PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Rytíře Des Grieux ztvárnil její manžel, hvězdný ázerbájdžánský tenorista Jusif Ejvazov, který roli zpíval poprvé po jejím boku také před osmi lety v Římě.“

„Vedle mnohých interpretačních vrcholů opery patřil na scéně Opéra de Monte-Carlo k nejsilnějším momentům okamžik, kdy se Anna Netrebko ukláněla po představení se svými kolegy pod ukrajinskou vlajkou.“

„Anna Netrebko oslnila diváky ve všech svých výstupech mistrovskou technikou.“

Slavná sopranistka Anna Netrebko poprvé vystoupila na prestižní scéně Opéra de Monte-Carlo. Objevila se zde v titulní roli veristické opery Giacoma Pucciniho Manon Lescaut v nové koprodukci monackého divadla s německým Theater Erfurt a její debut byl výjimečný z uměleckého i ze společenského pohledu.

„Všichni sólisté jsou i skvělými herci, velmi hluboce uchopili své postavy.“

„Dělám vše pro to, aby to fungovalo pro toho kterého zpěváka, pro konkrétní jevištní akci.“

„Ženevská inscenace je symbolická, vyjadřuje více smysl příběhu. Ta cardiffská inscenace je úplně jiná, realistická.“

Ve Velkém divadle v Ženevě má dnes večer premiéru nová inscenace Janáčkovy Její pastorkyně, v cizině známé jako Jenůfa. Za hudebním nastudováním projektu, který je koprodukcí s Deutsche Oper am Rhein, stojí Tomáš Hanus, který letos na jaře stejnou operu uváděl i ve svém domovském divadle, ve Velšské národní opeře v Cardiffu.

„Ze dvou možností – pořádat besedy před koncertem, či po něm – zvolilo vedení Moravské filharmonie Olomouc první variantu; maje zkušenosti s obojím, považuji to za správné.“

„Účastníky besed byli zástupci jak české, tak zahraniční hudební scény: Jakub Klecker, Robert Jindra, Petr Nekonec, Jan Hudeček; Christian Knüsel, Zsolt Hamar, Tamara Stefanović…“

„Olomoucké besedy mají za sebou Rok nula; nerozbíhaly se snadno, ale přesto – či právě proto – se v nich vedení MFO rozhodlo pokračovat i v nové sezóně, jejíž náplň bude zanedlouho zveřejněna.“

Nutnost streamovat koncerty během doby, kdy publiku nebylo umožněno navštěvovat koncertní sály, se stala podnětem pro mnoho dalších inovací. V případě Moravské filharmonie Olomouc jsou výsledkem pretalks, tedy besedy s umělci, které začínají hodinu před samotným koncertem. Jeden z moderátorů těchto – jak je sám nazývá – „Hovorů H“ se ohlíží zpět za jejich premiérovou sezónou.

„Jednoznačně, podle tradičních nacionálních kritérií, nebyl nikde pevně ukotven. Byl Středoevropan. Donedávna by bylo možné takovéto zjištění označit za něco nemístného.“

„Charakter osobního vyznání měl na konferenci příspěvek Ireny Troupové, která pohled teoretiků rozšířila o postřehy interpretační.“

„Tvůrčí metoda této inscenace spočívá v odkryté akci loutkoherců, kteří jsou divákům, stejně jako i všechny rekvizity, neustále na očích. Výkon byl ukázkou vskutku obdivuhodné práce nejen na nekonvenčním pódiu, ale i přímo mezi publikem.“

Český Těšín a Cieszyn byly od 21. do 24. dubna dějištěm již třetího ročník Ullmannovských slavností, festivalu nesoucího jméno Viktora Ullmanna (1898-1944). Ten první se z iniciativy Jany Galášové a Magdaleny Živné konal na podzim roku 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele, druhý, v roce 2020, k 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na třetím ročníku bylo vzpomenuto 80. výročí od nástupu skladatele a těšínského rodáka do vyhlazovacího terezínského transportu.

„Když už museli Berlínští filharmonikové slevit z vystoupení v miliónové Oděse a zaměřit se na městečko čtrnáctkrát menší, dali si záležet na repertoáru tohoto matiné.“

„Dramaturgie nabízí možnost objevit skladby ukrajinských autorů, v bývalém Sovětském svazu diskriminovaných; doplní je i ukázka z díla Leoše Janáčka.“

„ČT art nabídne tuto událost ze zpožděného záznamu 1. května večer.“

Až se 1. května v pravé poledne místního času rozezní v Jantarové koncertní síni na mořském břehu jižního Lotyšska hudba, půjde v mnoha ohledech o mnohovrstevnatý zážitek. Bylo by – vzhledem k tomu, v jakém světě poslední dobou žijeme – až nepřípadně idylické konstatovat, že proslulí Berlínští filharmonikové tam oslaví sto čtyřicáté výročí svého založení. Vznikli totiž, či spíše jejich zárodek, přesně na prvního máje roku 1882. To je sice pravda, zdaleka ale ne jediná.

„Režisér Otto Schenk vztahy postav rozehrál pregnantně a detailně v souladu s hudbou, přičemž jejich jednání v gestech, pohybech a vokálním vyjádření se rozvíjela přirozeně a přesvědčivě.“

„Philippe Jordan řídil orchestr energicky, velkými gesty, častěji v ostrých konturách frází s kontrastním ozvláštněním plným něhy a vroucnosti, čímž dokázal v souladu s detailní jevištní souhrou zaručit svěžest a přitažlivost provedení díla navzdory mimořádně vysokému počtu repríz.“

„Barona Ochse rozehrál ve Vídni excelentně a temperamentně rakouský basista Günther Groissböck, který také zpíval roli v Metropolitní opeře v New Yorku.“

Vídeňská státní opera zařadila na program velikonočních svátků operu Růžový kavalír Richarda Strausse, kterou 17. dubna řídil generální hudební ředitel divadla Philippe Jordan. Jednalo se již o 391. představení legendární inscenace slavného rakouského režiséra Otto Schenka, letos dvaadevadesátiletého.

„Soubor Barocco sempre giovane doprovázel sólistu Josefa Špačka s precizností i vášní; pětatřicetiletý virtuóz hnal ansámbl svým nasazením neúnavně vpřed.“

„Vzpomínku na Ástora Piazzollu, jejíž plánované provedení na festivalu roku 2021 u příležitosti sto let od skladatelova narození zmařil covid, pojali účinkující s vervou a inspirací.“

„Pardubické hudební jaro pokračuje dalšími koncerty, v nichž se představí například Martinů Voices, Bennewitzovo kvarteto či Ensemble Inégal, ale i 4TET.“

Čtyřka je prý „číslem vytrvalosti, odhodlání, praktičnosti a poctivosti“. Ačkoli není numerologie mým koníčkem, jako by tato definice platila pro mezinárodní hudební festival Pardubické jaro, který byl v poslední březnový večer zahájen přitažlivým koncertem. Otevřel se jím ročník s pořadovým číslem 44, což se nemohlo nepodepsat na jeho dramaturgii…

„Umelec by sa mal dištancovať od politika, ktorý napáda slobodu slova, pretože tá je hlavným predpokladom slobodného umenia; nehovoriac o politikovi, ktorý rozpúta vojnu.“

„Situácia je v niečom podobná, a to v dištancovaní sa od umelcov, ktorí nejakým spôsobom legitimizujú diktátorský režim. Ale v niečom je iná, ešte horšia. Moderní podporovatelia Vladimíra Putina totižto žijú v otvorenom svete.“

„Z toho, čo novinári z umeleckej sféry vedia a nenapíšu, by myslím mnohým milovníkom hudby vstávali vlasy a na mnohých umelcov by sa už nikdy nedokázali pozrieť v pozitívnom svetle.“

Na některé věci v dějinách hudby platí úsloví „nic nového pod sluncem“. Například na současné odsuzování ruských umělců, kteří se jasně nedistancovali od Putinova režimu, tedy od agrese Ruska vůči Ukrajině. Stejně tak to ale naopak platí i pro odsudky podobného odsuzování – s tím, že přece nelze uplatňovat „kolektivní vinu“…

„Vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ukrajinské studenty můžeme udělat.“

„Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory.“

„Koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.“

Orchestr a sbory Pražské konzervatoře s několika sólisty z řad studentů i pedagogů vystoupí dnes večer v sále školy na koncertě, majícím podpořit humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a vyjádřit solidaritu s jejími občany. Na konzervatoři studují děti z obou zemí. Ředitel školy Petr Čech, který se na programu podílí v roli klavíristy, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu a říká, že jako pořadatelé samozřejmě neměli v úmyslu nezařadit kompozice ruských skladatelů. Trestali bychom tak jen sami sebe. Navíc nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí, upozorňuje.

„Během více než půlhodinové skladby se před námi postupně rozprostřela hudební krajina podmanivé krásy a působivé zvukovosti.“

„Hudebnímu ‚obřadu‘ podlehli všichni zúčastnění – hudebníci i publikum splynuli v jedno.“

„Hudba začíná tam, kde slovo končí. Stačí nechat ji na sebe působit.“

Klasika to nakonec nemusí mít vždy lehké, uvozuje své zamyšlení nad minulým abonentním koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu muzikoložka Jarmila Tauerová. I po týdnu vzpomíná na Koncert pro bicí a orchestr od Kaleviho Ahoa jako na okamžiky, kdy byla temnou náladou a sugestivní atmosférou díla zcela stržena. A kdy mimořádně sugestivní skladba vyústila do magického ticha… Uvažuje však i nad širším kontextem. Proč nezní v programech zavedených symfonických orchestrů víc současné hudby?

„Podle Byčkova se opakují roky 1956 a 1968.“

„Na počátku dnešního koncertu, který řídí právě Byčkov, se Česká filharmonie rozhodla zahrát českou a ukrajinskou hymnu.“

„Mnohé umělecké organizace vyvěsily vlajku Ukrajiny už počátkem týdne.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov odsoudil ruský útok proti Ukrajině. Stojí v jedné řadě s představiteli tuzemské kultury, kteří se jednoznačně vymezují proti vojenské invazi a vyjadřují podporu ukrajinskému národu. Na průčelí pražského Rudolfina, sídla orchestru, visí žlutomodrá ukrajinská vlajka.

„Hrůša má schopnost učinit z rarit hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.“

„Bylo povzbuzující vidět, že na hudbu Bohuslava Martinů zůstali v sále všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang.“

„Vstupní pasáže 1. symfonie Bohuslava Martinů přirovnává kritik k zahradě podivně krásných květů.“

Jakub Hrůša hostoval počtvrté u Newyorských filharmoniků. A protože v roce 2024 končí dosavadní šéfdirigent orchestru Jaap van Zweden, upozornil list New York Times, že byl český dirigent prvním z řady hostů, která by pro následující týdny mohla vypadat jako série neoficiálních konkursů pro vytipování nového šéfa… Jakub Hrůša se dělil o pozornost publika s čínskou pianistkou Yujou Wang. Dirigoval od 10. do 12. února ve třech večerech program sestavený z děl Zoltána Kodályho a Franze Liszta a První symfonie Bohuslava Martinů.

„V nejlepších letech rozvíjeli Linha Singers koncertní činnost v Československu i v zahraničí, experimentovali s hudebními projekty významných soudobých autorů a nahrávali, ale také pořádali cykly koncertů pro mládež.“

„Jako inspiraci mohl mít francouzskou vokální skupinu Les Swingle Singers.“

„Jiří Linha byl do konce života umělecky plně aktivní.“

Ve věku 91 let se uzavřel život Jiřího Linhy, po více než půlstoletí uměleckého vedoucího vokálně-instrumentální skupiny Linha Singers. Byl dirigentem, sbormistrem, vokalistou, skladatelem a aranžérem, na začátku umělecké dráhy sborovým zpěvákem. Jeho transkripce přivedly mnoho lidí ke klasice. 

„Máme řadu dlouhodobých plánů, mimo jiné nahrání symfonií Gustava Mahlera, kompletního symfonického díla Josefa Suka a výběru z děl Antonína Dvořáka.“

„Česká filharmonie všechny Mahlerovy symfonie nahrála už v letech 1976 až 1982 pod taktovkou Václava Neumanna.“

„Mahler měl méně než 51 let na to, aby si uvědomil základní otázky naší existence, a ještě méně času na jejich zodpovězení.“

Vydavatelem a celosvětovým distributorem nahrávek České filharmonie bude společnost Pentatone. Její prestižní katalog obsahuje jména řady významných umělců a světových těles a hudbu mnoha staletí, komorní, symfonickou i operní. Ze smluvně uzavřeného dlouhodobého partnerství, o kterém dnes český první orchestr informoval, vyplývá, že prvním titulem bude v dubnu Mahlerova Čtvrtá symfonie, kterou filharmonici natočili s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a izraelskou sopranistkou Chen Reiss v srpnu 2020.

„Odešla z bedlivě sledovaných jevišť v sedmdesátých letech, včas, v okamžiku, kdy dávala příznivcům šanci, aby na ni vzpomínali jen v tom nejlepším.“

„Spory o ideální prvenství obou hvězd, které se opakovaly mezi jejich fanoušky, nemají řešení, srovnávání nedává smysl…“

„Je zajímavějším vášnivý hlas zářící komety proti krásnému a čistému hlasu klidně svítící hvězdy?“

Ve třetí čtvrtině dvacátého století vládly světovým operním scénám dvě sopranistky. Sokyně z nich učinil především bulvární tisk, ale pravda je, že byly rozdílné. Jako oheň a voda, jako tygřice a holubice. Každá budila pozornost a úžas jinak, každá fascinovala ve svém hlase něčím jiným. Temperamentní část publika se navždy rozdělila: jedni byli a jsou „callasiani“, druzí „tebaldiani“… Ano, těmi dvěma sopranistkami byly Řekyně Maria Callas, jejíž kulaté jubileum přinese prosinec roku 2023, a Italka Renata Tebaldi, od jejíhož narození uplynulo sto let už letos, právě dnes.

„Poetika romantismu se často definuje jako zpověď tragicky rozdrásané umělcovy duše, jako obraz života hrdinského a zároveň stíhaného nepřízní osudu. Schubert takovým umělcem bezesporu byl.“

„Osvojil si Beethovenův jazyk a přetvořil ho v něco jiného, vlastního – a tak otevřel cestu pro další rozvoj symfonie a jejích nejrozmanitějších pojetí.“

„Je docela možné, že Schubert takříkajíc předběhl vlastní dobu a podařilo se mu načrtnout poetiku, ke které ostatní hudební svět došel až později.“

Poslední lednový den roku 1797 se narodil Franz Schubert. Dožil se pouhých jednatřiceti let, ale i za tu krátkou dobu, která mu byla dopřána, se mu podařilo významně ovlivnit hudební vývoj. Schubert totiž patří k těm výjimečným skladatelům, jejichž dílo není cenné jen pro svou krásu, ale také protože tvoří most z jedné velké epochy do druhé a zároveň inspiruje další skladatele i dlouho poté, co bylo napsáno.

„Kvůli exotičnosti Skrjabinových úvah a hlavně kvůli jejich zkratkovitému výkladu se stalo pravidlem jeho myšlenky redukovat na výplod duševně nemocného megalomana, případně v nich vidět projev dekadence přelomu století.“

„Interpreti o Skrjabinově myšlenkovém systému nevědí téměř nic, popřípadě se jeho zralá díla dokonce bojí nastudovat, jelikož v jejich nezvyklých harmoniích hledají názvuky domnělé náklonnosti k temným silám.“

„Skrjabin byl přesvědčen, že hudba je síla schopná měnit hmotný svět.“

Právě dnes, ve čtvrtek 6. ledna, si připomínáme 150 let od narození Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, skladatele, který bývá řazen občas mezi tvůrce skomírajícího pozdního romantismu a občas mezi vizionáře, kteří předběhli dobu a inspirovali další generace skladatelů.

„Mými hudebními prioritami je melodičnost, harmonie, jasná výstavba formy a sdělnost.“

„Jedním z jeho nejznámějších děl bylo Requiem Oratio spei, jednou z jeho posledních skladeb byla kantáta Záhořovo lože.“

„V roce 1985 se stal pedagogem Hudební fakulty Akademie múzických umění.“

Ve věku 66 let se uzavřel život Juraje Filase, českého skladatele slovenského původu, Slováka žijícího v Praze. Jeho velmi sdělná, melodická hudba se vyznačuje silnými emocemi a výrazovou vášnivostí. Umělecky přesvědčivou stylovou syntézu, stojící na opačném pólu od avantgardy, vytvořil na základě inspirace hudebními tradicemi. Zkomponoval přes 120 skladeb. Jedním z jeho nejznámějších děl se stalo Requiem Oratio spei (Modlitba naděje), které věnoval všem obětem mezinárodního terorismu. Opakovaně zaznělo také v New Yorku, naposledy loni k dvacátému výročí teroristických útoků.

„Jsme vyřízeni, starouši, jsme mrtvi a pochováni. Mladý je člověk jen jednou!“

„Je to jen náhoda, nebo stárnoucí a životem poučený Giacomo Puccini zkomponoval vědomě v roce 1917 pokračování své Bohémy?“

„Je nám velkou ctí, že náš projekt byl zařazen do doprovodného programu festivalu Opera 2022.“

Bohéma, čtvrtá nejčastěji uváděná opera světového repertoáru, slavila počátkem letošního roku 125. narozeniny. Právě dnes by slavil 163. narozeniny její autor Giacomo Puccini. Dobrá příležitost připomenout, že jeho osmá opera s názvem Vlaštovka navazuje námětem vlastně na Bohému. Robert Rytina se o literární předloze a skladatelově inspiraci rozepisuje v souvislosti se svými opakovanými pokusy uvést, navzdory koronaviru, polokoncertní podobu v tuzemsku prakticky neznámé Vlaštovky. Zve na ni teď na 18. ledna do Ctěnic na okraji Prahy.