PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem…

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení…

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní „Jednou to pomine“…

„Open air koncerty, zámky, zahrady – věřím, že lidé budou na takové akce natěšeni.“

„Pořad „Varhany v karanténě“, který vysíláme každou neděli, má pěkný ohlas. Za to jsem rád.“

„V příští sezóně se moc těším na premiéru kantáty Juraje Filase „Záhořovo lože“ podle básně Karla Jaromíra Erbena.“

V době koronavirové spustila Filharmonie Hradec Králové online cyklus Varhany v karanténě, který čítá nakonec sedm koncertů. Orchestr vymýšlí různorodé aktivity, přesouvá alespoň na chvíli svou pozornost ke komorní hudbě, zároveň ale filharmonie zveřejnila v těchto dnech program příští sezóny. Nad čím přemýšlí ředitel orchestru Václav Derner a jaké má plány nejen na nejbližší období?

„Je jiná doba, jiný čas, jiné regule.“

„Je to s publikem těžší? – Vždycky!“

„Připravovala jsem Fibichovu Hedy do Opavy. Premiéra měla být v červnu.“

Přední tuzemští operní umělci prostřednictvím televizních kamer potěší dnes večer publikum koncertem, který v přímém přenosu vysílá ČT art pod názvem Ve zpěvu hledejme úlevu… Koncert je navíc benefiční, podpoří krizovou Linku seniorů provozovanou společností Elpida. Sólisté vystoupí za klavírního doprovodu na jevišti Státní opery, z důvodů pandemie za přísných hygienických opatření a před prázdným hledištěm…

„Na obou nahrávkách vzdávám hold hudbymilovným aristokratům.“

„Mám pro Leclairovu hudbu velkou slabost.“

„Toto zvláštní bezčasí nám zároveň dává to nejcennější – čas na rodinu, na sdílení a prožívání každého dne.“

Jana Semerádová, vedoucí souboru Collegium Marianum, právě dnes vydává nové CD s názvem CHACONNE PRO PRINCEZNU. To přichází jako na zavolanou, protože všichni potřebujeme kus krásy, hravé radosti a pohody, i když nová deska bude samozřejmě přinášet posluchačům potěšení i po „koronavirové“ době…

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu…

„Vytvořili jsme intenzivní harmonogram umožňující realizaci všech absolventských vystoupení bezprostředně po otevření vysokých škol.“

„Také předpokládáme, že přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia proběhnou v řádném, červnovém termínu.“

„Těším se, že si opět zajdu na koncert a samozřejmě na osobní setkání se svými studenty.“

V České republice jsou kvůli prevenci proti šíření koronaviru od středy 11. března uzavřeny všechny školy. Jak se uzavření škol dotýká JAMU, konkrétně Hudební fakulty a jejích studentů? Jak probíhá online výuka? Jak se studenti připravují na své absolventské koncerty? Na otázky odpovídal prof. Jindřich Petráš, děkan Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz…

„Manfred Honeck by se jistě neurazil, když prohlásím, že jsme již zaběhlý tandem.“

„Dá se říct, že posluchač mohl slyšet Beethovena, jak jej ještě nikdo nikdy neslyšel.“

„Spolupráce s nakladatelstvím Bärenreiter je již dlouhodobá. Momentálně se soustředíme především na kytarovou školu.“

Tomáš Ille je hudební skladatel a především ve světě oceňovaný aranžér. Dlouhodobě spolupracuje s dirigentem Manfredem Honeckem, jeho práce publikují taková nakladatelství jako Bärenreiter, Schott Music nebo Universal Edition. O velikonočním víkendu měl společně s Vídeňskými symfoniky oslavit Beethovenovo výročí novým projektem. Jak moc Tomáše ovlivňuje současná situace, co mu nyní nejvíc chybí a na co se naopak těší, až se vše vrátí do normálu?

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Je to moc hezký pocit, když umění pomáháte na svět.“

„Cesta profesionálního orchestrálního tělesa, které nemá stálého zřizovatele, je plavbou na rozbouřeném moři.“

„PKF nejenže tuto krizi přežije, ale v nové sezóně se představí plná síly, radosti, s tradiční virtuozitou a nebývalou uměleckou přesvědčivostí.“

Dne 7. února 2020 byla do čela PKF – Prague Philharmonia dost neočekávaně jmenována JUDr. Kateřina Kalistová, která do konce roku 2019 zastávala post odborné náměstkyně pro živou kulturu na Ministerstvu kultury; sekci vedla od roku 2015. Byla také členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které v letech 2009 až 2013 předsedala. Předtím působila jako tajemnice prezidenta Filmového festivalu pro děti a mládež Zlín nebo v kabinetu ministra na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Vzhledem k nouzovému stavu se rozhovor mohl realizovat pouze prostřednictvím internetu.

„Dostávám spoustu obrázků od dětí a poděkování od rodičů a učitelů. To je nejkrásnější odměna.“

„Jedině tak to lze s nadhledem a bez paniky překonat.“

„Pokud karanténní období takto tráví všichni skladatelé, vypadá to, že budou všechny orchestry a soubory brzy zavaleny novou muzikou.“

Jak prožívá pro mnohé umělce zastavený, nebo alespoň zpomalený čas v době koronaviru dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera? Vnímá úspěch svých aktuálních YouTube příspěvků jako výzvu do budoucna? A na co se těší, až pomine všeobecná karanténa?

„Pražské jaro se transformuje z dlouho připravovaného projektu do improvizace, která se snaží využít v daných podmínkách všechny možnosti.“

„Život kulturních institucí u nás i v celém světě se bude dávat dohromady minimálně rok.“

„Jedinečnost živého provedení a jedinečný pocit pospolitosti s hudebníky a s ostatními posluchači v sále je fenomén, který nezmizí.“

Letošní ročník festivalu Pražské jaro v původní připravené podobě pořadatelé v neděli zrušili. Na dobu od 7. května do 3. června plánují alternativní programy na sociálních sítích, v televizi a rozhlase, takové, které lze připravit za zachování podmínek a předpisů, které teď kvůli pandemii platí. Chtějí zprostředkovat optimismus posluchačům a projevit solidaritu českým umělcům, kteří přišli o práci. O tom všem, o plánovaných streamech, ale i o přesunech na příští roky, o solidaritě v branži a o financích uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel Pražského jara Roman Bělor. 

„Prostředky, které nám poskytuje moderní hudba, by se mělo šetřit; respektive by měl autor dobře vědět, proč je používá.“

„Umělci i posluchači by si mohli uvědomit, že pravidelné pořádání koncertů nemusí být samozřejmostí. Máme možnost poznat jejich skutečnou hodnotu.“

„Díky karanténě máme možnost objevovat nové technologie. Do budoucna se nám otvírá nový způsob, jak šířit hudbu.“

Oblíbený námět, Erbenovu baladu Vodník, zhudebnil student Pražské konzervatoře Matěj Bartoň. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se dotýká nejen nové skladby, ale i svých hudebních začátků, chrámové praxe, studia a dalších témat… a také aktuální situace. Nahrávku z premiéry pořízenou v sále školy si můžete poslechnout pod článkem.

„Vždy jsem pomáhal, posílal peníze potřebným a hrál benefiční koncerty. Cítil jsem tedy, že je potřeba v tom v tuto chvíli pokračovat.“

„S celým mým týmem pracujeme na nápadu propojit další hudebníky a nabídnout lidem opět trochu pohlazení.“

„Nejsem člověk, který by plakal, nadával na osud a měl ruce v klíně.“

Rozhovor s houslistou Pavlem Šporclem se nabízel z více důvodů. Známý český interpret vytvořil zajímavou audiovizuální platformu, kterou nabídl svým fanouškům. Patří tak mezi interprety, kteří inspirují a dávají lidem pocit „normálního“ života.

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

„Plány na novou abonentní řadu padají, budeme rádi, když zvládneme nahradit alespoň některé zrušené koncerty.“

„Jsem přesvědčen, že i tato architektura má svou hodnotu a jedinečnost.“

„Držme si palce, aby důsledky opatření proti nákaze nezničily obchod, možnosti cestovat ani bohatou kulturní infrastrukturu naší země.“

Komorní filharmonie Pardubice, sídlící společně s konzervatoří v Domě hudby, měla v polovině března po jeho rekonstrukci otevřít při úvodním večeru Pardubického hudebního jara i zrenovovanou Sukovu síň. Vzhledem k opatřením proti pandemii koronaviru však dokončený koncertní sál zůstal a zůstává prázdný. Pavel Svoboda, od počátku roku nový ředitel orchestru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus popisuje, na co se publikum může těšit, až se život společnosti – a tedy i hudební provoz – vrátí k normálu.

„Osobně jsem optimista a věřím, že se festival uskuteční.“

„Jsem rád, že se nám podařilo jako rezidenční festivalový orchestr angažovat právě SOČR“

„Hudba má úžasnou moc“

Zatímco Evropou obchází koronavirus, naděje neuhasíná a na plné obrátky se připravují jarní hudební festivaly. Jedním z nich je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který v Moravskoslezském kraji patří od konce května po začátek prázdnin k neodmyslitelným a tradičním akcím. O festivalu, jeho účinkujících, hudbě, obavách a nadějích jsme si povídali s panem ředitelem Jaromírem Javůrkem.

„Nejde o placený kurz, jde o službu lidem, kteří ten čas doma musí nějak zvládnout a nezbláznit se.“

„Půjdu metodicky a přímočaře, aby si diváci po každé lekci mohli doma něco málo zahrát a měli z toho radost.“

„Po této epizodě se chci vrátit do života a učit hudbu tím nejlepším způsobem, naživo.“

Netradiční a za normálních okolností těžko představitelné projekty chystají známí hudebníci. A nejsou to jen domácí koncerty, ať už konané bezplatně lidem pro radost, nebo výdělečné. Například kytarista a skladatel Lukáš Sommer rozjíždí od pondělka internetovou školu hry na kytaru na svém facebookovém profilu. A jak vysvětlil v rozhovoru pro KlasikuPlus.cz, k nápadu ho inspiroval dárek, který dostal od dětí.

„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko – a vždy tam najdete něco ohromujícího.“

„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“

„Bach je nezničitelný.“

V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.

„Vo vývoji telesa som veľmi pozitívne vnímal obdobie, v ktorom sa k nám začali vracať muzikanti, ktorí s nami vystupovali na začiatku.“

„Party sú čím ďalej komplikovanejšie a naozaj si vyžadujú domácu prípravu.“

„Všetko, čo je neznáme, čo bolí, nás nemusí hneď baviť. Nie je celkom jednoduché nájsť k tomu vzťah.“

Orchestr BERG patrí na poli súčasnej hudby dlhodobo k najvýraznejším českým telesám. Tento rok oslavuje svoju jubilejnú, dvadsiatu sezónu. Neodmysliteľnou súčasťou BERGu je pritom jeho šéfdirigent Peter Vrábel, ktorý stál už pri samom vzniku tohto súboru. Je tak tým najpovolanejším na to, aby komentoval vývoj orchestra, jeho plány na túto sezónu, ale aj to, aké cesty môžu k súčasnej hudbe viesť.

„Je vzrušující být u toho, když současní autoři něco píši.“

„Je mnoho skladatelů, kteří si přejí, abych něco od nich zahrála; pochopitelně si musím hodně vybírat.“

„Čeká nás výročí Györgyho Ligetiho, takže se – konečně – učím jeho Houslový koncert.“

Americká houslistka Leila Josefowicz přijela po letech opět do Prahy, tentokrát jako sólistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Dnes a ještě jednou v úterý večer hraje v Rudolfinu pod taktovkou Alexandera Liebreicha Houslový koncert Albana Berga. Český rozhlas vysílá dnešek v přímém přenosu na Vltavě a ve středu v záznamu na stanici D-dur…

„Ve spolupráci s velvyslanectvím jsme uspořádali společný projekt – venkovní Festival České republiky v Moskvě s návštěvností 55000 diváků.“

„Takové zázemí v Moskvě má pouze Česká republika a Slovenská republika.“

„Český dům poskytl zázemí Pražskému filharmonickému sboru poprvé a doufáme, že ne naposled.“

Pražskému filharmonickému sboru poskytl v Moskvě při jeho nedávném zájezdu zázemí Český dům, který je součástí Českého centra. Jeho ředitelka Hana Skládalová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje rozmanité činnosti centra a také postavení české kultury v Rusku. A připomíná i další koncerty českých hudebníků v ruské metropoli.

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

„Dva samostatné sborové koncerty ve dvou nejprestižnějších sálech Hongkongu, to považuji za událost sezóny. Bohužel zasáhl osud.“

„S Velkým divadlem jednáme o možném samostatném koncertě, a to dokonce ještě letos.“

„V Moskvě máme skvělé zázemí v Českém domě – člověk si tady připadá jako doma.“

Pražský filharmonický sbor se na konci února měl vypravit nejen do Moskvy, kde v posledních letech navázal blízké vztahy, ale poprvé se měl představit také v Hongkongu, a to na prestižním Hong Kong Arts Festival. Vzhledem k okolnostem byl však nucen asijskou část turné zrušit. Vycestoval tedy alespoň do Moskvy, kde vystoupil s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského ve zbrusu novém moderním sále v Zarjaďje,…

„Mým cílem bylo vypracovat právě dokonalý zvuk, protože dokonalou techniku mají všichni.“

„Od té doby jsem pochopil, že samotné ruce o hudbě hodně řeknou.“

„Čajkovskij nikdy nebyl sentimentální, ale západní umělci jej tak často interpretují.“

Vladimir Fedosejev letos oslaví 88. narozeniny. Je tedy jen o dva roky mladší než orchestr, u kterého, a to už přes 45 let, zastává pozici šéfdirigenta. S Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského pořádá koncerty po celém světě a v posledních letech se opakovaně objevoval i v České republice. S Pražským filharmonickým sborem jsou v podstatě už staří známí. Společně se představí také při dnešním zahájení Festivalu hudby Beethovena a Čajkovského v moderním moskevském Koncertním sále Zarjaďje. V rozhovoru po portál KlasikaPlus pan dirigent uvažuje o zvuku svého tělesa, o ruské dirigentské škole i o hudbě obecně. Nelze bez ní žít, říká…

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

„Nikdy jsem se nedostal k dirigování některého z děl Leoše Janáčka. Přitom mám Janáčka rád, patří ke světovým skladatelům.“

„Reakce na dobrou nebo špatnou hudbu je na celém světě stejná.“

„Napsat dobrou komorní skladbu je daleko těžší než skladbu pro velký symfonický orchestr.“

Mario De Rose (62) je argentinský dirigent italské národnosti žijící v Rakousku a pracující v Českých Budějovicích. Vystudoval kompozici a dirigování na Pontifikální katolické univerzitě v Buenos Aires a řídil celou řadu symfonických nebo operních orchestrů v Argentině. Od roku 2003 žije ve Vídni, od 2004 je hlavním hostujícím dirigentem na italském festivalu Metapontum Lyrica. Od roku 2011 je generálním hudebním ředitelem Jihočeského divadla.

„Když chce člověk dělat něco opravdu naplno, tak tomu musí věnovat sto nebo ještě víc procent času.“

„Oživení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové stálo za to. Už jenom kvůli tomu nesmírnému talentu, který neměla šanci rozvinout naplno.“

„Toužím nacházet ve všem harmonii.“

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou účinkuje v pondělí poprvé mladý pianista Marek Kozák. Hraje málo známý Klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje skladbu, ale uvažuje také o Chopinovi a Beethovenovi, vypočítává, v čem má rezervy, a dává nahlédnout do svých plánů týkajících se mezinárodních interpretačních soutěží.