Osudy kněze Josefa Toufara, který byl v roce 1950 umučen příslušníky komunistické Státní bezpečnosti, přiblíží hudebně dramatický workshop, jehož scénář napsala Jana Franková podle knih Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli a Krok do tmavé noci. Hudbu zkomponoval Slavomír Hořínka. Toufarův příběh, který odehrají členové Dismanova rozhlasového dětského souboru a hudebníci a akademici České filharmonie, je vyprávěn skrze osudy lidí svázaných s tzv. číhošťským zázrakem. Po skončení scénického čtení se uskuteční setkání a diskuse s pozvanými hosty. Pořad s názvem „Kam zmizel můj strýc, pane presidente? – Příběh Josefa Toufara“ se koná v Sukově síni Rudolfina 17. a 23. ledna od půl osmé večer.

Nápad na sestavení programu o Josefu Toufarovi, který byl poprvé uveden v roce 2018, vzešel od člena České filharmonie, houslisty Petra Havlína. „Když jsem si přečetl obě knihy o P. Toufarovi, potkal jsem se s hudebním skladatelem Slavomírem Hořínkou a shodli jsme se, že by to bylo skvělé téma pro edukační program České filharmonie. Toufarův životní příběh má duchovní, politický i historický rozměr. A to je úplně skvělá látka, skrze niž se dá vyprávět o totalitních praktikách velice názorně a plasticky,“ přibližuje Petr Havlín.

V první části pořadu se před návštěvníky otevře cesta k tajemství příběhu, ve druhé části spolu s hudebníky a herci – a s hudbou Slavomíra Hořínky – vstoupí společně do dramatu posledních dní Josefa Toufara. Vyprávění příběhu je provázeno promítáním dobových fotografií.

Podle vedoucího vzdělávacích programů České filharmonie Petra Kadlece je důležité připomenout Toufarův příběh. Díky hudbě ho tak lze zažít jinak a intenzivněji. „Především si ale chceme pokládat otázky po smyslu toho příběhu, otázky po smyslu hrdinství a hájení pravdy v dobách, kdy vládne lež. A být díky tomu citlivější na to vše i v dnešní každodennosti. Hrdinství a pravda, to přece nejsou pojmy dávno odvanuté,“ zdůrazňuje Petr Kadlec.

Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťský zázrak, při kterém se pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar kvůli brutálnímu mučení při výsleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala.

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Na kněze byl vysvěcen až ve svých 38 letech. Jako farář působil nejprve v dnes už zaniklé obci Zahrádka v Posázaví, v roce 1948 byl přeložen do Číhošti. V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení. Beatifikační proces stále probíhá a může trvat i desítky let.

Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné Jan Zahradníček v básnické skladbě Znamení moci či Josef Škvorecký v románu Mirákl z roku 1972. V roce 2004 připomněl takzvaný číhošťský zázrak a tragický osud tamního kněze také televizní film režiséra Jaromíra Polišenského s názvem In nomine patris.

Foto: Petr Kadlec