PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na První svátek vánoční je od osmi hodin připraven dlouhý dopolední blok Adventní a vánoční kantáty a varhanní předehry Johanna Sebastiana Bach.“

„Středeční večer patří zajímavým dílům z nabídky Evropské vysílací unie, tentokrát Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu řídí znalec barokní hudby Giovanni Antonini.“

„Víkendová Návštěva patří při posledním víkendu v roce slavnému českému violoncellistovi Jiřímu Bártovi.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny od čtyř do osmi je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 23. do 29. prosince?

„Jak je možné, že upadlo v zapomnění jméno našeho krajana, rodáka z Humpolce, přestože stál kdysi takřka tucet let v čele Newyorských filharmoniků?“

„Stránského jmenování do čela newyorského orchestru vyvolalo v hudebních kruzích údiv, ne-li poprask.“

„Angelo Neumann oceňoval jeho hudební talent i dirigentskou pohotovost, stejně tak ovšem Josefův obchodní talent a smysl pro reklamu.“

Titulem MUDr. se nikdy neoháněl, místo toho se školil u mistrů kompozičního řemesla. Hrot otrávených šípů, jimiž byl Stránský v čele Newyorských filharmoniků přivítán, postupně obrousila jeho pracovitost. Disponoval však rovněž sbírkou pláten, ve které nechyběly pojmy jako van Gogh, Gauguin, Renoir, Cézanne či Toulouse-Lautrec.

„Dirigent byl nadšen z flexibility a citlivé vnímavosti orchestrálních hráčů.“

„Obrazy rakouské přírodní idyly rozehráli Vídeňští filharmonikové s vřelostí a okázalostí.“

„Z interpretace se ztratila charakteristická hloubka díla.“

Zářný mladý finský dirigent Klaus Mäkelä, šéfdirigent Filharmonie Oslo a hudební ředitel Orchestre de Paris, si ke svému letošnímu debutu u Vídeňských filharmoniků zvolil Šestou symfonii Gustava Mahlera. Velkolepou kompozici dirigoval 15. prosince 2024 ve Zlatém sále Společnosti přátel hudby ve Vídni velmi temperamentně.

„Korngoldova Bouře působila krotce, jako by dirigent hudebníky šetřil pro dramatičtější okamžiky.“

„Slavnostní ouvertura Josefa Bohuslava Foerstera dala naplno vyznít orchestru a byla náležitou přípravou na Mahlera po přestávce.“

„Rané dílo Gustava Mahlera Píseň žalobná je pohádka o třech větách.“

Pro svůj první abonentní koncert 69. koncertní sezóny si Filharmonie Brno vybrala ranou kantátu Gustava Mahlera, která určila název koncertního projektu Pohádkový Mahler. Na den přesně před devadesáti lety zazněla ve světové premiéře 28. listopadu 1934 v brněnském Blahoslavově domě, v dnešní Lidické ulici, pod vedením Mahlerova synovce Alfreda Rosé Mahlerova třívětá Píseň žalobná…

„Večer přinesl skladby velmi náročné, mezi kterými nechyběla jedna brněnská a jedna světová premiéra.“

„Skladbě Dopis svatého Mořice dominovaly vznešené a velebné části, které patřily varhanním sólům.“

„Pro sólový lesní roh zde autor napsal krkolomné běhy se složitými rytmy ve vysokých polohách. Interpret publikum uváděl v úžas.“

Moravia Brass Band vznikl v roce 2017 s cílem popularizovat hru na žesťové nástroje. Zcela vyprodaný Besední dům v Brně, kde se konal koncert 25. listopadu, popíral, že by nějakou popularizaci tyto nástroje potřebovaly. Naopak vřelé ovace, kterých se dostalo orchestru i dirigentu Radku Baborákovi od vyprodaného sálu, zejména po poslechu světové premiéry Koncertu Es dur pro lesní roh a Brass Band Ondřeje Moťky, svědčily o oblibě těchto nástrojů.

„Píseň žalobná je především krásný příběh s důležitým poučením o lidské povaze.“

„O repertoáru se rozhoduji na základě jednotlivých skladeb a toho, co pro mě znamenají jako pro hudebníka, člověka a ženu.“

„Svým studentům vždycky říkám, aby nekopírovali nikoho jiného, ale aby šli svou vlastní cestou. A aby byli trpěliví a nespěchali!“

Filharmonie Brno se připravuje na jeden z vrcholů sezóny. Bude jím projekt, který mimo jiné připomene devadesáté výročí premiéry Mahlerovy skladby Píseň žalobná. Jeho mimořádnost podtrhuje uvedení ve vídeňském Musikvereinu, ale zejména sázka na mezinárodní pěvecké obsazení. Tomu dominuje osobnost původem izraelské sopranistky Chen Reiss, kterou kritika označuje za majitelku hlasu „stříbrného jasu a čistoty“. Životopis pětačtyřicetileté všestranné pěvkyně doslova přetéká výčtem vystoupení na předních scénách, včetně pražských. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Chen Reiss přibližuje svůj niterný vztah k Mahlerovi, ale i zalíbení pro Janáčka, vzpomíná na mezníky své dosavadní kariéry a také odhaluje svůj přístup ke studiu nových skladeb či názor na poslání hudby v dnešní době. Vstřícně, s pokorou a nadhledem…

„Ivo Kahánek se vypěstoval ve vskutku elitního umělce, mimořádně komplexního.“

„Součástí večera a aktem před přestávkou se stalo předávání pamětní medaile Institutu Bohuslava Martinů.“

„Těžko chtít lepší ‚materiál‘ ke zbudování klavírního tria.“

Dny Bohuslava Martinů jsou zahájeny. Dvořákovo trio posílené o violistu Jiřího Kabáta se 14. listopadu na úvod festivalu věnovalo dílům Smetany, Mahlera a samozřejmě Martinů. Pěkně zaplněný Sál Martinů na pražské HAMU slyšel zralé a profesionální výkony elitních českých umělců, byl tu však jeden problém.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„V pondělí poslouchejte Symfonii č. 4 Es dur Antona Brucknera v podání Chicagského symfonického orchestru pod taktovkou Georga Soltiho.“

„Obě víkendová dopoledne patří festivalu Janáček Brno, hostem je muzikolog a znalec Janáčka Jiří Zahrádka.“

„V operním čase v neděli zazní slavnostní operní dílo. Smetanova Libuše v památné živé nahrávce ze znovuotevření Národního divadla v roce 1983. Titulní roli tehdy, jedinkrát v životě, zpívala Gabriela Beňačková.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. října do 3. listopadu?

„V úterý si poslechněte Chopinův Klavírní koncert č. 2 f moll s legendární klavíristkou Marthou Argerich.“

„Po osmé hodině večer ve středu následuje blok věnovaný dirigentům mladší a střední generace, Andris Nelsons nebo Yannick Nézet-Seguin…“

„Štěpán Ježek vyučuje housle a komorní hru a předává zkušenosti; do víkendové návštěvy vybral několik nahrávek Hagenova kvarteta.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 14. do 20. října?

„Vizuální prezentace pěvců s leskem hvězdné osobnosti může působit velmi povrchně.“

„Na školách bývá problém prezentace vážné hudby zakotven bohužel často již v systému výuky.

„U Strausse i Wagnera je nejdůležitější, aby člověk spojil hlas účinně s orchestrem.“

Proslulý německý pěvec Albert Dohmen má na svém kontě mnoho úspěchů na nejprestižnějších scénách světa. Ve své kariéře spolupracoval s řadou slavných dirigentů a v oboru opery se stal vysoce žádaným interpretem basbarytonových či basových rolí. Při pražském setkání jsme hovořili nejen o české hudbě, ale i o Bayreuthském festivalu, problémech mladých pěvců a režisérismu…

„Na pódiu sedí u pultů Čech vedle Němce, dva orchestry pro jediný večer prorostly do jednoho.“

„Hudba halasná i komorně ztišená, rozháraná i zklidněná a ztišená.“

„Interpretační pojetí v podobných projektech není a ani nemůže být na prvním místě. Koncert musí být zvučen.“

Je půl hodiny před koncertem, na pražském Výstavišti se postupně scházejí více než dvě tisícovky posluchačů. Na velkoplošnou obrazovku se začíná promítat dokument o Mahlerově Sedmé symfonii. Čtvrt hodiny po osmé se dílo rozezní živě. Na open air scéně, interpretováno společně Čechy a Němci, stejně jako při premiéře v roce 1908. Poprchává a nikdo neví, jak se počasí vyvine.

„O Sedmé symfonii se říkává, že je Písní noci.“

„Noční hudba Mahlerovy Sedmé je lyrickým dopisem manželce Almě.“

„Vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že své představy zaznamenával v Alpách zcela výjimečný umělec.“

Sedmá z devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera,  osmdesátiminutový pětivětý monument, bývá nazývána Písní noci. S jednou charakteristikou se však nevystačí, protože její hudební příběh někam směřuje, a to od dramatu k vítězství. Jako jediná z Mahlerových symfonií měla světovou premiéru v Praze. Stalo se tak 19. září roku 1908 a za autorova řízení. V Roce české hudby 2024 se tehdejší spojení česky a německy hovořících hudebníků do jednoho tělesa opakuje. Koncert festivalu Dvořákova Praha pod taktovkou Jakuba Hrůši propojuje v Mahlerově Sedmé 11. září Českou filharmonii a Bamberské symfoniky.