Pro dvojici abonentních koncertů, která bude v Bratislavě na programu ve čtvrtek a v pátek 23. a 24. května, vždy od sedmé hodiny večer, si Slovenská filharmonie připravila hudební exkurz do počátku minulého století. V dílech Ljatošinského, Lutosławského, Schönberga a Stravinského povede orchestr a Slovenský filharmonický sbor Andrej Borejko. Jako sólista se v Koncertní síni filharmonie představí ukrajinský klavírista Antonii Baryshevskyi. 

Různorodost stylů, složité hledání vlastního rukopisu, odpoutávání se od zavedených harmonických postupů, hledání nových možných podob směřování klasické hudby… To jsou témata, která rezonují v dílech autorů komponujících na samém počátku dvacátého století. A právě ta budou rezonovat i programem tohoto týdne ve Slovenské filharmonii. Bratislavský filharmonický večer otevře ukázka z ukrajinské hudební literatury v podání ukrajinského klavíristy. Pozvání přijal Antonii Baryshevskyi, držitel první ceny z uznávaných klavírních soutěžích, jako jsou Mezinárodní mistrovská soutěž Arthura Rubinsteina, Premio Jaen nebo Mezinárodní klavírní soutěž Ferruccia Busoniho. Po studiích na ukrajinské Národní hudební akademii a na pařížské École Normale de Musique se Baryshevskyi záhy etabloval na světové koncertní scéně, kde často spolupracuje i s dirigentem Andrejem Borejkem, jenž bude řídit i Slovenskou filharmonii. Společně provedou Slovanský koncert pro klavír ukrajinského komponisty Borise Ljatošinského, skladbu, jež přináší kombinaci virtuózních sólových ploch se zvučnými, filmové hudbě podobnými plochami orchestrálními.

Pod Boreykovou taktovkou dále Slovenští filharmonici zahrají chromaticky nasycené Symfonické variace Witolda Lutosławského, desetiminutovou orchestrální skladbu napsanou před vypuknutím druhé světové války. Jedná se o tonální dílo se zřetelnými rysy dvacátého století ukazujícími cestu ke komponistově První symfonii z roku 1947, ambicióznímu dílu, které zkoumá několik nových hudebních směrů. Harmonie a rytmy jsou příbuzné rané hudbě Igora Stravinského. I toho těleso na svých koncertech připomene zařazením jeho Žalmové symfonie, sugestivního díla obracejícímu se k otázkám víry a pokory. Dílo vzniklo v přímé reakci na smrt skladatelova blízkého přítele, baletního impresária Sergeje Ďagileva. Stravinskij symfonii zkomponoval na texty trojice žalmů z původního latinského překladu Vulgáty, „ke slávě Boží“, a věnoval ji Bostonskému symfonickému orchestru u příležitosti jeho padesátého výročí. 

Pestrost tvůrčích přístupů v hudbě počátku minulého století potvrdí zařazení díla Arnolda Schönberga. Z jeho odkazu bratislavská filharmonie připomene jeho třináctý opus Friede auf Erden, respektive Mír na zemi, který je zpracováním básní Conrada Ferdinanda Meyera pro smíšený sbor. První sloka pojednává o narození Ježíše Nazaretského a s ním spojeném poselství o šíření míru na zemi. Druhá sloka vyjadřuje zoufalství nad krveprolitím, k němuž od té doby dochází, a třetí a čtvrtá sloka vyjadřují naději, že zabíjení ustane a nastane mírový způsob života. Sborového partu se ujme Slovenský filharmonický sbor připravený sbormistrem Janem Rozehnalem. 

Koncertní nabídku jednadvacátého týdne rozšíří vystoupení Slovenského komorního orchestru, který 23. května pod taktovkou Ewalda Danela na zájezdu do košického Domu umění uvede smyčcové kvartety Jána Levoslava Belly a Antonína Dvořáka současně s Rumunskými lidovými tanci Bély Bartóka.

Foto: A. Trizuljak, Elza Zherebchuk

Facebook X E-mail WhatsApp