úterý, 25 květen 2021 16:05

Prague Sounds jako oslava Strun podzimu i jako nová tradice

Autor:

„Loni na stejném místě pro Struny podzimu zahrál 19. září britský houslista Daniel Hope.“

„Letos se programy na pontonové scéně stávají open air festivalem k oslavě pětadvacátého výročí Strun podzimu.“

„Za největší tuzemskou ozdobu letošních Prague Sounds označují organizátoři Jiřího Suchého.“

 

300011

 

K pětadvacátému výročí pražského hudebního festivalu Struny podzimu jeho pořadatelé přidávají na začátku letošního září hlavnímu městu novou přehlídku s názvem Prague Sounds. Jejích pět koncertů se odehraje od 2. do 8. září, z toho čtyři jako open air na plovoucí scéně na Vltavě. Jen program hlavní zahraniční hvězdy bude v Rudolfinu: právě tam zahraje Bachovy sólové suity americký violoncellista Yo-Yo Ma. Prague Sounds se mají v dalších letech stát pravidelnou součástí zářijové hudební nabídky v metropoli.

Za největší tuzemskou ozdobu letošních Prague Sounds, nového festivalu Strun podzimu, označují organizátoři Jiřího Suchého, klasika české písně a poezie, který první říjnový den oslaví devadesátiny. Vystoupí na pontonové plovoucí scéně na řece Vltavě mezi Žofínem a Národním divadlem nedlouho předtím, 2. září, s orchestrem Divadla Semafor, a to s výběrem písní převážně inspirovanými vodním živlem. Koncert nese název Árie měsíce podle písničky Jiří Suchého a Jiřího Šlitra „Plavu si, ani nevím jak, nemám prsa, nemám znak…“ z pásma Zuzana je zase sama doma z roku 1961.

 

20001

 

První podobnou akcí na Vltavě byl loňský program, kdy na stejném místě pro Struny podzimu zahrál 19. září britský houslista Daniel Hope a s ním Epoque Quartet a jako cembalistka Katta. Program Vivaldi Recomposed od skladatele Maxe Richtera sledovalo více než tisíc diváků na plovoucím hledišti, v lodičkách, na nábřeží i z mostu Legií a byl s velkým ohlasem přenášen do celého světa. Houslistovo jméno, v překladu Naděje, se stalo možností, jak si pohrát v době koronakrize s dalšími významy.

Koncert na pontonech, kterých se tehdy podařilo přivézt do Prahy z celé republiky skoro čtyřicet, inspiroval organizátory Strun podzimu k pokračování. „Covid nás loni donutil uvažovat jinak, přišli jsme na úžasný a zároveň šílený nápad, který pak vystoupením Daniela Hopea ukázal naději, že i v těžkých časech může hudba zářit,“ řekl dnes při prezentaci Prague Sounds Marek Vrabec, spoluzakladatel a umělecký ředitel Strun podzimu. Letos se podle něj programy na pontonové scéně stávají open air festivalem k oslavě pětadvacátého výročí Strun podzimu, svátkem živé hudby v podání umělců, kteří se nesmazatelně zapsali do historie festivalu Struny podzimu.

 

2001

 

Interprety, kteří u Slovanského ostrova budou v září účinkovat, mají být jazzový pianista Brad Mehldau s pěvcem Ianem Bostridgem v intimním lyrickém programu využívajícím mimo jiné Shakespearův a Goethův literární odkaz, dále gospelová zpěvačka Lizz Wright a pak ještě – společně s folklorním souborem Ondráš a hráčem na lidové nástroje Marianem Friedlem – český multiinstrumentalista Jiří Slavík, pohybující se na pomezí syntézy moravského folklóru a soudobé hudby.

 

20005

 

Violoncellista Yo-Yo Ma v Rudolfinu rozezní nadčasovou Bachovu hudbu. Říká o ní: „Jeho violoncellové suity mi po téměř šest desetiletí poskytují energii, útěchu a radost v době stresu, oslav i ztrát. Jakou moc má tato hudba, že i dnes, po třech stovkách let, nám pomáhá procházet problémovými časy?“ Yo-Yo Ma sdílí tuto hudbu s nadějí, že podnítí konverzaci o kultuře jako zdroji řešení, které potřebujeme. Je totiž přesvědčen, že hudba nejenže umožňuje nová spojení a stimuluje představivost, ale také posiluje lidskost a umožňuje nám nejen kulturní, ale i sociální zdokonalování.

 

20004

 

20002

 

Foto: Tomáš Nosil, Petra Hajská, Jason Bell, Michael Wilson, Jesse Kitt

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.