PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hudba znamenala velkou proměnu ve vztahu s mým tatínkem, díky tomuto společnému zájmu jsme našli k sobě cestu.“

„Maminka byla virtuoska v hospodaření a uměla všechno zařídit tak, abychom nijakým způsobem netrpěli.“

„Tatínek byl neuvěřitelně pevný ve svém přesvědčení, že chci-li být hudebníkem, on mne bude bezvýhradně podporovat.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let.,,

„Když odkryjeme nějakou další část pěvecké techniky nebo interpretační stránky nějaké árie, je úžasné sledovat, jak se jim rozzáří oči!“

„Neznám jedinou zpěvačku, která – když do Rusalky dá srdce a celou svoji duši – by byla ochotná zazpívat jí hned ještě jednou.“

„Glyndebourne bylo pro mě zásadním. Nejen pěvecky, ale i v tom smyslu, že jsem si mohla ověřit, že jdu správnou cestou.“

Výuka na Letní hudební akademii Kroměříž a pak hned ve stejném městě na navazujícím víkendovém setkání v rámci Stipendijní akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenArt…, do toho vzpomínky na Janáčkovu Káťu Kabanovou na festivalu v Glyndebourne a potěšení z blížící se Rusalky v parku – scénického koncertního uvedení Dvořákovy opery v Litni v rámci Festivalu Jarmily Novotné… Tím všem v těchto dnech žila a žije sopranistka Kateřina Kněžíková. Rozhovorem pro portál KlasikaPlus.cz se jako červená niť vine její přesvědčení, že práce nemůže nikdy končit. Ani po premiéře.

„Moravští učitelé sehráli významnou uvědomovací roli v důležitých okamžicích novodobých českých dějin.“

„Janáčkovskou desku PSMU vydanou u Supraphonu v roce 1971 můžeme dodnes považovat za vzorovou a nepřekonanou vizitku tohoto skvělého tělesa.“

„Vznikla pozoruhodná syntéza: těleso, které si zachovává ještě stále ideální zvuk a styl z doby Šoupalovy, novodobější, a přece tradici zachovávající umělecký přínos Antonína Tučapského a dokonalou stereofonní plasticitu zvuku.“

Mužské sbory Leoše Janáčka patří k základním kamenům českého sborového repertoáru stejně jako Pěvecké sdružení moravských učitelů k legendám mezi sborovými tělesy. Nahrávku, která tyto dva fenomény spojuje, si připomínáme v den, kdy se před třiadevadesáti lety v Moravské Ostravě uzavřel skladatelův život.

„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“

„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“

„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“

„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem…

„Jedním z častých rysů úspěšných ´šéfů´ je nepředvídanost. Nic z toho nevidím v pohledu dirigenta Jiřího Bělohlávka do mého mobilu, jen laskavost, vřelost, důvěru a radost ze života.“

„Byl nejen prodchnutý láskou ke své vlasti, ale až neuvěřitelně propagoval její hudbu.“

„Jiří včera večer zemřel… Je to, jako by se to stalo současně letos i před deseti lety.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích…

„Včerejší večer se vydařil moc pěkně, v některých aspektech to bylo nejlepší představení.“

„Mám už tady celou rodinku, moji vnoučci mi dělají velikou radost.“

„A budeme lenošit… i když já se budu muset učit Makropulos…“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví…

„Samozřejmě, že se českého repertoáru nevzdáme. Je to naše srdcovka.“

„Smetanův druhý kvartet je geniální a výjimečná skladba.“

„Kultura dostává na frak většinou jako první.“

Pavel Haas Quartet, mimořádně uznávaný komorní soubor hájící ve světě české barvy, hraje v mezinárodním obsazení. Nově s Američankou u pultu violy. Kvarteto nyní tvoří Veronika Jarůšková, Marek Zwiebel, Luosha Fang a Peter Jarůšek. Posledně jmenovaný, violoncellista a častý mluvčí souboru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nelehké hledání partnera či partnerky do čtveřice a vyjadřuje dosažené maximální uspokojení z nynějšího počínajícího společného muzicírování…

„Všichni protagonisté se překonali a posunuli své výkony o kvalitu výše. To platilo i o orchestru a z toho jsem měl největší radost.“ 

„Včera jsem měl dlouhou zkoušku s náhradnicemi…přestože za 4 hodiny je začátek, dosud nemám žádnou zprávu z divadla…“

„Mohl jsem si dovolit ještě nápadněji podtrhnout dramatická místa a provedení dostalo novou dimenzi.“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví..

„Přivítala mne mrazivým chladem, a pravila, že nerozumí, co se stalo…“

„A rozloučili jsme se opět v nejlepším přátelství a kolegiálním uctívání se.“

„Nemýlil jsem se, když jsem před třemi lety Karitě doporučoval jít do role Kostelničky, je to její nová poloha, kterou bude moci dalších mnoho let cizelovat a prohlubovat.“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví… 

„Po posledním potlesku jsme se navzdory našemu dobře známému dvoumetrovému odstupu semkli a objali…“

„Když jsem vyjížděla z tunelu ve Francii, spadl mi obrovský kámen ze srdce. A v tu ránu jsem zjistila, že musím jet vpravo.“

„Vrátila jsem se domů – a přece jsem v Anglii něco zapomněla. Vlastně záměrně nechala. Kus života, kus srdce, kus sebe sama.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková byla od dubna do června v Glyndebourne na jihu Británie, v místě proslaveném mezinárodním operním festivalem. Zpívala tam v desítce představení titulní roli v nově připravené inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové. Režii měl Damiano Michieletto, dirigentem byl Robin Ticciati, hrál London Philharmonic Orchestra…

„Jan Malík patří svým datem narození do takzvané zlaté generace české opery, která vstupovala do praxe operních divadel v letech poválečných.“

„Jan Malík vynikl ve světovém repertoáru v obrovské šíři románského, ruského i německého repertoáru.“

„S Janem Malíkem odchází poslední ze zlaté generace pěvců, narozených ve dvacátých letech minulého století.“

Dne 18. června zemřel tenorista Jan Malík, jeden z nejlepších českých tenoristů hrdinného oboru druhé poloviny minulého století, narozen roku 1924. V loňském roce mohl ještě „v hodině dvanácté“ převzít Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Podstatu dlouhé pěvecké kariéry prožil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1953–1985. Často hostoval v Národním divadle v Praze, byl minimálně dvakrát jen krůček od angažmá ve zlaté kapličce, kam patřil svojí interpretační úrovní a vzácnou stabilitou svých výkonů…