Cyklus varhanních koncertů pořádaný v bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě se v letošním roce uskutečňuje pošesté, a to se začátkem 26. května. Poslední koncert se uskuteční 28. června a místní posluchače svou hrou obohatí varhanice Kateřina Málková programem Švýcarské meditace v ozvěnách.

Na úvod cyklu 26. května vystoupili mladí varhaníci z Pražské konzervatoře, 31. května navázali častí umělečtí partneři, varhaník Adam Viktora a pěvkyně Gabriela Eibenová, jež pojí také koncertování s tělesem Ensemble Inégal, obsazením největší koncert se konal 7. června s Vinohradským symfonickým orchestrem a varhaníkem Lukášem Dvořákem, zahraniční návštěva spočívala v účinkování umělce maďarské národnosti Pétera Kovátse a poslední výstup patří 28. června varhanici Kateřině Málkové.

Její program nese název Švýcarské meditace v ozvěnách. Úvod programu tvoří světová premiéra skladby Initial Singularity Stéphana Simonazziho, která odkazuje na sílu varhan a jejich dialog s instrumentalisty v koncertu pro varhany, tympány a smyčcový orchestr Francise Poulenca, a vzdává tak poctu tomuto mistrovskému dílu. Poněkud záhadný název odkazuje na astrofyzikální koncept, který předpokládá hypotetický bod nacházející se na počátku vesmíru, kde prostor a čas ztrácejí svůj význam. Skladatel pro tento koncert vytvořil redukci pro sólové varhany. Skladba pro varhany a smyčcový orchestr bude mít premiéru v roce 2027 ve Švýcarsku. Dílo je věnované varhanici a interpretce tohoto večera Kateřině Málkové. Následujících Šest preludií pro varhany Ernesta Blocha jsou komorní, avšak výrazově bohaté miniatury, v nichž se prolíná kontrapunktická preciznost s hlubokou spiritualitou. Každé preludium vytváří vlastní zvukový svět – od meditativních ploch až po dramaticky vystavěné hudební oblouky. Druhá varhanní sonáta Paula Hindemitha vznikla v roce 1937 a patří mezi nejvýznamnější díla moderní varhanní literatury. Přísně vystavěná forma, mistrovská polyfonie i dokonalé využití zvukových možností nástroje vytvářejí dílo mimořádné vnitřní síly. Krátké Agnus Dei Franka Martina pak je intimní hudební meditací. Střídmými prostředky vytváří skladatel duchovní atmosféru, typickou pro své vrcholné období, v němž originálně spojoval moderní harmonické myšlení s lyrickou zpěvností. Následuje Vigilia (noční modlitba) Bohuslava Martinů. Patří k vrcholům jeho pozdního tvůrčího období. Vznikla v době, kdy skladatel pobýval ve Švýcarsku. Kompozice je prodchnuta klidem, vnitřním soustředěním i charakteristickou průzračností skladatelova hudebního jazyka. Cyklus Čtyři skladby ve volném stylu Bernarda Reichela představují příklad jeho kompoziční poetiky. Jednotlivé části nejsou svázány přísnými formálními pravidly, ale rozvíjejí se s přirozenou hudební volnosti a francouzskou varhanní tradicí. Závěrečná skladba Fantasie d moll Miloslava Kabeláče patří k jeho raným dílům, přesto již zřetelně naznačuje jeho osobitý hudební rukopis – pevnou architektonickou stavbu, výraznou rytmickou energii, modální cítění i působivou práci s varhanním zvukem.

Kateřina Málková studoval konzervatoř v Brně ve třídě Petra Kolaře a v roce 2004 ukončila studium závěrečným koncertem v Besedním domě. V tomto roce byla přijata na Akademii múzických umění v Praze do třídě Jaroslava Tůmy. U něj úspěšně absolvovala bakalářským koncertem a v následujícím roce 2008 odjela na roční zahraniční stáž do Německa na Musikhochschule v Lübecku, kde studovala u Arvida Gasta. V roce 2010 ukončila studium magisterským koncertem na HAMU v rámci cyklu koncertů Ti nejlepší se Severočeskou filharmonií Teplice varhanním koncertem Francise Poulenca. Málková se zabývá vzděláváním dětí v oblasti hudby, učí hru na klavír a varhany. Rovněž je zakladatelkou nově mezinárodní hudebního festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, konaného na jižní Moravě a v Dolním Rakousku.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp