PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Velký úspěch. I proto, že jsme se po pandemii vůbec sešli.“

„Do nádvoří se vkrádá soumrak. Jak se ukazuje, jde o nejdelší letošní koncert.“

„V Evropě existují odlišnosti ve hře na lesní roh, ale nejsou tak velké jako před dvaceti lety.“

Úsměv! Teď! Je to dvoubarevná skrumáž. Na schodech sedí několik desítek mladých lidí v jasně tyrkysových tričkách a s lesklými mosaznými lesními rohy v rukou. Končí týdenní Letní hornové kurzy, vzniká závěrečná fotka. Právě dohráli, a to pod žhnoucím dopoledním sluncem, své tradiční „halali“. Ještě je čeká závěrečný koncert nahoře v opatském sále, dostanou diplomy, budou se loučit…

„Hudbu píšu proto, aby žila.“

„Měla jsem pocit, že oproti českým studentům mě chtějí ti američtí vyždímat, zato se ale těžko loučí s přebytečnými pasážemi svých děl.“

„Hudbu, pokud jsem na světě, mám s sebou vždycky, je to moje životní stálice.“

Úspěšná, skromná, přátelská k těm, které má ráda. Taková je hudební skladatelka Sylvie Bodorová. Píše muziku, která se dobře poslouchá, a díla od ní chtějí soubory i sólisté z celého světa. K tomu učila na vysokých školách jak v Česku, tak v Americe. Na kontě má velké množství úspěšných děl, většina z nich má přitom hluboký duchovní kontext. V současnosti pilně pracuje na nové (své druhé) opeře. Jmenuje se Quo vadis a píše ji pro operní soubor plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla.

„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“

„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“

„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“

Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa…

„Jsem nadšen, když skvělí lektoři z Německa řeknou, že by si nás nejradši pozvali do své země, abychom i tam zorganizovali takovou školu, jako je Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích.“

„Panika a z ní plynoucí protikoronavirové restrikce jsou a budou daleko horší než koronavirus samotný.“

„Autentická interpretace staré hudby je na straně ctnosti, která brání svobodný prostor.“

Pro Olomoucké barokní slavnosti připravila Musica Florea hudbu Clary Schumannové, uvádí Antonína Dvořáka, hraje s převozným barokním divadlem staré opery, věnuje se Bachovi a Zelenkovi, Biberovi, Vranickým, Josefu Leopoldu Dukátovi a Václavu Horálkovi… Dirigent a violoncellista Marek Štryncl, který za tím vším už třetí desetiletí stojí, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje „barokáře“ i Václava Talicha,…

„To je v rámci mých pedagogických plánů velká touha – přinést loutnu blíž k mladším dětem.“

„Z toho původního rukopisu to přečtou asi tři lidé v republice, kdežto z těch dalších materiálů všichni loutnisté a všichni, kdo umí noty.“

„V originále jsou to zkrátka potrhané jednotlivé listy, takže dát to dohromady je dost výzva.“

Český loutnista, muzikolog a pedagog Jan Čižmář vydal před pár týdny CD s názvem Codex Jacobides: Praga circa 1600. Navázal tím na dlouhodobou výzkumnou práci na zmíněném rukopise, kterou započal Jiří Tichota před více než půl stoletím. Jedná se o vůbec první kompaktní disk věnovaný veskrze tomuto nástroji a oficiálního představení se dočká na galakoncertě na podzim tohoto roku…

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu…!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic…

„Teď jsem opravdu poprvé použil svoje příjmení jako label.“

„Muzikanti by měli být v první linii konverzace. Měli by být těmi hlavními, kdo bude určovat, jak se bude hudba vyvíjet dál.“

„Do počátku letošního roku byla spíše luxusem pro velmi malý okruh publika, ale teď, po měsících, kdy se streamovalo, má komorní hudba celosvětové publikum.“

Hrál už na různých neobvyklých místech, nejen v koncertních sálech. Na pódiu postaveném na pontonech na řece však ještě ne. Britský houslista Daniel Hope vystoupí 19. září na festivalu Struny podzimu v Praze na Vltavě, aby vyslal do světa poselství, že navzdory pandemii a drastickým opatřením posledních týdnů Praha zní hudbou, že hudba žije…

„Jde mi o to, abych byl český skladatel, aby mě hráli tady.“

„Tehdy se mi varhany dostaly pod kůži. Jsou jednou z mých lásek.“

„Publikum nemůže držet krok s autory, kteří stále experimentují bez ohledu na vkus lidí, na to, co se ještě dá vnímat průměrným posluchačem.“

Bylo to maličko opožděné narozeninové setkání, možná i proto tak trochu bilanční. Skladatel JIŘI TEML, ročník 1935, slavil v červnu půlkulaté narozeniny; při této příležitosti se měla hrát jeho díla na několika koncertech. Kdyby se ovšem kvůli pandemii nezavřely koncertní sály. Ale zrovna on příliš „poškozený“ není; skladby invenčního a plodného autora často uvádějí orchestry, komorní soubory, pěvecké sbory i sólisté, jsou oblíbené u muzikantů i posluchačů, vycházejí na CD…

„Lehké to není, ale když se to podaří, je to mimořádné.“

„Jsem větší fanoušek baletu než opery.“

„Nastupuji nově na Konzervatoř Teplice jako pedagog hlavního oboru.“

Houslistka Martina Bačová se v letošním programu Smetanovy Litomyšle objevuje dnes a v neděli s hobojistou Vilémem Veverkou a se souborem Baborák Ensemble. Nucená pauza, kterou i jí přineslo letošní jaro, ji prý přestala bavit po dvou týdnech… Byla pak vděčná za každý streamovaný koncert. A je vděčná za festival v Litomyšli i za možnost jet pak opět na Letní akademii ve švýcarském Bielu.

„Úplně plonkově jsem z letošního jara naštěstí nevyšel.“

„Není reálné, abychom „výpadek“ tohoto jara obratem dohnali, ale jsou nové příležitosti, jako je právě Smetanova Litomyšl, a za to jsem velmi vděčný.“

„Jsme zvyklí pracovat tak, že už první zkouška by měla mít v ideálním případě koncertní parametry.“

Hned pětkrát se letos představí publiku národního festivalu Smetanova Litomyšl hobojista Vilém Veverka, a to ve čtyřech programech a s různými hudebními kolegy. Festival, který narychlo kompletně změnil dramaturgii a „převlékl“ se do mnohem komornějšího a domácího roucha, vnímá jako fantastickou příležitost. Jak řekl v RozhovoruPlus, podstatné je, že se interpreti můžou znovu postavit před své publikum. Ale dodává, že letošní jaro pro něj mělo i očistný význam a umožnilo mu dodělat dva zajímavé projekty.

„Každý můj zážitek z Litomyšle je jedinečný.“

„K dokonalému pochopení Biblických písní, vcítění se do žalmových textů a k nalezení věrohodné interpretace potřebuje každý umělec celý svůj život.“

„Při každém doteku s tímto skvostem mám pocit, že objevuji něco nového.“

Barytonista Martin Bárta letos přijíždí na festival Smetanova Litomyšl zazpívat svůj nejmilejší písňový cyklus, Biblické písně Antonína Dvořáka. Zazní v úpravě pro varhany, na které bude hrát Jaroslav Tůma, a to hned třikrát, ve čtvrtek v pátek a v sobotu vždy od 17 hodin v Kapitulním kostele Povýšení sv. Kříže. V Rozhovoru pro náš portál KlasikaPlus.cz se pěvec vyznává nejen ze svého vztahu k tomuto dílu, ale také vzpomíná na uplynulé jaro, na dobu karantény a těší se na premiéry, které ho čekají.

„Přes skype se varhany vyučovat nedají ani náhodou.“

„Svatá Hora, to jsou jediné varhany u nás, na kterých mi stojí za toho zahrát celého Bacha.“

„Krása varhanního zvuku je v kontrastech, v intimitě, barvách, ale hlavně ve srozumitelnosti struktury skladeb.“

Je známý nekompromisními reakcemi na nevydařené opravy vzácných varhan, pohotovostí ve slovním přibližování hudby, ať už v rozhlase, nebo na vlastních koncertech, všestranností ve hře na nejrůznější historické klávesové nástroje i obdivem k Bachově hudbě. S Jaroslavem Tůmou hovořila KlasikaPlus právě o Bachovi, kterého hraje na festivalu Smetanova Litomyšl,…

„Jednou večer ve sklepě u veltlínu jsme si řekli, že Znojmo prostě potřebuje mít festival.“

„Festival je od slova slavit, tak hudbou slavíme.“

„Spojení hudba – víno neuvěřitelně krásně funguje.“

Jiří Ludvík je spoluzakladatelem a prezidentem Hudebního festivalu Znojmo, jehož 16. ročník vypukne už 9. července. Festival se od vzniku úspěšně zapsal do kalendářů nejen milovníků hudby, ale i milovníků dobrého vína a jídla. Organizátoři totiž spojují hudební zážitky s těmi chuťovými, čímž festivalu vtiskli zcela specifickou tvář…

„Proniknout zblízka do Smetanovy partitury je pro klavíristu unikátní zážitek.“

„Aspoň minimální čas věnovaný každý den sobě je stejně důležitý jako nacvičená skladba nebo odehraný koncert.“

„Čeká mne velmi pracovní léto, bude-li se na podzim hrát.“

Patří ke stálým hostům Smetanovy Litomyšle, chtělo by se napsat, že je skoro až součástí inventáře. Takže nechybí ani letos, přestože původní program vzal za své v důsledku koronaviru. Dramaturgie festivalu ale zareagovala pružně a během krátké doby vytvořila úplně novou náplň čítající 35 programů. Ivo Kahánek vystupuje hned na dvou z nich, na zahajovacím koncertě a pak o týden později 9. července. V rozhovoru ale zároveň hodnotí uplynulé zvláštní jaro a nahlíží do další sezóny, která ho čeká.

„Italské rané baroko je jedinečný úkaz v dějinách hudby.“

„Naše mladá interpretační generace se dokázala prodrat do horních pater té světové.“

„Doprovod barokní harfy je snem každého pěvce.“

„Na eventuální druhou vlnu virózy na podzim nebudu mít čas!“ říká Markéta Cukrová, která si v době koronaviru nejen odpočinula, ale také si vyzkoušela, jaké to je rozvážet víno. Teď už se ale opět naplno věnuje hudbě. V nabitém programu má mimo jiné unikátní koncerty na festivalu Smetanova Litomyšl, kde dnes a zítra představí raně barokní literaturu v doprovodu dobové harfy a theorby.

„Na otázku, zda mám vzory, odpovídám jednoznačně ano. V prvních letech studia to byly samozřejmě hvězdy jako Bernstein, Karajan a náš Václav Neumann.“

„Největší dirigentský zážitek je pro mě asi moment, kdy celý koncert proběhne jakoby jedním dechem.“

„Potenciál pardubické filharmonie je právě v jejím specifickém komorním obsazení. A z toho vyplývá i repertoár.“

Známý český dirigent Stanislav Vavřínek je od roku 2018 šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Pochází z obce Hluk u Uherského Hradiště a na brněnské konzervatoři vystudoval hru na flétnu a dirigování, v němž pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Po studiích na HAMU absolvoval ještě mistrovské dirigentské kurzy u Roberta Benziho ve Švýcarsku. V minulosti spolupracoval s Filharmonií Brno, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Slovenskou filharmonií, Gdaňskou filharmonií, orchestrem Symphoniker Hamburg atd…

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben…

„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“

„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“

„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“

Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.

„Začínáme den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech.“

„Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi.“

„Při představě, jak se hlas sólového violoncella vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!“

Komorním koncertem z díla Bedřicha Smetany začíná dnes večer festival Smetanova Litomyšl. V důsledku nejasné situace kolem pandemie koronaviru během jarních měsíců je letošní ročník nakonec připravený v pozměněné podobě, bez oper a symfonických koncertů, bez zahraničních umělců a bez zastřešeného pódia a hlediště na zámeckém nádvoří. Ředitel festivalu Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o programu, o finanční podpoře partnerů i o opatrnosti publika, která asi bude přetrvávat i po uvolnění hygienických restrikcí. A přibližuje i Smetanovu výtvarnou Litomyšl, která doplňuje hudební programy rok od roku výrazněji.

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit,…

„Vyrostl jsem na Beethovenovi, Bachovi, Mozartovi… Ti jsou mými hudebními kořeny.“

„Ano, i v krizi a v těžkostech se dají najít silné momenty, něco, co lze vzít jako příležitost.“

„Osudová? Hudba, kterou teď právě potřebujeme víc než jindy.“

Přijel z Francie, aby dirigoval dnešní open air koncert na zámku Sychrově. Na místě především pro zdravotníky, v televizi pro všechny další. Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o případných pozitivních stránkách koronakrize, přibližuje, jak ten čas vnímá a jak ho využil, ale hlavně hovoří o skladatelích, jejichž hudbou se teď zabývá,…

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje…

„Do konce roku budeme mít nové varhany pro výuku od špičkové německé firmy Mühleisen. A po téměř deseti letech získá varhany i Koncertní sálu Pražské konzervatoře za cca 35 miliónů.“

„Na jednu stranu si říkám, že ta doba přinesla podstatně horší ztráty, ale studentů, kteří nemohli tento školní rok řádně absolvovat, je mi velmi líto. Je to podivné ukončení šestiletého studia, dřiny a obětí s ním spojených.“

„I já jsem šel v době svých studií za pedagogickou osobností na vysokou hudební školu do německého Stuttgartu. Je jasné, že školu vytváří kvalitní pedagogický sbor. Od září k nám nastupují Ivan Ženatý, Kateřina Englichová nebo Kristina Nouzovská Fialová…“

Aktivní varhaník, kterému teď opět nastává čas koncertů, absolvent pražské HAMU u profesora Jana Hory a předtím Pražské konzervatoře, na které začal záhy vyučovat a od července 2019 se stal jejím ředitelem – to je Petr Čech. V RozhovoruPlus odhalil mimo jiné to, jak jeho škola prožívala letošní jaro ve znamení koronaviru a jak se rýsuje další školní rok…

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy…

„Do Canticora jsem přišel dva roky po jeho založení, zpěvem zcela nepolíbený.“

„Trubka je moje srdeční záležitost a velmi mě mrzelo, že jsem musel přestat hrát.“

„O tom, abych se hudbě věnoval profesionálně, jsem neuvažoval. Mě chytla chemie!“

Profesor chemického inženýrství, dlouholetý předseda Akademie věd ČR, držitel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně, spoluautor řady patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu, kandidát na prezidenta ČR, nyní senátor… to vše je Jiří Drahoš. V jeho životě ale současně zaujímá významnou pozici hudba. Původně hráč na trubku našel celoživotní zálibu ve sborovém zpěvu, kterému se věnuje už bez mála půl století v komorním sboru Canticorum Iubilo. Zároveň se snaží nevynechat příležitosti plynoucí z jeho pracovních cest a navštěvuje při nich rád koncerty i divadla a také architektonicky zajímavá místa. Zejména o hudební stránce svého života se rozpovídal v RozhovoruPlus.

„Orchestr je ve výborné formě. Za jeho vysokou úrovní stojí roky cílevědomé práce.“

„V Pardubicích jsem studovala na konzervatoři, město i Dům hudby, ve kterém filharmonie sídlí, tak důvěrně znám.“

„Když něco dobře funguje, není třeba za každou cenu inovovat. Přicházíme ale s konceptem Klubu přátel filharmonie.“

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla do činnosti orchestrů, sborů i uměleckých škol v celé České republice. Komorní filharmonie Pardubice zrovna zkoušela na zahajovací koncert Pardubického hudebního jara, když nařízení Bezpečnostní rady státu vydané v březnu letošního roku zakázalo konání všech akcí, včetně koncertů, pro více než 100 lidí, což spolu s dalšími nařízeními vedlo k jejich zrušení…

„Nejsme jen montážní závod, ale 80 % prvovýroby si děláme sami.“

„Tyto odborníky musíme chránit, než nám vymřou a výroba hudebních nástrojů v Čechách, která má ve světě obrovské jméno, jednoho dne prostě zanikne.“

„Na podzim chystáme například koncert Laco Décziho nebo Ondry Brzobohatého či vánoční koncert Matyáše Nováka.“

Rodinná firma Petrof je největší manufakturou specializující se na výrobu klavírů a pianin v Evropě. Kromě výroby v Hradci Králové vyrábí pod supervizí odborníků nástroje jiných značek PETROF Brand family v Číně. Ve vedení společnosti stojí od roku 2004 Zuzana Ceralová Petrofová, představitelka páté generace rodiny Petrofů.

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková…

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

„Protože se ještě nemůže pro koncerty otevřít Smetanova síň, padla volba na menší sály po obvodu.“

„Duo střídá lyričtější a vemlouvavé polohy, ale završuje své expozé strhujícím finále.“

„Roman Patočka? Žádné příležitostné hraní, nic odbytého ani vyhroceného na efekt, ale plnohodnotný, osobitý a moc zajímavý výkon.“

Ty dvě děti, co jim nožičky ještě nedosáhly ze židlí na zem, moc neposlouchaly, trochu se pošťuchovaly a maličko, ale opravdu jen maličko rušily. Nikomu ale nevadily. Hudbu, která právě zněla, lidé kolem nich totiž skrývaně, nenápadně a skoro potají, ale o to intenzivněji hltali. S dojetím, že ji slyší zblízka a doopravdy a že ji hrají živí muzikanti. Snad to nebyla iluze: secesní Cukrárna pražského Obecního domu se zdála být naplněna tichou radostí.