PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„‚Mikrofestival‘ stojí každým rokem na jiných lidech, studentech hudební produkce, pro které to byla i letos obrovská výzva.“

„V první polovině večera se představili posluchačům studenti ze Slovenska.“

„Poslední skladbou večera bylo vystoupení Benjamina Kotíka s jeho skladbou Mikronos pro rap, flétnu, housle a klavír.“

Moravský podzim sice skončil závěrečným koncertem již 26. října, ale jeho miminko, aktivita studentů JAMU, žije již třetím rokem. Nejprve šlo o pokus nadšenců, nyní máme v rukou už regulérní festival, letos konaný od 25. do 28. října v Divadle na Orlí. Vše je zásluhou studentů – od dramaturgie přes vlastní skladby až ke konečné produkci a interpretaci před publikem. Vše pod zkušenýma očima pedagogů, jejichž nadšení nebylo o nic menší.

„Hudba díky umělcům z Aidija plynula zcela přirozeně, jako kdyby se v ten moment stala součástí celého prostoru.“

„S obecnou platností lze ocenit interpretační přínos Miroslava Beinhauera do Čiurlionisových skladeb, který působil velmi přemýšlivě, hloubavě, spíše racionálně.“

„S trochou nadsázky si skladatel koleduje o pobídnutí k sepsání sci-fi opery, a to hned tím, když uvádí, že jedním z konceptů díla je i reflexe současné společnosti jako ‚utopické dystopie‘.“

O mimořádný umělecký zážitek se ve čtvrtek 23. října zasloužili v rámci festivalu Moravský podzim litevští a čeští umělci. Konkrétně renomovaný pěvecký sbor Aidija a následně instrumentalisté Anna Paulová a Miroslav Beinhauer, kteří společně oslavili 150. narozeniny významného litevského skladatele Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise. V inspiraci jeho hudební a výtvarnou tvorbou zkomponoval k této speciální příležitosti skladbu brněnský autor František Chaloupka, konkrétně šlo o operu-oratorium Hyperborea.

„Vzpomínají se dnes první opery vůbec, jejichž je Monteverdi autorem.“

„Díky Vespro della Beata Virgine, tedy Mariánským nešporům, vznikla duchovní opera k oslavě Panny Marie.“

„Efektní byl již nástup sboru. Vstoupil z foyeru do temného hlediště a zpěváci v černých civilních šatech pomalu kráčeli po schodech. Člověku znalému nástrah jevištního provozu se tajil dech; jen doufal, že nikdo oslněný nešlápne vedle…“

Festival Moravský podzim ukončil v Janáčkově divadle v neděli 26. října závěrečný koncert, na kterém se představil francouzský soubor La Tempête. Přivezl neobyčejnou performanci, ve které představil duchovní dílo Vespro della Beata Vergine (Mariánské nešpory) Claudia Monteverdiho. Vokálně-instrumentální soubor La Tempête vedený dirigentem a zakladatelem Simonem-Pierrem Bestionem vystoupil v České republice poprvé a měl obrovský úspěch.

„Ženské role jsou svěřeny, tak jako v době Händelově, jedné sopranistce, která zpívá jak part Královny ze Sáby, tak Královny i První ženy.“

„Podkladem pro libreto, které je dílem anonyma, nebo snad i Händela samotného, jsou starozákonní texty.“

„Ústřední postavu zvládala Nardus Williams sopránem s tmavou barvou, nad kterou se třpytily zářivé koloratury jako kapky zářící rosy.“

Letošní ročník festivalu Moravský podzim se odehrává ve znamení koprodukce se špičkovými britskými soubory. Jedním z nich je Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment řízený dirigentem Johnem Buttem a se sólisty Nardus Williams, Helen Charlston, Hugem Hymasem a Florianem Störzem. V neděli 19. října v Janáčkově divadle provedli koncertně oratorium Šalomoun, HWV 67 skladatele Georga Friedricha Händela.

„Souhra fungovala báječně, hráči byli na sebe bezvadně napojeni a společné hraní si užívali do té míry, že nás byli schopni i rozesmát.“

„Zaslechla jsem tam i zpěv, nebo ožila ona rčení o tom, že zvuk violoncella je podobný lidskému hlasu?“

„Potlesk si zajisté skladatelé i interpreti zasloužili, nicméně jak krásné by bylo, kdyby člověk odcházel s doznívajícími tóny v duši bez rušivé polyrytmické perkusivní bouře…“

Violoncellista Štěpán Filípek a klavíristka Sára Medková rozezněli 19. října brněnský Besední dům hudbou klasiků dvacátého století i světovými premiérami. Koncert se konal v rámci festivalu Moravský podzim a uvedena na něm byla Sonáta in C pro violoncello a klavír, op. 65 Benjamina Brittena a Sonáta d moll pro violoncello a klavír, op. 40 Dmitrije Šostakoviče. Každou ze sonát předcházela kratší kompozice, Preludium 1 a Preludium 2, kterou si interpreti (a zároveň skladatelé) napsali pro sebe navzájem.

„To je na barokní hudbě to nejzábavnější – je to dialog.“

„Osobnosti se silnou uměleckou vizí ve mě dokážou otevřít nové, překvapivé pohledy na roli, o které jsem si myslela, že ji znám důvěrně.“

„Vždycky se nejdřív dívám do partitury a snažím se něco ukrást z partu houslí nebo jiného nástroje a nechat se tím inspirovat.“

Jeden z ostře sledovaných koncertů Moravského podzimu je na programu tuto neděli 19. října v Janáčkově divadle. Do Brna zavítá Orchestra & Choir of the Age of Enlightenment s dirigentem Johnem Buttem a čtveřicí skvělých sólistů, aby předvedli oratorium Šalomoun Georga Friedrich Händela. Jednou ze sólistek bude britská mezzosopranistka Helen Charlston. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor.

„Úlfur Eldjárn měl neobvyklý úkol prezentovat zvuky, které vydával první, obrovský počítač.“

„Komunikace mezi elektronikou a smyčci byla podivuhodná, někdy šly zvuky proti sobě, ale vždy se nakonec propojily.“

„Jak vlastně souvisí ‚zpěv‘ počítače s excentrickým tanečním výkonem, hraničícím s psychiatrickou diagnózou?“

Festival Moravský podzim letos vedle klasických koncertů, zaměřených primárně na britskou hudbu, zařadil i skladby ze severských zemí. V úterý 14. října ve Fait Gallery zazněla hudba islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona s názvem IBM 1401, A User‘s Manual. Úlfur Eldjárn učil počítač zpívat, Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou ho doprovodili a emoce tancem vyjadřovala Erna Ómarsdóttir.

„Já jsem sonátu slyšel někdy koncem devadesátých let.  Hned jsem věděl, že prostě tuhle věc chci mít na repertoáru.“

„A nakonec jsme dospěli k tomu, že si napíšeme ty skladby navzájem, pro ten opačný nástroj – já pro klavír a Sára pro mě pro violoncello.“

„Důležité je pro nás také systematické hledání a uvádění regionálních autorů, protože v oblasti Rousínov, Vyškov, Slavkov od baroka až dodnes se dá najít řada zajímavých jmen.“

Violoncellista, skladatel, organizátor a publicista Štěpán Filípek je výraznou osobností brněnské scény. Slyšet jej můžeme v nejbližší době třeba během festivalu Moravský podzim v Brně. Spolu s klavíristkou Sárou Medkovou nabídnou 19. října recitál s názvem Britten & Šostakovič, na kterém kromě skladeb velikánů 20. století zazní i dvě nová díla, která si pro sebe navzájem napsali interpreti-skladatelé. V rozhovoru jsme se bavili o hudbě, která na tomto koncertu zazní, ale také o mnoha dalších aktivitách Štěpána Filípka.

„Mackerrasova cena byla udělena dirigentu Robertu Kružíkovi.“

„Po hymně začal už vlastní program, kdy se představili nejvýznamnější britští hudební skladatelé.“

„Před orchestr se postavila rázná žena Anna-Maria Helsing, jeho šéfdirigentka. Přesnými, sdělnými a jasnými energickými gesty věcně a nekompromisně vedla svůj orchestr.“

Festival Moravský podzim zahájil slavnostním koncertem v neděli 12. října v Janáčkově divadle britský symfonický orchestr. Celým festivalem letos prochází jako červená nit vztah k Velké Británii. Orchestr, který dlouhá léta vedl sir Charles Mackerras, velký propagátor a obdivovatel Leoše Janáčka, vede nyní dirigentka Anna-Maria Helsing. Do Brna přivezli především hudbu britských skladatelů, ale samozřejmě nesměla chybět ikonická Janáčkova Sinfonietta, kterou společně interpretovala Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Byl to večer nejen slavnostní, ale i triumfální.

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Slovenský houslista spjatý s Brnem, získal pověst charismatického sólisty se specifickým výrazem, který je schopen plnohodnotně koncertovat na housle i violu.“

„Rytmizovaná plocha orchestru podpořila urputnost houslového zvuku a vrcholila do extáze za acceleranda celého orchestru do efektního závěru.“

„Souhra orchestru a houslí byla stoprocentní a dirigent Lukasz Borowicz dokázal celou hudební masu udržet v pomalu narůstajícím napětí, které plně korespondovalo s gradací houslového projevu.“

Festival Moravský podzim se v Janáčkově divadle v Brně uzavřel 22. října posledním koncertem. Představila se na něm Poznaňská filharmonie, orchestr z města, které má partnerské vztahy s městem Brnem. Sólistou byl Milan Paľa, jenž v jednom večeru vystřídal housle s violou. Zazněly skladby polských skladatelů, Krzysztofa Pendereckého a Karola Szymanowského, ale i brněnské skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Dirigentem koncertu byl Lukasz Borowicz, šéfdirigent zmíněného tělesa.

„Pozornost vzbudil hned úvodem večera běloruský hobojista Arseny s Koncertem pro hoboj a orchestr z roku 1951 maďarského autora Frygiese Hidase.“

„Konfrontaci s touto převážně melodicky koncipovanou skladbou znamenaly kompozičně vyzrálé Koncertantní tance pozdního Igora Stravinského.“

„Síla Pašova spontánního sdělení s podporou dirigenta a celého orchestru hovořila o mladém interpretovi jako o spolutvůrci skladby.“

Mnohaletou tradici brněnského podzimního festivalu obohatila mladší generace interpretů o tzv. „Nový svět“ s výběrem méně obvyklého repertoáru. Jedním z velmi zdařilých večerů neobvyklého vstupu do zažité tradice byl sobotní koncert v Besedním domě, kdy pódium zaplnil Janáčkův akademický orchestr s dirigentem Jakubem Kleckerem a novými talentovanými sólisty.

„Dominovali Dominik Sedlák na klarinet a Kateřina Čechová na příčnou flétnu, kteří své drobné sólové výkony zvládali na téměř profesionální úrovni a byla radost slyšet jejich vycizelovanou a promyšlenou hru plnou energie.“

„Od počátku bylo jasné, že se posluchači nebudou nudit a následující skladba jim v podání studentsko-pedagogického sexteta pořádně rozproudí krev v žilách.“

„Všem přítomným se podařilo zprostit studu a nebáli se experimentovat s vlastními možnostmi, čímž se jim podařilo naplnit záměry autora, že každý může tvořit umění.“

S podtitulem Mezi nebem a zemí vystoupili ve čtvrtek 19. října v rámci druhého ročníku festivalového projektu Nový svět Moravského podzimu studenti Hudební fakulty JAMU. Ti sami připravili dramaturgii tří koncertů. Tři různá místa v Besedním domě a jeho blízkosti rozezněla díla pro dechová uskupení Carla Nielsena a Henriho Tomasiho nebo i slavná jazzová baletní suita Bohuslava Martinů. Závěr programu zpestřilo happeningové dílo studenta multimediální kompozice Martina Jandy, kterému se podařilo z posluchačů vytvořit aktivní umělce.

„Moving Silhouettes českého klavíristy a skladatele Martina Brunnera hráli hudebníci ve světové premiéře bez projekce. Skladba překvapila měkkostí a melancholickou melodičností.“

„Pozornost upoutala realizace skladby, kdy trio hrálo s akusticky zesílenými nástroji, společně s elektronickou stopou, která přinášela do sálu nejrůznější zvuky přírody i civilizace.“

„Soubor vyniká skvělou souhrou a specifickou barvou nástrojů, které se šťastně doplňují.“

V úterý 17. října 2023 zazněl v Besedním domě další z koncertů Moravského podzimu. Komorní koncert sliboval hledat ztracenou krásu ve dvou premiérovaných skladbách. První byly Moving Silhoulettes (Pohyblivé siluety), skladba Martina Brunnera, kterou napsal na objednávku festivalu a zazněla zde ve světové premiéře. Následovala skladba litevské skladatelky Žibuoklė Martinaitytė Prarasto grožio beieškant… (Hledání ztracené krásy…), která zazněla v české premiéře. Interprety byli členové souboru Trio Bohémo Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír).

„Netuším, jestli někoho z lipské či brněnské strany napadlo, do jaké míry jinak zní koncert v opravdu kvalitním koncertním sále, co má k dispozici lipská strana, a v prostředí Janáčkova divadla, které to štěstí na koncertní akustiku nemá.“

„Klavírní koncert přednesl v české premiéře italský klavírista Emanuele Arciuli, který se na soudobou americkou hudbu specializuje.“

„Provedení lipského orchestru však ztrácelo na lesku, celek zněl poněkud ploše a chyběla plasticita, zejména smyčcových skupin, ale i dřevěných nástrojů.“

Koncert rozhlasového tělesa MDR-Sinfonieorchester sídlícího v Lipsku se stal jedním z vrcholů festivalu Moravský podzim. Řídil jej jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies, který je současně i šéfdirigentem Filharmonie Brno. V pátek 13. října zazněly v Janáčkově divadle méně známé skladby Roberta Schumanna, v české premiéře Klavírní koncert č. 2 Williama Bolcoma v podání Emanuela Arciuliho, Zednářská smuteční hudba Wolfganga Amadea Mozarta a na závěr symfonická báseň Tak pravil Zarathustra Richarda Strausse, která dala název celému večeru.

„Perfektně připraveným členům sboru šlo zřetelně rozumět, výrazně vynikaly koncovky i snaha o autentickou německou výslovnost a bylo od počátku evidentní, že jeden naslouchá druhému.“

„V takových momentech si totiž můžeme uvědomovat, že je absolutně jedno, skrze jaký nástroj k nám hudba promlouvá.“

„Její technika působila brilantně a obdivuhodně. Pozoruhodné však bylo, jak dokázala navazovat na konce frází své kolegyně – dynamicky plně a charakterem ještě vypjatějším.“

Koncert s názvem Sólo pro skleněnou harmoniku ve čtvrtek 12. října přilákal do brněnského Besedního domu značné množství zvědavých posluchačů. Ti mohli slyšet takřka neznámá díla Rejchy, Cimarosy nebo Hasseho pro skleněnou harmoniku, na kterou zahrála v doprovodu brněnských filharmoniků pod vedením anglického dirigenta Jonathana Cohena Christa Schönfeldingerová. Netypicky v roli vypravěčky vystoupila Barbara Maria Willi. Dvaapadesátý ročník Moravského podzimu se nachází v půli cesty a nadále představuje výstřední program.

„Něžné a procítěné piano s občasným vybočením do silnější dynamiky, která byla projevem emočního hnutí, vykouzlilo malý hudební klenot.“

„Vrcholem večera byla Lenora, kantáta pro hlas a klavír Václava Jana Tomáška, opět na text Gottfrieda Augusta Bürgera. Její uvedení bylo zajímavým protějškem k stejnojmenné celovečerní kantátě Antonína Rejchy.“

„Dobrým nápadem bylo prokládat jednotlivé části balady českým přednesem Taťjany Medvecké, při jejímž komorním projevu sílilo napětí a i posluchač bez programu byl vtahován stále více do děje.“

Dramaturgie 52. Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim je pestrá a zajímavá. V pátek 6. října zazněl v Besedním domě koncert, který sliboval být perlou. Sopranistka Martina Janková, recitace Taťjana Medvecká a v roli klavíristy Dennis Russell Davies, to byla jména, na nichž se koncert stavěl. Bohužel se publikum dostavilo jen v malém množství a byl to tedy koncert veskrze komorní.

„Záměrem je představit neprávem opomíjené skladby či skladatele. Koncert Kremeraty Balticy toto zadání skutečně splnil.“

„Onutė Gražinytė disponuje ohromnou dynamickou škálou a mistrovsky pracuje se zvukem, především v tichých pasážích, kdy se jí daří barevně odlišit polyfonickou strukturu téměř na hranici slyšitelnosti.“

„Kremerata Baltica do Brna přivezla skutečně objevný program, navíc ještě mistrovsky přednesený.“

Koncert souboru Kremerata Baltica v rámci festivalu Moravský podzim patřil k dramaturgicky i interpretačně mimořádným počinům. Smyčcový orchestr založený roku 1977 lotyšským houslistou Gideonem Kremerem se představil 4. října v brněnském Besedním domě spolu s mladou litevskou klavíristkou Onutė Gražinytė.

„Protože býval v kritikách nazýván jako „americký Beethoven“ a jeho hudba z Beethovena částečně vychází, zařadila festivalová dramaturgie Heinrichova díla vedle zásadních skladeb Ludwiga van Beethovena.“

„Posluchačům se představil skladatel a klavírista Peter Graham, který nejprve přiblížil průběh Heinrichova života a na vybraná témata skladeb zaimprovizoval.“

„Formu skladby pak orámoval návrat úvodního znění árie, která se v úplném závěru ztratila v tichu. Improvizace působila celistvě, nápaditě a barevně, nikde se neobjevil nekultivovaný nebo agresivní zvuk klavíru.“

Jako druhý z koncertů festivalu Moravský podzim byl zařazen klavírní recitál Anthony Philip Heinrich – americký Beethoven, který proběhl 2. října 2023 v komorní atmosféře čistých, funkcionalistických linií Vily Tugendhat v Brně. Tematická návaznost na zahajovací koncert festivalu v Janáčkově divadle o den dříve byla jasným dramaturgickým záměrem.