PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Díky minulému roku, který už se také konal za epidemie koronaviru, jsme do toho letos šli s větším klidem.“

„Chtěli jsme, aby studenti věděli, že naše akademie je skutečně pro studenty z celého světa.“ 

„Atmosféra na kurzech je taková až rodinná.“

Inspirativní atmosféra malebného jihočeského města, podnětná mezinárodní sestava lektorů a společná vystoupení studentů a jejich pedagogů na koncertech v historických sálech i v okolí, to jsou hlavní trumfy letních kurzů, které se konají pod názvem Music Academy Telč, letos od 9. do 19. července…

„V době Bedřicha Smetany poznávali lidé nejen symfonická díla, ale například i smyčcová kvarteta díky úpravám pro čtyřruční klavír.“

„Je otázkou, jak bychom s Ivo Kahánkem rozhodovali, kdyby druhým klavírním partnerem byla žena.“

„Rád bych natočil CD z děl autora nejmilejšího, Johannesa Brahmse.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. Už zítra a pozítří, 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby…

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách,…

„Je zajímavé, že většina klavírních děl velkých českých skladatelů zní skvěle pro posluchače, ale velice nepohodlně se pianistům hraje.“

„Mám za sebou tři měsíce nahrávání souborného díla Antonína Dvořáka, čtyři CD, asi pět hodin hudby. Takže v tuto chvíli, když slyším slovo nahrávka, dostávám osypky!“

„Martinů je jedním z mých osudových skladatelů, nenese atributy “busty”, je to v mnoha ohledech náš současník.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera (rozhovor s ním čtěte ZDE), a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby…

„Je naprosto přirozené, že budu zpívat automaticky jinak antifonu Hildegardy z Bingenu a cappella a jinak Ligetiho Le Grand Macabre s orchestrem. Ale obojí mě baví!“

„Podařilo se mi najít vnuka Hanse Winterberga, Petera Kreitmeira, který na můj opatrný dotaz, má-li přístup k Winterbergově pozůstalosti, reagoval s velkým nadšením a okamžitě nám zprostředkoval první noty. A stálo to zato!“

„Plánů je docela hodně, ale s ohledem na minulý nešťastný rok je už neberu jako hotovou věc. Smutek z tolika zmařených koncertů minulé sezóny zůstává…“

Přední česká sopranistka Irena Troupová je známá coby interpretka staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat už během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a došlo k mnoha koncertům u nás i v zahraničí. V té době se u Ireny Troupové zrodil zájem i o hudbu soudobou…

„Genius loci Smetanovy Litomyšle je jedinečný a nezapomenutelný.“

„Největší výzvou během covidu pro mě určitě bylo natáčení Paganiniho houslového koncertu s filharmonií Hradec Králové.“

„Učím už dvanáct let a pořád mě to neomrzelo. Myslím si, že v našem oboru je dobře, když učí lidé, kteří jsou sami koncertně činní.“

Během covidu založil produkční a nahrávací společnost, cvičil do šuplíku, nahrával a streamoval. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička se snažil, stejně jako většina ostatních muzikantů, věnovat hudbě i posluchačům, jak jen to šlo. Teď už si ale opět užívá publika…

„Jde mi hlavně o hudbu samu.“

„Není jiného orchestru, který by byl tak úzce spjat s tímto dílem a který by mu tak rozuměl.“

„Mám doma velkou dřevěnou truhlu, kde končí mé veškeré tištěné programy a plakáty…“

První dva koncerty Národního festivalu Smetanova Litomyšl patří ve čtvrtek a v pátek České filharmonii a Tomáši Netopilovi. Jedenáctidenní přehlídku otevře Slavnostní předehra Bedřicha Smetany, Dvořákův Houslový koncert a Brahmsova První symfonie, o den později následuje kompletní Má vlast. Tomáš Netopil, hudební ředitel Essenských filharmoniků a tamního operního divadla, jeden ze dvou hlavních hostujících dirigentů České filharmonie,…

„Příprava opery Notre Dame byla náročná, protože – i když se nejedná o operu takzvaně sborovou – jednotlivé vstupy vyžadují více instrumentální vedení hlasu.“

„Soudě podle festivalu v St. Gallen, kulturní život se ve Švýcarsku vrací v plném rozsahu.“ 

„V Pražském filharmonickém sboru pociťuji kromě radosti zejména pokoru.“

Na letním festivalu ve švýcarském městě St. Gallen se na uvedení málokdy hrané opery Notre Dame od pozdně romantického rakouského autora Franze Schmidta podílí i Pražský filharmonický sbor. Skladatel se nechal na začátku dvacátého století inspirovat historickým románem Zvoník u Matky Boží od Victora Huga. Po páteční premiéře následuje ještě několik repríz…

„Měla jsem krásné dětství a také kamarádky z tria, se kterými jsme si chodily ven hrát, ale vždycky jsem se těšila na to, až si zase zahraju.“

„Zatím směřuji spíše na dráhu sólovou.“

„V létě se chystám na kurzy do Sieny, kde bude vyučovat Luigi Magistrelli, Alessandro Carbonare a David Krakauer. Chci se stále zlepšovat a učit se nové skladby.“

Klarinetistka Anna Paulová má za sebou loňský absolventský koncert, který lze považovat za důležitý milník hudební kariéry doprovázené veleúspěšnými soutěžními výsledky a stále otevřené dalším výzvám. Rozhodně by se chtěla ještě mnohých soutěží zúčastnit…

Jiřímu Bělohlávkovi jsem nesmírně zavázán! Jeho cena je obrovský závazek nepřestávat pracovat dál, neusínat na vavřínech“

„Všichni, kdo se na pozici koncertního mistra střídáme, jsme velcí kamarádi a nepanuje v naší ladírně žádná rivalita. To mi přijde více než raritní a jsem za to šťastný.“

„Během covidu jsem patřil mezi ty šťastné, i tuto otřesnou dobu jsem prožil s houslemi v rukách.“

Jan Mráček se právě stal třetím laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie převzal ve svých třiceti, které oslaví za pár dní, pomyslnou štafetu po dirigentu Robertu Kružíkovi a předtím po hornistce Kateřině Javůrkové. Cenu mu předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová v průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, kterým orchestr v přímém přenosu ČT art uzavřel svou 125. sezonu.

„Byla to velká výzva, ale já jsem si řekla, že do finále soutěže se musí něco risknout!“

„Neexistují žádná pravidla, jen že jste v kontaktu s ostatními hráči, s místem, kde hrajete, a že nasloucháte a respektujete to, co slyšíte. Improvizovat tak, aby to mělo smysl, vůbec není lehké.“

„Za Kateřinou Kněžíkovou jsem poprvé jela do Kroměříže před dvěma lety a to mě skvěle nakoplo. Tak velkorysou podporu jsem ještě od jiného pedagoga nezažila.“

Mladá mezzosopranistka Bella Adamova nedávno ve svém oboru vyhrála Mezinárodní pěveckou soutěž Roberta Schumanna. Narodila se v Rusku, vyrostla v Praze a zpěv studovala na londýnské Trinity Laban Conservatoire of Music and Dance a pak v Kolíně nad Rýnem, ale také u naší Kateřiny Kněžíkové. Na svém kontě už má ceny v soutěži Emy Destinnové v Londýně, ve Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech a minulý rok byla mezi finalisty spolkové soutěže Bundeswettbewerb Gesang v Berlíně…

„Vlastně už na škole často člověk narazí na některé překážky, takže jsme se rozhodly založit studio, které by mohlo hudebníkům pomáhat, vytvořit pro ně přátelské prostředí.“

„Mahu našla na stránkách Skautského institutu program První krok, do kterého se může přihlásit každý, kdo má nějaký svůj projekt, který chce rozjet.“

„Když se Múzu podařilo dostat do povědomí, chceme ji dál rozvíjet. Rády bychom během prázdnin udělaly alespoň jeden dva koncerty.“

KlasikaPlus tentokrát přináší rozhovor s autorkami projektu Studio Múza, který během jara poskytl hudebníkům cvičební prostory v samém středu Prahy. Johana Matunová a Mahulena Vondrášková z HAMU promluvily o sobě, o záměrech svého projektu, o zkušenostech, které nasbíraly v průběhu jeho zkušební verze, i o plánech se Studiem do budoucna.

„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“

„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“

„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“

Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!,…

„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že ve finále skončím druhý, sotva bych mu uvěřil.“

„Slukova sonáta je tak krásná muzika, že člověk její technické obtíže vždycky nějak vyřeší. Ta hudba vás v tom nenechá.“

„Líbí se mi, že v horách jsou hranice neomezené.“

Klavírista Matouš Zukal se ve třiadvaceti letech stal laureátem letošní Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2021, v celkovém pořadí druhý. Je studentem druhého ročníku HAMU ve třídě Iva Kahánka. Ve své hře nestaví na odiv virtuozitu, ta je samozřejmým prvkem jeho interpretace, zaujme především pochopením skladby a hlubokou přemýšlivostí…

„Premiérové uvádění skladeb mladých českých autorů patří mezi jednu z důležitých aktivit zlínské filharmonie.“

„Tomáš Brauner za sebou ve Zlíně zanechává bezpochyby velmi výraznou stopu.“

„V každé sezóně se snažíme posluchačům představit skladatele, jejichž tvorba není zlínskému publiku příliš známá, či zajímavá díla, jež ve Zlíně doposud nezazněla.“

Když v roce 1946 zakládal národní podnik Baťa symfonický orchestr, asi nikdo netušil, že se z něj stane jedna z nejprogresivnějších filharmonií v naší zemi. Ať už je to šance, kterou dává mladým dirigentům formou stálého úvazku nebo hostováním, tak šance mladým hudebníkům při festivalu Talentinum…

„Pro nás jsou to velké nervy. Nicméně věřím, že se Rusalka uskuteční.“

„Řada partnerů možná bude mít existenční problémy. A kultura je potom zbytná. Tak to je…“

„Její jméno není zapomenuto. Naše práce dává smysl.“

Městys Liteň nedaleko Berouna je místem spojeným s pěvkyní Jarmilou Novotnou. Byla provdána za Jiřího Daubka, příslušníka vlasteneckého rytířského rodu, který tam od poloviny devatenáctého století sídlil na zámku a velkostatku a který svými aktivitami přispíval k procesu uvědomění a uznání českého podnikatelstva jako důležitého činitele Habsburské monarchie i Československé republiky…

„Když hraju skladbu od slavného skladatele, o kterém byl natočen dokument, tak se na něj podívám a pak si představuju, že jsem v tom období, prostoru a hraju na stejný klavír, abych pochopila, jak to myslel.“

„Mým snem je zahrát si s Českou filharmonií v Dvořákově síni v Rudolfinu a také v různých sálech světa, abych mohla cestovat.“

„I když skladbu hraju už delší dobu, třeba více jak rok, tak vždy je v ní co objevovat. Je to takový hudební výlet, na který se těším den za dnem.“

Vzpomenete si, co jste dělali, když vám bylo dvanáct let? A dokázali byste říct, co bylo v tomto věku vaším největším úspěchem? Mladá talentovaná klavíristka Nora Lubbadová, která čerstvě oslavila své dvanácté narozeniny, má na svém kontě úspěchů hned několik. Zahrála si na Pražském jaru, několikrát vyhrála celostátní soutěž Prague Junior Note a ve finále mezinárodní soutěže Louskáček si zahrála s Moskevskou filharmonií…

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online…

„Beethovena budu rád hrát i bez jubilea.“

„Nepovažuji klasickou harmonii za intelektuální koncept, ale za naši přirozenost.“

„Teď v euforii z rozvolnění to bude skutečně náročné.“

Za týden má v Praze v Anežském klášteře recitál pianista Lukáš Klánský. V rámci cyklu Hybatelé rezonance, využívajícího mistrovský nástroj C. Bechstein D282, má 17. června na programu Mozarta, Voříška, Mendelssohna-Bartholdyho, Schumanna a Chopina. Dvaatřicetiletý klavírista v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz komentuje jednotlivé autory, shrnuje uplynulé měsíce koronakrize a zmiňuje se i o svém otci, významném sólistovi a pedagogovi Ivanu Klánském, u kterého na AMU studoval.

„Když je někdo dobrý muzikant a chce dělat výbornou hudbu, tak se autorita dirigenta zrodí přirozeně.“

„Filmové skladby, hlavně ty hollywoodské, jsou napsány pouze pro studio a je hrozně těžké hrát je naživo.“

„Při koncertu Star Wars jsem mezi diváky viděl deset až jedenáct Darth Vaderů, což na abonentním koncertu Plzeňské filharmonie moc nebývá.“

Narodil se v roce 1987 v Japonsku a už od čtyř let se učil hrát na housle. V devíti letech vstoupil do dětského orchestru a právě orchestrální hudba mu naprosto učarovala. Když v roce 2006 Chuhei Iwasaki slyšel v Japonsku vystoupení České filharmonie pod taktovkou dirigenta Zdeňka Mácala, byl to pro něj bez nadsázky osudový zážitek…

„Když nemáte znalosti, kloužete bezmocně po povrchu.“

„Nejde o večer kontrastů. Asi jako když posloucháte Mozarta a Haydna. Je to jiná hudba, jde ale o totéž.“

„Ve vědě a v umění se rodí nová díla, protože na ně doba dozrála, protože nastal jejich čas. Z toho důvodu přichází někdy ve stejné době podobné nápady nebo objevy z různých míst.“

Ikonická díla avantgardy dvacátého století, hudba autorů, kteří demonstrativně odmítli tradiční pojetí umělecké tvorby. To je program dnešního večerního koncertu v Centru současného umění DOX, který v Praze pro omezený počet diváků a současně v online streamu pořádá Ostravské centrum nové hudby…

„Nepatřím k těm, co by se nyní nutně vrhali střemhlav na hudební pódia.“

„I když jsme povětšinou spíše solitéry, máme společné hudební smýšlení, jistou míru interpretační otevřenosti a snad i nadhledu.“

„Byť je občas pracovní tempo na hraně, málokdy se stane, že by si někdo z interpretů výrazněji stěžoval.“

V pondělí 7. června se uskuteční v Centru současného umění DOX v Praze koncert Essential Changes. Ivo Kahánek, Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod taktovkou Petra Kotíka rozeznějí ikonická díla hudební avantgardy 20. století. Na koncert je podle současných epidemických opatření jen omezený počet vstupenek, přesto může proběhnout za účasti diváků…

„Věnujeme se světu po katastrofě, světu ovládaném živly… Ale zároveň jsme se snažili téma uchopit i z druhé strany, tedy trochu vtipně, odlehčeně, ne pouze k zamyšlení.“

„Martin Jakubíček se těší, že bude hrát na varhany ´jednu katastrofální skladbu za druhou´.“

„Jen mám ještě trochu strach, že možná roky 2022 a 2023 budou nakonec těžší než ten letošní…“

Sedmnáctým rokem se v létě uskuteční Hudební festival Znojmo. Řada koncertů, začínající hned na počátku prázdnin, vyvrcholí vlastní festivalovou scénickou produkcí oratoria Poslední soud od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude 23., 24. a 25. července…

„Zásah do počtu orchestrálních úvazků rezolutně odmítám.“

„Karlovarský orchestr tu musí být pro široké spektrum posluchačů.“

„Už se těšíme na první živý koncert v sále, kdy v druhé polovině června, jako poděkování našim abonentům, uvedeme Mou vlast.“

Karlovarský symfonický orchestr má za sebou turbulentní měsíce, jejichž podobu poznamenala nejen opatření proti šíření pandemie, ale také únorové odvolání ředitele Petra Polívky bez udání důvodů a následná solidární rezignace šéfdirigenta Jana Kučery… Těleso potřebuje získat stabilizované financování…

„Dopracoval jsem se do bodu, kdy uvolnění přichází snadněji.“

„Že jsme nakonec měli i podporu diváků v sále, pokládám za fantastické!“

„Na celkovou audiovizuální kvalitu přenosu jsem obdržel spoustu pochvalných komentářů.“

František Macek má za sebou debut na festivalu Pražské jaro. Dvaatřicetiletý umělec působí především v zahraničí. Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u tamního Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Často vystupuje ve Skandinávii, ale i jinde po Evropě, a to jako dirigent operní i symfonický. Otec je významným hudebníkem olomoucké arcidiecéze katolické církve, a tak i on sám absolvoval v Kroměříži hru na varhany. Dirigování pak studoval na AMU v Praze a na Královské hudební akademii ve Stockholmu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vrací ke středečnímu vystoupení v Obecním domě, které se odehrálo za částečné přítomnosti publika i v online přímém přenosu.

„Je to doopravdy neuvěřitelné, ale náš orchestr působí na kulturní scéně již dvě staletí.“

„Máme v podstatě beethovenské obsazení orchestru, z toho tedy vychází základní repertoár.“

„Věřím a doufám, že příznivce novým jménem v čele orchestru ohromíme.“

Kdo by hledal třináctitisícové město, které si vydržuje svůj vlastní symfonický orchestr, moc šancí ve světě by neměl. Přesto jedno takové město existuje – Mariánské Lázně. A navíc orchestr byl založen v roce 1821 a od té doby nepřestal existovat. Tohle si zaslouží zcela jistě zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Orchestr přežil všechna úskalí, včetně covidu. Roky měl a má existenční starosti, přesto stále rozdává lázeňským hostům i obyvatelům Mariánských Lázní radost a pohodu. Už dvě stě let. O jeho minulosti, současnosti i budoucnosti jsme si povídali s jeho ředitelem Milanem Muzikářem.

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže „Gustav Mahler“.“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival „superhvězd“.“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera,…

„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“

„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“

„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“

Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.

„Původní myšlenka byla zkrátka jít mezi lidi, když oni nemůžou jít za námi. Skladba se jmenuje Paprsky světla, takže se tam i tematicky hodí.“

„Nevím, jestli před nimi do té doby stála žena, ale oni byli tak roztomile zvědaví, co se bude dít.“

„Zpěv vyplývá přirozeně z celého průběhu skladby, takže posluchače vůbec neudiví, že najednou sólista i zpívá.“

Doslova za dveřmi jsou dvě brněnské události, na kterých Ensemble Opera Diversa představí tři premiéry. Dirigentkou obou akcí bude Gabriela Tardonová, se kterou jsme se pár dní před chystanými akcemi bavili nejen o souboru, ale také o unikátním studentském tělese Mladí brněnští symfonikové, v jehož čele stojí, i tom, jak došla k profesi dirigentky, a o jejím dalším profesním zaměření.