Ve věku 94 let zemřel houslista, pedagog a dlouholetý první koncertní mistr Filharmonie Brno Jan Stanovský. Patřil k výrazným osobnostem brněnského hudebního života druhé poloviny dvacátého století. Stál u zrodu tehdejší Státní filharmonie Brno, jako sólista provedl světovou premiéru Janáčkova houslového koncertu Putování dušičky a jako první český houslista natočil stereofonně kompletní soubor čtyřiadvaceti Paganiniho Capriccií.

Do nově vznikajícího brněnského orchestru přišel Jan Stanovský v roce 1956, bezprostředně po absolvování JAMU ve třídě Jana Šlaise. Začínal u posledního pultu druhých houslí, k prvnímu pultu se postupně propracovával dvaadvacet let. V roce 1978 uspěl v konkurzu na místo prvního koncertního mistra a v této pozici působil až do svého odchodu z orchestru v roce 1992.

Jeho profesní dráha však nebyla spojena pouze s orchestrem. Už rok po nástupu do filharmonie získal v Moskvě titul laureáta mezinárodní houslové soutěže, který mu předal legendární houslista David Oistrach. Stanovský byl známý mimořádnou technickou připraveností a systematickou pracovitostí. K houslím měl blízko od dětství, kdy ho na nástroj začal učit jeho otec. Významnou roli v jeho životě sehrály také Paganiniho Capriccia. Jejich notový sešit se k němu dostal bezprostředně po válce a třináctiletého chlapce tehdy skladby zaujaly natolik, že se je rozhodl zvládnout. O několik desetiletí později jejich kompletní soubor nahrál v brněnském rozhlase stereofonně.

V roce 1964 přijal nabídku vyučovat na vysoké hudební škole Musashino v Tokiu. Během dvou a půl let tam i s manželkou, klavíristkou Ivanou odehráli více než sedmdesát recitálů v předních sálech. Stanovský zároveň konzultoval svou hru s polským houslistou Henrykem Szeryngem, zatímco jeho manželka pracovala s klavíristou Arturem Benedettim Michelangelim. Manželé Stanovští poté společně vystupovali po desítky let a ve Vídni pro rakouský rozhlas natočili rozsáhlou část českého repertoáru pro housle a klavír.

Po návratu z Japonska se Stanovský věnoval také pedagogické práci. Učil na brněnské konzervatoři a v letech 1968 až 1980 na JAMU. Mezi jeho žáky patřili mimo jiné dlouholetý koncertní mistr České filharmonie Bohumil Kotmel, koncertní mistr Filharmonie Brno Pavel Wallinger, houslista a umělecký vedoucí Českých komorních sólistů Ivan Matyáš nebo houslista a primárius Doležalova kvarteta Václav Dvořák. V sedmdesátých letech vedl jako koncertní mistr a sólista také Komorní orchestr Bohuslava Martinů.

K vrcholům jeho sólové kariéry patřila světová premiéra Janáčkova houslového koncertu Putování dušičky 29. září 1988 v Janáčkově divadle. Na Janáčkově festivalu tehdy Stanovský vystoupil pod taktovkou Petra Vronského. Koncert vznikl rekonstrukcí Janáčkových náčrtů, o niž se postarali Leoš Faltus a Miloš Štědroň. Janáček skladbu nedokončil a část jejího materiálu využil v předehře k opeře Z mrtvého domu. Kritika u Stanovského po desetiletí oceňovala především jeho technickou suverenitu, lehkost, stylovou čistotu a kultivovaný tón. Kolegové a žáci ale připomínali také jeho osobní vlastnosti – laskavost, humor, široké klasické vzdělání a výrazné hudební nadšení. K Brnu měl Stanovský pevný vztah, přestože pocházel z jiného regionu. V roce 2008 převzal Cenu města Brna.

Jan Stanovský se narodil 12. března 1932 ve Slatině u Bílovce a zemřel 9. září 2026.

Foto: Encyklopedie Brna, archiv Filharmonie Brno

Facebook X E-mail WhatsApp