PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tento koncept má obrovské možnosti, co a jak tvořit, každé představení je vlastně úplně jiné.“

„Není důležité jen „co“, ale také „jak“.“

„Jako první Ind jsem začal studovat dirigování na Pražské konzervatoři.“

Hudební festival Antonína Dvořáka nabízí několik nevšedních projektů, třeba benefici pro vilu Rusalka, kompoziční soutěž pro skladatele do 40 let, aktivity pro děti nebo už zítra Den s Antonínem Dvořákem. Od loňska k nim přibyl originální koncept immersive concerts, které se konají zítra a pozítří. Diváci se při nich stávají nedílnou součástí, zažívají hudbu uvnitř orchestru a v podstatě tak ovlivňují konečný výsledek koncertu. Za projektem stojí Příbramská filharmonie, americký dirigent David Rutheford a indický dirigent Debashish Chaudhuri, který nám skvělou češtinou odpověděl na pár otázek.

„Právě rozmanitost ukázala výjimečnost a schopnosti jednotlivých sborů.“

„Vzájemná upřímná podpora účinkujících vytvořila výjimečnou atmosféru.“

„Hudba není sportovním kláním. Největším oceněním by nakonec měl být zážitek z vystoupení bez ohledu na výsledek hodnocení porotců.“

Letošní 47. ročník mezinárodního festivalu pěveckých sborů a mládežnických orchestrů Svátky písní Olomouc vyvrcholil během sobotního večera závěrečným koncertem. Obdobně jako celý průběh festivalu byl spjatý s už tradiční renomovanou soutěží Mundi Cantant. Na pódiu olomoucké Reduty se představilo pět nejlépe hodnocených sborů z různých koutů světa…

„Tyto žertíky si to zaslouží, buďte prosím shovívaví a na chvíli zapomeňte na naši obvyklou prudérnost a též se dobře pobavte!“

„Básnička osmiletého Floriánka, vnímavého dítěte s autismem, je pro mě výstižnou metaforou.“

„Tuším, že budeme tentokrát posluchače opravdu a doslova šokovat“

Na třech různých místech vybraných pečlivě dle repertoáru, to je středeční večer 5. června v Brně. Na závěr osmé sezóny ho nachystal Brno Contemporary Orchestra. Koncert začne v půl osmé v galerii Domu pánů z Kunštátu, následovat bude asi dvouminutový přesun do sklepní scény Divadla Husa na provázku a vyvrcholí na otevřené Alžbětinské scéně tamtéž…

„Koncert, na kterém Martina Janková zpívala písně z přelomu 18. a 19. století, byl o mnohé ochuzen.“

„Martina Janková dávala písním v dikci a výrazu velkou, krásnou živost a pravdivost, aniž by jakkoli přeháněla.“

„Umí přidat do hlasu rozmarnost, umí zpěvem vyprávět, nerozpakovala se několikrát zpívanou situaci přednesem, gestem a mimikou skutečně zahrát.“

Každý návrat Martiny Jankové ze Švýcarska do Čech je pro publikum radostí. Pěvkyně kolem sebe šíří pokojnou a prozářenou náladu, její hlas pozitivní pohodu. Nebylo tomu jinak ani při jejím výrazně komorním recitálu na festivalu Pražské jaro, kdy jí partnerkou na pódiu byla v pátek Barbara Maria Willi. Jedinou vadou byla akustika. Do kostela svatých Šimona a Judy písně s doprovodem kladívkového klavíru nepatří. Ani kdyby měly duchovní texty.

„Poznávat různá pojetí interpretace je vždy něco, co váš vlastní pohled obohatí a znovu dál posune jiným směrem, což mě právě baví, stále hledat nové pohledy na skladbu a její další rozměry“

„S Czech Ensemble Barouqe hraju už deset let, takže právě oni by mohli být takovým mým domovským souborem…“

„Díky hladkému průběhu soutěže i cestování jsem měla nakonec radost ze dvojího vítězství – z toho flétnového i z vítězství nad sebou samou a svými obavami.“

Michaela Koudelková není jméno známé v široké veřejností, ale určitě je možné ji řadit k nejtalentovanějším a nejúspěšnějším interpretům mladé generace. Hře na zobcovou flétnu se věnuje od pěti let, vystupuje s mnoha českými i zahraničními orchestry a soubory specializujícími se zejména na interpretaci staré či soudobé hudby. Po několika předchozích oceněních bylo jejím zatím posledním velkým úspěchem vítězství v mezinárodní soutěži zobcových fléten v Izraeli v rámci Tel Aviv Recorder Festival letos v dubnu…

„Orchester si Limonádníka strihol s očividným nadšením.“

„Každú chvíľu som čakala, že sa v aule strhne pravá jam session.“

„K pekným momentom patrilo aj legendárne sólo anglického rohu z Larga, Novosvetská Východočeského akademického orchestru by však asi ešte mala dozrieť.“

Východočeský akademický orchester, mladé teleso pracujúce pod vedením dirigenta Jakuba Piklu, odohral 30. mája svoj druhý tohtoročný koncert v plnej zostave. V aule Univerzity Pardubice ukázali, ako rôzne môže inšpirovať Amerika.

„Ne každý může být kvalitním komorním hráčem. Ale tito tři interpreti dokázali, že k tomu mají vše potřebné.“

„Lesní roh Kateřiny Javůrkové krásně tvaroval zpěvné fráze Beethovenovy sonáty a vzápětí hned zase výbojně a odvážně hrál virtuózní a energičtější pasáže.“

„Hráli tři, ale zněli jako jeden.“

V úterý do Brna zavítaly významné umělecké osobnosti mladé generace, hornistka Kateřina Javůrková, houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský. Svým provedení Beethovena a Brahmse rozzářili celý Besední dům hudbou plnou melodií, barev a emocí. Spolku přátel hudby tak připravili skutečně umělecky naplněný a intenzivní večer.

„Je to tak trochu mystérium. Přicházejí noví hráči, nová generace, ale od starších přejímají tradice, učí se od nich. A tak Česká filharmonie je prostě stále svoje.“

„Jsem přesvědčený, že musíme bránit a prosazovat hudbu naší doby. Z klasické hudby se stalo trochu muzeum a z toho se musíme dostat.“

„U Mahlerových symfonií, tam je vše skoro dané, zato u Francka naopak, toho musíte přímo vysochat, dát mu eleganci, sensualitu, obrysy.“

Louis Langrée (58) je francouzský dirigent, působící nyní jako hudební ředitel Cincinnati Symphony Orchestra i jako ředitel festivalu Mostly Mozart v newyorském Lincoln Centru. Dirigoval  řadu špičkových orchestrů (Berlínské, Vídeňské a Londýnské filharmoniky a další) a představil se na řadě významných festivalů. V České republice pracuje poprvé a na festivalu Pražské jaro bude za pár minut řídit Českou filharmonii na večeru, věnovaném francouzské hudbě.

„Takové ovládnutí všech houslových technik, které Milan nestaví na odiv, ale prostě je „jen“ používá, jsem patrně v jednom večeru neslyšela.“

„Je problém, jak hodnotit celkový zážitek z koncertu. Zárukou působivosti je kontrast. A ten se během nokturna neobjevil.“

„Pro Milana Al-Ashhaba je Adam Skoumal jako hudební partner požehnáním.“

Velkou pozornost přitáhlo první vystoupení Milana Al-Ashhaba – loňského vítěze soutěže Fritze Kreislera ve Vídni a soutěže houslistů do 35 let New York Concert Artists and Associates v New Yorku na Pražském jaru. Poté co v únoru vystoupil v sále Berlínské filharmonie jako vítěz newyorské soutěže, představil se ve středu 29. května v nokturnu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina…

„Jde sice o historickou legendu, ale aktuální propagandistické poselství jejího námětu bylo a je dostatečně zřejmé.“

„K údernosti Alexandra Něvského patří kompaktní veliký a kultivovaný zvuk. Pražský filharmonický sbor takové kvality má a drží.“

„Jeho stradivárky mají mimořádně pěkný a mimořádně nosný zvuk, pianissima, kdy hrají housle samy, se nesla do sálu skvěle.“

Ruský a finský hudební program úterního koncertu festivalu Pražské jaro, řízeného Alexanderem Vedernikovem, možná zachytil složitost vztahů obou národů ještě podstatněji, než se na první pohled může zdát. Když Jean Sibelius komponoval Houslový koncert, bylo Finsko už celé století ovládáno carským Ruskem a ještě deset let muselo čekat, než dospělo k vyhlášení nezávislosti. Ale necelý rok poté, co Prokofjev zkomponoval hudbu k Ejzenštejnovu filmu Alexandr Něvský – na podzim 1939, po dvou desetiletích samostatnosti – napadla zemi sovětská armáda…

“Oceňuji zejména dramaturgickou volbu písňové poloviny koncertu.”

“Bylo zajímavé pozorovat, jak interpretace operních árií nesla větší pečeť všestranné vypracovanosti technické, výrazové, mimické.”

“Kateřina Ochmanová byla zpěvačkám výbornou oporou tempickou, rytmickou a zjevně i interpretační.”

Koncert mladých pěveckých nadějí proběhl v úterý 28. května v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. V rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se představily laureátky Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech – Kristýna Kůstková a Lucie Vagenknechtová. Za klavírního doprovodu Kateřiny Ochmanové přednesly výběr z komorního a operního odkazu Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka.

„Ivana Pavlů, která disponuje znělým a sytým sopránem, posluchače přesvědčila, že ani odlehčené baroko jí není cizí. V Händelově árii vystřihla koloratury velmi sebejistě.“

„Současně jsme byli přítomni zřejmě jednomu z nejlépe zvládnutých sólových výkonů v tomto díle v podání Ondřeje Koplíka.“

„Lze jen popřát JAMU více studentů dirigování sboru, kteří by se dokázali tak profesionálně uvést už na bakalářském absolventském koncertu.“

Jezuitský kostel v Brně byl místem absolventského koncertu sbormistra Michaela Dvořáka, který ukončuje teprve bakalářské studium v oboru dirigování sboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. S Českým akademickým sborem, jehož uměleckým vedoucím je Michal Vajda, nastudoval a provedl v úterý skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Petra Ebena a Leoše Janáčka.