KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Michaela Káčerková: Mottem bude v Karlových Varech hledání šéfdirigenta english

„Zásah do počtu orchestrálních úvazků rezolutně odmítám.“

„Karlovarský orchestr tu musí být pro široké spektrum posluchačů.“

„Už se těšíme na první živý koncert v sále, kdy v druhé polovině června, jako poděkování našim abonentům, uvedeme Mou vlast.“

Karlovarský symfonický orchestr má za sebou turbulentní měsíce, jejichž podobu poznamenala nejen opatření proti šíření pandemie, ale také únorové odvolání ředitele Petra Polívky bez udání důvodů a následná solidární rezignace šéfdirigenta Jana Kučery… Těleso potřebuje získat stabilizované financování. Dlouhodobě také není jasné, jak dopadne záměr vytvořit mu nové potřebné zázemí v postupně rekonstruované budově historických Lázní I. Od začátku června se stala novou ředitelkou orchestru Michaela Káčerková, varhanice a cembalistka i organizátorka hudebního dění. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje vlastní dráhu aktivní výkonné umělkyně, ale především shrnuje představy a záměry, které do funkce přináší.

Co bylo vaším důrazem připraveným pro konkurzní pohovor?

Asi nezmíním nic nečekaného – bude zde tlak na zadlužené veřejné rozpočty, s ním související reálná hrozba snížení prostředků plynoucích do kultury… a musíme se naučit hledat financování v soukromé sféře. Orchestr si rozhodně zaslouží také větší mediální pozornost. A to je samozřejmě podmíněno jeho uměleckou kvalitou, o kterou budeme nadále dbát a pracovat na dalším růstu.

Co teď potřebuje Karlovarský symfonický orchestr nejvíc?

Velkou zásluhou minulého vedení je nastavení korektních mezilidských vztahů. KSO je těleso kvalitní jak po umělecké, tak po lidské stránce, což je pro jakoukoliv práci zcela zásadní. Nutné je orchestr finančně stabilizovat a do budoucna vyřešit otázku vlastního zázemí.

Jaká je základní představa města o jeho orchestru?

Řeknu představu svou, snad se od představy zřizovatele zásadně neliší. Měli bychom zde být pro široké spektrum posluchačů. Plnit abonentní sezónu a současně občas odbočit ke vkusným crossoverovým projektům. Nemyslím si, že skrze crossovery přivedeme do sálu více lidí na Beethovena, ale jde o to, aby byl orchestr všeobecně vnímán. K vážné hudbě lidé přicházejí postupně….

Existují ze strany zřizovatele tlaky, kterým bude potřeba postavit v diskusi alternativu?

Zřizovatel si je jistě kvalit jednoho z nejstarších evropských orchestrů vědom. Jak jsem už řekla, zaměříme se na vícezdrojové financování – jednou z cest je založení Klubu mecenášů, který spustíme od nadcházející sezóny. Věřím, že je zde prostor sdružit lidi, kteří jsou si vědomi důležitosti své role ve financování kultury. Možná i tato podivná doba přispěje k tomu, že lidé pocítí zodpovědnost za svůj orchestr a za hodnoty, které nám všem přináší.

Hrozí snížení počtu hráčů?

Ne. Zásah do počtu orchestrálních úvazků rezolutně odmítám.

Orchestr hrává teď v době koronakrize na sídlištích. Zůstane taková cesta k posluchačům jeho specifikem?

Po loňské jarní vlně byl KSO jedním z prvních orchestrů, který si našel cestu, jak přes všechny restrikce dostat živou hudbu ke svým posluchačům. Projekt „Hraju za Vary“ měl a má nesmírný ohlas a chceme ho pro obyvatele města nadále uchovat. Samozřejmě se už ale těšíme také na první živý koncert v sále, kdy v druhé polovině června, jako poděkování našim abonentům, uvedeme Mou vlast.

Hrajete a budete hrát výrazněji i jinde v regionu? A v zahraničí…?

K možnostem zahraničních koncertů jsem pro příští sezónu poměrně skeptická, pandemie tento trh značně zasáhla. Obraťme to ale v příležitost více se prezentovat na domácích festivalech a věnovat se efektivněji činnosti v kraji. Rozšíření regionální působnosti by mohlo být velkým argumentem pro navýšení příspěvku od Karlovarského kraje.

A je orchestr vnímán trochu i jako krajský?

Zřizovatelem je město Karlovy Vary. Orchestr je dosti vytížen, mimořádně úspěšné jsou koncerty výchovné a vedle abonentních řad plní i svou roli lázeňského tělesa s tradičními kolonádními koncerty. Existenci orchestru si tedy samozřejmě užívají lidé z celého kraje i zahraniční návštěvníci.

Promění se po Vašem příchodu dramaturgie, rámec a profil sezón?

Do dramaturgie příští sezóny zasáhnou přesuny koncertů, které se kvůli pandemii nepodařilo uskutečnit. S uměleckým směřováním orchestru souzním. Je zde jistě do budoucna prostor jednotlivé abonentní řady více vyprofilovat – vše je o financích. Věřím, že si budeme moci časem dovolit dramaturgii pojmout velkoryseji. Celkově ale dlouhodobě vnímám programy jako kvalitní a vyvážené, s mnoha výraznými jmény v programech.

V Karlových Varech máte sama rodinné zázemí. Je znalost prostředí výhodou?

Vnímám to tak. Je to i o kontaktech, mezilidských vztazích… V kraji se věnuji činnosti v oblasti kulturního managementu řadu let a toto prostředí znám jak z pozice organizátora, tak z pohledu výkonného umělce.

Jak se bude v dalších letech odvíjet Festival J. C. F. Fischera, který jste v regionu založila a doposud za ním stála?

Fischerův festival letos probíhá sedmým rokem. Je to takové moje „dítě“, které jsem vypiplala… Během té doby se postupně a přirozeně vytvořil tým lidí, kteří se na organizaci festivalu podílejí, a já ho právě jim nyní s klidným svědomím mohu svěřit do širší péče, bez strachu o jeho další vývoj. KSO je pořadatelem dvou festivalů s mnohaletou tradicí – jde o Dvořákův karlovarský podzim a o Beethovenovy dny. Svou pozornost nyní nasměruji trochu více k nim, ale o své „dítě“ se budu zajímat i nadále.

A co Vaše vlastní koncertní činnost….?

Budu si ji samozřejmě organizovat tak, aby nenarušovala mou práci pro KSO. Ale nejsem ochotna se aktivní koncertní činnosti vzdát. A nevidím k tomu důvod, naopak! Domnívám se, že udržet se v kontaktu s realitou živého umění je i předpokladem pro to, být dobrým kulturním manažerem. Občas si připomenout, jaké to je vystoupit před vyprodaný sál…

Vrátí se na post šéfdirigenta Jan Kučera, nebo se hledá jeho nástupce?

Jan Kučera orchestr za dobu svého působení umělecky pozvedl a věřím, že se bude k orchestru nadále vracet. Hledání šéfdirigenta je úkolem zcela zásadním a bude tématem – mottem – nadcházející sezóny.

Foto: KSO, Lukáš Hurník, archiv M. Káčerkové 

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky