„Skromný, hodný člověk obdařený velkým talentem; měl dar učit se raketově rychle nový repertoár.“

„Já měl pokaždé  absolutní pocit jistoty v souhře.“

„Všichni si na kurzech užívali jeho přítomnosti a měli radost, že si mohou zahrát s ´takovým borcem´.“

S obrovským zármutkem v mém srdci, mé duši… sděluji, že nás ve 43 letech opustil výborný kolega, skvělý klavírista, kamarád… Václav Mácha. Byl to citlivý, skromný, hodný člověk obdařený velkým talentem. Absolvoval jsem s ním stovky koncertů v řadě zemí světa a samozřejmě u nás doma, natočil krásné cédéčko…, vzpomíná pro portál KlasikaPlus.cz houslista Jaroslav Svěcený.

Vašek byl zázračné dítě, hrál výborně sólově, ale jeho dar učit se raketově rychle nový repertoár ho v pozdějších letech učinil velmi vyhledávaným komorním hráčem. Na zájezdech do USA jsme často přelétávali z koncertu na koncert a on s velkým klidem perfektně zahrál. Já měl pokaždé  absolutní pocit jistoty v souhře. Jednou jsme letěli z Prahy do Las Vegas a pár hodin po příletu hráli Beethovena, Brahmse, Dvořáka… a on to komentoval slovy: ,,Tak jsme se na americké půdě hezky rozehráli?„.

Byl introvert s duší i srdcem na pravém místě, nikdy nezkazil žádnou legraci, která se vždy odvíjela v gentlemanském duchu.

Jeho gurmánské vlohy byly pověstné. Při koncertních přestávkách studoval na mobilu různé delikatesy a na zahraničních cestách omračoval svými znalostmi různých národních specialit.

Vaška měly ve velké oblibě děti, ale také mladí studenti, kteří každoročně přijížděli na mé houslové kurzy do zámku v Klášterci nad Ohří. Všichni si užívali jeho přítomnosti a měli radost, že si mohou každý den zahrát s ,,takovým borcem“.

Život není černobílý a je obrovská škoda, že Václava ta černá barva dostihla. Čest jeho památce.

———–

O Václavu Máchovi čtěte také ZDE.

Foto: Archiv Jaroslava Svěceného 

Facebook X E-mail WhatsApp