Koncertní cyklus Musica Florea Bohemia 2024 připomene 170. výročí narození Leoše Janáčka. Pod názvem Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka se v podání zmíněného souboru uskuteční v krátkém časovém úseku trojice koncertů, nejbližší z nich 10. dubna v Brně. Všechna provedení řídí zakladatel tělesa Marek Štryncl.

Již od svých jedenácti let se Janáček učil generálbasu a kontrapunktu, který mu zprostředkoval styk s barokní a renesanční kompoziční technikou. Tu vtělil zejména do malých liturgických sborových skladeb na latinské texty. Tato díla respektovala palestrinovský styl, který byl prosazován a pěstován v rámci tzv. ceciliánské reformy církevní hudby. Je zřejmé, že liturgické skladby sotva dvacetiletého Leoše Janáčka vznikly jako samostatné skladby nad rámec školních povinností a osnov. Často se opírají o gregoriánský nápěv a v několika případech se k pěveckým hlasům přidávají varhany, které však mají jen podpůrný charakter. Doprovod bude na koncertech Musica Florea obohacen smyčcovou instrumentací a Janáčkovy skladby budou doplněny „podobnými“ kompozicemi, které pocházejí spíše z počátků italského hudebního baroka, a které s hudbou mladého Janáčka konvenují.

Brněnský koncert se uskuteční 10. dubna v brněnském Sále Milosrdných bratří od devatenácti hodin, 19. dubna následuje pražská repríza od půl osmé ve Šternberském paláci, miniblok uzavře 20. dubna uvedení v nymburském evangelickém kostele od devatenácti hodin.

Soubor Musica Florea vznikl roku 1992 a patří k předním tělesům zabývajícím se poučenou interpretací hudby. Jeho uměleckým vedoucím je od počátku violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Soubor hraje na dobové nástroje nebo jejich kopie a zabývá se studiem dobových pramenů a estetiky. Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální skladby symfonické, operní a oratorní, a to od počátků baroka až po 20. století. Od roku 2002 pořádá Musica Florea vlastní koncertní řady s důrazem na prezentaci nově objevených děl i skladeb, které si zasluhují návrat k interpretační původnosti.

Foto: Radek Matoušek

Facebook X E-mail WhatsApp