Osmá sezóna Hudebních cest Evropou, komorních koncertů v pořadatelství Collegia 1704, se uskuteční mezi 3. únorem a 1. prosincem 2026 ve vršovickém Vzletu. První koncert z celkových osmi patří zejména vokálnímu umění sopranisty Maayana Lichta v doprovodu orchestru pod taktovkou Václava Lukse.

Doba baroka byla zlatým věkem virtuózního zpěvu, kdy kult věhlasných kastrátů hraničil s jejich zbožštěním. V současné době se tomuto náročnému repertoáru věnují kontratenoři (alt i soprán) a jednou z nejzářivějších hvězd na nebi tohoto specifického oboru je izraelský pěvec Maayan Licht, spíše sopranista než kontratenorista. Svojí energií a bravurním projevem oslovuje posluchače na celém světě a v Čechách mělo publikum příležitost se seznámit s jeho uměním při operních produkcích Národního divadla v Brně — například v Mozartově Figarově svatbě s Collegiem 1704 nebo v inscenaci Here I am, Orlando skladatelky Ľubici Čekovské, obojí v režii Jiřího Heřmana. (Reflexe ZDE a ZDE.) Tentokrát se Licht chopí děl barokních autorů Porpory a Händela. Doprovází Collegium 1704 pod vedením zakladatele a uměleckého vedoucího Václava Lukse. Akce 3. února 2026 ve vršovickém Vzletu nese název Vokální ohňostroj.

V cyklu Hudební glóbus Georg Philipp Telemann mistrovsky zachytil pestrost hudebních stylů barokní Evropy. Komorně laděné Trietto pro smyčce a Polské tance společně vytváří pestrou paletu nálad od taneční svěžesti po lyrickou zpěvnost a snoubí jeho vytříbený styl s živelnou energií lidové hudby, která mu byla po celý život blízká. Zmíněné kompozice interpretuje soubor Armonia melante s flétnistkami Julií Branou a Lucií Duškovou, které budou protagonistkami rovněž přednášeného Telemannova Koncertu pro zobcovou a příčnou flétnu. Koncert se koná 10. března.

„Nádherná preludia, pasáže nespoutané fantazie a spletité fugy autorů 17. století spjatých s habsburskými dvory, jejichž tvorba vzkvétala v nestabilním, poválečném kontextu, plném pochybností, nadějí a neobvyklé umělecké expresivity,“ zní oficiální popis dalšího projektu 15. dubna, který interpretačně zajistí Rýnský Ensemble – Vojtěch Jakl (housle), Bianca Cucini (viola da gamba), Elias Conrad (theorba), Irene González Roldán (cembalo, varhany). Podrobněji zde.

Díla, která Antonio Vivaldi, učitel houslí v benátském sirotčinci Ospedale, složil pro svůj dívčí ansámbl, se těšila ve své době tak velikému zájmu, že koncerty tohoto orchestru se staly legendárními. To mělo velký vliv i na skladatele působící na saském dvoře v Drážďanech, jehož orchestr měl rovněž pověst jednoho z nejlepších v Evropě. V pořadí čtvrtý koncert cyklu Hudebních cest Evropou tak 14. května přivítá sólisty jmény Xenia Löffler (hoboj) a Claudius Kamp (fagot, zobcová flétna) a spolu s nimi těleso Batzdorfer Hofkapelle. Znít budou díla Vivaldiho, Grauna a Fasche.

Dokonce oba soubory Collegia 1704, instrumentální i vokální, vystoupí ve Vzletu 7. září a projekt nese název Hudba neapolských chrámů – Neapol patřila k nejvýznamnějším hudebním centrům 18. století. Hlavním tématem zde byla opera, avšak neméně důležitou roli hrála duchovní hudba. „Francesco Durante patřil k nejrespektovanějším osobnostem Neapole a je pozoruhodné, že jako jeden z mála tamních autorů nenapsal žádnou operu. O to bohatší však byla jeho pedagogická činnost a duchovní tvorba. Domenico Scarlatti, syn slavného Alessandra Scarlattiho, působil především na královském dvoře v Madridu, avšak v Neapoli vytvořil řadu pozoruhodných duchovních děl, z nichž vyniká především Stabat Mater — dílo mimořádné hloubky a emocionální síly,“ anotují pořadatelé pátý projekt cyklu, který řídí Václav Luks. Posluchači vyslechnou také Statio Quadruplex Jana Dismase Zelenky.

Pro Mozartovy flétnové kvartety by se dala použít jeho vlastní slova: „Jsou velmi jiskrné, lahodné uchu a přirozené, aniž by působily prázdně; tu a tam mohou i znalci sami v nich nalézti zalíbení, avšak i ti, kdož se v hudbě nevyznají, musejí býti spokojeni — aniž by sami věděli proč.“ Okolnosti vzniku těchto kvartetů však přispěly k představě, že Mozart flétnu neměl v oblibě. Německý lékař F. Dejean mu zadal objednávku na skladby se sólovou flétnou. Mozart si dával na čas, čímž rozčílil svého otce i slavného flétnistu Wendlinga. Mozart se hájil dnes okřídlenými slovy: „Víte přece, že hned zemdlen bývám, jakmile mám psáti pro nástroj, jejž nemohu vystáti“. Na koncertu ve Vzletu 7. října zazní Mozartovy kvartety D dur, G dur a C dur a účinkuje soubor Café Zimmermann.

Další mozartovský pořad následuje v roce Mozartových kulatin 19. listopadu: Mozartova Terzetta & Notturni spojují skladatelovu fascinaci basetovým rohem (tenorovým klarinetem) a domácím muzicírováním. Terzetta pro trio basetových rohů představují experimentální miniatury, v nichž nástroj nahrazuje smyčcové party a odhaluje bohaté výrazové možnosti. Při provedeních si počet částí i jejich pořadí volí sami hráči podle aktuálních společenských a uměleckých potřeb. Sei Notturni propojují tři basetové rohy se třemi vokálními hlasy. Jedná se o šest skladeb intimního charakteru využívajících milostné texty. Interpretuje instrumentální Lotz Trio a členové Collegia Vocale 1704, sopranistka Tereza Zimková, mezzosopranistka Aneta Petrasová a basista Tomáš Šelc.

V polovině 18. století se střední Evropa pyšnila velikou hudební rozmanitostí. Významní housloví virtuosové a skladatelé jako Antonio Vivaldi, Francesco Veracini či Giuseppe Tartini působili téměř ve stejném období v Praze. 1. prosince 2026 při závěrečném koncertě cyklu však zazní i výběr z díla donedávna téměř neznámého skladatele Johanna Georga Orslera, slezského rodáka, jehož originální hudba vynikne mezi díly italských mistrů. Hraje ansámbl For Several Friends. Podrobnosti zde.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, Jos Kuklewski, archiv Batzdofer Hofkapelle

Facebook X E-mail WhatsApp