PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Hudební festival nejen terezínských autorů, nazvaný Věčná naděje, pokračoval v pondělí 23. března v rámci jarní části svého devátého ročníku komorním recitálem barytonisty Petra Matuszka a pianisty Jiřího Knotteho v reprezentačních prostorách Libeňského zámku. Vzpomenuta byla při této příležitosti nejen vzácná osobnost židovského spisovatele, scénáristy a publicisty Arnošta Lustiga, ale i tvůrčí a organizační práce židovského historika a spisovatele Erika Poláka.

„Je velkou zásluhou Umělecké besedy, že uspořádala večer, který poodkryl osobnost Ladislava Vycpálka a představil ho jako tvůrce nádherné, hluboké, mnohovýznamové hudby.“

„Dvě variační fantazie Vzhůru srdce! provedl klavírista Tomáš Víšek se vší velebností, která této skladbě náleží.“

„FAMA Quartet je třeba pochválit za vynaloženou energii, čas, a hlavně nezměrnou práci, kterou s nastudováním Vycpálkova kvartetu měli.“

Žák Vítězslava Nováka, přítel Josefa Suka, umělecký solitér, plachý, introvertní, věřící člověk, který však zastával významné funkce v uměleckých a hudebních institucích. Ladislav Vycpálek nikdy neslevil ze svých tvůrčích zásad, pro které byl po únoru kritizován, přesto mu režim jako významné a nezpochybnitelné osobnosti udělil tři významné tituly – státní cenu a tituly zasloužilého a národního umělce. Jeho skladby prodchnuté náboženským cítěním a až urputným hledáním pravdivosti se hrají na domácích pódiích (o zahraničních nemluvě) zřídka. Přestože by za to stály. Světlou výjimkou byl podnětný večer pořádaný Uměleckou besedou v úterý 1. listopadu v kostele svatého Vavřince.

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

„Pro Vlaštovku neboli La rondine mám velkou slabost od chvíle, kdy jsem ji slyšel z nahrávky na CD.“

„Výběr z prvního a druhého dějství tvoří první polovinu provedení a kompletní třetí akt druhou, provedení by mělo trvat asi osmdesát minut.“

„Mohu-li posoudit, tak ve Ctěnicích by se měli objevit ti nejlepší z nejlepších!“

Manon Lescaut, La Bohème, Tosca, Turandot… Všechny tyto opery spojuje jméno Giacoma Pucciniho, který je jedním z nejpopulárnějších hudebních skladatelů v dějinách. Přesto jsou některé z jeho oper širšímu publiku prakticky neznámé. O jedné z nich, jejíž uvedení se už brzy chystá na severovýchodním okraji Prahy, hovoříme s autorem projektu a jeho hlavním organizátorem Robertem Rytinou. Jde o Pucciniho Vlaštovku, která se tam má v komorní koncertní verzi rozeznít 4. prosince.