„Struny podzimu nově pořádají také dvě významné hudební akce na přelomu roku – Silvestr v Rudolfinu a Novoroční koncert České filharmonie.“

„Jediná repríza a zároveň derniéra výjimečného scénického Recitálu Jiřího Suchého, uvedeného na Strunách podzimu v roce 2019, bude v rámci oslavy letošních devadesátin tohoto klasika české kultury doplněna o další písně.“

„Závěrečný koncert propojí jubileum festivalu s výročím sta let od narození zásadní osobnosti stylu tango nuevo Ástora Piazzolly.“

Struny podzimu, multižánrový mezinárodní hudební festival, se v Praze letos uskuteční od 19. října do 22. listopadu. Jubilejní 25. ročník nabídne nejen klasiku, ale jako vždy také experimentální hudbu, jazz nebo hip-hop a chybět nebude ani lidová polyfonie ze Sardinie.

Během čtvrtstoletí se přehlídka proměnila z původně komorní akce pořádané dvěma studenty v plnohodnotnou, profesionálně řízenou kulturní instituci. Struny podzimu totiž vedle svého respektovaného, objevného, jedinečně koncipovaného hlavního programu také nově pořádají Silvestr v Rudolfinu a Novoroční koncert České filharmonie a navíc založily samostatný festival Prague Sounds, který se odehraje na přelomu léta a podzimu prvním rokem, a to převážně na plovoucí scéně na Vltavě.

České premiéry budou mít na letošních Strunách podzimu osobnosti jako skladatelka, zpěvačka a houslistka Caroline Shaw, písničkářka a zpěvačka Madeleine Peyroux nebo „zvukomalíř“ a „spontánní skladatel“, jazzový bubeník Makaya McCraven. Alternativní kombinaci rapu, recitace a klasické hudby nabídnou performer Saul Williams, „lyricky buřičská“ Kae Tempest a crossoverový Mivos Quartet. Znít bude bossa nova v podání Viniciuse Cantuaria nebo autentická polyfonie ze Sardinie a také písně Jiřího Suchého, letos devadesátiletého. Jediná repríza a zároveň derniéra výjimečného scénického Recitálu Jiřího Suchého, uvedeného na Strunách podzimu v roce 2019, bude v rámci oslavy jubilea tohoto klasika české kultury doplněna o další písně.

Závěrečný koncert festivalu bude patřit – stejně jako při prvním ročníku – hudbě Ástora Piazzolly v podání houslisty Gidona Kremera a jeho souboru Kremerata Baltica. Tehdejší program ve Španělském sále na Pražském hradě považuje spoluzakladatel a dosavadní prezident festivalu Marek Vrabec za zlomový:

„Ukázal nám cestu,“ říká. Navíc podle něj Kremerata Baltica slaví také pětadvacáté výročí a Kremerovi bude pětasedmdesát, tak to bude „jedna velká oslava hudby“.

V roce 1996 se první Struny podzimu konaly na Pražském hradě, který tehdejší prezident Václav Havel od svého zvolení otvíral čím dál víc veřejnosti. Nápaditý festival rychle získal, díky zcela nové dramaturgii, díky záštitě Kanceláře prezidenta republiky i díky mimořádně inspirativním prostorům, nebývalé renomé. Havlův nástupce Václav Klaus označil však podobné aktivity za „partyzánské akce“ a Struny podzimu musely počátkem nového tisíciletí hledat své místo mezi ostatními pořadateli „dole ve městě“. Panuje shoda, že ho našly. Vedení hlavního města nazývá Struny podzimu jedním z nejlépe hodnocených kulturních projektů v Praze.

Festival Prague Sounds předtím nabídne Yo-Yo Mu, Lizz Wright, Brada Mehldaua, Iana Bostridge, Jiřího Suchého a Jiřího Slavíka. Psali jsme o něm ZDE.

Dokument Michala Cabana a Vojtěcha Kopeckého „Prvních 25 let“, ve kterém hovoří Marek Vrabec, je ke zhlédnutí i ke stažení mimo jiné zde.

Foto: Angie Kremer, Kait Moreno, Petra Hajská, David Marques

Facebook X E-mail WhatsApp