„Dlouho jsem debut v Tosce odkládala.“

„Pro mne jsou těžší než Tosca dvě jiné Pucciniho role: Turandot a Minnie.“

„Operní pěvec musí být stále aktivní, musí zpívat a hrát, přestávky mu neprospívají.“

Hru Victoriena Sardoua nesoucí název La Tosca upravili libretisté pro Pucciniho zhudebnění geniálně: stručně, epicky, psychologicky věrně. Opera o slavné zpěvačce Tosce, jejím milenci malíři Cavaradossim a zákeřném policejním šéfovi baronu Scarpiovi, drama o politické moci a jejím zneužití, se odehrává v roce 1800 v Římě. Má spád, dobrý text, strhující děj a poskytuje publiku velké hudební i dramatické emoce. Je akční. Vypjatá. Dojme. Staví se navíc na stranu pokroku a svobody, a to natolik, že diváci dokonce se zadostiučiněním schválí hlavní hrdince vraždu všemocného zlovolného policejního šéfa. To, že Puccini přinesl do opery verismus, už mu dnes nikdo nevyčítá. Naopak. Jeho Tosca už dlouho nepohoršuje, nikdo dávno nepoužívá hanlivá slova jako slátanina nebo krvák. A že s ní skladatel slavil úspěch, který se nezmenšil a trvá dodnes? Že jde o celosvětově pátou nejhranější operu? Je dobře, geniálně napsaná! V polovině ledna uplynulo 121 let od její římské světové premiéry. A tak sopranistka Anda-Louise Bogza hovořila s portálem KlasikaPlus.cz zejména o Tosce.

Kdy jste poprvé zpívala Toscu? Vzpomenete si na podrobnosti?

Pamatuji se, že jsem poprvé zpívala Toscu v Janáčkově opeře Brno a současně jsem tuto roli zkoušela v opeře v Bukurešti. Měla jsem jen jednu orchestrálku, ale představení dopadlo dobře. Dlouho jsem debut v Tosce odkládala, nechtěla jsem brzo zpívat dramatický repertoár. Vzpomínku na první vystoupení v Tosce jsem si uchovala zejména proto, že se představení zúčastnila celá moje rodina – maminka z Rumunska, tchán z Brna a manžel.

Je Tosca vzrušující, herecky a psychologicky náročná i pěvecky namáhává role?

Z psychologického hlediska je Tosca silný příběh, vyžaduje přesvědčivý herecký i pěvecký výkon, lyrický projev i dramatický hlas. Opera obsahuje nejen vyobrazení vášnivého milostného vztahu, ale také mučení, vraždy a sebevraždy… Je to veristická opera, v podstatě „krimi opera“, je to melodrama plné napětí a dramatická sóla Toscy pořád fascinují, každého interpreta.

Dokážete být „mimo“ postavu, nebo je to tak silný příběh, že Vás tato role strhává, jako kdyby opravdu šlo o život?

Na jevišti se intenzivně vžívám do role, v normálním životě jsem jiná.

Máte představu a vzpomínku na ideální pěvkyni v této roli?

Ideální Toscou pro mne byla Maria Callas. Vynikající byly také Renata Tebaldi, Renata Scotto, Mirella Freni nebo Monserrat Caballé.

A je Tosca nejdrastičtější Pucciniho opera?

Co se týká dramatického a hereckého výkonu, je Tosca velmi intenzivní příběh a vyžaduje herecké schopnosti. Pro mne jsou však těžší než Tosca dvě jiné Pucciniho role: Turandot a pak Minnie z opery Děvče ze Západu.

Kde všude jste Toscu zazpívala?

Roli jsem interpretovala mnohokrát v různých inscenacích v klasickém a moderním zpracování, například v Drážďanské Semperoper pod taktovkou Fabia Luisiho nebo na Festivalu Maggio musicale ve Florencii a v Bavorské Státní opeře v Mnichově pod taktovkou Zubina Mehty, v Aréně di Verona a v New Israeli Opera v Tel Avivu v režii Hugo de Ana, v opeře v Bordeaux, Bukurešti, Bratislavě, Bergenu, Bangkoku nebo v Tokiu…. V Praze jsem ji zpívala ve Státní opeře a v Národním divadle, kde režírovali Vladimír Morávek a potom Arnaud Bernard. Nejzajímavější a nejhezčí pro mě byla inscenace z Římské opery u příležitosti stodesátého výročí premiéry, kde na jevišti měli upravenou scénografii z roku 1900, kdy se konala světová premiéra v Teatro Costanzi. Měla jsem zvláštní zážitek, protože první představitelka Florii Toscy byla vynikající a legendární rumunská sopranistka Hariclea Darclée, pro kterou Puccini napsal slavnou árii „Vissi d´arte, vissi d´amore“ zrovna krátce před premiérou.

Zažíváme divnou dobu. Jak dlouho jste už nebyla na jevišti?

Bohužel současná situace je velmi nepříznivá pro operní zpěv, pro interprety klasické hudby, pro divadlo. Operní pěvec musí být stále aktivní, musí zpívat a hrát, přestávky mu neprospívají. Měla jsem v září a v říjnu alespoň několik představení v Praze, zpívala jsem Verdiho Lady Macbeth, pár koncertů s publikem, nahrávání a vysílání online… Doufám, že toto období nebude mít nepříznivý vliv na celý operní svět.

A kdy a kde byste měla vystoupit v Tosce, pokud se doba vrátí k normálu?

V Praze je naplánovaná opera Tosca na konec sezony 2020/2021, pokud současná situace a podmínky dovolí konání představení. Doufám, že vedení pražské opery a norský ředitel naší opery mi dovolí zpívat znovu tuto roli na jevišti Státní opery. Nabídky jsou i v zahraničí, ale nevím, jak to všechno dopadne… Potřebujeme všichni hodně energie, hodně sil a hodně naděje, že všechno dopadne dobře.

——–

Anda-Luise Bogza, rumunská rodačka, vystudovala klavír, cembalo a zpěv na konzervatoři v Bukurešti a na pražské Akademii múzických umění. Přijala pak angažmá ve Státní opeře Praha a v Národním divadle v Praze. Na repertoáru má přední role lyrického a dramatického oboru, mezi které patří Mozartova Hraběnka (Figarova svatba) a Donna Anna (Don Giovanni), Verdiho Aida, Leonora (Trubadúr), Desdemona (Otello), Abigail (Nabucco), Alžběta (Don Carlos), Mascagniho Santuzza (Sedlák kavalír), Pucciniho Tosca, Liù a Turandot, Krásova Sina (Zásnuby ve snu) nebo Janáčkova Jenůfa a Káťa Kabanová. V ND vytvořila také role Pucciniho Giorgetty (Plášť), Čajkovského Lízy (Piková dáma), Verdiho Aidy a Pucciniho Minnie (Děvče ze Západu), za kterou získala prestižní cenu Thálie. Zpívala na řadě světových koncertních pódií, mimo jiné ve vídeňském Musikvereinu, v londýnské Royal Albert Hall, Liederhalle Stuttgart či v salcburském Festspielhausu, vystoupila v Opéra National de Paris, v bruselském Théâtre Royal de la Monnaie, v Teatro Filarmonico Verona, ve vídeňské Volksoper, v divadle Herodes Odeon-Akropolis v Athénách… V Teatro dell’Opera v Římě debutovala v titulní roli Rusalky a v Suntory Hall Tokyo ztvárnila Káťu Kabanovou. Aidu zpívala ve vídeňské a berlínské Staatsoper, v Oper Leipzig, v Deutsche Oper Berlin a v Tokiu, Leonoru v Trubadúrovi v Hamburku, Kodani, Budapešti a Seville a Toscu v Bayerische Staatsoper v Mnichově, ve Florencii na festivalu Maggio Musicale Fiorentino, v Arena di Verona a v drážďanské Semperoper, v Teatro dell’Opera v Římě, v operním domě ve Frankfurtu, v New Israeli Opera v Tel Avivu, v Opéra National de Bordeaux, Théâtre de Luxembourg, v Národní opeře v Bukurešti a Slovenském národním divadle v Bratislavě.

Foto: archiv Andy-Louise Bogzy, Mona Martinů