PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Přípravou na soutěž se můžete skokově posunout.“

„Žijeme v době, kdy chtějí všichni porovnávat, chtějí vidět medaili, vítěze.“

„Možná ještě před třiceti lety se dalo mluvit o národních školách, ale to je dnes všechno pryč.“

Po uplynutí prvního kola oboru hoboj v 71. mezinárodní soutěži Pražské jaro už známe jména dvanácti soutěžících postoupivších do druhého kola. Členové poroty tak mohli před vypuknutím druhého kola využít volného pátku k odpočinku. Vilém Veverka, který v porotě představuje společně s Vladislavem Borovkou české křídlo, poskytl v té době rozhovor, ve kterém poodhalil taje, které skýtá členství v porotě na mezinárodní hudební soutěži. Rozhovor je veden v neformálním duchu – jeho autor se s Vilémem Veverkou osobně zná.

“Neřekla bych, že dnes existuje typická ´ruská škola´ na dechové nástroje.”

“Někteří lidé si myslí, že Rusové zvládnou zahrát cokoliv.”

„Nikdo nemůže čekat, že budete stejně velcí jako vaši předci.“

V pátek se konala druhá část prvního kola flétnové soutěže Pražského jara. Jako druhá v pořadí ten den hrála svůj program Ruska zvučného jména – Anna Kondrashina. Zahrála povinnou sonátu od Erwina Schullhofa, z Telemannových Fantasií pro sólovou flétnu si vybrala sedmou. Anna letos patří k několika nejstarším účastníkům soutěže. Je velmi energická a šarmantní a její hra pro mne byla strhujícím zážitkem…

„V roce 1959 uzrál čas k nové vzorové nahrávce. Inspirací k ní se stala tehdy probíhající skvělá inscenace, která byla hudebně v rukách Zdeňka Chalabaly.“

„Kecal Eduarda Hakena se stal přímo symbolem této role – směšně namyšlený, komicky vážný a důležitý strejda.“

„Nahrávka Zdeňka Košlera má vynikající Mařenku – na vstup Gabriely Beňačkové do mírně stárnoucí slavné pěvecké generace vzpomínáme jako na zjevení.“

Musel to být pro milovníky hudby první republiky radostný okamžik, když se ve třicátých letech objevila na trhu objemná krabice s 15 oboustranně vylisovanými standardními šelakovými deskami na 78 otáček za minutu, jejichž etikety s vyobrazením psíčka štěkajícího do gramofonové trouby (His Master´s Voice) prozrazovaly, že rozsáhlé album obsahuje celou Smetanovu Prodanou nevěstu! Do té doby se lidé u nás radovali pouze z jednotlivých operních scén a árií a s tichou závistí pokukovali po sousedních zemích v čele s Německem, kde se sběratelé mohli pochlubit prvními operními komplety… Operu, která měla premiéru v květnu 1866, zařazujeme dnes do rubriky NahrávkaPlus, protože se každoročně 12. května při zahájení Pražského jara připomíná výročí úmrtí Bedřicha Smetany.

„Některé výkony jsou jasné od prvních taktů. Ty skvělé i ty nepřijatelné. Ovšem nejvíc je bohužel těch ostatních.“

„Vítěz houslové soutěže může pomýšlet na sólovou kariéru, vítěz hobojové soutěže v uvozovkách ´jen´ na dobrý post komorního či orchestrálního hráče.“ 

„Pokud korejský muzikant vyhraje mezinárodní soutěž, je osvobozen z vojenské služby.“

Violoncellista Michal Kaňka byl na konzervatoři u založení Havlákovo kvarteta, později přejmenovaného na Kvarteto Martinů. Své místo však nakonec našel v Pražákově kvartetu, kde jeho aktivní členství přesáhlo už třicet let. Dva roky vystupuje také jako člen Wihanova kvarteta. Od roku 2011 je pedagogem AMU, potom začal učit rovněž na Pražské konzervatoři…

„Devětadevadesát procent každodenního chleba každého cembalisty je hraní bassa continua.“

„Zkraje studia jsem samozřejmě skřípala zubama, když jsem se učila generálbas, díky tomu pak ale soucítím s každým svým studentem, protože vím, jak je to těžké.“

„Při doprovázení sólisty je důležité být na společné muzikantské vlně a pro mě osobně je hodně důležitý i lidský rozměr.“

Role doprovazeče je při vystoupení zásadní. Často bývá podceňována nebo bývají doprovazeči stavěni do pozadí za sólistu. Zde je tomu ale jinak. Monika Knoblochová si na cembalo odehrála barokní repertoár prvního kola mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro hned několikrát, s různými soutěžícími oboru hoboj. Brzy ji pak opakovaně čeká Francois Couperin s kandidáty soutěže v druhém kole. O své účasti na mnohonásobné interpretaci Vivaldiho Sonáty c moll i o své profesní dráze vypovídá s velkým zaujetím.

„Angažmá Harryho Bicketa by vzhledem k jeho životopisu člověk očekával u orchestrů se zaměřením na autentickou interpretaci. Pozvání od PKF považuji za velmi osvěžující.“

„Úsměvné oživení připravil stroj na vítr.“

„Vrcholem večera pro mě zůstala barvitá a hravá partitura Rameauova.“

PKF si pro svůj sedmý abonentní koncert pozvala za dirigentský stupínek distingovaného anglického gentlemana Harryho Bicketa. Renomovaného interpreta staré hudby. Jak dopadla kombinace jeho poučeného přístupu a moderních nástrojů nespecializovaného tělesa?

„Letos se sešla opravdu úžasná porota. Jsem ráda, že mi tak výjimečná porota věnovala dvacet pět minut svého času.“

„V letošní soutěži jsme tady čtyři Češky z Ostravské univerzity.“

„Miluji baroko, čemuž odpovídá i mé studium barokní příčné flétny.“

Dnešním čtvrtečním ránem se v rámci mezinárodní soutěže Pražské jaro rozbíhá interpretace v dalším oboru – hra na flétnu. Setkáváme se opět v Majakovského sále v Národním domě na Vinohradech, kde je už vše pečlivě připraveno. Přicházejí první soutěžící i porota se svou předsedkyní Christinou Fassbender. Důležitý úkol mají dnes i korepetitoři, kteří doprovázejí jednotlivé soutěžící. Jsou mezi nimi Stanislav Gallin, Daniel Wiesner nebo Silvie Ježková. Organizační tým se stará o vše potřebné – připravený je rozpis soutěžících i katalog soutěže obsahující potřebné informace. Atmosféra v sále je tak opět příjemná. 

„Myslím, že jsem doprovázel snad už všechny obory soutěže Pražského jara.“

„Na zkoušení s každým, kterého doprovázím, máme asi dvacet minut, to je docela málo.“

„Náročná bude povinná skladba Jardy Pelikána, i když s autorem se znám a jeho hudbu mám taky rád.“

Flétnová soutěž Pražského jara začala. Pozornost je upřena hlavně k soutěžícím; jak se jim podaří zvládnout náročný repertoár, z jaké dálky až přijeli, odkud jsou ti nejlepší, jak obstojí naši v celosvětové konkurenci, kdo postoupí do dalších kol a kdo nakonec zvítězí… Na pódiu však s každým mladým flétnistou či flétnistkou přichází také jeho doprovod. Někteří soutěžící mají vlastní klavíristy, jiní se spoléhají na ty oficiální. V prvním kole flétnové soutěže se umělecké spolupráce ujali klavíristé Stanislav Gallin a Daniel Wiesner, ve druhém k nim pak přibudou ještě cembalista Lukáš Vendl a violoncellista Petr Hamouz, kteří soutěžící doprovodí v jedné z povinných Bachových sonát.

„Je příjemné, že mám vystoupení brzo za sebou a mohu poslouchat kolegy.“

„Nemyslím, že by mi nějak prospělo, kdybych se porotou blíže zabývala.“

„Soutěž Pražské jaro mě nalákala díky skladbě Klementa Slavického.“

Se soutěžním číslem 2 vystoupila v hobojovém oboru v prvním kole mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro první dámská soutěžící, Sophia Hegewald z Německa. V jejím repertoáru se objevily Tři romance od Roberta Schumanna a Sonáta c moll s doprovodem cembala. Mé zpravodajské ucho si získala mimo jiné svým vtipným citátem z reportáže rozhlasu MDR: „Hudební soutěže, to je něco jako dobré jídlo. V kuchyni je vždy mnoho dobrých kuchařů. Pokud ale porotě přinesou na talíř rybu, přestože jí nechutná, bude to s hodnocením obtížnější.“ S KlasikouPlus se podělila o své zkušenosti v roli hudební kuchařky i o první postřehy ze soutěže Pražské jaro.

„První z českých soutěžících se jmenuje Martin Daněk. Vylosoval si číslo čtyři.“

„Asi tak tři čtvrtiny soutěžících znám – od vidění, ze soutěží.“

„Byl jsem vděčný, že mi dnes strojek fungoval.“

Úderem deváté hodiny ranní v Sále Martinů už nic nebrání tomu, aby vypuklo první kolo 71. mezinárodní soutěže Pražské jaro v oboru hoboj. Připravené porotě, která musí během dvou dnů vyslechnout 46 soutěžních výkonů, dělá teď v sále společnost jen několik málo zájemců, kteří si přišli soutěžící poslechnout. Jejich počet ale bude během dne různě narůstat a klesat. Fungují zkrátka jako fluidní obecenstvo.

„Roman Hoza na dvě stě procent splnil všechna očekávání.“

„Výrazná a podmanivá gesta Ondřeje vrabce ani na chvíli neztrácela energičnost a preciznost.“

„Jaroslav Mihule převzal nejen listinu čestného občanství města Polička, ale také speciální ´klíč od domova´.

Koncertem ostravských filharmoniků začal v neděli 22. ročník festivalu Martinů fest. Ve skladatelově rodišti Poličce zazněly jeho Symfonické fantazie, Fantastické scherzo Josefa Suka a Dvořákovy Biblické písně s Romanem Hozou jako sólistou. Čestným občanstvím města byl v ten den za také vyznamenán muzikolog Jaroslav Mihule.

„Opera je magicky jedinečnou směsicí psychologie, filozofie, religiozity, humanismu, pohádkovosti a smyslnosti.“

„Člověka odedávna provázející ´svár duše s tělem´ toto dílo prezentuje velmi intenzivně.“

„V roli mnicha Athanaëla neokázale exceluje mladý slovenský pěvec Csaba Kotlár.“

Pardubické hudební jaro zasáhlo jedním přidaným večerem do chrudimské hudební sezóny. V Divadle Karla Pippicha se první květnovou neděli uskutečnilo pohostinské představení libereckého operního souboru. Nabídlo Thaïs od Julesa Masseneta – zdařilou inscenaci, za kterou stojí režisérka Linda Keprtová a dirigent Martin Doubravský.

„V neděli se v Muzeu Antonína Dvořáka v Praze návštěvníci dotkli starého italského belcanta, a to se vším všudy.“

„Takhle přece dnes nikdo nezpívá, jak to dělá?“

„Bavila jsem se tím, že jsem zpívala obyčejné prosté tóny a poslouchala jejich ozvěnu.“

Asi před půl rokem jsem na sociální síti narazil na příspěvek spolužáka z AMU, barytonisty Andreje Beneše, který sdílel video své známé, sopranistky Astrey Amaduzzi. Přiznám se, že mi to jméno do té doby nic neříkalo. Po zhlédnutí videa, ve kterém zpívala árii Pucciniho Tosky, jsem se doslova zarazil, zda to, co slyším, je skutečné…