PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sboristé zahájili zpěv stojíc vepředu po stranách hlediště, čímž velmi názorně anticipovali plastičnost, která byla po celou dobu právě díky proměnlivému rozmístění zpěváků přítomna.“

„Vizuální propojení kostýmovaných zpěváků a divadelníků za plátnem, vyústilo ve velmi subtilní a jemný sborový vstup.“

„Dílo pak uzavřel sbor s opět suverénní tónovou vyvážeností, který se symbolicky postavil na dvě skupiny, podél přední části hlediště.“

Na Velký pátek 7. dubna 2023 se u Šimona a Judy v Praze rozezněly Bachovy Janovy pašije. Jejich provedení však nebylo pouze hudební. Musica Florea pod vedením Marka Štryncla spojila síly s Divadlem bratří Formanů (režie Matěj Forman) a dala tak vzniknout unikátnímu konceptu. Neobvyklé bylo rovněž jazykové provedení skladby. Zpívalo se česky na překlad Mirka Očadlíka.

„Dříve se hodně odlišovalo, jestli se hudebník specializuje na hudbu barokní a hraje na staré nástroje, nebo jestli se věnuje moderním nástrojům. Mám pocit, že tato hranice se postupně vytrácí.“

„Ideální by bylo, kdyby se barokní hoboj mohl v Česku vyučovat na konzervatořích a akademiích třeba jako volitelný předmět.“

„Já se v sále, kde se za normálních okolností procházejí tisíce turistů, ocitla naprosto sama. To byl pro mě asi nejkouzelnější moment celého covidu, na který nikdy nezapomenu.“

Česká hobojistka Michaela Hrabánková, žijící v Paříži, je členkou prestižního orchestru Královské opery ve Versailles. Po studiích v Praze, Karlsruhe, Paříži a Bruselu se rozvinula její koncertní činnost a sólově vystoupila už nejen v řadě zemí Evropy, ale i v Alžírsku, Koreji, Brazílii nebo Argentině. Pravidelně je zvána ke spolupráci s předními evropskými soubory věnující se historicky poučené interpretaci. Hraje však nejen na historické hoboje, ale i na moderní hoboj…

„Provádějí je navíc s neutuchajícím elánem, které člověka, ať chce nebo ne, inspiruje neméně jako sama hudba.“

„Intonačně znamenitou hrou v první větě oslnily lesní rohy, které jsou známé jako problematické nástroje. Při nedělním koncertu však excelovaly.“

„Zde snad nejvíce vynikala snaha pěvce o zřetelné frázování, což hudebnímu, velmi přirozenému výrazu dodávalo na sdělnosti.“

Musica Florea s barytonistou Romanem Janálem zavítala v neděli 26. února do Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde se svého času učil také mladý Leoš Janáček u Pavla Křížkovského. V rámci cyklu Musica Florea Bohemia představil soubor program s názvem: Lesk virtuozity duchovních árií českého klasicismu. Zazněly skladby od Dittersdorfa, Myslivečka, Brixiho a především Vaňhala, oblíbeného skladatele souboru. Muzikanti se repertoáru z druhé poloviny 18. století ujali s nebývalým mladistvým elánem. Znovu se jim podařilo přesvědčit příznivce o kvalitách, které historicky poučenou interpretací nabízejí. Umělecký večer korunoval sólista Roman Janál, který posluchače omámil virtuózními koloraturami. Koncert nabídl však mnohem více.

„Zcela přesně kopírovali gesta svého dirigenta. Jeho plynulé a klidné pohyby pažemi sváděly muzikanty k nejrůznějším artikulačním obměnám, ať už se jednalo o táhlé legatissimo, nebo decentní non legato.“

„V Dies irae překvapivě mile zapůsobily kulaté vrchní tóny sopranistek, čímž se umocnila sametovost barvy celého vokálního uskupení.“

„Hráči byli komunikačně skvěle propojení, neboť i bez dirigenta zvládali mnohé agogické změny a jednotlivé proměny nálad a charakteru. Jejich hra se stala de facto synonymem propracovanosti.“

Musica Florea je souborem majícím už třicetiletou uměleckou praxi a za svou píli sklízí nejen ovace posluchačů, ale rovněž se stává vyhledávaným společníkem předních českých i zahraničních sólistů. Vsází na stylově poučenou interpretaci a také hru na dobové nástroje. Nejinak tomu bylo v nedělní podvečer 9. října, kdy s těmito instrumenty rozezněli uchvacující prostory baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Vyznamenali se také jejich pěvečtí kolegové z Collegia Florea. Společně nastudovali vokálně-instrumentální díla Jana Křtitele Vaňhala, jehož tvorbu přednesli s pozoruhodnou přirozeností a pokorou. Jako sólisté se představili kontratenorista Filip Dámec, altistka Sylva Čmugrová, tenorista Hasan El-Dunia a basista Martin Vacula.

„Už tak velmi nápaditý program dokázali obohatit o pestrou paletu nejrůznějších barev a jejich odstínů. V tom jim napomáhala také sólistka na krásný nástroj, jakým je kladívkový klavír, Petra Matějová.“

„Dali jasně najevo, že hra v rychlém tempu, ale se zachovaným jasným frázováním, artikulací a ostatními hudebně-vyjadřovacími náležitostmi jim nečiní sebemenší potíže.“

S pozoruhodným programem na rozhraní klasicismu a raného romantismu se představila v sobotu 27. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti Musica Florea se sólistkou na kladívkový klavír Petrou Matějovou. Ta se přítomným neostýchala předvést jak svoji brilantní hru, tak i smysl pro vytváření barevných ploch. Spojovacím článkem mezi ní a celým ansámblem se stal Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru, který se nebál vložit do hudby maximum ze své energie a nadšení pro hudbu. Návštěvníkům k tomu všemu opět učarovaly prostory překrásného zrenovovaného freskového sálu ZŠ Komenium.

„V českém kontextu je kukský archiv jedinečnou sbírkou. Pro provedení připravuji materiály již více než deset let.“

„V Kuksu se během léta i celého roku uskutečňuje řada jiných hudebních i nehudebních akcí. O narušení časového rámce pěti koncertů v nejbližší době neuvažujeme.“

„Když vyučuji hudební teorii, snažím se vést studenty k poznávání širších souvislostí – a hlavně vše propojovat s hudební praxí.“

Předposlední srpnovou sobotu zakončí houslista Milan Al-Ashhab letní festival Hudební léto Kuks. Na varhany s ním bude hrát Pavel Kohout. Organizátor festivalu Vít Havlíček, varhaník, sbormistr a muzikolog, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz programy a záměry festivalu v Kuksu, stav historických varhan v regionu, své pedagogické působení v Praze a Trutnově i práci s Královédvorským chrámovým sborem, se kterým se právě vrátil ze zájezdu do Vídně.

„Musica Florea ihned na začátku ukázala své hráčské kvality a také unikátní zvuk a zdobný styl, kterým se soubor snaží přiblížit posluchačům autentické dobové provedení.“

„Výrazný projev, strhující hudba sama o sobě a v neposlední řadě kastaněty zvedly publikum z lavic a židlí a umělci se na závěr těšili dlouhému nadšenému potlesku.“

V sobotu večer se kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu opět rozezněl hudbou místního hudebního festivalu. Předposlední koncert série patřil souboru Musica Florea a španělské sopranistce Beatriz Lafont. Program byl vskutku zajímavý – výhradně barokní, avšak představující autory několika zemí, skladby rozmanitých charakterů a vedle běžně prováděných děl zazněla v novodobé premiéře také árie znovu objevená v archivu přímo na Kuksu. Publikum bylo z koncertu víc než nadšené.

„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“

„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“

„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“

Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem…

„Skladbu objevil a do současné podoby přenesl Tomáš Hanzlík, který ji nabídl k realizaci souboru Musica Florea v rámci oslav jeho třicátého výročí.“

„Zvuk malého uskupení dobře obsáhl nádvoří muzea, stejně jako zvuk sólových hlasů, které s orchestrem spolupracovaly.“

V Olomouci mají baroko rádi. Není divu, je to historické město, které je baroka plné, a také sem patří doba jeho největší slávy a rozkvětu. Počin Tomáše Hanzlíka, který je pořadatelem festivalu, je proto nejen chvályhodný, ale i logický. Od 14. června bylo v rámci festivalu Baroko 2022 odehráno jedenáct představení v atriu Vlastivědného muzea v Olomouci. Poslední akce se konala 26. července tamtéž a byla jí Serenata ke jmeninám krále Josefa I. s názvem Proteus na Rýnu, „Dramatická skladba v den přeslavného JMÉNA jeho posv. Král. Veličenstva JOSEFA I, Krále Římského“.

„Kulatý, přesto však zářivý, velmi čistě intonovaný tón trubek se příjemně pojil s varhanním zvukem suplujícím orchestr.“

„Medová barva tónu křídlovky byla vedle klasické trubky a pikoly už třetí z palety, kterou žesťaři posluchačům představili.“

Trumpetisté Vladimír Rejlek a Walter Hofbauer spolu s varhaníkem Jakubem Janštou přijali pozvání do Podkrkonoší, a právě jim tedy patřil sobotní večerní koncert v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Špičkoví interpreti s sebou přivezli mnoho krásné hudby v podobě bohatého barokně-romantického repertoáru. Místní kostel se zaplnil návštěvníky z širokého okolí, kteří na hudební vystoupení reagovali velmi pozitivně.

„Všichni hudebníci hráli v dobových kostýmech s parukami na dobové nástroje a osvětlení zajištovaly dvojice svíček. Daleko podstatnější však byla akustika divadla, dobové kulisy… a na prvním místě přístup dirigenta Marka Štryncla.“

„Z dirigenta byla znát především dokonalá znalost partitury s pochopením pro specifika barokních vokálních forem, citem pro celkovou proporčnost, a především kontrastnost interpretovaného díla.“

„Představení a jednotlivé výkony zaujaly především jako kompaktní a působivý celek.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nabízí kromě koncertů také operní představení. Ve dnech 21. a 22. července uvedl orchestr Musica Florea Vivaldiho operu Farnace, a to se snahou o maximální autentičnost – historicky poučenou interpretací počínaje a dobovými kostýmy v prostoru zámeckého barokního divadla konče. Představení řídil Marek Štryncl.

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.