PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nechceme jít ani proti ději, ani proti rytmu hudby.“

„Dvořákovu Rusalku nevnímám jako pohádku pro děti.“

„Názvem Rusalka v parku říkáme, že má v Litni jít o nový zážitek.“

Areál zámku v Litni na Berounsku bude poslední srpnovou sobotu v rámci oslav desátého výročí Festivalu Jarmily Novotné dějištěm open-air projektu Rusalka v parku. Dvořákova opera zazní ten večer v upravené verzi jako scénický koncert. Titulní roli bude zpívat sopranistka Kateřina Kněžíková, Prince tenorista Richard Samek, Vodníka basista Jan Martiník a Cizí kněžnu a Ježibabu Jana Kurucová. Dirigentem je Robert Jindra, hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Česká televize pořídí záznam…

„Když se člověk na bas zaměří a nabude jisté teoretické znalosti, dokáže si skrze basový part užívat harmonii a stavbu celé skladby.“

„Hra ve špičkovém orchestru je radost. Je strhující zažít momenty kolektivní koncentrace, kdy atmosféra v orchestru vibruje soustředěním se na hudební výkon.“

„Velmi důležitá je také neformální stránka akademie.“

Kontrabasista České filharmonie Tomáš Karpíšek patří k interpretům, jejichž úspěch sahá daleko za hranice České republiky. Nepochybně je tak osobností, která má nastupující generaci hudebníků co říct: není proto divu, že se stal lektorem letní Ševčíkovy akademie v Horažďovicích, zaměřené na vzdělávání studentů smyčcových nástrojů. V rozhovoru prozrazuje, čím ho kontrabas zaujal, co ho těší na hře v orchestru a také to, na co se soustředí v rámci svého lektorského působení.

„Jako mladý šéf České filharmonie spoluzakládal a vedl po válce festival Pražské jaro.“

„Nikdy nechtěl být tím, kdo má nejvíc koncertů za rok, kdo má za život nejvíc nahrávek. Jako hudebník byl absolutně náročný, neznal kompromis.“

„Byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a drží dosud rekord jako nejdéle působící šéf v historii tělesa.“

Bavorský rozhlas na stanici Bayern 4, stejně jako Český rozhlas na stanici Vltava, věnoval ve středu ve vysílání nepřeslechnutelný prostor Rafaelu Kubelíkovi. Dirigentovi, který po Únoru 1948 odešel z Československa, v exilu vykonal kus poctivé práce a po uzavření aktivní umělecké dráhy se nakonec ještě vzchopil k novému nádechu: v květnu 1990 na Pražském jaru a pak v červnu na Staroměstském náměstí dirigoval Smetanovu Mou vlast. Jako symbolický hudební návrat do vlasti, kterého se skoro zázračně dočkal. Zemřel před pětadvaceti lety, 11. srpna 1996, bylo mu dvaaosmdesát.

„Dvořákova hudba otevírá nezkušenému posluchači mnoho dveří, kterými může do světa hudby vkročit, a nabízí různé cesty, jak z ní mít potěšení.“

„Pro mě jako dirigenta není důležité být expertem na toho či onoho skladatele, mým hlavním cílem je nechat proudit pocit, emoce skladatele nebo určité skladby.“

„Protože ať diriguji ve Vídni, ve Frankfurtu, v Houstonu nebo v Praze, nepracuji rozdílně. Vkládám do svého dirigování stejnou energii, stejného ducha, stejné naděje.“

Původem kolumbijský dirigent usazený ve Vídni, dosavadní šéf Frankfurtského rozhlasového orchestru a Houstonských filharmoniků, se v příští sezoně stane uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Ještě předtím si však tento ve světě uznávaný dirigent odbyde svůj pražský debut…

„Karel Husa asi zůstane zařazen v pověstné kategorii ´autora jedné skladby´. Hudba pro Prahu 1968 mu ten osud připravila.“

„Pokud se někomu s úctou skutečně říkalo Mistře, byl to právě on, Josef Suk.“

„Životy houslisty Josefa Suka a skladatele a dirigenta Karla Husy se nijak neprotínaly. Dnes, s odstupem, kdy už jsou uzavřeny, se však potkávají.“

Dvě výročí, dva osudy, dvojí pohled na historii. Co spojuje Josefa Suka a Karla Husu? Vlastně nic. Prázdninová data. Skladatel Karel Husa měl v sobotu 7. srpna sté výročí narození, houslista Josef Suk v neděli 8. srpna desáté výročí úmrtí. Jejich životy se nijak neprotnuly. Ale oba jsou významnými osobnostmi české hudby. Čechoameričan Husa jako exilový tvůrce, o kterém se čtyřicet let mlčelo, Suk jako prominentní tuzemský interpret, o kterém se čtyřicet let mluvilo.

„Otec byl soudce, vášnivý klavírista, který výborně četl z not a Jiřího zasvětil do světa vážné hudby.“

„Zanechal až neuvěřitelné kvantum práce.“

„Myslím, že je obecná tendence technickou stránku dirigování trochu podceňovat.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit… V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích…

„Dvořák je stejně jako Mahler nebo jako Richard Strauss světový skladatel. Tohle povědomí musí být po celém světě ještě kultivováno.!“

„Přítomnost Jiřího Bělohlávka za dirigentským pultem byla pro pařížskou inscenaci Rusalky opravdovým požehnáním.“

„Schubert nebojuje. Musím říct, že mě to dovádí až k slzám.“

Byl jedním ze dvou pěveckých lektorů Mistrovských letních kurzů v Českém Krumlově, které se o víkendu uzavřou koncertem účastníků. Basbarytonista Franz Hawlata patří k sólistům zpívajícím v Metropolitní opeře, v Bayreuthu a Salcburku, ve Vídeňské státní opeře a na mnoha dalších slavných scénách a festivalech. Mezi jeho rolemi, a také v diskografii, figuruje i Vodník z Rusalky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá pěvec svůj pohled na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Schuberta, Gustava Mahlera a dalších skladatelů a hovoří moc pěkně o Jiřím Bělohlávkovi…

„Také on názorně ukazuje při nejvyšších tónech rukou ke stropu. Ale šikmo.“

„Baví ho dávat dárky a stejně tak ho baví dávat i to, co se v životě naučil.“

„Každý dobrý pedagog má takovou empatii, že se dokáže vžít do těla toho, koho učí, ať je to muž, nebo žena.“

Propocená trička, příjemné prostředí, intenzivní výukové hodiny, pěkné koncerty, nové podněty, imponující lektoři, prima parta… Zhruba v takových kategoriích se těchto dnech v jihočeském památkovém městě Českém Krumlově mezi účastníky hovoří o Letních mezinárodních interpretačních kurzech…

„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“

„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“

„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“

„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem…

„V duetu Vaška a Mařenky ze Smetanovy Prodané nevěsty se uvedli sympatickým projevem tenorista David Cizner a sopranistka Petra Prýmková.“

„Vilém Cupák árií Rudolfa z Pucciniho Bohémy velmi příjemně překvapil.“

„Dagmar Drechslerová má od přírody velký klad – charisma, které si vždy dovede získat srdce posluchačů.“

Letní mezinárodní interpretační kurzy se konají v Českém Krumlově už počtvrté. Od 19. července do 1. srpna jsou dějištěm v několika uměleckých oborech. Pořadatelem je Pražský hudební institut v těsné spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou v Českém Krumlově. V letošním roce vedou zájemce o Mistrovské pěvecké kurzy slovenský barytonista Vladimír Chmelo a německý basbarytonista Franz Hawlata. Na prvním ze dvou koncertů dne 24. 7. (druhý se koná 31. 7.) předvedli výsledky svého snažení svěřenci Vladimíra Chmela. Výstupy se odehrávaly v kostýmech a v aranžmá quasi jevištního charakteru, které připravil s účinkujícími režisér Jaroslav Brych. Klavírní doprovod zajistil Robert Pechanec, kostýmy navrhla Kateřina Slavíková.