymykají klasickému komerčnímu proudu.“

Lípa Musica se za osmnáct let své existence stala opravdu mezinárodním hudebním festivalem. Bohatě se rozkročila za hranice svého regionu a dramaturgicky se stále víc zapisuje mezi hodnotné a neotřelé přehlídky. Řečeno rodičovským slovníkem, vyrostla z ní hodnotná mladá dáma. A ředitel Martin Prokeš také o ní jako o své nejstarší dceři mluví.

„Středověké klávesové nástroje byly ještě před dvaceti lety dost opomíjené, takže bylo na čase je opět ´vrátit na scénu´.“

„Mohu potvrdit, že od doby, kdy jsem založila své dvě třídy na Schole Cantorum Basiliensis, přichází více a více studentů se zájmem o starou hudbu.“

„I když známe skladatele a jeho osobitý styl, nikdy nebudeme znát jeho skutečné emoce; můžeme se do hudby jen ponořit.“

A tak se spojilo Pražské jaro, Ústav hudební vědy Univerzity Karlovy a velký evropský badatelský projekt HERA, který se zabývá vlivem středověké a renesanční hudby na tehdejší společnost, na politickou situaci a na to, jak nás a naše století formuje dodnes…

„Za Janáčka se v cizině biji všemi dostupnými uměleckými i lidskými prostředky.“

„vzhledem k mému vytížení v roli symfonického dirigenta se opera daří jen příležitostně, párkrát do roka, jako svátek.“

„Makropulos je Janáčkova nejtěžší operní partitura.“

Curyšská opera v sobotu nabídla publiku mimořádný program k zahájení sezóny – Den otevřených dveří s možností nahlédnout do zákulisí, zúčastnit se kostýmové zkoušky na Verdiho Nabucca, sledovat vystoupení baletu nebo zhlédnout na studiové scéně úspěšnou inscenaci dětské opery Konrad oder Das Kind aus der Konservenbüchse. Hned dnes večer už má ale na programu premiéru nové inscenace…

„Pokud to myslíte s uměním vážně, tak je občas potřeba samota, osamělost…“

„Nejde o to, že jsem snad lepší než oni. To ne. Jen mám prostě větší zkušenosti…“

„Subtilnost je pro vás hodně důležité slovo? Ano. Symbióza mezi slovem a tóny.“

Švýcarský pianista Gérard Wyss je specialistou klavírní spolupráce v komorní hudbě, zejména při interpretaci koncertních písní. Když byl minule v Česku, byl opakovaným důvodem Martinů, jehož sonáty předtím natočili s violoncellistou Petrem Nouzovským. Nyní se vedle sopranistky Martiny Jankové a klavíristy Iva Kahánka jako lektor podílel na výuce při Interpretačních kurzech na zámku v Litni, v někdejším sídle pěvkyně Jarmily Novotné…

„Cílem naší Akademie je jistě i přispívat k hlubšímu poznání děl autorů mannheimské školy, nikoliv omílat donekonečna díla již známá a vydaná.“

„Jsem rád, že si v Mannheimu velice cení bohaté hudební historie svého města.“

„Další projekt Akademie intenzivně plánujeme na rok 2021.“

Dnešní koncert v Klementinu a zítřejší v Holešově je završením letošního prvního ročníku Akademie Praha – Mannheim. Jejím uměleckým garantem je dirigent Marek Štilec. Akademie navazuje na turné k výročí narození a úmrtí Jana Václava Stamice, které proběhlo v České republice, Německu a Rakousku v roce 2017. Letos je tématem hudba Jana Antonína Koželuha a Ignaze Holzbauera. Program opět nastudovali čeští i němečtí hudebníci,…

„Zukerman má Prahu rád, jezdil k nám ještě předtím, než zde vystupoval.“

„Pro Amandu Forsyth violoncello není pouhý nástroj, ale věc, která má duši.“

„Pinchas Zukerman je přesvědčený, že mezi dirigentem a sólistou musí být důvěra a vztah spolupráce.“

Pinchas Zukerman zahajoval před dvěma roky sezónu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Úspěch byl obrovský. A protože má Maestro Prahu rád, tak souhlasil s nabídkou svého žáka, šéfdirigenta orchestru Pietariho Inkinena, že zahájí i sezónu 2019/2020. Nepřijel teď sám. Je s ním i jeho žena, výtečná violoncellistka Amanda Forsyth…

„Pro nás je nesmírně důležité poznávat naše publikum, jak při živých koncertech, tak online“.

„Naše základna je stejně rozmanitá jako naše hudba, ale všichni sdílí lásku ke zpěvu a zájem o mnoho různých žánrů.“

„Lidé si často přijdou poslechnout svůj oblíbený hudební styl, jen aby objevili jeden či dva další, o kterých ani nevěděli, jak rádi je mají!“

Zahajovací koncert 18. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica slibuje výjimečný zážitek. Do Čech se po dvou letech vrací světoznámý soubor The King’s Singers. V roce 1968 ho v Cambridge založilo šest přátel. Neobvyklá hlasová sestava (dva kontratenoři, tenor, dva barytoni, bas) vytrvala dodnes, byť konkrétní zpěváci se mnohokrát obměnili. To, co soubor více jak 50 let definuje, je jeho žánrové rozpětí: od populární hudby přes jazz ke gospelu; od renesance přes klasiku až k soudobé hudbě…

„Pre huslistu začiatočníka je veľmi ťažké vylúdiť čo i len jeden pekný tón, preto potrebuje veľa trpezlivosti.“

„Hrať na pódiu s orchestrom je niečo úplne odlišné ako cvičiť tú istú skladbu doma.“

„V kvalitnom orchestri sa väčšinou na jedno miesto hlási niekoľko desiatok huslistov.“

Mimořádný koncert K poctě Milana Rastislava Štefánika má dnes na programu mimo jiné Dvořákův Houslový koncert. Hraje Slovenská filharmonie, sólistou je mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, který se řadí mezi významné umělce své generace. Patří nejen mezi vyhledávané interprety, ale také rád a často předává své zkušenosti mladým. Patří mezi lektory Letní hudební akademie Kroměříž a vyučuje ve Vídni. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se mimo jiné svěřil, že studentům se snaží předat zejména své pódiové zkušenosti.

„Irena Chřibková nás vedla téměř mateřsky.“

„I kdyby byla čtyřruční varhanní hra kuriozitou, tak na kuriozitách není nic špatného.“

„Svatojakubské varhany poskytují interpretům možnosti, jaké nabízí jen málo nástrojů u nás.“

Pavla Salvová má za sebou studium v Praze na AMU a na Královské hudební akademii v Londýně, do Británie se vrací ke koncertům. Působí teď jako varhanice a pedagožka na Berounsku. Jan Rotrekl studoval ve Francii na konzervatoři v Saint-Maur-des-Fossés a ve Vídni na Univerzitě hudby a umění, koncertuje po Evropě – ale studuje zároveň ještě chemii. Oba mladí umělci mají jedno společné – začínali pod vedením varhanice Ireny Chřibkové…

„Repertoár psaný přímo pro žesťové kvinteto se u nás příliš nehraje.“

„Je důležité, aby člověk kromě svého partu měl přehled i o ostatních a podle toho se při hře řídil.“

„S našimi australskými kolegy z finálového kola jsme byli dokonce několikrát v hospodě.“

Přivezli suverénní vítězství z největší asijské mezinárodní soutěže, kterou každoročně pořádá Jižní Korea. Byli jedinými Evropany, přesto procházeli kláním od počátku jako favorité. (Psali jsme zde). Mladé české kvinteto BRASStet spolu hraje teprve necelé tři roky, přesto má nakročeno na slibnou uměleckou dráhu…

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost – to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá….

„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“

„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“

„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld…

„Korepetitor by měl být poučenější a mít větší množství informací než zpěvák.“

„Rád bych lektorům ukázal, že jsem schopný se nějakým způsobem na všechny ty věci adaptovat.“

„I přesto, jak moc jsou úspěšní, jsou skromní a milí navrch.“

Několik posledních dní se Kroměříž nese v duchu probíhající Letní hudební akademie, na které se v roli lektorů aktivně podílela řada vrcholných interpretů a důležitých osobností v rámci vážné hudby – Josef Špaček, Dalibor Karvay, Radek Baborák, Kateřina Kněžíková, Barbara Maria Willi, Zdeněk Klauda, Lukáš Moťka, Robert Kozánek, Bohdan Šebestík či David Mareček. Není tedy divu, že celá akce iniciovaná Tomášem Netopilem upoutala pozornost mnoha mladých umělců z celého světa. Například až z Portugalska dorazila hornistka Telma Gomes a trombonista Leonardo Fernandes.

„Měl jsem čtyři frekventanty, hudebníky bez manažerského vzdělání, kteří přijeli s projektem, na kterém už pracují.“

„Zažívám lidi na vysoké škole, kteří si myslí, že ve čtyřiadvaceti ještě někde prorazí.“

„Profesionálové se dělí na ty, kteří si místo našli, a proto uspěli, a na ty, kteří se pořád dokola dobývají do zavřených dveří.“

Ředitel České filharmonie David Mareček byl jedním z lektorů mezinárodní kroměřížské Letní hudební akademie. Je sice původně klavírista, ale v jeho třídě se nehrálo, necvičilo, nezpívalo, nekorepetovalo. Debatovalo se z pohledu praktického hudebního managementu o projektech, které se týkají rekonstrukce někdejšího komorního tělesa, sympozia pro hráče na dechové nástroje, fóra pro kytaristy a mecenášského klubu jednoho sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus David Mareček shrnuje názory a rady, s nimiž do Kroměříže přijel, a postřehy, s nimiž odjíždí.

„Na kurzech se lidé většinou posunou neuvěřitelnou rychlostí.“

„Díky souhře osobností má Letní hudební akademie mimořádnou úroveň.“

„Kroměřížský archiv je pro mě srdcová záležitost.“

Mezi lektory kroměřížské Letní hudební akademie je i cembalistka Barbara Maria Willi, česko-německá pedagožka a inovativní interpretka specializovaná na starou a příležitostně i na soudobou hudbu, vedoucí katedry varhanní a historické interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dává nahlédnout do své letní kroměřížské třídy i do svých motivací.

„Nástroj firmy Mühleisen je největší v Bádensku-Württembersku. Miluji ty varhany!“

„V osmnácti jsem byl pokřtěn a zcela jsem podlehl fascinaci hudbou a bohoslužbami.“

„Varhanní koncert je v Japonsku druhem zábavy, rozhodně za hranicí původní myšlenky pouhé kostelní hudby.“

Je titulárním varhaníkem hlavního luteránského kostela ve Stuttgartu a žádaným koncertním umělcem, uplatňuje se i jako dirigent a sbormistr. Studoval na univerzitě v Tokiu a od roku 2010 jako stipendista japonského ministerstva kultury na Vysoké hudební škole ve Würzburku. Úspěšnou kariéru odstartoval Kensuke Ohira vítězstvím v prestižní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku v roce 2016…

„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“

„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“

„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“

Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky….

„Varhany se v ortodoxních kostelech nepoužívají. V Rusku jsou jen a jen koncertním nástrojem.“

„Prokofjev pro varhany nekomponoval, ale jeho hudba zní i na varhany úžasně.“

„Díla Petra Ebena mají v programech stálou a dobrou pozici.“

Pochází z Uljanovska, města na Volze, kde se narodil Lenin. Studovala v Nižném Novgorodu klavír a souběžně varhany. Oběma nástrojům se pak věnovala i na Vysoké hudební škole v Detmoldu, kde jí byl profesorem varhan Martin Sander, u něhož teď pokračuje ve studiu na Vysoké hudební škole v Basileji. Úspěšně soutěžila ve Wuppertalu, v Gdaňsku, Vaduzu a Korschenbroich…

„Můj učitel mi říkal, že česká hornová škola patří ke špičce ve světě a že se mi určitě vyplatí přijet a strávit celý týden s českými lektory.“

„O kurzech mi řekla maminka a vyrazily jsme na ně společně.“

„Na kurzech se mi líbí všechno, prostředí kde bydlíme, kde máme lekce, samozřejmě přístup pedagogů.“

Patří k největším akcím svého druhu. Letní hornové kurzy provázející festival Za poklady Broumovska se letos konaly popáté a jejich rozměr úctyhodně roste. Do z většiny opravených prostor barokního klášterního skvostu se sjelo přes šest desítek mladých hornistů. Celý uplynulý týden je vedl tým lektorů v čele se Zuzanou Rzounkovou, posílený o tři korepetitory…

„Krom společného hraní s vynikajícími kolegy se moc těším hlavně na interpretaci Zjasněné noci od Schönberga.”

“Soutěž královny Alžběty byla zážitkem, který mi otevřel oči a po kterém jsem se cítil zocelený.“

„Mám velice rád zvukomalebnost a expresi v Rautavaarově hudbě, a proto jsem také nahrál jeho Houslový koncert.“

Umělecký garant mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, houslista Josef Špaček, si na koncert v kostele v nevelké německé obci Großschönau přizval na 3. října pět dalších vynikajících hudebníků. Jedinečný soubor individualit vznikl přímo pro tento koncert a podle toho se i pojmenoval – Lípa Musica Sextet…

„Hornové kurzy v Broumově jsou výjimečné hned několika aspekty.“

„Dechové nástroje, speciálně lesní roh, doprovázím v podstatě odjakživa.“

„V Česku je přístup pedagogů více osobní než v zahraničí.“

V Broumově zítra vrcholí Letní hornové kurzy, které jsou už pátým rokem nedílnou součástí festivalu Za poklady Broumovska. Probíhají přímo ve výjimečných a většinou nedostupných prostorách Broumovského kláštera. Učí se v opatských sálech a bydlí v opravených bývalých celách mnichů. Uměleckým garantem kurzů a jedním z lektorů je naše významná hornistka Zuzana Rzounková, která k sobě zve vždy skupinu lektorů a také korepetitorů. Nejstarší studenty doprovází zkušená klavíristka a zároveň proděkanka Janáčkovy akademie v Brně Jana Goliášová.

„Učinit operu přístupnou skutečně všem? Toho se dá dosáhnout pouze skrze umělecké obsahy a kvalitu.“

„Každá ze čtyř scén musí mít svůj jasný profil, ale uvnitř každého domu musí být přítomna rozmanitost.“

„Opera musí pojmout všechny formy umění – být zajímavá pro všechny lidi zajímající se o umění.“

Od srpna je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery norský manažer a režisér Per Boye Hansen. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, že pražská operní dispozice se dvěma soubory, čtyřmi budovami a českými a německými tradicemi je snem každého ředitele… Post hudebního ředitele Státní opery začal od srpna vykonávat dirigent Karl-Heinz Steffens. Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény, dirigent Jaroslav Kyzlink bude dál působit jako hudební ředitel Opery ND. Správní ředitelkou Opery ND a Státní opery je od června Bohdana Malik. Ředitel divadla Jan Burian však už řadu týdnů čelí v souvislosti s Hansenovým nástupem nesouhlasu odborů, hrozících dokonce stávkou.

„Na Spojené státy je to velmi starý kostel…!“

„Hraju na univerzitě při půlnočních recitálech, chodívá přes pět set studentů. Sál umožňuje poslouchat hudbu vleže.“

„Přál bych si, aby od Philipa Glass existovalo víc varhanních věcí.“

Prvním protagonistou letošního Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě je Američan Mark Steinbach. Zítra večer hraje na největším pražském nástroji díla Johanna Sebastiana Bacha, Luise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje své působiště na východě USA a americkou varhanní tvorbu. Jasně se hlásí mezi propagátory současné hudby.

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost – někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů – a bez Maďarů – nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové…