KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Vladislav Bláha: Publikum kytarového festivalu bývá kultivované english

„Při hledání nových jmen na festival vycházím z odborných recenzí médií, jako jsou The New York Times nebo Los Angeles Times.“

„Umění Edina Karamazova například velmi oceňuje i zpěvák Sting, který u něj bral lekce hry na loutnu.“

„Každá změna poplatná současným trendům a zdánlivě více racionální nespěje k lepšímu.“

Neznám zřejmě vytíženějšího českého kytaristu, než je Vladislav Bláha. Během rozhovoru s ním jsem se virtuálně ocitnul v Severní Americe a různých zemích Evropy, kde v nedávné době hrál, případně kde se letos ještě chystá koncertovat. Jako ředitel Mezinárodního kytarového festivalu Brno, jehož součástí je už řadu let také interpretační soutěž, stojí Vladislav Bláha skálopevně za jeho vynikající pověstí a širokou oblibou. Díky němu zavítaly do České republiky absolutní špičky světové kytary, jako jsou Leo Brouwer, Andrew York a mnoho dalších. Nejinak tomu bude v letošním roce, kdy v prvním srpnovém týdnu přijedou do Brna kytarové legendy Edin Karamazov, Jorge Caballero a Paulo Bellinati.

Máte za sebou úspěšné koncertní turné v Severní Americe. Jaké dojmy a zážitky jste si přivezl? Je americká společnost stále tou otevřenou, uvolněnou a pohodovou mentalitou?

Americká společnost se zvětšiny skládá z řady národností, které se tu dříve nebo nově usídlily. Proto jsou zde lidé otevřeni k jakýmkoliv národům. Co se týče přístupu ke kultuře či k umělecké hudbě, je to značně odlišné podle toho, z jakých tradic a sociální vrstvy pochází. Lidé, kteří jsou kulturně na úrovni a mají k hudbě vřelý vztah, to dokážou bezprostředně a upřímně vyjádřit třeba hned po vydařeném koncertě. Což se nám naštěstí stalo po každém z tří koncertů tohoto tentokrát skromného turné (New York, Chicago, Cedar Rapids, předchozí před dvěma lety mělo osm koncertů), kdy publikum vždy povstalo a bouřlivým potleskem si vynutilo přídavky.

Upřímně gratuluji! Jedenatřicátý Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno zahájí tradiční koncert flamenca, které rozezní španělský kytarista Santiago Lara. Tento brilantní hráč je také talentovaný skladatel. V jaké sestavě se Lara na festivalu představí? Můžeme se těšit i na jeho autorské skladby?

Zcela rovnocennou hvězdou, jakou je Santiago Lara, je i věhlasná tanečnice Mercedes Ruiz, která je jeho manželkou. To je v této oblasti hudby u špičkových hráčů obvyklé – například manželkou slavného flamencového kytaristy Gerarda Núñeze Díaze je slavná tanečnice Carmen Cortés. Santiago Lara zahraje i vlastní skladby, spolu s ním vystoupí i zpěvačka Mercedes Cortés a hráč na cajon Pedro Navarro. Na našem festivalu vystupují hráči originálního flamenca z Andalusie. Pouze tam je flamenco živou a přirozenou součástí folkloru.

Jednou z největších hvězd letošního ročníku je bosenský kytarista Edin Karamazov. Jak byste jej představil čtenářům, kteří třeba netuší, o jakou legendu jde?

Edin Karamazov je nejen skvělý kytarista, ale i loutnista. Setkal jsem se s ním poprvé na festivalu v Řecku, kde jako přídavek hrál proslulou Bachovu Ciacconu d moll. Jeho interpretační umění například velmi oceňuje i zpěvák Sting, který u něj bral lekce hry na loutnu, a nakonec společně v duu natočili úžasné CD s Dowlandovou hudbou. Hudební kritika hovoří o Karamazovově interpretaci Bacha v superlativech. Je prostě dokonalá a nedá se jinak než souhlasit.

Bachova Ciaccona v pojetí Karamazova má obrovský úspěch i na YouTube, kde oslovuje všechny generace. Hovořili jste o dramaturgii jeho koncertu? Čím Karamazov potěší české publikum?

Na svém koncertě Edin Karamazov uvede skladby Johanna Sebastiana Bacha, Fernanda Sora, Sergeje Rachmaninova, Lea Brouwera a dalších. Navíc jsem se právě dozvěděl, že zahraje ve světové premiéře kompozici nejuznávanějšího bulharského skladatele současnosti Atanase Ourkouzounova! Máme se opravdu nač těšit, jedná se o jednoho z nejlepších interpretů posledních desetiletí.

Kytarový orchestr Konzervatoře České Budějovice zavítá na festival v úterý 2. srpna. Čím vás tento orchestr zaujal a s jakým programem se na kytarovém festivalu přestaví?

Kytarový orchestr budějovické konzervatoře sleduji už dlouhodobě a musím říct, že se neustále zlepšuje. Kupříkladu nedávno vyhrál interpretační soutěž v Itálii. Orchestr zahraje oblíbená melodická díla Johna Dowlanda, Niccolò Paganiniho, Enriqua Granadose, Maurice Ravela a Lea Brouwera, která dovedou zaujmout široké publikum.

Kytarové duo Laura Oltman a Michael Newman jsem dřív neznal. Čím vás osobně Laura Oltman a Michale Newman přesvědčili, že dostali pozvání na festival?

Při hledání nových jmen na festival vycházím z odborných recenzí médií, jako jsou The New York Times nebo Los Angeles Times. Pochopitelně znám také jejich pěkné nahrávky. Kromě toho Laura i Michael vyučují na renomovaných univerzitách v New Yorku a na Princeton v New Jersey. Věřím, že Laura Oltman a Michael Newman své dobré pověsti nezůstanou nic dlužni.

Houslista Jaroslav Svěcený patří po mnoho let k nepřehlédnutelným osobnostem české houslové scény. Váš koncert není zdaleka první společnou realizací. Jaké skladby připravujete? Můžeme se těšit na nějaké novinky nebo pikantní záležitosti?

Vedle děl italských skladatelů Vivaldiho a Paganiniho nebo Ástora Piazzolly z Argentiny stojí za zmínku skladba Pět hajduckých, kterou pro mne složil můj dlouholetý vážený přítel, vynikající skladatel, muzikolog a letošní jubilant Miloš Štědroň. Z dalších českých autorů zazní skladby Milana Tesaře, profesora Ježkovy konzervatoře v Praze, který každoročně na festivalu v Brně vyučoval a bohužel nás před třemi lety navždy opustil. Jeho díla hraju velice rád a dělá mi radost, že mi jich několik osobně věnoval.

Dalším ze zvučných jmen letošního festivalu je peruánský kytarista Jorge Caballero. Jeho kytarová úprava Dvořákovy Deváté symfonie vstoupila do dějin, podobně jako Obrázky z výstavy japonského fenoménu Yamashity. Jak se vám podařilo peruánský kytarový fenomén jménem Caballero získat?

Jorge Caballero v České republice a konkrétně opět v Brně vystoupí podruhé. Patří po léta k mým přátelům, které potkávám na festivalech po světě. Využil jsem toho, že před Brnem vystoupí na významném festivalu v německém Iserlohnu, což umožnilo slevit jinak vysoký honorář, který k takové světové hvězdě zkrátka patří. A jistě vás potěší, že zahraje i zmíněného mistra Antonína Dvořáka.

To si pište, že mě to těší! Také další jméno v programu vyvolává respekt: Paulo Bellinati je další legendou, jeho skladby Jongo a Um Amor de Valsa jsou bez přehánění kytarovými hity, Bellinatiho úpravy slavných jihoamerických skladatelů mají všechny přívlastky kongeniálního aranžmá. Nač se můžeme v podání brazilského maestra těšit?

Samozřejmě především na brazilské skladby, ať už Paulovy vlastní, nebo v jeho skvělých úpravách. Zazní i jeho slavné Jongo, které Paulo zahraje společně s brazilskou kytaristkou Cristinou Azumou, profesorkou pařížské Sorbonny.

Součástí festivalu je také tradičně kytarová soutěž Guitartalent. Letos proběhne už její osmnáctý ročník. Prozraďte nám, jak je soutěž koncipována a jaké ceny čekají na úspěšné soutěžící?

V soutěži jsou ceny za zhruba 15.000 eur. Jedná se například o koncertní kytary od japonského mistra Masakiho Sakuraie Kohnoa, vynikajícího italského nástrojaře Belisaria Verdeho a od českého mistra Jana Schneidera. Hodnotnými cenami jsou i špičková pouzdra značek IKA a CCCases, dárkové boxy nejlepší světové firmy na struny SAVAREZ, knihy Dějiny kytary, kytarové podpěrky, CD a mnoho dalšího. Opravdu stojí za to se zúčastnit a pracovat na svém rozvoji.

V jakých prostorách se letošní ročník uskuteční? Kdybych chtěl znát dress code, co byste mi k návštěvě vašich koncertů doporučil?

Kurzy, přednášky a soutěž proběhnou v Divadle JAMU na Orlí, koncerty v barokním Biskupském dvoře, v Nové radnici a Červeném kostele. Je léto a zvláště na flamenco jako na folklor z Andalusie je vhodné celkem volné letní oblečení. V Nové radnici a Červeném kostele spíše odpolední či večerní doporučuji volnější společenské oblečení, v těchto letních teplotách bez nutnosti mít sako nebo kravatu. Slušný člověk jde třeba do kostela patřičně oblečen dle zásad kulturního chování. Na druhé straně, každého potěší, když vidí vkusně oblečený pár: ženu v hezkých šatech a jejího partnera v pěkné košili, případně elegantním saku. Osobně bych v jeansech na klasický koncert nešel – stejně jako bych nešel (pokud bych chtěl jít) na diskotéku ve smokingu či fraku s motýlkem. (úsměv) Naštěstí publikum kytarového festivalu bývá kultivované, a tak k extrémům obvykle nedochází.

Jak vůbec zvládáte jako velmi zaneprázdněný kytarista a pedagog organizovat mezinárodní festival? Kolik toho na svých bedrech nesete a co je v kompetenci vašeho organizačního týmu?

Spojit všechny činnosti – koncerty, výuku na JAMU a konzervatoři a k tomu celý rok organizovat a shánět finance pro největší český kytarový festival je hodně náročné. Co se dá, vyřizuje tým, ale jsou věci, které mohu vyřídit pouze sám, jako třeba osobní kontakty a domluva honorářů se světově věhlasnými umělci, které naštěstí většinou osobně znám.

Letos festival vstoupil do své třetí dekády. Připadá vám stávající koncepce ideální i pro následující léta, nebo v souladu s aktuálním děním plánujete nějaké změny a inovace?

Koncepce festivalu je tradiční, jako na většině podobných festivalů po celém světě. Každá změna poplatná současným trendům a zdánlivě více racionální nespěje k lepšímu (jak třeba vidíme na českém školství). Na vylepšení samozřejmě trvale pracujeme.

Foto: archiv festivalu, Facebook, Michal Růžička

Milan Bátor

Milan Bátor

Hudební publicista, pedagog, kytarista

Rodák z Opavy, pochází z umělecké rodiny, bratr David je básník, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým básnířkám. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde završil studia doktorským titulem v oboru Hudební teorie a pedagogika. Dlouhá léta působí jako hudební pedagog, na kytaru a etnické strunné nástroje hrál v kapelách Pearl Jam Revival, Nekuř toho tygra, Nisos, aj. Jako korepetitor a kytarista získal v ústředních kolech soutěží řadu diplomů za vynikající umělecký doprovod. Rád píše a přemýšlí o hudbě a interpretaci, spolupracuje s Českým rozhlasem a tištěnými časopisy a internetovými portály. Na hudbě miluje svobodu, mnohotvárnost a dar spojovat. 
 



Příspěvky od Milan Bátor



Více z této rubriky