„Moving Silhouettes českého klavíristy a skladatele Martina Brunnera hráli hudebníci ve světové premiéře bez projekce. Skladba překvapila měkkostí a melancholickou melodičností.“

„Pozornost upoutala realizace skladby, kdy trio hrálo s akusticky zesílenými nástroji, společně s elektronickou stopou, která přinášela do sálu nejrůznější zvuky přírody i civilizace.“

„Soubor vyniká skvělou souhrou a specifickou barvou nástrojů, které se šťastně doplňují.“

V úterý 17. října 2023 zazněl v Besedním domě další z koncertů Moravského podzimu. Komorní koncert sliboval hledat ztracenou krásu ve dvou premiérovaných skladbách. První byly Moving Silhoulettes (Pohyblivé siluety), skladba Martina Brunnera, kterou napsal na objednávku festivalu a zazněla zde ve světové premiéře. Následovala skladba litevské skladatelky Žibuoklė Martinaitytė Prarasto grožio beieškant… (Hledání ztracené krásy…), která zazněla v české premiéře. Interprety byli členové souboru Trio Bohémo Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír).

Komorní byl koncert i v obsazení sálu, což umožnilo zmenšení řad pro publikum, posazení Tria na úroveň obecenstva a za účinkující pověsit velké promítací plátno. V první skladbě nebylo plátno třeba, Moving Silhouettes českého klavíristy a skladatele Martina Brunnera (*1983) hráli hudebníci ve světové premiéře bez projekce. Skladba překvapila měkkostí a melancholickou melodičností, která se odvíjela bezděčně a zvukomalebně, nejprve v pomalé melodii, později se zvuk rozšířil v crescendu do hutnosti a naléhavosti, do dialogu houslí a violoncella zasahoval klavír perlivými, zvonivými tóny, zvuk vrcholil v expresivním výrazu, aby se postupně zklidnil. Plačtivé houslové sólo střídalo violoncello, až se spojili v emočním proudu hudby v slábnoucí dynamice. Zaujala emoční sdělnost hudby i krásné tóny houslí a violoncella, které se slévaly v barevné harmonii, citlivě doplněné klavírem.

Druhou skladbou bylo dílo litevské skladatelky Žibuoklė Martinaitytė (*1973) Hledání ztracené krásy… a byla to česká premiéra. Pozornost upoutala realizace, kdy trio hrálo s akusticky zesílenými nástroji společně s elektronickou stopou, která přinášela do sálu nejrůznější zvuky přírody i civilizace, jež se spolu mísily ve zvučící hmotu, regulovanou technikem během produkce. Nástroje vyluzovaly tóny v rozmezí jen několika malých intervalů, prostřednictvím rytmických a intonačních rozostření, glissů, úhozů klavíru přímo do strun a jiných dalších neobvyklých možností. Celek pak přinášel zvláštní napětí a posluchač byl vtahován do emocí, o jejichž konkretizaci se pokoušely promítané obrazy: Míchání obrazů melancholické zimní a podzimní přírody, opuštěných objektů a jejich zrcadlení ve vodě, rozbitých antických soch, či naopak krásných květů, které rval vítr a jež se měnily v potrhanou krásu, bránící se zmaru. Deset částí skladby bylo pojmenovaných tak, aby název evokoval emoce. Z částí nejsilněji promlouvala šestá Serenity Diptychs. Byla nejdelší a dala prostor i ničivé síle a expresi – nástroje se vzpínaly ve víru až do výšek, zejména se prosazovaly housle jasnými tóny. Bylo obdivuhodné, jak se instrumenty doplňovaly a zejména dorozumívaly mezi sebou. Hráči měli každý v uchu sluchátko, aby byli napojeni na elektroniku, ale komunikace mezi nimi musela probíhat napřímo. To vše s sebou neslo maximální požadavky na soustředění a pohotovost hudebníků.

Trio Bohémo je uskupení mladých českých hudebníků založené v roce 2019. To, že už je schopno realizovat takto ojedinělé a specifické projekty mu jistě otevírá cestu k dalším zajímavým příležitostem. Bude zajímavé sledovat jeho další cestu uměleckým světem.

******

Foto: Dag Markl