PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud – znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval… a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

„Ve prospěch postižených vystoupí v pondělí dvojnásobná držitelka Thálie, Jana Šrejma Kačírková.“

„Snad na chvíli zapomenou na bolesti a trápení a nechají se unést do mého světa.“

„Koncerty jsou pro mě náročnější než divadlo, snadněji vnímám diváky.“

„Pokusím se načerpat romantickou atmosféru zámku Kratochvíle.“

„Můj cíl je potěšit diváky, dostat je pryč z běžného světa, vyvolat v nich emoce.“

Vlahý letní večer plný hudby na podporu lidí s postižením – to je myšlenka, která provází benefiční koncerty na jihočeském zámku Kratochvíle u Netolic. Letos pro proběhne už 4. ročník, vstupné je tradičně dobrovolné a výtěžek opět půjde ve prospěch Chelčického domova sv. Linharta.

„Doma se pořád zpívalo a něco se poslouchalo.“

„Od školky jsem chtěla hrát na housle.“

„Pan profesor Fišer je nekonečnou studnicí inspirace nejen na poctivou houslovou hru, ale i na muzikantství jako takové.“

 „Akademie Václava Hudečka je především obrovskou zkušeností.“

 „Na odpočinek je potřeba vždy myslet! Ale housle přece jen aspoň na chvíli chytnu.“

Mladá, krásná, úspěšná.. a letošní vítězka XXII. Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, to je Marie Hasoňová.

„Po pěti minutách jsem se do díla nevratně zamiloval.“

„Hudba Vanessy je poměrně jednoznačně americká.“

„Režijní ztvárnění přímo vyzývá k opakovanému zhlédnutí.“

„Smekám před jejich hereckým projevem.“

„Glyndebourne je naše ideální verze toho, co pro jiné lidi představuje chalupa.“

Jsem tu šťasten, shrnuje v rozhovoru pro KlasikuPlus Jakub Hrůša uplynulé týdny na operním festivalu v Glyndebourne – studium, přípravy a zkoušky završené nedělní premiérou Vanessy Samuela Barbera. Se zápalem hovoří o díle, o režii a pěvcích i o hře Londýnských filharmoniků a stejně tak nadšeně i o tom, jak se v mezinárodně proslulém divadle ve venkovském rodinném sídle Guse Christieho pracuje a žije dirigentovi, který chystá novou inscenaci. A ohlasy v tisku? Hned druhý den jich byla desítka a jsou pozitivní. A asi ještě přibudou další.

„Žádám, aby varhaníci přiváželi na festival hudební literaturu svého národa.“

„Z Islandu ani z Portugalska zde ještě nikdy nikdo nehrál.“

„Zdaleka ne všichni varhaníci chtějí na koncertech improvizovat.“

„Lidé chtějí slyšet Bacha.“

„Milan Šlechta vychoval mnoho výborných varhaníků.“

Varhanicí v římskokatolické bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě je Irena Chřibková už čtvrtstoletí. A víc než dvě desetiletí současně stojí za pořádáním Mezinárodního varhanního festivalu, který se v kostele s největšími pražskými varhanami koná vždy na sklonku léta.

„Předem přemýšlet o registraci nemá smysl – varhany musíte slyšet.“

„Hledat zvukové barvy ke konkrétním skladbám je napínavé.“

„Studovala jsem ve Vídni a Praha mi ji hodně připomíná.“

 „Moje zázemí je v luterské církvi.“

„Může se stát, že si něco přeje uspořádat na zámku královna.“

Varhaníci musí vždycky být flexibilní, otevření změnám, směje se dánská umělkyně Bine Katrine Bryndorf, která ve čtvrtek večer otevřela v Praze 23. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. K nástroji v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě usedla o den dříve úplně poprvé.