Václav Luks: Živé koncertování je i nadále velmi nejisté
„Bylo skvělé zahrát po dlouhé době pro tak početné a nadšené publikum.“
„Z kultury se stal snadný cíl, ideální pro demonstraci péče politiků o zdraví voliče.“
„Pro první představení Zelenkovy hudby ve velkém auditoriu v Madridu ideální opus.“
Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 koncem října vystoupily v Madridu. Umělecký vedoucí souborů Václav Luks v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje okolnosti výjimečného koncertu, odhaduje, jak je vnímán ve vzdálené zemi Jan Dismas Zelenka, jehož Missu Omnium Sanctorum měli vedle Bachova Magnificat na programu, a prozrazuje, proč by ho jako další koncertní teritorium zajímala Jižní Amerika. Protože teď ale nikdo neví, kdy nastane zase normální situace, má i zajímavé nahrávací plány.
Madrid – to byl dlouho plánovaný zájezd? Vnímáte i vy jako svého druhu „zázrak“, že se koncert mohl uskutečnit?
Jednalo se o velmi dlouho plánovaný koncert v jednom z nejdůležitějších sálů ve Španělsku – Auditoriu Nacional. Pořadatelem bylo Centro Nacional de Difusión Musical. Koncert se podařilo realizovat nejen díky obrovskému úsilí naší produkce a španělských partnerů, ale také díky statečnosti všech zúčastněných hudebníků a zpěváků. Podmínky opravdu nebyly jednoduché a koncert se uskutečnil na poslední chvíli, den před omezením velkých veřejných akcí v Madridu.
Jaká opatření jsou a byla spojena s koncerty ve Španělsku?
Dnes už je všechno jinak, ale na konci října byla situace taková, že každý region ve Španělsku měl jiné hygienické předpisy, které odpovídaly aktuální místní situaci. V Madridu byla situace snad nejhorší z celého Španělska. Madridská čísla byla podobná jako ta naše, a přesto se kulturní život nezastavil. Také náš koncert proběhl za přísných hygienických podmínek, kdy orchestr i vokální ansámbl dodržovaly rozestupy na pódiu; navíc všichni kromě sólistů a hráčů na dechové nástroje měli roušky. Překvapivé bylo, že byť kapacita sálu byla z více než dvou tisíc snížena na tisíc tři sta míst, povolená kapacita se téměř naplnila. Bylo skvělé zahrát po dlouhé době pro tak početné a nadšené publikum. Pro Španěly jsou očividně sociální kontakty velmi důležité a možnost slyšet živou hudbu si jen tak nenechají uniknout.
Bylo potřeba velkých uměleckých kompromisů, abyste opatření naplnili? Zejména kvůli ne tak běžným rozestupům na pódiu…
Hrát za podmínek, kdy barokní orchestr s nevelkým vokálním ansámblem zaplní kvůli rozestupům obrovské pódium určené pro velký symfonický orchestr, není samozřejmě jednoduché. Zejména pro zpěváky představovala však největší úskalí povinnost použití roušek. Výsledný zvuk v sále je samozřejmě trochu zastřenější. Rouška pohlcuje v prostoru alikvoty a také zřetelnost konsonant, a tedy srozumitelnost textu je trochu horší. Koncert byl též nahráván španělským rozhlasem a opět jsme si ověřili zkušenost z jarních koncertů a nahrávání s rouškami, že mikrofony dokáží tento handicap do značné míry eliminovat.
Jak je vlastně možné, že se ve Španělsku ještě hrálo?
Je překvapivé, jak rozdílný přístup úřady v zemích nebo regionech se stejnou nebo velmi podobnou hygienickou situací volí. Tím, že o coronaviru víme stále poměrně málo, je v boji s ním velký podíl iracionality. Z kultury se stal snadný cíl, ideální pro demonstraci péče politiků o zdraví voliče. Segment, který nedisponuje lobbystickou silou průmyslových odvětví, ani se nepřekrývá významně s voličskou základnou populistických politických uskupení, je ideálním cílem pro demonstraci akčnosti a přísnosti opatření. Řekl bych, že způsob, jakým vlády jednotlivých zemí postupovaly při omezován kultury, reflektuje společenský statut kultury v té které zemi.
Zelenka je tam jako jméno velkým objevem?
Jméno Jana Dismase Zelenky není ve Španělsku běžnému posluchači příliš známé. O to více překvapilo, s jakým zájmem se setkal za stávající situace program, kde jeho hudba tvořila dvě třetiny programu.
Zvolili jste jednu konkrétní skladbu. Proč přesně ji?
Zelenkova poslední mše Missa Omnium Sanctorum je opravdovým mistrovským dílem a bezpochyby jedním z nejpůsobivějších děl barokního repertoáru. Collegium 1704 má toto dílo pod kůží, provedli jsme ho s obrovským úspěchem už na řadě prestižních pódií – například na Salzburger Festspiele, v sále Philharmonie v Berlíně nebo v Konzerthausu ve Vídni. Ověřili jsme si tedy, že to není dílo pouze pro zasvěcené na specializovaných festivalech staré hudby, ale dílo, které dokáže strhnout jakéhokoliv nezaujatého posluchače. Pro první představení Zelenkovy hudby ve velkém auditoriu v Madridu tedy ideální opus.
Je z tamního odstupu pro běžné publikum Jan Dismas Zelenka kýmsi „…ze střední Evropy…”?
Těžko hledat univerzální odpověď na tuto otázku. Domnívám se, že publikum madridského auditoria je poměrně různorodá skupina milovníku klasické hudby, z nichž někteří mají hlubší vhled do barokní hudby a někteří třeba žádný. To ale není vůbec podstatné. Koneckonců, ono regionální dělení na hudbu střední/východní/jižní/západní Evropy není u barokní hudby relevantní. Daleko podstatnější jsou vlivy národních škol, jejichž vliv často překračoval hranice regionu, ze kterého vzešly, a religiózní identita toho kterého skladatele. Zelenka je tedy katolický skladatel, mísící ve své hudební řeči italské a německé hudební vlivy. Že pochází ze středočeských Louňovic pod Blaníkem, není v tomto kontextu vůbec důležité.
Zahajovali jste festival – v jakém kontextu?
Spíše než o festival se jedná o velmi prestižní koncertní cyklus s názvem „Universo Barroco”, který se koná v různých sálech madridského auditoria v průběhu celé koncertní sezóny od podzimu do jara. Náš koncert zahajoval letošní sezónu.
Byli jste už vlastně někdy předtím koncertovat ve Španělsku?
Pořadatelů, kteří se věnují staré hudbě a mají ekonomický potenciál dovážet větší soubory ze zahraničí, tam mnoho není. V loňském roce jsme však zahájili spolupráci s významnou španělskou agenturou, což byl pro uplatnění na španělské scéně významný krok. Už předtím jsme však hráli v Seville. Ale jiný koncert, v květnu tohoto roku v Barceloně, byl kvůli koroně zrušen.
Věřme, že se časy vrátí do normálu… Mluvilo se o dalším hostování?
Ano. Hned po koncertě jsme rozvíjeli plány na další hostováni v Madridu i na jiných místech Španělska.
A kam jinam byste ještě rádi v budoucnu expandovali?
Mě osobně velmi láká Jižní Amerika. Ne pouze proto, že je tam mnoho nádherných míst, kde může naše hudba zaznít, ale především kvůli skvělému a bezprostřednímu publiku.
Co jiného Vás teď čeká? Drážďany odpadly, ty náhradní listopadové nejsou jisté…
Otázka živého koncertování zůstane zřejmě i nadále velmi nejistá. Kdy se budeme moci vrátit k normálnímu koncertování, nikdo netuší, a tak rozjíždíme projekt, který nám umožní udržet fungující ansámbl i v době, kdy veřejné koncerty nebudou možné. Jedná se o novou platformu, kde chceme divákům představovat několik řad exkluzivních video nahrávek realizovaných v různých, architektonicky zajímavých objektech naší vlasti i zahraničí.
Foto: Centro Nacional de Difusón Musical (CNDM) / Elvira Megías
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Pavel Smutný: Vytěžme z Roku české hudby maximum
- Káťa expresionistická a expresivní. Drážďanský Janáček podle Calixta Bieita
- Ivo Kahánek: Smetana není vedle Liszta žádnou popelkou
- AudioPlus | Martin Smolka: Hudba už nejsou melodie a akordy, které se někam odvíjejí
- Jiří Bělohlávek a Česká rapsodie vlastence Bohuslava Martinů
Více z této rubriky
- Eliška Gattringerová: S Davidem Radokem pěvci získávají obrovský herecký nadhled
- Ivo Kahánek: Smetana není vedle Liszta žádnou popelkou
- Piotr Staniszewski: Partituru i choreografii znám vždy velmi detailně
- Lucie Hilscherová: Jsem vděčná za každou spolupráci s Českou filharmonií
- Luigi De Donato: S Václavem Luksem jsme našli krásnou společnou chemii