„Příběh skupiny křižáků, vystavených kouzlům Orientu Alden obrátil vzhůru nohama a zamířil s ním k hranici perzifláže. Ale jaké!“
„Všichni jsou ohromně zábavní ve své komické suverénnosti, která se však na druhou stranu nevylučuje se zranitelností a vůbec s hlubokými emocemi Händelovy hudby.“
„Pěvecké dispozice Davida Danielse co do objemu hlasu, barvy i výrazu jasně převyšovaly tehdejší kontratenorový průměr.“
Když jsem po roce 1990 vyrazila na Západ, samozřejmě i za operou, zamířila jsem napřed kromě Vídně a Salcburku též do Mnichova. Dodnes tvrdím, že éry Ioana Holendera ve Vídni, Gérarda Mortiera na Salcburském festivalu a Petera Jonase v Mnichově byly pro mne vysokou školou hudebního divadla. S rovnoměrným důrazem na obě slova. Z tohoto období Bavorské státní opery je také záznam Händelova Rinalda, který v režii Davida Aldena a s taktovkou Harryho Bicketa stojí za připomínku.
7 minut čtení Číst dál…
