PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Budu absolutně šťastný, když se teď po Filasově Requiem ještě podaří dva koncerty na závěr roku.“

„Musíme mít kontakty. Nesmíme sázet na to, že České centrum samo osloví širší publikum.“

„O interpretaci české hudby mají zájem i Asiaté, kterých je na amerických školách opravdu hodně. Neznají naše emoce, ale nahrazují je nesmírnou pílí.“

V New Yorku se letos koná řada akcí ke 180. výročí narození Antonína Dvořáka, který se ve Spojených státech nesmazatelně zapsal světovou premiérou Novosvětské symfonie Také už bylo a je více akcí k osmdesátému jubileu příjezdu Bohuslava Martinů do amerického exilu. A v těchto dnech i ke smutnému dvacátému výročí teroristických útoků z 11. září 2001, při nichž bylo zničeno Světové obchodní centrum a zahynulo několik tisíc lidí…

„Jejich hudba jsou zlaté fondy a poklady, všichni hudebníci i nehudebníci nám mají co závidět.“

„Povedlo se téměř nevídané, benefičně ozdobí náš galavečer tenorista Pavel Černoch.“

„Svatou Ludmilu zařazuji a uvádím poměrně často a rád. Má obrovskou sílu a hloubku.“

Letošní koncert k zahájení operní sezony nazvalo pražské Národní divadlo Dvořák Národnímu – Národní Dvořákovi. Skladatel spojil své jméno s touto scénou na celý život. Nejprve byl violistou orchestru Prozatímního divadla a později byl operním autorem, jehož všechna díla měla premiéry v inscenacích Národního divadla. Dvořákovo 180. výročí narození, které se připomínalo 8. září,…

„Praha byla jedním z nejdůležitějších center pěstování Vivaldiho hudby a jediným městem mimo Itálii, pro které psal Vivaldi opery na zakázku.“

„Takže ne že bychom u nás vymysleli vídeňský klasicismus…“

„Představa ´zbožštěného´ skladatele přišla, až když Liszt a Chopin a všichni tihle ´výtečníci´ vnesli do hudby ´kult osobnosti´…“

Rozhovor s Václavem Luksem, zakladatelem a uměleckým lídrem souboru Collegium 1704, je vždy občerstvující, zábavný a v mnohém poučný. Tentokrát jsme se dostali od Vivaldiho přes Zelenku až k chystanému velkofilmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi. Jádrem našeho rozhovoru však nicméně zůstal právě Antonio Vivaldi…

„Když vezmeme v úvahu, že Japonsko a Korea byly a jsou vůdčími národy, pokud se týká počtu účastníků a držitelů cen, je jasné, že pro dobu kononaviru pociťujeme poměrně velké ztráty.“

„Hovořit o domech spojených s Brahmsem a o jejich ztrátě je pro mě docela bolestivé…“

„Nakonec byl dům prodán společnosti, která vyrábí zbraně. Netuším, kolik nabídli… Dneska se to místo jmenuje Brahmsovo parkoviště…“

V Pörtschachu, městečku a letovisku na břehu jezera Wörthersee v rakouské spolkové zemi Korutany, začíná dnes 28. ročník mezinárodní interpretační soutěže nesoucí jméno Johannesa Brahmse. Skladatel právě tam opakovaně v sedmdesátých letech devatenáctého století v letních měsících pobýval. Soutěž, která koncertem laureátů zasáhne 12. září i do nedalekého městečka Velden, pořádá Johannes Brahms Gesellschaft Poertschach…

„David se mnou chtěl nahrát všechny velké houslové koncerty. Bohužel „manipulátoři“ tehdejšího hudebního života se postarali, aby k tomu nedošlo.“

„Dnes „vypalují“ Čajkovského, Sibelia, Paganiniho i průměrní, nebo velmi mladí studenti.“

„S velkým potěšením musím oznámit, že se objevila další generace vynikajících mladých českých houslistů, která směle kráčí v šlépějích naší „velké trojky“ Mráček, Špaček, Vodička.“

Odchod blízkých kolegů je pro každého umělce citlivá záležitost. Zvlášť, pokud se jedná o letité přátelství, které zasahuje do více generací. Nedávno se objevila zpráva, že v půlce srpna zemřel houslista, dirigent a pedagog Igor Oistrach. Psali jsme ZDE. Bylo mu 90 let a zanechal po sobě významný hudební odkaz, který obohatila i spolupráce s jeho neméně slavným otcem Davidem Oistrachem. Oba znal a za své přátele je považoval náš přední houslista Václav Hudeček, který na ně vzpomíná v RozhovoruPlus.

„Pevně věříme, že nastává chvíle, kdy se zase budeme moci naplno vrátit k vystupování před diváky.“

„Díky veganské stravě si udržuji stabilní váhu, lépe trávím i spím. Všechno souvisí se vším a výsledkem je lepší hlas!“

„Na programu, který jsem sestavovala několik měsíců, budou jak nádherné ukázky bel canta, tak árie z francouzských oper.“

Pátého října Praha očekává návštěvu sopranistky Lisette Oropesy. Vystoupení umělkyně, které už podvakrát zhatila pandemie koronaviru, se odehraje v prostorách Smetanovy síně Obecního domu. Lisette, jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, se do Prahy moc těší. Hovoří o hudbě a zpěvu, ale také o širším životním kontextu, ke kterému patří i pravidelné běhání a veganská strava.

„Max Reger to vyjádřil slovy, že Bach stojí na počátku i na konci vší hudby…“

„Říkávám, že jsme takoví hudební desetibojaři.“

„Chtěl jsem hráče přivést blíž posluchačům, aby bylo vidět, že jsou to také lidské bytosti.“

Pátý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který v Praze pořádá Svatojakubské Audite Organum, patří ve čtvrtek německému varhaníkovi Christianu-Markusi Raiserovi, kantorovi evangelického Městského kostela v Karlsruhe. Působí tam jako varhaník a sbormistr už pětadvacet let a stojí nejen za podobou hudby při bohoslužbách, ale také za koncepcí tamního letního varhanního festivalu Internationaler Orgelsommer Karlsruhe. Právě v souvislosti s ním v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz s úsměvem říká, že varhaníci jsou tak trochu jako duchové. Nejsou totiž většinou na kůru vidět…

„Festivalová zóna je letošním pilotním projektem.“

„Cizinců je letos v Krumlově, tedy i na festivalu, méně.“

„Na Plácida Dominga se moc těšíme, je legendou a je i v osmdesáti ještě stále hodně aktivní.“

Koncertem Plácida Dominga a jeho hostů Adriany Kučerové a Štěpánky Pučálkové začíná v sobotu Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. V mimořádném termínu až po prázdninách nabízí letos ve třech týdnech tucet programů. Vznikl ve městě figurujícím na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1992, koná se potřicáté…

„Hudebníci z Please The Trees nejdřív připravili doprovodnou zvukovou složku a výsledná hudební podoba pak vznikala postupně během zkoušení na principu improvizace.“

„Umění obecně je právě o zkoušení různých věcí, posouvání hranic, vystupování z komfortních zón, hledání. Opera díky tomu může být živá.“

„Pro nás jako zpěváky je to setkání dvou odlišných hudebních prostředí ohromně osvěžující. Jsme jinak zvyklí být na sebe hrozně přísní.“

Soubor RUN OPERUN, který před necelým měsícem vzbudil pozornost svou „queer“ Traviatou na Stalinovi, chystá hned na úvod sezóny další premiéru. Věren svému záměru vnášet do operního světa svěží vítr, nové inscenační principy, aktuální témata či humor a přibližovat tak operu i publiku, které by tento žánr ve své tradiční podobě nelákal, se pustil do autorského díla…

„Mentor zprostředkovává pohled zvenčí na proces výuky či tvorby.“

„Důležité je nesoutěžní prostředí a atmosféra bezpečného sdílení a respektu ke stadiu technické a jiné zralosti každého z účastníků.“

„Moc nás těší, že zájem neustále narůstá.“

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART je určena pro tandemy žák–pedagog. Výhradně. Zavazují se pak celý roční program absolvovat společně. O tomto víkendu, stejně jako už před týdnem, je v Kroměříži stipendistům vybraným do čtvrtého ročníku určeno setkání s jejich mentory, první ze šesti pro nadcházející školní rok. Talentovaným žákům a jejich učitelům se věnují přední umělecké osobnosti: Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Jan Fišer, Karel Košárek, Jan Ostrý, Radka Fišarová, Marcel Bárta, Martin Velíšek, Lela Geislerová a Jan Kodet. Dana Syrová, zakladatelka Akademie MenART a spoluzakladatelka projektu ZUŠ Open, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje, jak si mentoři vybírají své třídy a jak pracují, přibližuje, co se dělo před týdnem, a shrnuje, které obory jsou na řadě ode dneška do neděle.

„Když mě v roce 2015 Pražákovci oslovili, zda bych s nimi nechtěla hrát, přišlo to v mém životě v pravý čas.“

„Paradoxně nám pomohla uplynulá sezona, kdy hudebníci nemohli vystupovat. Scházeli jsme se s novými kolegy, pravidelně každý měsíc jsme cvičili.“

„Navazujeme na tradici Pražákova kvarteta. Základem je česká tvorba.“

Houslistka Jana Vonášková, primárius Pražákova kvarteta, hovoří o svých dalších plánech v oblasti komorní hry, poté co bylo oznámeno, že 12. prosince 2021 se uskuteční poslední koncert Pražákova kvarteta.

„Cílem bylo ukázat, že když nad mladými lidmi nikdo nebude ‚držet bič‘, jsou schopni to zvládnout sami, zábavnou formou a na dobré úrovni.“

„Operu Dove è amore è gelosia jsme si zvolili také jako téma našich bakalářských prací. V rámci výzkumu se dostaneme k takovým podrobnostem, jako byla cena kostýmů nebo výše honoráře violoncellisty v orchestru.“

„Místo, kde se festival odehrává, je malebné a plné přírody, takže se určitě vyplatí přijet s celou rodinou.“

V nadcházejícím týdnu se uskuteční druhý ročník festivalu s názvem ClassFest. Sedlčanský region ožije zvuky barokního orchestru a hlasy zpěváků z řad studentů. Návštěvníky také čeká swingový večer s kapelou Prague BuskMen a nebude chybět ani doprovodný program v podobě výstavy fotografií Michaely Pondělíčkové. Promyšlenou dramaturgií chce festival podnítit zájem o klasickou hudbu u generace mladších posluchačů. O připravovaném letošním ročníku jsme hovořili se zakladateli a organizátory – Vincencem Ignácem Novotným a Janem Kukalem.

„Když odkryjeme nějakou další část pěvecké techniky nebo interpretační stránky nějaké árie, je úžasné sledovat, jak se jim rozzáří oči!“

„Neznám jedinou zpěvačku, která – když do Rusalky dá srdce a celou svoji duši – by byla ochotná zazpívat jí hned ještě jednou.“

„Glyndebourne bylo pro mě zásadním. Nejen pěvecky, ale i v tom smyslu, že jsem si mohla ověřit, že jdu správnou cestou.“

Výuka na Letní hudební akademii Kroměříž a pak hned ve stejném městě na navazujícím víkendovém setkání v rámci Stipendijní akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenArt…, do toho vzpomínky na Janáčkovu Káťu Kabanovou na festivalu v Glyndebourne a potěšení z blížící se Rusalky v parku – scénického koncertního uvedení Dvořákovy opery v Litni v rámci Festivalu Jarmily Novotné… Tím všem v těchto dnech žila a žije sopranistka Kateřina Kněžíková. Rozhovorem pro portál KlasikaPlus.cz se jako červená niť vine její přesvědčení, že práce nemůže nikdy končit. Ani po premiéře.

„Museli jsme dny na Letní hudební akademii v Kroměříži trošku nafouknout.“

„Budeme mít na festival Dvořákova Praha zkoušky od 11. září, budeme intenzivně pracovat po čtyři dny.“

„Jejich hra je plná energie, takové té mladé, rázné, divoké, nespoutané a v dobrém slova smyslu neupravené.“

Letní hudební akademii Kroměříž uzavřel dnešní koncert, výsledek týdenní výuky orchestrální hry. Smyčcové těleso, které se představilo ve Skleníku Květné zahrady, je základem orchestru Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy. Ten vystoupí v pražském Rudolfinu 14. září. Kroměřížská akademie v desítce oborů – vedle smyčcových nástrojů to byl mimo jiné také klavír, zpěv a cembalo – poskytla výuku šesti desítkám mladých hudebníků. Stojí za ní jako iniciátor a umělecký šéf Tomáš Netopil, který vedl orchestrální hru a bude po dnešním koncertě dirigovat také program na mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje organizaci výuky, charakter orchestru mladých i pocity, které práce s nimi vyvolává.

„Ve staré hudbě nepřichází v úvahu, aby pěvci nebylo rozumět, takže když se v tom interpret vyškolí, nese si to s sebou i do dalších stylů.“

„Myslím si, že v našem školství dochází k předčasné zátěži mladých pěvců.“

„Dávám si záležet na tom, aby moji studenti neměli jen jeden typ tvoření tónu.“

Moje nahrávka rozhovoru s Markétou Cukrovou začíná poněkud netradičně: melodickým pískáním pěvkyně, která v zahradě přivolávala svého kocoura. Příležitost k rozhovoru se nám totiž naskytla uprostřed Ševčíkovy akademie, v kouzelných Horažďovicích. Pěvecká třída byla letos na tomto jinak smyčcařském fóru otevřena poprvé a její vedení bylo svěřeno právě této inspirativní mezzosopranistce.

„Náměšť nad Oslavou je velmi kulturní město.“

„Roční stáž ve Štrasburku mi změnila přístup k hudbě a interpretaci samotné.“

„Skladba Le Jardin suspendu od Jehana Alaina vytváří dojem jakéhosi zvukového oparu, věčnosti, něčeho neuchopitelného, neskutečného… fata morgány.“

Její koncert na Mezinárodním varhanním festivalu, pořádaném v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě v srpnu a září, nese podtitul Mládí u varhan. Petra Kujalová, dálkově studující na pařížské konzervatoři a v Brně současně dokončující doktorský program na JAMU, zahraje tento čtvrtek v metropoli hudbu od raně barokní po moderní, od Sweelincka po Mikaela Tariverdieva…

„Sestavovat žebříčky největších skladatelů je vždy ošemetné.“

„Haydn je jedna z mých stálých lásek, takový Weinberg staré hudby.“

„Zdá se, že k Bachovi se všichni vracíme jako k pevnému přístavu jistot a trvalých hodnot.“

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora se letos odehraje ve dnech 21.–29. srpna. Jedním z největších lákadel je souborné provedení klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, kterého se zhostí pianista Konstantin Lifschitz. Nad programem se zamýšlí violoncellista a umělecký ředitel festivalu Jiří Bárta.

„Nechceme jít ani proti ději, ani proti rytmu hudby.“

„Dvořákovu Rusalku nevnímám jako pohádku pro děti.“

„Názvem Rusalka v parku říkáme, že má v Litni jít o nový zážitek.“

Areál zámku v Litni na Berounsku bude poslední srpnovou sobotu v rámci oslav desátého výročí Festivalu Jarmily Novotné dějištěm open-air projektu Rusalka v parku. Dvořákova opera zazní ten večer v upravené verzi jako scénický koncert. Titulní roli bude zpívat sopranistka Kateřina Kněžíková, Prince tenorista Richard Samek, Vodníka basista Jan Martiník a Cizí kněžnu a Ježibabu Jana Kurucová. Dirigentem je Robert Jindra, hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Česká televize pořídí záznam…

„Když se člověk na bas zaměří a nabude jisté teoretické znalosti, dokáže si skrze basový part užívat harmonii a stavbu celé skladby.“

„Hra ve špičkovém orchestru je radost. Je strhující zažít momenty kolektivní koncentrace, kdy atmosféra v orchestru vibruje soustředěním se na hudební výkon.“

„Velmi důležitá je také neformální stránka akademie.“

Kontrabasista České filharmonie Tomáš Karpíšek patří k interpretům, jejichž úspěch sahá daleko za hranice České republiky. Nepochybně je tak osobností, která má nastupující generaci hudebníků co říct: není proto divu, že se stal lektorem letní Ševčíkovy akademie v Horažďovicích, zaměřené na vzdělávání studentů smyčcových nástrojů. V rozhovoru prozrazuje, čím ho kontrabas zaujal, co ho těší na hře v orchestru a také to, na co se soustředí v rámci svého lektorského působení.

„Snažím se, aby dómská liturgická hudba snesla srovnání s hudbou v evropských katedrálách.“

„Improvizace se dá učit a naučit, ale je důležité začít opravdu co nejdříve a věnovat se jí velmi důkladně a systematicky.“

“Kolegyně Irena Chřibková připravuje celý festival v podstatě sama, za což jí patří můj velký obdiv.“

Druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba pořádá tamní společenství Svatojakubské Audite Organum, patří ve čtvrtek Karlu Martínkovi. Olomoucký interpret, pedagog a chrámový hudebník připravil Poctu Marcelu Duprému, při které zazní Bachova hudba, Hommage á Marcel Dupré od Zsolta Gárdonyiho, samozřejmě i hudba připomínaného francouzského varhaníka a pak rovněž Martínkovy improvizace jeho osobou inspirované…

„Dvořákova hudba otevírá nezkušenému posluchači mnoho dveří, kterými může do světa hudby vkročit, a nabízí různé cesty, jak z ní mít potěšení.“

„Pro mě jako dirigenta není důležité být expertem na toho či onoho skladatele, mým hlavním cílem je nechat proudit pocit, emoce skladatele nebo určité skladby.“

„Protože ať diriguji ve Vídni, ve Frankfurtu, v Houstonu nebo v Praze, nepracuji rozdílně. Vkládám do svého dirigování stejnou energii, stejného ducha, stejné naděje.“

Původem kolumbijský dirigent usazený ve Vídni, dosavadní šéf Frankfurtského rozhlasového orchestru a Houstonských filharmoniků, se v příští sezoně stane uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Ještě předtím si však tento ve světě uznávaný dirigent odbyde svůj pražský debut…

„V Praze u Jakuba jsem poprvé a jsem moc rád, že tak pro sebe mohu rozkrýt novou kulturní oblast.“

 „Improvizace vyžaduje hodně práce.“

„Cvičím na klavír a na varhany souběžně od šesti let.“

Je titulárním varhaníkem pařížského kostela svatého Petra ze Chaillot, chrámu z roku 1938 s varhanami z roku 1994. Samuel Liégeon je zajímavý nejen mimořádnými improvizačními schopnostmi a tím, že nadále střídá varhany a klavír, ale i tím, že maluje obrazy. Sedmatřicetiletý umělec zahájí ve čtvrtek řadu recitálů tvořících v bazilice sv. Jakuba až do konce září Mezinárodní varhanní festival Audite Organum. S portálem KlasikaPlus.cz hovořil o improvizování, o varhanách ve svém domovském kostele i o programu, který pro Prahu připravil.

„Příčí se mi prosazovat jenom svoje nápady na úkor toho, že by se pěvec a herec v jedné osobě necítil komfortně.“

 „Je potřeba velice dobře trénovat, aby pěvci dokázali myslet na techniku, a přitom to nebylo vidět.“

 „Jsem velice pro moderní režii, ale zároveň jsem konzervativní.“

Vystudoval operní režii, které se věnuje dodnes, zároveň několik let pracoval jako asistent režie v České televizi Brno, ve studiu hraných filmů. Učí herectví, komunikační dovednosti a rétoriku, ale také předává mladé generaci operních pěvkyň a pěvců umění jevištního pohybu a herectví. Právě to považuje Jaromír Brych za významnou součást vzdělání a profesní přípravy moderních umělců…

„Dle možností přizpůsobuji realitu tak, aby se s ní dalo slušně žít.“

„Není náplní mého života zahrát v co nejvíce zemích.“

„Skladby jako Španělská romance přenechám k provedení žáčkům a raději si zahraji třeba nějakou hudebně náročnější atonální skladbu Brouwera.“

Už potřicáté se v týdnu od 1. do 7. srpna v Brně rozezní Mezinárodní kytarový festival. Díky němu se v České republice za tři dekády představila absolutní interpretační a skladatelská špička klasické, ale i španělské a flamencové kytary. Legendy jako John W. Duarte, Roland Dyens, Nikita Koshkin, Jorge Morel, Máximo Diego Pujol, Hopkinson Smith a Andrew York doplňují jména nejlepších českých i slovenských interpretů a současných kytarových hvězd…

„Dvořák je stejně jako Mahler nebo jako Richard Strauss světový skladatel. Tohle povědomí musí být po celém světě ještě kultivováno.!“

„Přítomnost Jiřího Bělohlávka za dirigentským pultem byla pro pařížskou inscenaci Rusalky opravdovým požehnáním.“

„Schubert nebojuje. Musím říct, že mě to dovádí až k slzám.“

Byl jedním ze dvou pěveckých lektorů Mistrovských letních kurzů v Českém Krumlově, které se o víkendu uzavřou koncertem účastníků. Basbarytonista Franz Hawlata patří k sólistům zpívajícím v Metropolitní opeře, v Bayreuthu a Salcburku, ve Vídeňské státní opeře a na mnoha dalších slavných scénách a festivalech. Mezi jeho rolemi, a také v diskografii, figuruje i Vodník z Rusalky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá pěvec svůj pohled na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Schuberta, Gustava Mahlera a dalších skladatelů a hovoří moc pěkně o Jiřím Bělohlávkovi…

„Drag se často vnímá jako nějaká provokace, ale co chceme, je vlastně jen nějaký respekt k naší existenci.“

„Opeře i dragu je vlastní přehnaná vizualita, přehnané kostýmy, přehnané líčení. Když tyhle dva žánry spojíte, cítí se vedle sebe překvapivě velmi dobře.“

„V tvorbě ráda respektuji osobní odlišnosti jednotlivých lidí. V dnešní době filmu a instagramových lží je potřeba pracovat s tím, co na jevišti skutečně máte. Nevytvářet nějakou iluzi.“

Fakt, že svět není striktně rozdělen jen na modrý – mužský a růžový – ženský, ale že je škála mezi těmito póly mnohem pestřejší a skutečný život tudíž mnohem komplikovanější, ale zároveň barevnější, vystihuje v současném slovníku termín „queer“. Ten je dnes doma především na experimentální umělecké scéně. Jeho spojení s jednou z nejslavnějších Verdiho oper může působit jako kontroverze a prvoplánová provokace. O tom, že jde naopak o harmonickou, inspirativní a mimořádnou symbiózu, která ohromila i je samotné, mě v rozhovoru přesvědčila režijní dvojice Veronika Loulová a Martin Talaga…

„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“

„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“

„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“

„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem…

„Byli jsme okouzleni a šťastni, že do vějíře festivalových sálů přibylo další místo s neopakovatelnou atmosférou.“

„Jsem vděčná princezně Anně, že mi její nadání a mecenášství ´dovolilo´ v jednom programu vedle sebe postavit Händela a roztančeného Leclaira.“

„Program Chaconne pro princeznu reprízujeme na Svatováclavském festivalu, kde jej obohatíme o texty z dopisů a dobových záznamů ze života princezny Anny.“

Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí barokního orchestru Collegium Marianum, stojí za dramaturgií Letních slavností staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak koncertů, které se už konaly, tak závěrečného festivalového večera, při kterém zazní 5. srpna zazní v novodobé premiéře komorní francouzská opera z roku 1725 s názvem Návrat bohů na zem…

„Boží Dar je moc hezký a je kousek od německých lázní Oberwiesenthal, takže publikum bude určitě hodně namixované.“

„Festival se drží posledních pár let standardního počtu osmi koncertu. To, že letos trvá až do října, je dáno pandemickou situací.“

„I letos bude koncert s účastí hráčů Karlovarského symfonického orchestru v areálu Diany nad městem. Koncerty tam mají krásnou atmosféru. A jsou navíc přínosné v tom, že se hráči dostanou k baroknímu repertoáru.“

Na Božím Daru v Krušných horách se otevře dnešním podvečerním koncertem další ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Má v názvu jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, který působil v Ostrově nad Ohří a později v bádenském Rastattu, a zasazuje se o oživení jeho tvorby. Koncerty se konají na zajímavých místech v karlovarském regionu a pravidelně se mezi nimi objevují i varhanní programy…

„V nadsázce říkám, že je to Telemannův Mesiáš.“

„Tady je od samého počátku jasné, že to bude Ježíš, kdo bude vykonavatelem posledního soudu. To je v oratorní literatuře ojedinělá záležitost.“

„Je tu všechno, co si interpret může přát.“

Hudební festival Znojmo vyvrcholí vlastní scénickou produkcí duchovního oratoria Den posledního soudu od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude v pátek, sobotu a neděli večer ve znojemském kostele sv. Michala, vizuálně se na projektu podílí Radim Vizváry. Dílo z roku 1762, komponované na libreto filosofa, teologa a básníka Christiana Wilhelma Alerse, zapadá německým textem i vyzněním do kontextu luteránské kultury. Je plné alegorických i biblických postav, mezi kterými jako ústřední postava posledního soudu i hudební kompozice vyniká Ježíš…