PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dřízga byl vynikající klavírista a existují nahrávky, kde hraje i svoje skladby. Nahrál je v neskutečných proporcích, říkala jsem si, že to snad ani není možné!“

„Že byl Dřízga klavírista, se odráží spíše v odvaze ‚vyždímat‘ nástroj, užít krajních poloh či různých technik.“

„Jako stěžejní prvky jeho hudební řeči bych jmenovala kontrapunkt, kvartové harmonie, otevřenost a nebojácnost ve výrazu.“

Na podzim roku 2020 vyšlo v Radioservisu CD ostravské pianistky Elišky Novotné, která společně s Lukášem Michelem nahrála komplet klavírních děl Eduarda Dřízgy. Album v režii Františka Mixy, s mistrem zvuku Lubomírem Výrkem, vzniklo v Českém rozhlasu Ostrava a sklidilo už mnoho pochvalných kritik. Eliška Novotná se tak v rozhovoru ohlíží za jednoznačně úspěšným projektem.

„Pro hraný film Il Boemo měl dokument Zpověď zapomenutého velký význam, protože jsem mohl sledovat celé dny a týdny práci dirigenta Václava Lukse.“

„Když chcete psát o někom, musíte ho co nejlépe poznat, a s tím i celý dobový kontext.“

„Mě ze všeho nejvíce fascinuje, s jakou niterností a hlubokostí psal právě ve chvíli, kdy byl už těžce nemocen a kdy musel velmi trpět.“

Režisér Petr Václav dokončuje hraný film Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi, který by měl mít premiéru ještě letos. Pochází z umělecké rodiny, maminka je filmová dokumentaristka, otec hudební skladatel. Jeho dokumentární i hrané snímky získaly doma i v zahraničí řadu prestižních ocenění…

„Samozřejmě, že situace není jednoduchá, ale snažíme se s ní nějak vyrovnat a nezoufat, že vložená práce a třeba i veškerá propagace jdou vniveč.“

„Někdy mi připadá nicotné lamentovat a fňukat nad pouhou nejistotou, že nemůžeme uspořádat akci tak, jak jsme chtěli.“

„Na březen jsme pro všechny zájemce připravili stream hned třikrát.“

Už loňský ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro (PHJ) naplánovali jeho organizátoři v nejlepší víře na období od poloviny března do začátku května. Na jakoukoli pandemii rok předtím, kdy se dramaturgický sled budoucích koncertů uzavíral, nikdo nemohl pomyslet. A Pardubičtí se „strefili“ takřka přesně – loňské restrikce začaly těsně před zahajovacím večerem a ty nejtvrdší trvaly až do května… 

„Naše koncerty nabízely alternativu k té ‚normální‘ šedi, a proto jsme měli od prvního koncertu vždy narváno.“

„Představa, že lze komponovat ‚do šuplíku‘, je teoretický blábol.“

„Specializace je naprosto zvrácený koncept: ne, že by bylo na škodu soustředit na jednu věc, ale je vždy naprosto nutné vnímat při práci všechny souvislosti, mít komprehensivní postoj.“

Petr Kotík se měl na podzim 2020 postavit před pražské publikum hned dvakrát. V říjnu jako host koncertu Cyklu soudobé hudby S v PKF – Prague Philharmonia, začátkem listopadu pak v DOXu jako dirigent zásadních děl Bernharda Langa. Zatímco Zásadní Lang je přeložen, koncert v PKF s názvem Promeškaná příležitost byl ve spolupráci s Českým rozhlasem ještě před Vánocemi nahrán a bude v blízké době uveden…

„Není lehké vytrvat s přípravou věcí, které není možné realizovat.“

„Bez publika muzikant nic nezmůže.“

„Hudba je skvělým lékem na tyto podivné časy a může nám dát mír a naději.“

Janáčkova filharmonie hraje dnes online koncert s mladými umělci. Během jednoho večera se rozezní hned několik skladeb pro různé sólové nástroje s doprovodem orchestru. S ostravskými filharmoniky se představí flétnistky Anna Talácková a Sylvie Schelingerová, harfistka Amelia Tokarska a kontrabasista Dominik Seďa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se svěřují se zkušenostmi ze vstupu do profesionální muzikantské praxe, uvažují nad streamovanými programy a přibližují průběh života v době koronakrize. 

„Koncert KSO nenavštívila paní primátorka za celé tři roky, kdy je ve funkci, ani jednou. To o něčem svědčí.“

„Pokud tedy do té doby Císařské lázně nebudou hotovy, orchestr je na dlažbě. Magistrát v čele s primátorkou Ferklovou pro to dělají vše.“

„Podpora karlovarské veřejnosti orchestru je obrovská a lidé si svůj orchestr vzít nenechají.“

V reakci na odvolání Petra Polívky z postu ředitele Karlovarského symfonického orchestru ohlásil v úterý okamžitou rezignaci na své místo šéfdirigent Jan Kučera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz říká, že Polívka byl profesionální, vzdělaný, zkušený a v jednání věcný a přímý. Je za ním šest sezón poctivé práce, která byla kulturní veřejnosti v Karlových Varech jednoznačně ku prospěchu…

„Představa, že by se festival letos už druhým rokem neuskutečnil, je pro mne téměř nepřijatelná.“

„Tomáš Netopil je dynamická tvůrčí osobnost a na spolupráci s ním jako s novým prezidentem festivalu se velmi těším.“

„Jedním z festivalových programových záměrů je, vrátit do hukvaldské obory Janáčkovy opery a operní díla českých autorů, ale věřte mi, vůbec to není jednoduché.“

Symfonické koncerty i Dny slezských varhan, klasika, jazz a folklor, operetní představení pod otevřeným nebem, rodinná odpoledne, tvůrčí dílny a další zajímavý doprovodný program… Takový má být letos Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Ostravu, Hukvaldy a další místa Moravskoslezského kraje rozezní od 27. května do 1. července 2021. Rezidenčním umělcem bude klavírista Ivo Kahánek…

„V tuto chvíli plánujeme natočit vybrané premiéry i oblíbené tituly z našeho stávajícího repertoáru.“

„V období nejistoty a nejasností jsme si vytvořili vlastní režim, vlastní program, a nyní jsme schopni zareagovat na nařízení či uvolnění dané situace v podstatě okamžitě.“

„Naší nadějí je, že se brzy uvidíme, že už brzo navštívíte naše divadlo a že naše snažení bude mít konečně smysl – stanout před vámi a hrát.“

Ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava neztrácí ani v těchto dnech naději na znovuotevření divadel veřejnosti. Jeho nadšení z každodenní práce v divadle, kde se nyní dvoufázově zkouší a hrají se večerní představení, je přímo nakažlivé. O situaci v plzeňském divadle a o dalších plánech mluví v následujícím rozhovoru.

„Plánovat teď něco víc jak týden dopředu, je jako střelba na pohyblivý terč.“

„Dělat veristické drama s dvoumetrovými odstupy, s dvacetičlenným sborem zpívajícím na balkóně a se ´salonním´ obsazením orchestru, je jako sex přes webkameru.“

„Dlouhodobě si nedovedu představit, že by se takto dala kultura nadále prezentovat. Pro umělce není nic horšího, než když hledí do prázdného sálu a po posledním tónu zazní pouze ticho.“

Robert Jindra, milovník a znalec operních nahrávek a zkušený operní dirigent, čím dál víc vítaný i ve světě symfonické hudby, je v paměti svými pražskými, ostravskými, bratislavskými a košickými operními inscenacemi, je také podepsán pod deskami Adama Plachetky, včetně té muzikálové. Čeká ho další rozhlasové natáčení, má se v budoucnu víc vracet do pražského Národního divadla a ke Košické filharmonii… 

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle…

„Den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi.“

„Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra.“

„V dramaturgii Chrudimských hudebních pátků dávám důraz na kvalitu a pestrost.“

Hudebník Tomáš Židek je známý snad všem lidem, kteří jsou z Chrudimi či Pardubic a mají něco společného s klasickou hudbou. Je to dirigent, sbormistr, hudební pedagog a varhaník. Žije v Chrudimi, kde vede svůj smíšený pěvecký sbor Salvátor, působí jako regenschori v tamním arciděkanském chrámu, kde řídí sbor chrámový, je šéfem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice…

„Kompozice je v dnešní době důležitější než samotné hraní.“

„Chceme najít takovou barvu, která bude promlouvat k širokému spektru lidí.“

„Upíráme většinu koncentrace na přípravu druhého alba. Chceme natočit demoverze prvních skladeb.“

Daniel Bulatkin je český pianista s ruskými kořeny, o kterém se hovoří jako o největším hudebním talentu posledních let. Přes svůj relativně nízký věk spolupracoval s řadou význačných hudebníků, mezi nimiž nechybí jména Ulf Wakenius, Gergő Borlai, Justin Faulkner, Gary Husband, Tineke Postma či Martin Valihora. Daniel Bulatkin je také zakladatelem nové nadžánrové hudební formace B/Y Organism, která vydala debutové album The New Beginning.

„Dobrý dramaturg by měl být maximálně otevřený, ovšem při zachování jisté estetické stability.“

„Přiznám se, že se mám vždy trochu na pozoru, pokud umělec přichází s větou, že není problém se naučit cokoliv.“

„Je třeba respektovat konzervativnější český vkus, ale opět do určité míry: do místních stojatějších vod házet stále větší kameny. Časem i balvany.“

Martin Rudovský se stal dramaturgem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK tak trochu náhodou. Ta funkce na něj tak nějak zbyla a už ji velmi úspěšně vykonává osmou sezónu. Má na svém kontě celou řadu vystoupení špičkových zahraničních i českých umělců a pár světových premiér. O tom, že jeho dramaturgie posluchače přitahuje, svědčí vždy plná Smetanova síň Obecního domu. Snad se jí zase brzy dočkáme.

„Mí profesoři vždy rychle poznali, o co jde, to, že mám ráda skladby, v nichž se mohu vyřádit.“

„Ráda hraji nepoznané, neobjevené, či rovnou nově napsané kusy.“

„My klavíristi jsme většinou odsouzeni ke cvičení v izolaci, být součástí tělesa je tedy příjemná změna.“

Když mluví klavíristka Andrea Mottlová o svých aktivitách, nestíháte žasnout, co všechno už stihla tato mladá talentovaná interpretka ve svém uměleckém životě zažít. Jak o sobě sama říká, miluje výzvy: vedle hraní sólového, které považuje za svou doménu, má zkušenosti jako hráčka komorní či orchestrální, cizí jí není ani film nebo prostředí big bandu…

„Asi by se to dalo přirovnat k dítěti, které má autodráhu a těší se na další a další autíčko, které po ní sveze.“

„Streamovaný křest přece jenom není to, co jsem si pro své první CD představovala.“

„I v tom nejhorším béčkovém filmu nakonec na hlavní hrdiny při zachránění planety vysvitne slunce.“

Hráčka na historické příčné flétny Michaela Ambrosi vydala znamenité album s hudbou českého skladatele Jiřího Čarta. Ten bývá řazen k okruhu české hudební emigrace 18. století, fenoménu, který dodnes vede k novým objevům a inspiracím. Nahrávka Michaely Ambrosi je objevná už tím, že se jedná o první zvukový záznam pořízený na repliku autentického dobového nástroje.

„Já jsem vždycky zavolala, že jdu, a ona mi namazala chleba se sádlem a s cibulí, uvařila mi čaj.“

„Byla velmi háklivá na to, aby někdo někoho napodoboval.“

„Přirozenost mého hlasu je někde jinde, než byla ta její. Protože její hlas? To byl bourák!“

V úterý 2. února 2021 odešla do operního nebe jedna z největších osobností českého operního umění druhé poloviny 20. století, legendární sopranistka Libuše Domanínská. Na svou profesorku zpěvu, rádkyni, blízkou přítelkyni a „druhou maminku“ vzpomíná pro portál KlasikaPlus.cz sopranistka Jana Šrejma Kačírková.

„Naši posluchači jsou 65+ a z jejich zpětné vazby víme, že koncerty na počítači spíše sledovat nebudou.“

„Zatím to ale vypadá, že do prázdného sálu zahrajeme zahajovací koncert festivalu Smetanovské dny.“

„V době, kdy se ruší všechny koncerty, vidíme smysl našich aktivit v nahrávání.“

K rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme vyzvali Lenku Kavalovou, ředitelku Plzeňské filharmonie, festivalu Smetanovské dny v Plzni a koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni. Jak říká, výpadky na příjmech ze vstupného, když veškeré zahraniční i tuzemské koncerty jsou zrušené, jsou „sakramentsky znát“ a v rozpočtu chybějí. Jedinou výhodou pandemie podle ní asi je, že se orchestr může víc věnovat nahrávacím projektům, na které se v minulých sezónách nedostávalo času.

„Stojí za to pokusit se o realizaci akcí, které by v jiném čase byly nemožné.“

„Myslím, že to bude zážitek jak pro účinkující, tak pro diváky.“

„Věříme, že se česká kultura díky své síle a kvalitě vrátí před diváky v nejlepší formě.“

Tři desítky umělců vyzvou k podpoře české kultury v přímém televizním přenosu. V sobotu 27. února vystoupí na velkém koncertě napříč žánry v Národním divadle v Praze. Chtějí tak upozornit na stav, ve kterém se kultura bez možnosti pořádání akcí nachází. A také na to, že současná situace nezasáhla jen interprety samotné, ale také mnoho dalších profesí, které lidé nemohou vykonávat už skoro rok…

„S publikem jde samozřejmě o mnohem silnější zážitek. Ale co se dá dělat…!?“

„Rigoletto je opera z doby, kdy Verdi začal experimentovat, opera, která stojí na rozhraní.“

„Pro mě osobně nejde ani tak o to, jestli inscenace je klasická, nebo naopak moderní. Mnohem důležitější je, jestli je inteligentní.“

Až do 1. března je dostupný na webu České televize záznam představení Verdiho Rigoletta, které se – bez publika – uskutečnilo v sobotu přesně před týdnem v pražské Státní opeře. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kterým se k premiéře nové inscenace vracíme, se dirigent Vincenzo Milletarì vyjadřuje nejen k Verdiho hudbě a k inscenaci, kterou hudebně nastudoval, ale také k pocitům z dnešní doby. A prozrazuje, co dalšího by vedle italského klasika rád dirigoval.

„Je celá řada chyb, které v tak krátké době uděláme, opravdu nevyhnutelná?“

„Dáváme zprávu, že divadlo žije, navzdory omezením v něm tvoříme a nemůžeme se dočkat, až budeme moci naše divadla pro své diváky otevřít.“

„Naší jedinou cestou je navzdory všemu vytvářet v daných podmínkách a možnostech co nejlepší divadelní produkce a být zároveň živou kulturní institucí, domy plnými jedinečných událostí!“

V ostravském Národním divadle moravskoslezském se 13. a 15. února rozezní nová inscenace Pucciniho opery Tosca. Diváci budou přizváni k online přenosům, které zajistí televize TV Noe. Režie slavného díla se ujal Jiří Nekvasil, dlouholetý ředitel NDM, který se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyjadřuje nejen k aktuální premiéře, ale i k celkové společenské situaci. Je to čtení nadmíru inspirativní a poučné.

„Kniha paní Charlotte byla vstupní branou k našemu filmu. Není to ale typ knihy, který by mohl být zfilmován jedna ku jedné.“

„Můj život s Bohuslavem Martinů se svým narativem opírá o žánr dokumentu, využívá dobové archivy, ale zároveň pracuje s hranými scénami.“

„Do filmu jsme připsali postavu Múzy, která Bohuslava celý život provází.“

Dokumentarista Jakub Sommer natáčí pro Českou televizi film Můj život s Bohuslavem Martinů. Pokud bude (epidemiologická) situace příznivá, bude dokončen letos na podzim. Jak režisér říká, nechce z něj mít „další typický dokument o mrtvém skladateli“, ale živé svědectví o velkém tvůrci, které zprostředkuje divákům „emotivní a interesantní vhled“ do života a hudby skladatele.

„Potřebuji, aby náplň mojí práce byla pestrá, a každá ze zmíněných disciplín by mi po čase absence chyběla.“

„Považuji za dnes již nezbytné vycestovat za hranice, obzvlášť v našem oboru.“

„Teprve když jsem sama začala učit, tak jsem si naplno uvědomila, co vše pedagogická role přináší i mně samotné.“

Klavíristka Kateřina Ochmanová má obrovský umělecký záběr: věnuje se sólové hře, doprovázení sólistů a velmi výraznou osobností je i v oblasti komorní hry. Kromě vlastní kariéry interpreta působí jako pedagog – momentálně na pardubické konzervatoři. Ve volném čase se věnuje kresbě, grafickým pracím i ilustracím knih, spolupracuje s několika českými nakladatelstvími.

„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“

„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“

„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“

Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.

„Při prvních přijímacích zkouškách budeme program otevírat jak pro jednotlivce, kteří se budou zařazovat do nově vzniklých souborů, tak pro komorní seskupení.“

„V porovnání se skutečnými sólisty, kteří hrají pouze s orchestry či vlastní sólové projekty, jsou muzikanti věnující se komorní muzice rozhodně více vytížení.“

„Nedovoluji si soudit, zda má koncertní praxe budoucnost jistou, ale pokud by hudba pozbyla smysl a koncertní praxe by neměla budoucnost, tak bychom z naší pozice mohli hovořit o konci světa!“

Na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě vznikl nový studijní obor Komorní hra. Jeho garantem je ředitel Svatováclavského hudebního festivalu a špičkový český klarinetista Igor Františák, kterého jsme pozvali, aby tuto novinku představil.

„Pokud tohle se mi jako představiteli postavy podaří, pak můžu být spokojen.“

„Zpívám Rigoletta poprvé ve velkém divadle, s orchestrem, s plnou scénografií.“

„Rigoletto je pro barytonisty něčím podobným jako Violetta ve Verdiho opeře La traviata pro sopranistky.“

Titulní roli ve Verdiho opeře Rigoletto ztvární v Praze pro sobotní přímý televizní přenos barytonista Daniel Luis de Vicente. ČT art zprostředkuje premiéru nové inscenace ze Státní opery. Španělsko-americký pěvec, čerstvý nositel rakouského ocenění Österreichischer Musiktheater Preis 2020 za roli Paola Albianiho v opeře Simone Boccanegra, je absolventem University of South Florida. Studoval pak ještě v Itálii, ale žije v Německu…

„Stejně jako sportovec musí mít i zpěvák ohromnou disciplínu. Já ji sice mám, ale asi ne úplně přesně tu pěveckou.“

„Nemělo by se zaměňovat, že jde především o handwerk, tedy o řemeslo.“

„Vycházím především z hudby. Ale samozřejmě i příběhy jsou důležité.“

Pražské Národní divadlo bude v sobotu večer na ČT art přítomno ve vysílání České televize. V přímém přenosu ze Státní opery se příznivci opery mohou těšit na premiéru nové inscenace Verdiho Rigoletta. Pro režisérku Barboru Horákovou Joly jde o tuzemský debut, ale současně o návrat domů. Studovala v Německu a ve Švýcarsku, kde žije, pracuje v mezinárodních operních produkcích po celé Evropě, ale pochází z Prahy. A tak je pro ni příprava Rigoletta také příležitostí k setkání se spolužáky z let studií na Pražské konzervatoři.

„Možná nejtvrdším obdobím byly dvě sezóny bez šéfdirigenta.“

„Oblasti, ve kterých se dobře orientuji, se snažím prosadit, ale pramení to hlavně z přesvědčení, že ta hudba je opravdu dobrá.“

„Když máte hotové programy, tak se do nich velmi obtížně zasahuje, protože tvoří celek, řád, dramaturgickou myšlenku.“

Co všechno zahrnuje práce dramaturga u filharmonického tělesa? Jak dramaturgie takové instituce vzniká, kdo je jejím tvůrcem a co všechno hraje roli při zrodu toho, co posluchači v jedné sezóně uslyší? A co se děje, pokud nastane neočekávaná změna? Na to jsme se ptali ve Filharmonii Brno, kde na pozici dramaturga působí Vítězslav Mikeš.

„Přiznám otevřeně, že teď, ač už jsem dávno minula věk postavy, si Gildu teprve užívám.“

„Můžu mluvit za sebe – já se koronaviru prostě nebojím. I když ho nepodceňuji. Kdo se bojí, přitahuje nemoc k sobě.“

„Slyšet zase ‚živé‘ tóny, vidět to nadšení a úsměvy na tvářích muzikantů, to bylo jako dávka drogy radosti.“

Sopranistku Olgu Jelínkovou není třeba českému publiku nějak dlouze představovat. Už několik let umělecky působí zejména v zahraničí, pravidelně však účinkuje i na českých scénách. V těchto dnech vrcholí přípravy na první operní premiéru ve Státní opeře po její rekonstrukci, a sice na Rigoletta Giuseppe Verdiho…

„Nelze nic nedělat a čekat na plné koncertní síně.“

„Již na červen máme pozvání na zahraniční festival, proto intenzivně řešíme provozní komplikace, soulad s platnou i měnící se legislativou a snažíme se uchovat dobrou náladu v orchestru.“

„Rezignovat na práci s talentovanými dětmi a mladými lidmi není možné, jsou třeba v klíčovém období svého rozvoje, kdy se rozhoduje o celém jejich životě.“

Náš rozhovor, uskutečněný v Domě hudby před několika dny, probíhal v příjemné atmosféře. Pracovnou ředitele Komorní filharmonie Pardubice Pavla Svobody, varhaníka a pedagoga, k němu v podkresu zněla Mozartova hudba, venku za okny se začaly snášet sněhové vločky… 

„Rigoletto je inscenace, která má ty úplně nejlepší zkouškové podmínky ze všech, jaké kdy existovaly.“

„Myslím, že i příští sezóna bude ještě trochu odlišná od normálu.“

„Až se to zase uvolní, nastane možná kečupový efekt… Ale přesto čekáme, že nebude úplně dost diváků.“

Na konci ledna se uskuteční ze Stavovského divadla a ze Státní opery dva televizní přenosy. Kvůli trvajícím opatřením proti pandemii ještě stále bez publika. Jde o koncert k Mozartovým narozeninám a o premiéru nového nastudování Rigoletta. Právě o inscenaci Verdiho opery, ale pak i o výhledech, nadějích a přípravách na návrat k normálnímu opernímu provozu a o úskalích, která lze současně čekat, hovořil s portálem KlasikaPlus.cz umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery v Praze Per Boye Hansen.