PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Válka obrů je muzikology často označována za výlučně španělské dílo, které ještě nebylo ovlivněno italskou operou.“

„Sólisté a Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem se představili jako dobře spolupracující soubor, který se s úspěchem vyrovná i s hudbou tohoto u nás méně známého autora.“

„Všichni čtyři sólisté předvedli po pěvecké stránce výtečné výkony, podtržené do posledního detailu dobře zvládnutou, ale zároveň přirozeně působící barokní gestikou.“

Ve čtvrtek večer byli návštěvníci krumlovského festivalu obohaceni o další zážitek. V prostředí zámeckého barokního divadla se uvedením barokní zarzuely Sebastiána Duróna Válka obrů podařilo sólistům a souboru Musica Florea jedinečným způsobem propojit vizuální a sluchové dojmy, tedy splnit zásadním požadavek autentického provedení barokního jevištního díla. Ve stejném obsazení se o den později uskutečnily i odpolední a večerní reprízy.

„Komunikace mezi stanem a jevištěm probíhala perfektně, smyčce obdivuhodně bojovaly s intonací, sbor zvládal rytmicky náročné pasáže i pod deštníkem.“

„Paradoxní je, že hlavního antagonistu, obra Palanta, který boj prohrává a v závěru rukou Minervy umírá, si divák oblíbil snad nejvíce.“

„Spletitost rytmů, pro Čecha nepříliš intuitivní, vyzněla naprosto přirozeně jak v orchestru, tak u sólistů.“

Při rozhovoru se španělskou mezzosopranistkou Martou Infante jsem mluvila o vydatném dešti, který málem zhatil produkci opery Farnace. To jsem ještě netušila, že podobné hrozbě bude Musica Florea na stejném místě čelit znovu – navečer 12. července zavítala do Prahy mohutná bouřka. Do setmění se však déšť naštěstí utišil, a tak nic nebránilo, aby česká premiéra Durónovy zarzuely Válka obrů na nádvoří Lichtenštejnského paláce skutečně započala. Ne však, že by počasí hudebníkům vysloveně přálo.

„Durónova Válka obrů je typicky španělsky temperamentní. Lidé uslyší rytmy a tance, které se prolínají celou naší hudební historií.“

„Byla jsem opravdu hodně překvapená, jak moc je Marek Štryncl schopen tuto hudbu cítit.“

„Režisérka Andrea Miltnerová má jasnou představu, kterou umí sdělit, ale zároveň připouští, že si každý pojme roli po svém.“

Španělskou mezzosopranistku Martu Infante už české publikum zná z mnohých vystoupení s ansámblem Musica Florea nebo z festivalů Janáčkův máj (dnes MHF Leoše Janáčka) či Concentus Moraviae. Se souborem ostravského divadla se také podílela na inscenaci Zásnub ve snu Hanse Krásy. Rozhovor se zpěvačkou se uskutečnil nedlouho po jejím představení v Polsku, kde právě s Musicou Floreou premiérovala Durónovu zarzuelu Válka obrů, přičemž česká premiéra této zpěvohry je plánována na 12. červenec v pojízdném divadle Florea Theatrum na pražské HAMU. Další tři představení se uskuteční 18. a 19. července na Festivalu Krumlov. 

„Publikum slyšelo Mou vlast tak, jak ještě nikdy.“

„Oprostit hudbu od nánosů a klišé romantismu…“

„V době, kdy jsme spíše zvyklí, že Blaník nastupuje attacca, potlesk působil nepatřičně, ale dirigent se mírně děkoval publiku a nechával orchestr vydechnout.“

Klášterní hudební slavnosti se otevřely v Šumperku poosmnácté, tentokrát s příznačným podtitulem Z českých luhů a hájů. Šlo 13. června o výjimečný koncert, neboť cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zazněl v autentickém romantizujícím provedení souboru dobových nástrojů Musica Florea, pod taktovkou zakladatele souboru Marka Štryncla. Koncertu byly přítomny špičky vedení města i kraje a také první dáma, paní Eva Pavlová.

„Suscepimum Deus v čistě vokálním hávu svou niterně hlubokou výrazovostí navodilo až mystický moment. Nikdo se ani neodvážil tleskat.“

„Kus měl dravý šmrnc a přes množství zvláštností si nějak skvěle diletantsky zachoval svůj barokní étos.“

„Škoda, že konec vystoupení trochu ponížil celkový dojem.“

Neotřelý počin má na svém kontě soubor Musica Florea. V konírně Šternberského paláce na Pražském hradě představil projekt, který Leoše Janáčka – toho velkého operního skladatele 20. století – zasazuje do kontextu renesanční a raně barokní Itálie. Kupodivu a obdivuhodně ústrojně pod vedením Marka Štryncla.

„Provedení Mozartovy Korunovační mše užitečně připomenulo určité historické souvislosti.“

„Spitzova Aria pro Festo Corpus Christi je koncipována jako duet pro soprán a alt v prosté strofické formě v duchu charakteristického kantorského muzicírování.“

„Uvedení Liehmannovy Mše D dur na závěr pojednávaného večera se po zásluze stalo jeho dominantou.“

Rok české hudby 2024 nás postupně atakuje ze všech stran. Magická čtyřka na konci letopočtu korespondující s životními daty mnoha našich významných skladatelů se letos stává prvořadou motivací a zasahuje v podstatě všechny složky hudebního života. K letošním jubilantům patří i Antonín Dvořák (1841–1904). Koncert z díla Dvořákových učitelů, který realizoval soubor Musica Florea v Českém muzeu hudby na Malé Straně 14. února, byl názornou exkurzí ke zdrojům Dvořákovy hudby.

„Příběh opery vypráví mimo jiné i o divadle a chuti žít svobodně.“

„Johann Sebastian Bach v díle dokázal přesně vyjádřit emoce.“

„Citlivě jsem hledal texty nebo čistě znějící hudební pasáže, které bych více akcentoval či posílil význam jejich sdělení.“

Do Státní opery se na repertoár v letošní sezóně vrátila opera Jeníček a Mařenka Engelberta Humperdincka a vedení Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zařadilo na velikonoční období do kostela sv. Šimona a Judy Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha. Obě produkce se hrají v režijním a scénografickém pojetí významného tvůrce Matěje Formana,…

„Posluchači jako by se ocitli v čase o více než dvě století dříve. Romanticky stylová agogika, specifická práce s dynamikou a frázováním, ale především zvuk!“

„Hráči působili jako velice dobře sehraný celek.“

„Petra Matějová se ukázala jako mistryně svého oboru. Nedostatky nástroje dokáže maximálně využít ve svůj prospěch.“

O tom, že Rok české hudby není jen o uvádění velkých, zvučných jmen české hudební historie v čele s Bedřichem Smetanou a Antonínem Dvořákem, nás 11. ledna přesvědčil soubor Musica Florea. V obřadní síni vysočanské radnice představil dalšího letošního jubilanta Václava Jana Křtitele Tomáška, který „slaví“ 250 let od svého narození. Programem, doplněným o díla W. A. Mozarta, soubor navázal na předchozí úspěšnou spolupráci s přední českou hráčkou na klávesové nástroje Petrou Matějovou. I tentokrát hrál hammerklavier do určité míry prim.

„Čím to, že barokní soubory působící na českém území nějak automaticky disponují interpretačním nadšením a elánem?“

„Snadno mohla naskočit myšlenka o tuzemském podceňování hudby španělské provenience.“

„V posledním čísle večera Beatriz Lafont předvedla mimořádnou ohebnost a pohyblivost hlasu, jakož i možnosti rozsahu.“

Soubor Musica Florea uspořádal nevšední koncert na neobvyklém místě. Rytířský sál Velkopřevorského paláce na Malé Straně byl 6. prosince svědkem vystoupení španělské sopranistky Beatriz Lafont Murcia. Umělecký vedoucí, violoncellista a tentokrát také kytarista Marek Štryncl společně s ansámblem představil francouzskou a španělskou hudbu v Evropě 17. a 18. století.

„Ve staré hudbě je tím prvním, o co se jako zpěvák musíte starat, text.“

„V dnešní době je zcela normální, že přísnost v historicky poučené interpretaci je trochu rozmělněná.“

„V poslední době mě fascinuje středověká hudba; je tak těžká, ale tak krásná…“

Španělská sopranistka Beatriz Lafont Murcia koncertuje se souborem Musica Florea 5. prosince v Českých Budějovicích a 6. prosince v Praze. Se stejným programem, sestaveným z děl neznámých španělských barokních skladatelů, už za sebou mají koncert v Kutné Hoře. Předtím také před několika měsíci účinkovali na festivalu Hudební léto Kuks…