PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Prostory pro cvičení, to je jedna z nejbolestivějších oblastí, se kterou se studenti potýkají.“

„Přestěhování Pražské konzervatoře z centra města by mělo pro školu i kulturní instituce fatální dopady.“

„Myslím, že sami žáci budou filtrem toho, které umělecké osobnosti budou v řadách pedagogů působit.“

Celé sobotní dopoledne pořádá Pražská konzervatoř Den otevřených dveří –  koná se od 9 do 13 hodin a kromě tradiční prohlídky hlavní budovy Na Rejdišti si zájemci budou moci popovídat s pedagogy jednotlivých oborů nebo konzultovat repertoár. Od letošního školního roku je novým ředitelem Pražské konzervatoře uznávaný varhaník a pedagog PETR ČECH, který nastupuje po čtrnáctileté éře Pavla Trojana…

„Téma samo vedlo nás a ne naopak, a to je zatím tou největší odměnou.“

„Důkladnost, s jakou pracujeme na svém sebezničení, mě fascinuje a opera se mi zdá vhodné médium.“

„Mám dva operní předskokany, první na libreto Václava Havla.“

100. výročí republiky doprovází i několik dalších významných dnů než jen 28. říjen. Např. 14. listopadu byl zvolen prvním československým prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk. A právě v tento den po sto letech bude mít hned dvoj-premiéru opera Časoplet, kterou napsal Lukáš Sommer pro nadaci Vize 97.  Odehraje se v Pražské Křižovatce a zároveň záznam poběží i online na internetu, což bude v kontextu současné české opery zajímavý experiment. Děj také doprovodí pantomima a výtvarníci, kteří budou přímo před zraky publika vytvářet scénu.

„V prvom rade sa hudbou vyjadrujem sám kvôli sebe.“

„Proces kompozície mi ukazuje, ako poskladať vlastný postoj k problému.„

„Skladám kvôli tomu, čo sa deje okolo mňa, na to by podľa mňa umenie malo reagovať.“

Pavol Béreš, študent absolventského ročníka Konzervatória Jána Levoslava Bellu v Banskej Bystrici v triede Kataríny Koreňovej, je jedným z nadaných tvorcov nastupujúcej generácie mladých skladateľov. Tvorbu svojského hudobníka už napríklad ocenila odborná porota v rámci Súťaži študentov slovenských konzervatórií. Skladateľ, ktorý sa okrem klasickej kompozície venuje aj art rocku či písaniu textov, uvedie v pondelok 29.októbra v rámci banskobystrického študentského Koncertu k 100. výročiu Československa v premiére jeden zo svojich piesňových cyklov. KlasikePlus prezradil, aké sú jeho inšpirácie, postoje k tvorbe a ako vníma blížiacu sa premiéru.

„Všichni studenti řeší, aby neměli gesta moc hranatá, ostrá, slabá, velká, malá…“

„Jsem perfekcionista, ale taky trochu lenoch.“

„V symfonické hudbě cítím větší koncentraci a prostor pro vervu a risk. Ale je výzva toho dosáhnout i v opeře.“

Vydat se v dnešní době na dráhu výkonného umělce je volba, která vyžaduje odvahu, dostatek energie a vůle tvrdě pracovat i schopnosti a talent nutné pro cestu na vrchol. Mezi instrumentalisty je konkurence obrovská, ještě větší je v dirigentském světě – ve světě mužů a silných osobností. Když do tohoto světa zatoužila vstoupit mladá česká dirigentka Nikol Kraft, s vervou a odhodláním se vydala za splněním svého snu. Studia na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a stáž u Marka Stringera ve Vídni, dobře hodnocený absolventský koncert, na němž dirigovala Dvořákovu Novosvětskou symfonii, a pozvání operních scén i řady orchestrů jí poskytly záviděníhodný start k její kariéře. Nikol Kraft se 28. října představí s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín na slavnostním koncertě festivalu Musica Holešov.

„Zazní díla, která jsou součástí naší stoleté historie.“

„Komorní hudba nepřináší méně závažná sdělení než hudba orchestrální a pro hráče je očistnou záležitostí.“

„Českou tvorbu bych rád uváděl v konfrontaci s díly světových autorů.“

Mnoho koncertů a inscenací letos akcentuje 100. výročí vzniku Československé republiky. Méně tradiční už jsou ale slavnostní koncerty komorní hudby. A právě takto intimněji se rozhodli zítra oslavit náš stát v Sukově síni Rudolfina přední čeští sólisté: cembalistka Edita Keglerová, houslisté Anna Sommerová a Leoš Čepický, klavíristka Alena Grešlová a soubor Camerata 2018, který povede VOJTĚCH JOUZA. Zazní díla, která jsou součástí naší stoleté historie, a je zajímavé uvědomit si, v jakých souvislostech jejich autoři žili a tvořili.

„Vedle autorů Ostravských dnů nové hudby je Janáček najednou velmi přístupný.“

„Ostrava se s nikým nesrovnává.“

„Spolupráce s Polskem se stala jednou z našich priorit.“

Hudební maraton Leoše Janáčka soustřeďuje v Ostravě od čtvrtka do neděle víc než tucet koncertů. Janáčkův rok a zároveň oslavy stého výročí vzniku Československa tak korunuje festival, který u nás zatím nemá obdoby. Informovali jsme o něm ZDE. Společně s dalšími institucemi za ním stojí Janáčkova filharmonie Ostrava. Její ředitel Jan Žemla se v rozhovoru pro KlasikuPlus zamýšlí nad Janáčkovým odkazem i nad prioritami tělesa v regionu.

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

„Stále svádíme nekonečný souboj pravdy a lži.“

„Je třeba se o způsobech minulých režimů bavit a připomínat si jejich pravdivé vyznění.“

„Hudbu vnímám bez ohledu na žánry jako jeden jazyk.“

Dnes má premiéru nová skladba inspirovaná proslulou básnickou skladbou Karla Šiktance „Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel“. Pro smíšený sbor, sólové housle a recitátory ji zhudebnil mladý skladatel Michal Vejskal na objednávku pěveckého smíšeného sboru Mikrochor v čele s Lukášem Prchalem. Recitece se ujmou Justin Svoboda a Marie Štípková a houslového partu Lucia Priester. V rozhovoru pro KlasikuPlus Michal Vejskal mimo jiné přiznal, že tato skladba pro něj byla velká výzva, protože báseň je neuvěřitelným skvostem české literatury. 

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru, který KlasikaPlus natočila při zelenkovské konferenci v Praze, zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

„Krásným příkladem hudby Shakespearovy doby jsou písně Johna Dowlanda.“

„Harmonický i rytmický podklad tvoří kytara a housle dodávají zpěvu další protihlas.“

„Dalo by se asi říci, že Ondrovi Kukalovi se asi píseň psala sama.“

Sopranistka Lucie Silkenová, jazzová zpěvačka Markéta Foukalová a Duo Teres za týden pokřtí nový soudobý cyklus na pomezí klasiky a jazzu. Hlavním tématem se stal William Shakespeare a jeho Sonety. Vybrané texty zhudebnili renomovaní čeští a slovenští skladatelé, Štěpánka Balcarová, Matej Benko, Martin Brunner, Juraj Filas, Lukáš Hurník, Jiří Chvojka, Ondřej Kukal a Zdenek Merta. Komplet právě vyšel na CD s názvem “Shakespeare’s Sonnets”. Hostem nahrávky je i herec Jaromír Meduna. Víc o celém projektu řekl KlasicePlus kytarista Tomáš Honěk z Dua Teres.

„Albert Einstein nebyl vůbec špatný houslista! Jednou hrál tak výborně, že mu Martinů věnoval čtyři kratší skladby.“

„Vědecká práce je svým způsobem umění. A umění zas potřebuje určitý vědecký podklad.“

„Milan Škampa mi věnoval svůj houslový archiv.“

Prof. František Vyskočil je čerstvým nositelem prestižní ceny Akademie věd ČR. Jeho výzkum v oblasti neurobiologie je značně rozsáhlý. Zabývá se třeba systémovou funkcí mozku, rozdíly mezi samčí a samičí mozkovou kůrou, původy deprese, migrenózními bolestmi hlavy. Současně je ale výborným houslistou. A jak dodává pro KlasikuPlus, hru na nějaký hudební nástroj doporučuje jako součást správné péče o mozek, která by měla přispět k pomalému stárnutí. Prof. Vyskočil je prvním hostem nového seriálu, ve kterém budeme představovat vědce – umělce.

„Zelenka býval v povědomí drážďanského publika spíše jen jako Kleinmeister.“

„Vozit Bacha do Drážďan není nošení sov do Atén. Tradice může být i vězením.“

„Biberova Missa Salisburgensis není jen hřmotná masa.“

Bleskové turné začalo. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 mají za sebou sobotní koncert v Královské kapli ve Versailles. V pondělí Lullyho Te Deum a Biberovu Missu Salisburgensis uvedou v pražské katedrále sv. Víta, o den později v Annenkirche v Drážďanech a 25. října v Lateránské bazilice v Římě. Česká premiéra opulentní mše, zahájení další pražské koncertní sezóny, skladatelé Zelenka, Bach a Händel… a také desáté výročí koncertního mostu Praha – Drážďany, to jsou témata rozhovoru s Václavem Luksem. Jak umělecký vedoucí mezinárodně uznávaného barokního orchestru a sboru říká, mnohé už je v hudebním životě dál než před pár lety, ale v mnohém je ještě stále pole neorané.

„Hudba Josefa Suka se jim zprvu zdála příliš komplikovaná – a posléze si ji zamilovali.“

„Mnozí znalci cení Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu i výše než Berlínské filharmoniky.“

„Kdyby Asraela napsal skladatel z ´kánonu´ světové hudby, hrál by se pořád.“

Možnosti bez hranic. Tak působila hra Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu při poslechu pátečního přímého přenosu koncertu z filharmonického sálu mnichovského centra Gasteig. S tělesem debutoval Jakub Hrůša, ve výslovnosti moderátorky „hruža“. Šéfdirigent Bamberských symfoniků se pro portál KlasikaPlus podělil s pocity, které jeho práci s někdejším orchestrem Rafaela Kubelíka provázely.

„Před 56 roky jsem slyšel Debussyho Rapsodii pro saxofon a orchestr a byl jsem tak fascinovaný, že jsem odcházel s pevným rozhodnutím hrát na saxofon.“

„Stravinský ověřoval možnosti, Gershwin je praktikoval, Bernstein plnil.“

„Mladá generace nemá žádná privilegia jen proto, že má všechno před sebou.“

Jiří Hlaváč před týdnem vstoupil do další životní dekády a významné životní jubileum oslaví jak jinak než koncertem. V podstatě bude dárkem pro diváky, kteří přijdou v sobotu večer do Sálu Martinů, kde vystoupí nejen jako interpret, ale také zazní jedna z jeho skladeb. Ministr kultury Antonín Staněk Prof. Hlaváče ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis…

„Akordeon jako „lidový“ nástroj je nesmírně oblíbený v Severní Koreji, v Jižní je méně známý.“

„V  Koreji je argentinské tango vnímáno jako svébytný a úspěšný styl.“

„S hrdostí shledávám, že o akordeon je stran amatérů i profesionálů stále větší zájem.“

Akordeonista LADISLAV HORÁK je hlavním hostem letošního festivalu Seongnam v Jižní Koreji. Za doprovodu Seongnam Philharmonic Orchestra pod vedením legendárního dirigenta Gum Nanse, někdejšího laureáta Karajanovy soutěže, přednese nejslavnější tanga Astora Piazzolly. A jak řekl portálu KlasikaPlus.cz, je vůbec prvním akordeonistou pozvaným na tento festival a velmi se na to těší.

„Na rozdělení programní/absolutní hudba upřímně moc nevěřím.“

„Připomíná se neúspěšné politické hnutí z roku 1968, těší mě, když nezapomínáme ani na to úspěšné, které vyvrcholilo rokem 1918.“

„Nechtěl jsem vyřešit otázky typu, co je to česká hudba nebo kde jsme se vzali a kam směřujeme. Rád bych však poukázal na to, že i v dnešní době mají tyto otázky smysl.“

Ve středu 17. října pořádá HAMU a AuraMusica slavnostní koncert, kterým připomene sté výročí vzniku Československa. V Břevnovském klášteře se představí Kateřina Javůrková, Leoš Čepický a studentský orchestr Akademičtí komorní sólisté pod taktovkou Leoše Svárovského. Vedle děl Leoše Janáčka nebo Josefa Suka přitom zazní i jedna premiéra, kompozice mladého autora Jana Dobiáše, studenta doktorandského studia HAMU. O své skladbě, inspiracích, oslavách vzniku Československa i o tom, co to vlastně je česká hudba, víc prozrazuje v rozhovoru s Lucií Maloveskou. 

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s prestižním tělesem ryze český repertoár.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry,…

„Psaní a kytara se u mě vždy propojovaly.“

„Publikum je v Chicagu krásně zvědavé.“

„Nejvíc zapůsobí pěkně zahraná novinka, která je dobře napsaná, to pak jedou kopírky naplno..“

Právě odehrál několik koncertů v Chicagu a už se chystá do Dillí, kde ho za týden čeká sólový recitál v Dogra Hall. Mezitím mu v České republice hrají jeho skladby. LUKÁŠ SOMMER je momentálně rozkročen mezi Amerikou a Indií a od první chvíle také mezi kytarou a skládáním. A jak přiznal v rozhovoru pro KlasikaPlus.cz, jedno bez druhého by ho nenaplňovalo.

„Posluchač se nestará, kolikátý je to koncert, kde se vzal… a prostě si užívá dokonalosti Mozartovy invence.“

„Možná jsem byl první, kdo si troufnul zauvažovat o rozšíření počtu hornových koncertů na číslo šest.“

Inspirativní idol v hudební profesi, ale určitě také ideální kumpán na párty. Tak hovoří o Mozartovi v bukletu své nové desky Radek Baborák. Byl podle něj zřejmě jako neřízená střela, neměl potřebu se před nikým hrbit a očekával, že si jeho talentu všimnou důležití lidé u dvora sami. Průměrní zároveň určitě nelibě nesli jeho floutkovství… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Radek Baborák hovoří o „značce Mozart“, o dokonalosti jeho hudby, ale také o vynalézavých hornistech, o svých přátelích a nástrojích a o tom, co bude následovat po křtu desky.

„Fascinace klasikou je nějak přítomna v každém člověku.“

„Vyrůstal jsem na farmě, klasickou hudbu jsme vůbec neposlouchali.“

„V devatenácti jsem neuměl noty – a dnes zpívám po celém světě Wagnera.“

Fascinace Wagnerem je výjimečné spojení opery a filmu, projekt, jehož světová premiéra se uskuteční 25. října v Praze. Tvůrci v čele s režisérem a scenáristou Selcukem Carou jsou přesvědčeni, že film propůjčí opeře nový rozměr. Ve Foru Karlín, rok po svém prvním hostování, jako spolutvůrce a jako hlavní pěvecká hvězda vystoupí tenorista Andreas Schager, jeden z nejvyhledávanějších wagnerovských pěvců současnosti. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje v souvislosti s cílem projektu svou vlastní cestu ke klasické hudbě.

„Česká houslová škola o sobě dává vědět.“

„Soutěžení s uměním moc nejde dohromady.“

„Nejvíce mi sedí 20. století a romantismus.“

Houslisté z ČR se stávají světovým pojmem. Opět to potvrdil šestadvacetiletý Milan Al-Ashhab, který nedávno zvítězil v prestižní soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. V rodišti slavného houslisty se koná od roku 1979 každé čtyři roky. V konkurenci šesti desítek mladých interpretů do třiceti let uspěl stejně jako minule Jan Mráček, který si také odnesl první cenu. Al-Ashhab vyhrál už letos na jaře soutěž New York Concert Artists and Associates v celosvětové konkurenci houslistů do 35 let.

„Hudba tehdy nesloužila jen k nasycení ducha, nýbrž i k zábavě.“

„O poučené interpretaci nepřemýšlím, považuji ji za samozřejmost.“

 „Aktivní život interpreta může být  pedagogickému působení jen a jen ku prospěchu.“

Dvě výrazné osobnosti mladé hudební generace pojí nejen letité přátelství a mimořádné úspěchy s ohledem na nízký věk, ale také nové CD a první společný koncert v ČR. Brněnský rodák, hornista Přemysl Vojta pozval dnes večer do sálu Milosrdných bratří v Brně francouzského trombonistu Fabrice Millischera. Spolu s nimi zahraje Haydn Ensemble Prague založený před třemi lety fagotistou a dirigentem Martinem Petrákem. Zazní skladby obou bratří Haydnů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se oba sólisté shodují, že by skladeb pro jejich nástroje mělo vznikat víc, protože jde o lahodné spojení.

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

„Stále se hlásí počet studentů větší, než jaký můžeme fyzicky zvládnout.“

„V dnešní konkurenci – zejména hudebníků z Asie – je stále obtížnější se prosadit.“

„Naším úkolem je udržet kvalitu.“

Klasická hudba, podobně jako další menšinové obory lidské kultury, se vytrácí z povědomí běžného života. Je potřeba, aby umělci dávali víc než dřív jasně najevo, že hudba je a může být jeho součástí, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský.

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny. 

„Každé varhany mají svou jedinečnost, jsou unikátní – jako osobnost.“   

„Celosvětově je s publikem varhanních koncertů problém.“

„Užíváte si u varhan jejich pléno? Ano, jako každý varhaník.“

Hallgrímskirkja je hlavní kostel luterské církve na Islandu, s více než sedmdesátimetrovou věží jedna z nejvyšších budov v Reykjavíku. Vzhled chrámu, navrženého ve třicátých letech architektem Samúelssonem, stavěného od konce války do poloviny osmdesátých let a pojmenovaného podle národního básníka, evokuje tekoucí lávu. Björn Steinar Sólbergsson, který byl sólistou závěrečného koncertu letošního mezinárodního festivalu v pražském chrámu sv. Jakuba, je varhaníkem Hallgrímskirkja.

„Místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí.“

„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“

„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“

Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.

„Největší síla Martinů není v rytmu, v synkopách, ale v poetičnosti a v melodičnosti.“

„Myslím, že čeští interpreti mohou Bohuslavu Martinů i škodit.“

„Lidský přesah a přátelství v hudbě mi dává mnohem víc než slavná jména a rádoby pozlátka.“

Právě dotočil violoncellové sonáty Bohuslava Martinů s legendárním Gérardem Wyssem a předtím komplet jeho orchestrálních děl. Hudba rodáka z Poličky mu změnila život, přesto se občas ptá: Proč to proboha napsal právě takhle? Čeká ho podzim v synkopickém dozvuku a dnes večer vystoupí na Dvořákově Praze v Schönbergovi. PETR NOUZOVSKÝ ale přiznává, že v životě ty nejdůležitější momenty bývají úplně jinak, než by si člověk představoval.

„Soutěž Edvarda Griega byla nejnáročnější soutěží, jaké jsem se dosud účastnil.“

„Čím je člověk starší, tím víc si doporučení svých pedagogů váží a bere si je k srdci.“

„Když nemohu jet delší dobu vlakem, cítím se nesvůj.“

Matyáš Novák, který před několika dny získal druhou cenu v Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega v Bergenu, má dnes recitál v duryňském městečku Bad Lobenstein. Dvacetiletý pianista se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vrací k norské soutěži, vypočítává nadcházející koncertní závazky, uvažuje nad studiem a zmiňuje hudbu, která je mu nejbližší, ale přibližuje i své mimohudební záliby.